Kostel Panny Marie Pomocnice v Moravských Křižánkách Dlouhá staletí byla tato ves přifařena k Herálci, tedy Moravské Křižánky myšleno, neboť České Křižánky naopak patřily ke Svratce. Během těch staletí se několikrát objevila touha po vlastním chrámu Páně, protože velikost a věhlas obce stále rostl, zvláště od 17. století, když zde vznikla sklářská huť a železný hamr, avšak vždy se do toho postavily jak peníze, tak osobní a náboženské animozity, proto se tak dlouho prakticky nic nedělo a teprve počátkem 30. let 20. století se příslovečné ledy hnuly, ale nebýt faráře P. Antonína Straškraby, který v letech 1927-1933 působil v Herálci, tak by k ničemu možná nedošlo, případně by se to ještě o nějakou dobu opozdilo.Právě díky němu vznikla v roce 1931 Kostelní jednota, jíž zpočátku vedl obchodník a starosta Jednoty Orla čs. v Křižánkách Vincenc Slavíček (později působil jako její pokladník). Kromě předem zmíněného bychom v ní nalezli ještě: Františka Veselého, orelského místonáčelníka Bonaventuru Zástěru a… Dlouhá staletí byla tato ves přifařena k Herálci, tedy Moravské Křižánky myšleno, neboť České Křižánky naopak patřily ke Svratce. Během těch staletí se několikrát objevila touha po vlastním chrámu Páně, protože velikost a věhlas obce stále rostl, zvláště od 17. století, když zde vznikla sklářská huť a železný hamr, avšak vždy se do toho postavily jak peníze, tak osobní a náboženské animozity, proto se tak dlouho prakticky nic nedělo a teprve počátkem 30. let 20. století se příslovečné ledy hnuly, ale nebýt faráře P. Antonína Straškraby, který v letech 1927-1933 působil v Herálci, tak by k ničemu možná nedošlo, případně by se to ještě o nějakou dobu opozdilo.Právě díky němu vznikla v roce 1931 Kostelní jednota, jíž zpočátku vedl obchodník a starosta Jednoty Orla čs. v Křižánkách Vincenc Slavíček (později působil jako její pokladník). Kromě předem zmíněného bychom v ní nalezli ještě: Františka Veselého, orelského místonáčelníka Bonaventuru Zástěru a…