Kasaličky (Kasalice)

Původ jména této osady je stejný jako u její domovské obce Kasalic, což nám přináší prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L":

"Kasalice (lid. v Kasalicích, do Velkejch Kasalic, kasalickej), ves 9 km ssv. od Přelouče; od Kasalic 1/2 km sz. u lesů leží ves Kasaličky (lid. Kasalička, v Malejch Kasalicích, Kasaličák): 1372 in Kassalicz, LEr. I, 97; 1400 proclam. in Nymburgam - - N. comittit Maynussio de Kasyclicz (!), AČ. 35/106 č. 41; 1409 proclam. in Chrudim - - Diuissium de Cassalicz, AČ. 35/431 č. 27; 1436 Sigmund král zastavuje hrad Kunětickú horu, mčko Bohdaneč a vsi kláštera Opatovského jménem - - Křičeň, Kasaličky, Rohoznice, AČ. 4/175 z or. A. pardub.; 1560 zámek Pardubicze - - vesnice . . prawy, kasalicze velke - - Rybitwj, kasalicze male, rosycze, DZ. 54 F 6 n.; 1654 Kossalycze (!ú oboge, Kasalycžky, ves pustá, BR. 14/40 a 132; 1789 Hft Pardubicz: Ober Kaszalitz von 12 N., Unter Kaszalitz von 9 N., Schaller XI, 57; 1837 Ober oder Grosz-Kasalitz, Unter oder Klein-Kasalitz, Sommer V, 63; úř. 1854 Kasalice velké, K. malé.

Jm. Kasalice = ves lidí Kasalových. Příjm. Kasal (v Adr.) povstalo z l-partic. od stč. slovesa kasati ʻschürzenʼ, kasati koho pod sě ʻpodmaňovatiʼ, stsl. kasati sę tangere (Geb. Sl. stč. II, 22); z nč. obratů sem patří: kasati se na něco, proti komu ʻchystati se, sich rüstenʼ (Jg. II, 32)."

První zmínka o této osadě má pocházet z roku 1372, i když některé prameny hovoří až o roku 1377. Zprvu náležela spolu s nedalekou tvrzí k Blatníku, který držel za císaře Karla IV. Bernard z Cimburka. Albrecht z Cimburka pak prodal Blatník s Bohdančí, Kasaličkami a jiným zbožím Janu z Orle, opatovi opatovického kláštera a nástupci českého letopisce Neplacha, takže v letech 1377-1421 patřila právě tam. Po jeho likvidaci husity ovládl majetky kláštera Diviš Bořek z Miletínka. Ty mu nakonec v roce 1436 oficiálně věnoval císař Zikmund Lucemburský, aby ocenil jeho vstřícnost a přestoupení od radikální Žižkovy strany k umírněné kališnicko-katolické alianci. Tím se Kasaličky dostaly do stejného panství jako Kasalice. Toto zboží pak držel Soběslav I. z Kasalic, jenž dosáhl plnoletosti roku 1444. Po pánech z Kasalic drželi obě vsi Poděbradové, a to v letech 1465-1491, aby se následně dostaly do rukou Pernštejnů. V rámci pardubického panství pak zůstaly Kasaličky až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. V roce 1843 měly Malé Kasalice 16 domů a 118 obyvatel.

V roce 1849 se Kasaličky staly osadou Kasalic, od nichž se odtrhly až roku 1923. V noci na 10. září 1887 se neznámí pachatelé vloupali do uzamčené komory nájemce hostince čp. 19 Viléma Crhy a odcizili z ní šaty a prádlo v hodnotě 88 zlatých. Zajímavé na této krádeži byl její způsob, protože došlo k probourání a prolomení stěny. Četnictvo se vydalo po stopě potulných cikánů, kteří předtím u Kasaliček v lese tábořili. Když nalezli odcizené modlitební knížky a knížku na tabák, bylo vše jasné. 10. června 1892 zasáhla obec bouře s přívalovými srážkami a krupobitím. V roce 1897 byla u 2 ks hovězího dobytka zjištěna sněť slezinná. Roku 1911 se přišlo s projektem družstevní cihelny, jehož iniciátorem byl Josef Polák, statkář z Rohoznice.

29. května 1922 vypukl požár, jenž zachvátil 5 obytných stavení místních chudých rolníků, přičemž škoda byla odhadnuta na 150 000 Kč. Roku 1927 zdejší Vodní družstvo zahájilo meliorační práce. Za německé okupace nesla ves pojmenování Klein-Kassalitz. U vsi proběhl v noci z 28. na 29. prosince 1941 výsadek radisty rotného Jana Zemka a četaře Vladimíra Škachy, jehož úkolem bylo v rámci operace Silver B předat radiostanici s krycím názvem Božena určenou pro odbojovou skupinu ÚVOD. Krátce po seskoku nalezl pomoc u místního rolníka Františka Chvojky, který zahladil všechny stopy po výsadku a ukryl důležitý materiál, než si ho mohli výsadkáři bezpečně odvézt. 20. února 1945 došlo k zatčení 5 osob pro napomáhání paravýsadku Silver B. 15. prosince 1948 došlo k podepsání společenstevní smlouvy Zemědělského strojního družstva v Kasaličkách, jehož prvním předsedou byl Čeněk Pavelka z čp. 18. V roce 1955 vznikl přípravný výbor pro založení JZD, ale nakonec vstoupili místní zemědělci o rok později do JZD Kasalice. 1. července 1960 byly Kasaličky připojeny ke Kasalicím. V letech 2005-2006 byla vybudována dálnice D 11. V roce 2023 byl postaven nový věžový vodojem (viz https://velkaparta.cz/firmy/kvis/clanky/novy-vodojem-v-kasalicich/). V letech 2018-2019, 2021 a 2025 proběhla výstavba kanalizace a ČOV. Poslední léta jsou též ve znamení nové výstavby nad vodojemem při silnici do Kasalic.

Nejvýraznější místní pamětihodností je od 16. března 1964 památkově chráněné kruhové tvrziště (viz https://pamatkovykatalog.cz/tvrz-archeologicke-stopy-15898683), jež se nachází na kraji lesa nedaleko usedlosti čp. 18. Z dalších ještě zmiňme: Boží muka z roku 1873; domy čp. 11 a 25; pomník v Terezíně zahynulým Josefu Hajnovi a Josefu Voženílkovi z roku 2006 a pamětní desku paraskupiny Silver B, jež byla slavnostně odhalena 29. prosince 2023 (viz https://kvv-pardubice.mo.gov.cz/aktuality/po-stopach-parasutistu-0), přičemž sousední informační tabule sem byla umístěna již v roce 2021 (viz https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/silver-a-silver-b-stehlik-heydrich-gestapo-kasalicky.A211229_150226_pardubice-zpravy_skn). Na závěr dodejme, že ze zdejší tvrze měl pocházet před rokem 1412 zemřelý Diviš Mrzák z Kasalic, otec husitského hejtmana Diviše Bořka z Miletínka.