Kasalice

Ohledně původu názvu obce je nejlépe otevřít knihu prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L":

"Kasalice (lid. v Kasalicích, do Velkejch Kasalic, kasalickej), ves 9 km ssv. od Přelouče; od Kasalic 1/2 km sz. u lesů leží ves Kasaličky (lid. Kasalička, v Malejch Kasalicích, Kasaličák): 1372 in Kassalicz, LEr. I, 97; 1400 proclam. in Nymburgam - - N. comittit Maynussio de Kasyclicz (!), AČ. 35/106 č. 41; 1409 proclam. in Chrudim - - Diuissium de Cassalicz, AČ. 35/431 č. 27; 1436 Sigmund král zastavuje hrad Kunětickú horu, mčko Bohdaneč a vsi kláštera Opatovského jménem - - Křičeň, Kasaličky, Rohoznice, AČ. 4/175 z or. A. pardub.; 1560 zámek Pardubicze - - vesnice . . prawy, kasalicze velke - - Rybitwj, kasalicze male, rosycze, DZ. 54 F 6 n.; 1654 Kossalycze (!ú oboge, Kasalycžky, ves pustá, BR. 14/40 a 132; 1789 Hft Pardubicz: Ober Kaszalitz von 12 N., Unter Kaszalitz von 9 N., Schaller XI, 57; 1837 Ober oder Grosz-Kasalitz, Unter oder Klein-Kasalitz, Sommer V, 63; úř. 1854 Kasalice velké, K. malé.

Jm. Kasalice = ves lidí Kasalových. Příjm. Kasal (v Adr.) povstalo z l-partic. od stč. slovesa kasati ʻschürzenʼ, kasati koho pod sě ʻpodmaňovatiʼ, stsl. kasati sę tangere (Geb. Sl. stč. II, 22); z nč. obratů sem patří: kasati se na něco, proti komu ʻchystati se, sich rüstenʼ (Jg. II, 32)."

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1372, kdy část vsi patřila k Blatníku a byla v držení Bernarda z Cimburka. 23. března 1377 koupil ves opatovický klášter, a to od Albrechta z Cimburka. V roce 1455 seděl v Kasalicích Petr z Kasalic a roku 1466 Jan z Čtiřína. Od Jiříka, Václava a Mikuláše hrabat Bořitů z Kasalic koupil ves i dvůr Burian z Plotišť, od jehož dcer byla v roce 1521 přikoupena k pardubickému panství, v jehož rámci vydržela až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. Za třicetileté války byla ves pustá, protože 4 ze 4 gruntů bylo pustých a spálených. Roku 1801 žila ve vsi 1 čtyřčlenná židovská rodina. V roce 1843 měla ves 19 domů a 145 obyvatel.

Roku 1849 se Kasalice staly samostatnou politickou obcí. Roku 1884 vyhořela zdejší panská myslivna. 15. června 1877 začal do obce chodit posel z pošty v Bohdanči. V roce 1890 zde bylo 36 domů a 208 obyvatel. 10. června 1892 přišla velká bouře, během níž blesk zapálil chalupu Jana Čeliše. Roku 1895 vznikl SDH. 30. července 1896 byla obec zasažena velkou bouří s krupobitím, přičemž z nebe padaly kroupy velikosti holubích vajec a některé byly ještě větší. Vedle toho byl bleskem ochromen gruntovník Novák, který přišel o řeč. 1. července 1902 přišlo opět velké krupobití. O 3 roky později byl založen spořitelní spolek. V roce 1909 zdejší Vodní družstvo zmeliorovalo 26,3 ha pozemků. O 4 roky později nebylo povoleno obci vstoupit za člena nově vzniklé místní záložny. 23. dubna 1915 došlo k velké bouři s krupobitím a přívalovými srážkami. Roku 1915 se objevila v Kasalicích vzteklina. Z front 1. světové války se nevrátilo 12 místních mužů.

V roce 1923 byla obec Kasalice rozdělena ve 2 - Kasalice a Kasaličky. O 2 roky později se rozšířila po obci červenka vepřů. V červnu 1932 blesk zapálil stavení V. Kmoníčka. Za německé okupace nesla obec pojmenování Groβ-Kassalitz. V roce 1948 byla rozšířena zdejší elektrická síť. Roku 1949 bylo založeno JZD III. typu, jehož 1. předsedou byl František Štěrba. V roce 1951 byl vystavěn nový družstevní kravín. Roku 1965 byla vybudována malá vodní nádrž. 4. října 1969 byla otevřena nová prodejna smíšeného zboží, jež byla postavena v akci Z. V roce 1976 byl nově omítnut kulturní dům. Roku 1980 bylo zřízeno stálé kino. V roce 1992 proběhla rekonstrukce veřejného osvětlení. 25. března 2010 byl úmyslně zapálen objekt staré družstevní odchovny prasat. 19. července 2017 hořelo 10 arů strniště a travního porostu. V roce 2018 byla zahájena výstavba kanalizace. O rok později došlo k rekonstrukci veřejného osvětlení. Roku 2020 byla ukončena I. etapa vybudování kanalizace. V roce 2023 byl vybudován nový věžový vodojem.

Mezi nejvýraznější pamětihodnosti obce náleží: Boží muka z roku 1873 od Antonína Okrouhlického z Hořic; železný kříž z roku 1920 od J. Mejstříka z Nechanic, který nahradil před 300 lety již existující zchátralý dřevěný krucifix; železná zvonička se zvonkem z roku 1923, nahrazujícím za 1. světové vály zrekvírovaný zvonek; pomník padlým v 1. světové válce, jenž byl slavnostně odhalen 8. srpna 1920, ale za zmínku stojí i zbytky zdejší lidové architektury, a to čp. 3 a 31. Nejznámějšími zdejšími rodáky jsou: nadporučík doplňovacího okresního velitelství František Stodola (* 1877 Kasalice) a gerontoložka doc. MUDr. Helena Nováková, DrSc. (* 27. března 1929 Kasalice). Místní občan Jan Bažant naopak býval členem revidujícího výboru Okresní hospodářské záložny v Přelouči. K obci se vztahuje rovněž několik pověstí, jež byly několikrát literárně zpracovány.