Grégrovo náměstí

Tento veřejný prostor, jenž je vymezen mezi ulicemi U Náhonu a Březhradskou, byl pojmenován podle JUDr. Julia Grégra (19. prosince 1831 Březhrad u Hradce Králové - 4. října 1896 Dol u Libčic nad Vltavou), českého novináře, politika, spoluzakladatele Národní strany svobodomyslné (mladočeské), poslance Českého zemského sněmu a Říšské rady, roku 1861 spoluzakladatele a spoluvlastníka deníku "Národní listy" a je veden jako náměstí, i když stále připomíná spíše vesnickou náves.

Oproti dřívějšku se změnil pouze v tom, že dříve býval rozdělen Mlýnským náhonem, který tudy tekl od Grégrova mlýna do Malého Labského náhonu, což nám krásně ukazuje jak I. vojenské mapování z let 1764-1768, resp. jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12935/?view=-28.845579787309774,5.2972676699282655,6) a indikační skica stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA061018400), tak katastrální mapa z roku 1932 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=kmevidc&idrastru=B2_a_14C_560-1A_03).

Tato lokalita bývala centrálním místem Březhradu až do 20. století, kdy ztratila svůj význam po připojení obce k Hradci Králové. Konaly se zde v rámci historie všechny významné společenské a kulturní akce a různá veřejná shromáždění, průvody a cvičení. Ovšem původně šlo o pouhou bezejmennou náves, jež obdržela svůj současný oficiální název teprve v roce 1979, přičemž jsou k němu přičleněna čp. 9-11, 13-14, 16-19, 21, 40, 77, 91, 183 a 210. Právě závěrem zmíněný objekt je posledním, který na něm vznikl, neboť byl dostavěn v letech 2018-2019, ale vedle toho je potřeba dodat, že zbylá stavení procházejí postupně také různými úpravami a přestavbami.

Díky výše jmenovanému na něm nalezneme většinu z původních pamětihodností Březhradu, ať již jde o kamenný kříž s nápisem: „Tento kříž gest postaven ke cti a chvále Boží“ [dále nečitelné]. „POSTAVENO NÁKL. OBCE 1853. OPRAVENO NÁKL. OBCE 1933.“ (podle obecní kroniky byl postaven v roce 1858 a původně stál se zvoničkou na hrázi u náhona, k jeho přemístění došlo roku 1953) a se železnou zvoničkou v jeho stínu, k nimž přibyla v roce 2021 Grégrova lavička od královéhradeckých uměleckých kovářů Josefa Mikolášíka a Martina Štefanky (viz https://www.hradeckralove.org/novinare-a-politika-j-gregra-v-jeho-rodnem-h-kralove-brezhrade-pripomina-lavicka/d-77339/p1=18774). Posledním výrazným objektem je pak socha sv. Václava, která nese nápis: „NEDEJ ZAHYNOUTI NÁM NI BUDOUCÍM!“ a byla postavena Václavem Polákem z Hřibska 24. září 1922.

Škoda je jen to, že se na tento veřejný prostor tak jaksi městem Hradcem Králové pozapomnělo, protože by si zasloužil mnohem lepší úpravu, hlinitá komunikace s množstvím děr by mohla být zpevněná či asfaltová, trávníky a zeleň lépe parkově upravená, aby bylo toto náměstí opravdovou reprezentační lokalitou Březhradu a ta upomínala na svoji bohatou historii, když Březhrad býval ještě samostatnou obcí. Její generální rekonstrukce je prioritou Komise místní samosprávy v Březhradě již od 90. let 20. století, ale dosud k tomuto kroku nedošlo, pokud nepočítáme 19. dubna 1993 radou města schválené prověření předpokládaných nákladů na úpravu Grégrova náměstí v Březhradě v návaznosti na návrh rozpočtu města na rok 1994 a pozdější zpracování studie, k níž se mohli občané vyjádřit poprvé v roce 2003 a jak je vidět z priorit současné Komise místní samosprávy, tak se nic nezměnilo (viz https://eusneseni.mmhk.cz/usneseni/usneseni/1045), což je vidět i z přiložených fotografií.

Na závěr ještě dodejme, že i přesto všechny zmíněné neduhy se místní snaží toto místo zkulturnit a vrátit mu život, např. tím, že se sem po dlouhých desetiletích vrátila tradice vztyčování májky (viz https://hradecky.denik.cz/zpravy_region/majka-jiz-stoji-kuprikladu-take-v-brezhrade-20160510.html) a umisťování slaměného betlému (viz https://hradecky.denik.cz/ctenar-reporter/brezhradsti-si-spolecne-vyrobili-slamovy-betlem-20201213.html).