Jesípek

Pár fotografií, jak vypadá odstavené rameno řeky Labe, které má na svém konci při spojení s novým korytem Labe ostrov, jenž býval dříve rájem skautů nejen z Hradce Králové a okolních obcí, nýbrž i z oddílů ze širého okolí, protože se sem dělali nedělní výlety, hrály se tu bojové hry apod. To proto, že tu junáci obdrželi od spolku rybářů malou chatu, která jim vydržela vlastně až do jejich zákazu. Jinak zde příroda vydržela pomalu ve stejném stavu, pokud odhlédneme od toho, že u Jesípku nechala třebešská obec vykácet před 1. světovou válkou zdejší mohutné topoly, údajně kvůli tomu, že stínily okolním lučinám, ale jako vždy hledejme za tím pouze peníze, o které šlo především, z nichž se dochovalo do dnešní doby pouze pár a díky svému stáří i ty postupně končí jako zdroj potravy hmyzu, tzv. hmyzí hotely, když se vyvrátí nebo je zničí vichřice, např. ta v roce 1929.

Své pojmenování pak rameno obdrželo od staročeského slova, jež znamenalo písčinu (gessep mediampnis Prešp. 305; gyesep Rozk. 587) a podle Jungmanna drobné kamení, kterým se sypaly silnice neboli štěrk. Na druhém místě jmenovaný jazykovědec však přichází i se slovem jespa, což mělo znamenat místo u řeky, kde se přihazovala voda. Jiní autoři pak hovoří o tom, že jesep a od něj vzniklá zdrobnělina jesípek mají znamenat kamenitou, skalistou či písečnou mělčinu. "Příruční slovník jazyka českého" pak vysvětluje slovo takto: "jesep, -spu n. -sepu m. písčitý nános n. štěrk při ohybu n. ústí vodního toku. Proti nárazovému břehu [řeky] jest tak zv. jesep, plochý břeh, kde mírný proud ukládá písek a oblásky. Vl. Čech. [Slunce] proměnilo jesep [řeky] v jiskry ohně. Heyd. Ostrov ohrazený řvoucím mořem a jespy. Čej. Vrstva jesepu čili štěrku. Voc."

V poválečném období však bylo ponecháno svému osudu, zanášelo se sedimenty a při velkých povodních se měnily částečně i jeho břehy. Maximálně se o čištění ramena a jeho břehů staraly rybářské organizace, přičemž na Jesípku se tak dělo zejména při zářijových a říjnových brigádách. Teprve v posledních 20 letech přišlo Povodí Labe s plánováním a pozdější pozvolnou realizací obnovy všech slepých ramen Labe i Orlice na území Hradce Králové, takže částečně došlo rovněž na Jesípek, i když ten se oproti jiným lokalitám příliš nezměnil, nedošlo tu totiž k výraznému kácení, ani k větším zásahům do břehů.