Socha Panny Marie s Jezulátkem u Březhradu

Tato plastika se nachází na konci Březhradské ulice při rozcestí cest k Plačicím a Libišanům a k Pohřebačce, kde se od nepaměti říkalo "Bahna". Tyto původně podmočené pozemky byly později proměněné v louku a již od dávných dob náležely obci Plačicím, což dokazuje např. indikační skica stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA061018400). O původu jména těchto pozemků nalezneme v obecní kronice řadu zmínek:

"Na bahnech", dle vypravování Fr. Jaroše (z r. 1923 sebral uč. St. Hakl). Ještě jeho děd pamatuje, že na nynější louce za strouhou byly olšové pařezy a pozemek byl značně vlhký. Dříve v těchto místech byla hustá olšinka. Teprve vodní družstvo v letech as 1840 zřídilo strouhu pro odtok vody z pozemků na bývalém rybníce do hloubky 70 cm, čímž dotyčný pozemek byl odvodněn a proměněn v louku.

Dle vypravování Jos. Kohouta čp. 48 (z r. 1923). Ještě asi kol. r. 1840 byla to bažina s porostem. Tráva vyrostlá mezi porostem teprve v zimě, když bažina zamrzla, mohla býti posekána. Pozemek náleží plačickým. Kdysi plačičtí prodávali celá "Bahna" za 5. zl. šajnů (něco přes 4 Kč) a 1/2 sudu píva. Březhradští toho nekoupili, poněvadž zde bylo málo obyvatelstva a měli všeho dostatek. Dřeva a trávy si nasekali, kde se jim zlíbilo. Nikdo v tom nebránil."

Ke vztyčení sochy došlo v roce 1860, což dosvědčuje zadní nápis: "Postavena roku 1860.", ale původně musela stávat jinde, neboť v reambulaci stabilního katastru z roku 1874 není v těchto místech zakreslena (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_510_2). V některých zdrojích se objevuje zmínka o tom, že pochází z roku 1868 a byla postavena nákladem rodiny mlynáře Františka Grégra, ale tato informace je pravdivá jen z poloviny, neboť doopravdy vznikla v roce 1860, a to v souvislosti s tím, že na jaře téhož roku byl zdejší mlýn nově postaven, resp. na oslavu tohoto kroku.

Podle všech známek býval na spodním soklu pod sloupem nějaký biblický nápis, ale vlivem podnebí časem pískovec zvětral, a tak z něho nezůstalo nic. Zbytek nejspíše zahladily též starší neodborné opravy. Stejně jako obdobná socha u Kuklen je dílem sochaře a kameníka Ferdinanda Kofránka z Hořic, ale jejím světitelem byl opatovický farář P. Josef Podhajský, který se z pouhého lokalisty stal farářem až v roce 1856. Dlouhá léta nezájmu, mnohdy podporovaná dopravními nehodami, se podepsala i na jejím stavu, kdy je Jezulátko bez hlavičky a částí nohou. I ona by si zasloužila opravu, jak k tomu došlo v loňském roce nedaleko odsud - u kuklenské mariánské plastiky.

Socha Panny Marie s Jezulátkem u Březhradu na mapě