Červená Třemešná

Lidé si tuto malebnou obec nedaleko Miletína mnohdy pletou s jinou, jež nese podobné jméno, a to s Bílou Třemešnou. Zajímavé však je, že spolu nesousedí a již zmíněná Bílá Třemešná se nachází až u Dvora Králové nad Labem. O pojmenování samotné Červené Třemešné hovoří dílo profesora Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl IV. S-Ž" toto: "Červená Třemešná (lid. Tř. Červená, v, do Třemešny, třemeskej), ves nad vrchoviskem potoka Bystřice 3 km sev. od Hořic: 1267 villa Sthremesna (pertinet ad par. Myletin), RB. IV, 725; 1412 Machna relicta Divissii Mrzak de Miletinek donavit pro capella s. Kather. in Trzemessna, LEr. IX L 11; 1543 prodává zámek Peczku, ves Dobess, ves Trzemessna Czierwena, DZ. 44 E 7. 1654 Červená Třemošná, statek, Třemošná, z BR 12/405-406, Doskočil 220." Stejně jako u ostatních podobných názvů dochází k tomu názoru, že toto pojmenování je odvozeno od staroslovanského slova "črěmcha", což je dnešní střemcha, a tudíž by se mělo jednat o místo porostlé střemchami, i když osobně o tomto pochybuji, a to vzhledem k tomu, že se obec nachází v Podkrkonoší a ne třeba doleji v Polabí, kde tuto dřevinu nedokážeme přehlédnout, zejména v jarním období. Blíže pravdě může být lidové povídání o tom, že jde o složeninu třeně (nohy houby) a zastaralého slova "mešní", což dříve znamenalo "mechový", ale skutečnost může být úplně jiná. Zajímavé je rovněž lidové vysvětlení toho, že Červená Třemešná leží na bílém jílu a Bílá Třemešná má hlínu červenou, takže by měly obě obce mít spíše přívlastek té druhé. Není to totiž kvůli místní zemi, nýbrž pro barvu místního kostela s věží, jenž je vidět zdaleka.

Z výše zmíněných řádků vidíme, že první zmínka o existenci této vsi, jejíž místo bylo podle množství nálezů osídleno již v neolitu, pochází z roku 1367. Tehdy náležela pánům "z Miletínka", a to až do roku 1468, kdy zemřel Soběslav, syn známého vojevůdce Diviše Bořka z Miletínka. Soběslavova vdova Anežka z Žerotína měla spor s knězem Baltazarem z Miletínka, jenž byl vyřešen králem Jiřím z Poděbrad tak, že se Červená Třemešná dostala do rukou Mikuláše Šepka z Nové Vsi, který ji následně prodal Matyáši Libákovi z Radovesic na Pecce. Od něho zakoupil Červenou Třemešnou v roce 1520 Jindřich Kutnauer z Kutnova, jenž ji roku 1526 odkázal Zikmundu Košínovi z Košíně a Piramovi Kapounovi ze Svojkova, od nichž ves zakoupil Jan Litoborský z Chlumu. Jeho synové Hašek, Jiří a Vilém ji pak v roce 1544 prodali Jindřichu Škopkovi z Bílých Otradovic. Roku 1564 zdědil ves Jan Škopek. Po jeho smrti došlo v roce 1594 k rozdělení rodinného majetku mezi syny Karla, Petra a Adama. Červená Třemešná tak připadla Petru Škopkovi z Bílých Otradovic a na Bělehradě, jenž dal roku 1623 důkladně opravit místní kostel, jenž byl farním již v období, kdy působil v Miletíně Řád německých rytířů. Protože Petr Škopek byl horlivým kališníkem († 1626), tak se jeho majetek dostal do rukou Albrechta z Valdštejna, aby byl držen jeho potomky až do roku 1658, kdy se Miletínek a Červená Třemešná trvale staly součástí miletínského panství. V roce 1653 byl před hořickým soudem stíhán Jakub Krkonoška, a to kvůli nenáležitému vybrání včel. Jelikož nebylo dostatečných důkazů, byl nakonec osvobozen nejen samým soudem, nýbrž také apelačním tribunálem. Podle berní ruly z roku 1654 měla ves 3 sedláky (Jan Krkonoška, Havel Hubenec, Václav Stejskal), 7 chalupníků (Jiřík Marek, Václav Veliský, Jan Štěrba, Matěj Samek, Václav Marek, Matěj Rachota, Kryštof Wolf), 1 zahradníka (Bartoň Sklenářů), 1 vnově usedlého chalupníka (Štěpán Rachota), 1 rozbořené a pusté chalupnické stavení (Janouškovský), filiální kostel a mlýn o 1 kole. V roce 1790 byl propůjčen pro školu dřevěný obecní domek čp. 39 (jako reakce na výzvu jičínského krajského úřadu z 24. listopadu 1788), aby získala ves stálou školu a vzdělání místních dětí nebylo v rukou různých občanů, kteří učili po domech za stravu. Prvním známým učitelem byl v letech 1790-1813 Jan Hráský (občas zapisován i jako Hrádský a Horáský), za něhož byla roku 1795 vystavěna škola.

V roce 1849 se Červená Třemešná stala samostatnou politickou obcí. Roku 1852 byl vysvěcen zrekonstruovaný kostel. V roce 1868 se hrálo v obci poprvé ochotnické divadlo. 1. března 1874 došlo k rozšíření školy na dvoutřídní. Kvůli tomu byla najata 1 místnost ve zdejším roubeném hostinci. Roku 1876 se začalo v místní škole vyučovat ženským ručním pracím. V roce 1884 bylo sehráno 1. školní divadlo, jež dalo podnět k založení divadelního kroužku. Roku 1885 byla postavena nová školní budova, slavnostně vysvěcená hořickým děkanem Haklem 8. listopadu 1885, a před zimou se ve zdejších lesích objevili ve velké míře ořešníci kropenatí. V roce 1888 byla rozbořena stará škola a na jejím místě vznikla školní zahrádka. Díky odškolení Lukavce se stala ze zdejší dvoutřídky pouze jednotřídní škola. Tehdy se v obci začalo rovněž hrát ochotnické divadlo, pro něž bylo v letech 1903 a 1912 postaveno nové jeviště. Roku 1900 měla obec 427 obyvatel v 78 domech. Větší zajímavostí bylo to, že zdejší úřední sluha, vyjímaje doručování dopisů, neměl již 12 let příležitost doručit místnímu občanovi nějakou žalobu nebo soudní obsílku. 15. května 1910 došlo k ustavení SDH. 15. ledna 1911 začala fungovat knihovna SDH. V témže roce byla postavena hasičská zbrojnice. O rok později byly c. k. místodržitelstvím potvrzeny stanovy místního odboru Národní jednoty severočeské. 1. června 1913 byla založena odbočka Hospodářského sdružení českých křesťanských zemědělců pro království České. Roku 1915 byla vybudována silnice z Dachov na Lukavec. Z front 1. světové války se nevrátilo 11 místních mužů.

V roce 1923 došlo k přístavbě školy. Roku 1924 byl opraven kostel, místní lesy podlehly zkáze v podobě bekyně mnišky, ale nejvýznamnější událostí se stala elektrifikace obce, o níž se zasloužilo Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech, jehož stanovy byly schváleny 15. ledna 1925 a prvním předsedou se stal František Nejedlý z čp. 1. V roce 1925 byla založena místní organizace ČSL. Roku 1936 bylo zahájeno na kopci u kostela plachtění, a to hořickou odbočkou Masarykovy letecké ligy. O rok později se však odtud kvůli značným nesnázím přemístila k Lázním Bělohradu. Za německé okupace nesla obec pojmenování Rot-Tschemesch. 11. května 1945 se objevila v obci Rudá armáda. Roku 1952 vzniklo JZD a byla otevřena prodejna Jednoty. Roku 1957 došlo k obnovení JZD. V roce 1962 byla uzavřena zdejší škola. 1. ledna 1965 zaniklo JZD a místo něj vznikla farma ČSSS v Cerekvici nad Bystřicí. V letech 1968-1973 proběhla rekonstrukce místního kostela. 1. ledna 1975 se stala obec součástí Miletína. Roku 1977 došlo k otevření nové prodejny smíšeného zboží, jež byla vybudována v akci Z. Od 24. listopadu 1990 je Červená Třemešná opět samostatnou obcí. V roce 2009 došlo ke kolaudaci vodovodní sítě. Roku 2016 byla provedena rekonstrukce vrchního vedení vysokého napětí v oblasti Červená Třemešná - Černín - Dobeš, jež sloužila od roku 1962. V roce 2017 došlo ke kolaudaci kanalizační stoky.

Ze zdejších pamětihodností je třeba zmínit zejména kostel sv. Jakuba Většího a sv. Ondřeje s náhrobky českých pánů, který byl uváděn jako farní již v letech 1384 a 1412 a jeho zvon z roku 1596 byl odlit v roce 1894 do sádry, aby mohl být prezentován na národopisné výstavě českoslovanské v Praze. Součaný kamenný a omítaný objekt, k němuž se váží první slova Erbenovy skladby "Poklad", byl vystavěn na starších základech v 15. století a věž k němu byla přistavěna v roce 1862. Zajímavý je také jeho oltář, zřízený roku 1612 Petrem Škopkem, s pohyblivými křídly, podle jehož výzdoby můžeme předpokládat, že sloužil různým konfesím. Otevřený totiž ukazuje Křest Kristův a čtvero evangelistů a zavřený nese český text Desatera a Kréda. Dále musíme jmenovat: sochu Panny Marie s Jezulátkem při cestě k Hořicím z roku 1755; sochu sv. Linharta z roku 1772; kamenný kříž u bývalé školy z roku 1888; sochu sv. Václava z roku 1890; smírčí kříž u silnice k Miletínku, kde měl podle legendy krejčí zabít tesaře; Boží muka u Jeníkova z roku 1806 a pomník padlým v 1. světové válce z roku 1922. Za návštěvu však stojí též v roce 1998 vyhlášená PP "Farářova louka" se svým teplomilným dubohabrovým porostem a rašelinnou lesní loukou, roku 1995 vzniklý PP "Údolí Bystřice" s meandrujícím tokem této říčky a v roce 1954 vyhlášená PR Miletínská bažantnice se svým dubovo-olšovým porostem. Mezi místní rodáky náleží: učitel, politik a archivář Josef Špringer (5. prosince 1882 Červená Třemešná - 12. září 1961 Miletín), v letech 1919-1923, 1927-1931 a 1936-1937 starosta Hořic, od roku 1937 ředitel miletínské měšťanky a posléze tamní městský archivář a kronikář; sochař a restaurátor Josef Deyl (19. března 1889 Červená Třemešná - 14. června 1957 Hořice).