Bořejov (Ždírec)

Když chceme zjistit něco o původu pojmenování této obce, tak nahlédněme do knihy "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H" od prof. Antonína Profouse, který v ní píše následující:

"Bořejov, Bořim, ves (m. o. Ždírec) 6 1/2 km jv. od Dubé: 1358 Borzeiow - ad present. Sdenconis de Borzeiow ad E. ib., exec. pleb. de Kruh, LC. I, 69; 1390 ad E. in Borziegow ad present. ... fratrum de Duba alias in Huska, exec. pleb. in Kruh, LC. V, 26; 1414 in Borziegiewie villa integra ad castrum Hauska, RT. II, 108; 1427 in Borzyeyow, LC. IX, 129; 1545 ves Borzeyow, DZ. 7 E 22; 1594 ves Borzegow, pode vsí Borzegowem, DZ. 27 E 30; 1615 ves Boržegow, DZ. 137 J 7; 1654 Porzin, BR. 7/739; 1720 Borschin, Müller; 1790 Boržim oder Boržigow, Schaller IV, 204; 1834 Bořim (ehemals auch Bořigow), Sommer II, 156.

Jm. Bořejov = Bořejův, t. dvůr (os. jm. Bořej, dříve Bořěj, srov. příjm. Bořej u Kotíka a ruské adj. Borějkov, Mikl. PN. 250)."

Z toho nám vyplývá, že tento název nemá nic společného ani s bořením, natož s nějakým tím vyklučeným borem. Oficiálně se uvádí, že první zmínka o této obci pochází z roku 1352, i když tato místa byla osídlena již v pravěku. Posléze ves se zaniklou tvrzí patřila k panství hradu Houska, pod nímž vydržela až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. V roce 1654 tu byly pouhé 2 usedlosti. V letech 1725-1727 byla obnovena fara a zároveň s ní došlo ke zřízení školy, přičemž se učilo ve stavení čp. 10 a prvním zdejším kantorem měl být vysloužilec z tureckých válek. Později byla v blízkosti kostela vybudována nová školní budova, jež byla v roce 1826 opatřena patrem. Roku 1843 měla ves 12 domů a 77 obyvatel.

V roce 1849 se Bořejov stal osadou obce Ždírec, tehdy zvané jako Zděřec (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BOL463018430). Roku 1875 se zdejší škola stala dvoutřídní. V roce 1885 došlo k zavedení rurální pošty z Dubé. 1. března 1908 byl Bořejov zařazen k přespolní poště v Oknech. Roku 1913 byl vybudován skupinový vodovod pro vsi Nedamov, Panská Ves, Křenov, Bořejov, Týn, Ždírecký Důl a Ždírec. Na žádného padlého v 1. světové válce jsem nenarazil, snad proto, že mohli být kolikrát vedeni pod mateřskou obcí Ždírcem.

Roku 1923 zasáhla Bořejov epidemie červenky vepřů. O 2 roky později ukončil živnost zdejší obchodník obilím, mákem, chmelem a koňmi Anton Branke. V roce 1930 měla osada 13 domů a 80 obyvatel. Roku 1933 uhodil blesk do Helbichova stavení, jež i přes zásah hasičů vyhořelo. V letech 1938-1945 byla obec součástí Třetí říše, resp. Říšské župy Sudety a nosila název Borschim. Po osvobození bylo zdejší německé obyvatelstvo odsunuto z ČSR. 1. května 1976 se Bořejov stal spolu se svou mateřskou obcí Ždírcem součástí obce Žďár. 1. ledna 1981 se Bořejov stal součástí Doks a 1. července 1990 opětovně nezávislé obce Ždírec. V květnu 1994 došlo k vloupání do kostela sv. Jakuba. V letech 2020-2021 prošla obnovou zdejší fara. V roce 2021 se zde natáčel film Buko od režisérky Alice Nellis (viz https://www.drobne-pamatky.cz/akce/akce.php?co=100226).

Zdejším pamětihodnostem dominují tyto objekty: od 20. ledna 1965 památkově chráněný kostel sv. Jakuba, který byl přestavěn v roce 1703 (viz https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/kostel-sv-jakuba-vetsiho-153737); od 20. ledna 1965 památkově chráněná roubená fara z let 1725-1727 (viz https://pamatkovykatalog.cz/fara-16163895); od 20. ledna 1965 památkově chráněná klasicistní jednopatrová usedlost čp. 2 z 2. poloviny 19. století (viz https://pamatkovykatalog.cz/usedlost-13274829); od 20. ledna 1965 památkově chráněná částečně roubená usedlost čp. 3 z 19. století (viz https://pamatkovykatalog.cz/usedlost-15902026); od 16. srpna 2018 památkově chráněná čedičem dlážděná cesta ze 17. - 19. století (viz https://pamatkovykatalog.cz/soubor-kamennych-cedicovych-dlazeb-20321772); zemní vodojem podle projektu firmy Hermann Stark z Ústí nad Labem z roku 1913 (viz https://pamatkovykatalog.cz/vodovod-nedamov-zdirec-31442499) a památnou lípu u kostela (viz https://www.drobne-pamatky.cz/akce/akce.php?co=100226). Mezi místní rodáky můžeme zařadit: hornokrupského učitele Josefa Ramische (* 1855 Bořejov), vrutického a pokratického kantora Ernsta Schütze (* 1863 Bořejov), učitelku v Hodkovicích nad Mohelkou Marii Branke (* 1884 Bořejov) a podmokelskou kantorku Emmu Branke (* 1902 Bořejov). Za zmínku ještě stojí, že bořejovský řídící učitel Anton Schütz obdržel 12. února 1887 od císaře Františka Josefa I. stříbrný záslužný kříž s korunou. Naopak místní farář P. Franz Reigl udržoval ze svého skrovného příjmu učitelského pomocníka, aby pomáhal starému bořejovskému učiteli, přičemž během celého zimního kursu mu hradil stravu, plat i byt a vedle výuky náboženství kolikrát zastoupil místního kantora i při jiných předmětech.