Benátky – opatství a bazilika sv. Jiří (Venezia – Abbazia e Basilica di San Giorgio Maggiore)

Turistické cíle • Klášter

opatství a bazilika sv. Jiří • Fotografie (24) • Foto: markyz63

Vstoupit do fotogalerie (24 fotografií)

opatství a bazilika sv. Jiří

chrámové průčelí

Vstoupit do fotogalerie (24 fotografií)

Bazilika San Giorgio Maggiore je monumentálním renesančně-barokním kostelem, který je součástí kláštera téhož jména a který se nachází na severním břehu stejnojmenného ostrova. Jeho historie se začala psát někdy na přelomu 8. a 9. století a jeho podoba je nejvíce spojována se jménem slavného padovského architekta Andrey Palladia.

Klášterní kostel sv. Jiří patří mezi oblíbené benátské „atrakce“, a to zejména díky své zvonici, která je skvělou rozhlednou nabízející nádherný výhled na San Marco, město Benátky i jeho lagunu. Vrcholová plošina je navíc – po zaplacení 8 euro - snadno dostupná výtahem. Původní zvonice z 15. století se ale zřítila, takže dnes se už musíme spokojit s dobytím vrcholu stavby z roku 1791. Současná zvonice je již čtvrtá v pořadí a dosahuje úctyhodné výšky 63 m.

Benediktinského opatství San Giorgio Maggiore bylo přitom na stejnojmenném ostrově v laguně založeno již v roce 982. Vládnoucí dóže Tribuno Memmo tehdy benediktinům daroval již existující kostel sv. Jiří, vinicí a okolní zastavitelnou půdu s právem odvodňovat a obdělávat přilehlé bažiny. Nové opatství se brzy stalo jedním z hlavních evropských center v teologické, kulturní a umělecké oblasti, čemuž výrazně napomohly poutě k ostatkům sv. Štěpána, které sem byly dopraveny roku 1109 (paži a část lebky sv. Jiří získali zdejší řeholníci teprve v roce 1324).

Tento první komplex opatství byl zničen v roce 1223 při zemětřesení a poté byl několikrát přestavován … až do impozantního projektu architekta Andrey Palladia, který se začal realizovat v 60. letech 16. století. Nový kostel byl od počátku vybavován četnými a hodnotnými uměleckými díly takových mistrů, jako byli Jacopo Tintoretto a jeho syn Domenico, Sebastiano Ricci, Girolamo Campagna, Jacopo a Leandro Bassanovi nebo Albert de Brule.

Po pádu Benátské republiky v roce 1797 byl klášter vydrancován, ale přesto se stal v roce 1800 místem, kde konkláve zvolila papeže Pia VII. Již v roce 1806 však byl klášter zrušen v rámci napoleonských zákonů a jeho mobiliář byl většinově prodán nebo rozkraden. Následně se jeho prostory staly skladištěm zbraní a kasárnami. Benediktinům se kostel a některé prostory klášterního komplexu vrátily k užívání v roce 1847 a v březnu roku 1900 povýšil papež Lev XIII. kostel sv. Jiří na baziliku minor.

Na závěr ještě několik rozšiřujících informací:

Stavbu baziliky San Giorgio Maggiore vedl Palladio pouze v letech 1565 až 1568, ale už předtím postavil v 1560 až 1562 refektář kláštera. Kostel byl dokončen až dostavbou průčelí v letech 1607 až 1610. Finální podoba průčelí je také jedinou částí, kterou nenavrhl Palladio, ale Vincenzo Scamozzi. Kostel je první významnou Palladiovou sakrální stavbou a jeho projekt byl plně podřízen vizuálnímu efektu. Chrámové průčelí proto orientoval Palladio směrem k náměstí sv. Marka, odkud kostel působí dojmem, jakoby stál přímo na hladině. Díky Palladiově geniální koncepci navíc tvoří San Giorgio ideální protipól k náměstí sv. Marka a jeho stavbám.

Dominantním prvkem exteriéru kostela je jeho bělostné - přísně symetrické - průčelí z istrijského mramoru (vápence). Po stranách portálu se v nikách nacházejí sochy sv. Štěpána a sv. Jiří. Čtyři mohutné tříčtvrteční sloupy pak nesou tympanon s vrcholovou sochou žehnajícího Krista.

Trojlodní kostel je postaven na půdorysu ve tvaru latinského kříže, s prostornou hlavní lodí a nízkými postranními loděmi. Presbytář čtvercového půdorysu i křídla transeptu jsou zakončeny apsidami, klenba je valená. Sám Palladio však tento svatostánek hodnotí spíše s důrazem na význam centrálního prostoru s kruhovým půdorysným jádrem.

Chrámové trojlodí rozdělují mohutné sloupy na vysokých hranatých podstavcích. Jejich korintské hlavice podpírají výrazně profilovanou konzolovou římsu, která obíhá celý obvod interiéru. Zajímavostí je, že součástí hlavního oltáře není oltářní obraz. Přesto v interiéru baziliky nechybí mnohá umělecká díla té nejvyšší úrovně. Mezi nejznámější patří Tintorettova Poslední večeře a Klanění pastýřů od Jacopa Bassana.

Areál benediktinského kláštera San Giorgio se nachází západně od baziliky a mezi lety 1641 až 1680 pro něj Baldassare Longhena navrhl nejen novou klášterní knihovnu, ale i slavnostní schodiště a novou fasádu.

Bazilika sv. Jiří je otevřena každý den od 9:00 do 18:00 hod. Prohlídku některých vybraných klášterních prostor je potřeba si předem objednat.

Poslední aktualizace: 8.6.2025

Benátky – opatství a bazilika sv. Jiří (Venezia – Abbazia e Basilica di San Giorgio Maggiore) na mapě