Benátky – kostel sv. Apolináře (Venezia - Chiesa di Sant'Aponal / Chiesa di Sant'Apollinare)

Turistické cíle • Kostel

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (5 fotografií)

Kostel sv. Apolináře je jistým spojením kulturního bohatství Benátek a Ravenny, což už samo o sobě není vůbec špatnou reklamou této zajímavé památky. Kostel je dnes již odsvěcený, nachází se ve čtvrti San Polo a jeho historie je skutečně dlouhá. Byl totiž založen již v roce 1034, zřejmě ravennskými šlechtickými rodinami Sciavola a Rampana. Písemně je poprvé zmiňován v roce 1060.

Kostel zasvěcený patronovi Ravenny byl na počátku 15.století rozšířen o zvonici, jejíž stavba proběhla v letech 1407 až 1430. O dvě desetiletí později – tedy v roce 1450 - byl kostel přestavěn v pozdně gotickém slohu a tuto podobu zde můžeme částečně vidět i dnes; Další stavební úpravy zde proběhly v letech 1570, 1583 (tehdy kostel získal kazetový strop) i 1594. Do roku 1600 byl chrámový interiér definitivně upraven na jednolodní a sálový. Další restaurační práce zde pak proběhly v roce 1791.

Pevní polovina 19. století kostelu moc štěstí nepřinesla. Hned v roce 1806 byl uzavřen, přešel do vlastnictví státu a od roku 1810 byl zahájen rozprodej jeho mobiliáře. V roce 1840 pak byl celý kostel prodán v aukci, aby se roku 1851 dočkal svého opětovného otevření. Díky tomu získal hlavní oltář obraz a kostel portál (tyto artefakty pocházely z jiných zdejších kostelů - např. portál z kostela Sant´Elena, kterému byl vrácen v roce 1929).

Místo zmíněného portálu se zde objevil gotický basreliéf, který je dílem neznámého mistra a předtím byl zazděn v apsidě kostela sv. Eleny. V letech 1965 až 1979 byl kostel postupně uzavřen i odsvěcen a následně se roku 1984 stal archivem benátského matričního úřadu. A částečně také jistou galerií uměleckých děl i relikviářem schraňujícím ostatky proroka Jonáše a trn z Kristovy koruny.

Poměrně neobvyklý je fakt, že z tohoto kostela můžeme vidět pouze průčelí a apsidu, protože boční části jsou zakryty městskou zástavbou, přičemž domy podél severní zdi byly postaveny na místě středověkého portiku. Gotická fasáda z 15. století je pilastry rozdělena na tři části a zakončena pěti edikulami. Hlavně však průčelí zdobí velký krucifix, který byl zhotoven z istrijského kamene na konci 14. století. Pod ním je umístěno kulaté okno, pod kterým můžeme vidět basreliéf z počátku 16. století zobrazující Trůnící Madonu s dítětem. Ještě níže (nad portálem) se nachází další basreliéf, tentokrát se scénou Ukřižování i s postavami Panny Marie a sv. Jana Evangelisty, umístěnými ve věžovitých výklencích. Apsida je zakončena trojúhelníkovým štítem.

Samostatně stojící zvonice je 50 metrů vysokou benátsko-byzantskou stavbou se souborem ručně ovládaných zvonů. Byla postavena na přelomu 12. a 13. století a následně upravena v roce 1407. Tehdy získala svůj charakteristický vrcholový tambur. Základna zvonice je zdobena basreliéfy z 11. století, původně zde bylo i jedno z nejstarších vyobrazení lva sv. Marka v Benátkách (dnes již v muzeu).

Na závěr snad ještě několik zajímavostí a doplňujících informací:

Lombardsko-byzantský kříž údajně pochází z původní stavby, zatímco čtyři velká okna na hlavní fasádě byla proražena až v 19. století.

V I. pololetí 19. století se kostel postupně změnil na útulek pro chudé, vězení pro politické vězně, sklad uhlí a obchod.

Pět z osmi oltářů, které byly dříve odstraněny, se sem později vrátilo. Hlavní oltář s obrazem Umučení sv. Apolináře od Lattenzia Quereny sem byl přenesen z bývalého kostela Santa Giustina v benátské čtvrti Castello.

Jednolodní interiér kostela byl při úpravách v 19. století rozdělen na dvě části. V té nižší se nacházejí tři velké obdélníkové apsidální kaple.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (45.438, 12.332)

Poslední aktualizace: 18.6.2025