Dopady horka a sucha na přírodu jsou kritické. Český svaz ochránců přírody ukazuje způsoby, jak žíznivé krajině a živočichům pomoci

ilustrační foto, Myriams-Fotos z Pixabay  •  Fotografie (5)

Vlny sucha a vysokých teplot v letních měsících i přes občasné srážky zásadním způsobem narušují stabilitu ekosystémů. Nedostatek vody spojený s žárem se projevuje napříč celou přírodou: ptáčata hynou předčasným opuštěním přehřátých hnízd, ve vysychajících tůních umírají pulci a vajíčka obojživelníků, rostliny předčasně ukončují kvetení a omezují tvorbu nektaru důležitou pro opylovače, stromy shazují listy už v průběhu léta. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) proto upozorňuje na vážnost situace a ukazuje, jak mohou dopady sucha a vysokých teplot zmírnit jednotlivci na svých zahradách nebo samosprávy v obcích, a jak zranitelným lokalitám i zvířatům přímo v terénu pomáhá samotný ČSOP prostřednictvím svých ochranářských programů.

ilustrační foto, Myriams-Fotos z Pixabay  • 

„Sucho a vysoké teploty zasahují všechny složky přírody. Kvůli chybějící vlhkosti a horku mizí hmyz a další bezobratlí, takže ptáci nemají čím krmit mladé. Vlaštovky a jiřičky kvůli vyschlým kalužím ztrácejí materiál na stavbu hnízd. Volně žijící savci trpí nedostatkem napajedel,“ popisuje jen několik příkladů Petr Janeček, ředitel kanceláře ČSOP, a dodává: „Národní síť záchranných stanic, kterou ČSOP celorepublikově koordinuje, přijímá v důsledku sucha a vysokých teplot obrovské množství zvířat.“

Voda dramaticky ubývá také z vodních ploch. V klesajících a přehřátých vodách rychle dochází kyslík, což vede k úhynu ryb. Nedostatek kyslíku a vysoké teploty navíc ve stojatých vodách s vysokým obsahem živin způsobují množení nebezpečných bakterií a sinic. Ty produkují prudký jed botulotoxin, který pro vodní ptactvo (např. kachny a labutě) znamená ochrnutí a fatální otravu zvanou botulismus. Tůně pak vysychají dříve, než v nich třeba žáby a čolci stihnou dokončit svůj vývoj.

ilustrační foto, Myriams-Fotos z Pixabay  • 

Sucho a horko zasahují také českou flóru. Rostliny trpí nadměrným odparem a nedostatkem vody, kvůli čemuž předčasně ukončují kvetení a usychají. Tento zrychlený životní cyklus jim nedovoluje vytvořit dostatek energetických zásob ani kvalitních semen pro další generace. Rostliny navíc v horku omezují tvorbu nektaru, čímž ztrácejí atraktivitu pro opylovače – motýly, samotářské včely, čmeláky či brouky, kteří tak zároveň přicházejí o klíčový zdroj potravy. Nedostatkem živin trpí i stromy, které kvůli obraně před suchem shazují listy už v průběhu léta a oslabené pak snadněji podléhají škůdcům a chorobám.

„Letní vlny sucha a horka už nejsou jen lokálním výpadkem srážek, ale fenoménem, který zásadním způsobem narušuje stabilitu celých ekosystémů a mění tvář přírody. Oslabují totiž samotnou schopnost krajiny zadržovat vodu do budoucna. Dostáváme se do spirály, ze které se příroda bez naší aktivní pomoci jen těžko dokáže sama vymanit,“ zdůrazňuje Petr Janeček.

Přehled příkladů dopadu sucha a horka na jednotlivé složky přírody naleznete v příloze této zprávy.

Pomoci může každý: tipy pro zahrady

ilustrační foto, Myriams-Fotos z Pixabay  • 

ČSOP zdůrazňuje, že i drobná opatření mají podstatný význam, a doporučuje několik jednoduchých kroků:

• Instalujte pítka: Mělké misky s vodou a vloženými kamínky poskytnou ptačím či hmyzím obyvatelům zahrad důležitý zdroj tekutin.
• Upravte sečení trávníku: V horku (pokud vůbec) sekejte na výšku 5–8 cm, omezte frekvenci a vynechte polední žár. Nejen v době veder je vhodné sekat mozaikově a nechat tak části trávníku jako neposekané minilouky pro úkryt hmyzu.
• Změňte péči o půdu: V době sucha a velkých veder zcela zapomeňte na motyčku. Každé otočení hlíny odhalí spodní vlhkost, která se okamžitě odpaří. Záhony raději mulčujte kůrou či trávou, čímž odpar zpomalíte.
• Nechte divoká zákoutí: Hromada větví, listí nebo starého dřeva ve stínu udrží vlhkost déle a vytvoří chladnější azyl pro živočichy před spalujícím horkem. Takto vytvořená hromada by už měla být trvalá, protože její likvidace znamená likvidaci pro organizmy, které v ní začaly žít či nalezly úkryt.
• Budujte zahradní jezírka: Malá jezírka bez ryb s pozvolným břehem zachrání obojživelníky a hmyz.
• Hospodařte s vodou: Když zrovna prší, zachycujte dešťovku ze střech. K zalévání lze využít i nesolenou chladnou vodu z vaření, vodu zachycenou před sprchováním či při oplachu před vložením nádobí do myčky. Efektivním způsobem zavlažování rostlin je tzv. kapková závlaha, která zajišťuje přesné, a především úsporné dodávání vody přímo ke kořenům.

Obce: systémovější kroky k zadržování vody

Místní samosprávy mají v rukou možnosti systémovějších kroků pro zpomalení odtoku vody a ochlazování prostředí. Mohou omezit zbytečné betonování a nahrazovat nepropustný asfalt zatravňovací dlažbou či štěrkovými trávníky, které umožňují vsakování srážek přímo v místě dopadu. Dalším vhodným opatřením je budování vsakovacích průlehů, do kterých se svádí dešťová voda z okolních povrchů, místo aby bez užitku zmizela v kanalizaci.

ilustrační foto, Myriams-Fotos z Pixabay  • 

Zásadní roli hraje také správná péče o městskou zeleň a parky, kde by obce měly v horkých dnech výrazně omezit sečení, nechat trávu vyšší a sekat mozaikově. V krajině je pak klíčové chránit a udržovat stávající vzrostlé stromy, jejichž vliv na udržení vody a ochlazování je nepostradatelný. Nové výsadby původních listnáčů by měly směřovat primárně do sídel a podél cest jako stromořadí, nikoli na přírodně cenná bezlesá stanoviště, kde by zastíněním mohly naopak uškodit světlomilným druhům rostlin a hmyzu.

Jak pomáhá Český svaz ochránců přírody?

ČSOP se dlouhodobě snaží o zmírňování negativních dopadů sucha a horka přímo v terénu prostřednictvím svých klíčových aktivit:

• Vykupování přírodně cenných pozemků (Kampaň Místo pro přírodu): Z darů veřejnosti ČSOP vykupuje ohrožené mokřady, prameniště, rašeliniště a louky, aby je uchránil před dalším vysušením, rozoráním či zástavbou.
• Obnova vodního režimu: Ochránci hloubí nové tůně, zaslepují staré odvodňovací meliorační příkopy a vrací narovnané potoky do původních meandrujících koryt, což pomáhá udržet vodu v krajině o něco déle.
• Péče o tradiční louky: Tradiční druhově bohaté louky zadržují vodu a odolávají klimatickým změnám mnohem lépe než pole či intenzivně sekané trávníky. ČSOP na nich obnovuje původní pestrost rostlin a živočichů šetrným hospodařením.
• Ochrana a péče o stromy: Zachování vzrostlých stromů v krajině i městech je prioritou, protože je efektivnější než výsadba stromů nových. ČSOP proto chrání staré stromy před zbytečným kácením a dlouhodobě zvyšuje kvalitu péče o ně například koordinací vzdělávacího programu Český certifikovaný arborista. Pečuje také o staré ovocné sady.
• Program Živá zahrada: Tato celostátní soutěž motivuje majitele zahrad, aby vytvářeli bezpečné oázy pro živočichy ohrožené (nejen) suchým a horkým počasím.
• Národní síť záchranných stanic: Tato síť, kterou ČSOP koordinuje, poskytuje přímou péči nejen horkem a suchem trpícím volně žijícím živočichům z celé České republiky.

„Kombinace drobných kroků na našich zahradách s koncepčními změnami v krajině sice globální klima zvrátit nemůže, ale dokáže výrazně zmírnit dopady sucha a horka na zranitelné obyvatele naší přírody. Každé pítko nebo zachráněná tůň dávají živočichům šanci na přežití,“ uzavírá Petr Janeček.

Více informací o možnostech zadržování vody najdete na https://nasemokrady.cz/voda-v-prirode/jak-zadrzet-vodu/.

Chcete se k ochraně zranitelné přírody přidat i vy? Možnosti, jak podpořit činnost ČSOP, najdete na https://csop.cz/darujte/, informace o členství na https://csop.cz/clenstvi-v-csop/.