Severní Čechy – 14. den - dopoledne: Konojedy – zámek, kostel Nanebevzetí Panny Marie a NPP Dubí hora (Konojedské bochníky)

V autě se ochladilo opět jen o 3 stupně. Vstáváme v 8, venku je jasno, nefouká to, docela idylka, ostatně jako vždycky, když jsme spali v blízkosti nádraží ve Svoru. Jenže dnes nám tato idylka trvala sotva hodinu. Před devátou hodinou se na koleje před nás postavila Arriva, motor nechává běžet a narušuje tu náš klid a naše soukromí. Proč tomu tak je, zda je výluka, nevíme, ale musíme se s tím vyrovnat. Jen by ten motor mohli vypnout. Ale to mi Ota vysvětluje, že vlaky to mají jinak než auta. Tam že to tak jednoduché není, pokud mají v plánu v dohledné době odjet.
Protože jsem si včera koupila vdoleček, po chvíli váhání si tady dávám i tu ranní kávu se sladkou tečkou. Než jsem ji dopila, vlak odjel. To je zase klídek.

Už musíme směřovat domů. Zítra musíme být doma, čeká nás hlídání vnoučat. Tak ať si doma také trochu odpočineme.

Přemýšlela jsem, co ještě zvládneme. Nakonec je to docela jednoduché. Při cestě na sever jsme některé věci úmyslně vynechali, abychom si užili Lužické hory. To se povedlo. Takže některá místa, která jsme vynechali, teď navštívíme.

Jedeme do Konojed. První písemná zmínka o této obci je z r. 1057. Obec vlastnila církev. Už tehdy zde pravděpodobně stála tvrz a malý kostelík, i když první zmínka o tvrzi je až z r. 1451. Majitelé se často střídali. V polovině 16. století byla malá gotická tvrz přestavěna na pohodlný renesanční zámek.

Od r. 1650 panství vlastnili Šporkové. Ve 2. polovině 17. století zámek upravili barokně. R. 1699 přestavili původní gotický kostelík na jednolodní raně barokní chrám s věží, který spojili s nově vybudovaným špitálem pro 45 chudých. Také tu vybudovali lékárnu.

Potomci rodu Šporků zde r. 1739 založili nadaci pro 20 servitů, aby se starali o nemocné. K tomu jim přenechali zdejší zámek, který r. 1747 si stavebně upravili na klášter. Původní nemocnice byla při této přestavbě zbourána. Bylo nutno přestavět i stávající kostel. Pozdně barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl r. 1752 slavnostně vysvěcen.

Jenže doba tomu všemu nepřála. R. 1786 byl klášter nařízením císaře Josefa II. zrušen. Tento opuštěný areál koupil z Náboženského fondu další potomek Šporků a znovu ho přestavěl, tentokrát na pozdně barokní zámek, své rodinné bydlení. V areálu zbudoval pivovar a lihovar. Kostel se stal farním kostelem.

Až do r. 1804 areál vlastnili Šporkové, pak se opět majitelé měnili. R. 1945 byl zestátněn. Areál i s kostelem využívala armáda a stavby rychle chátraly. Byl staticky poškozen i odstřely v nedalekém kamenolom. Věci z kostela byly odvezeny nebo rozkradeny

R. 2007 budovy koupil soukromý vlastník, který provádí rozsáhlou rekonstrukci celého objektu, samozřejmě hlavně za pomoci dotací.

Parkovali jsme v centru v blízkosti zástavky autobusu. Je tu několik moc hezkých patrových domů s dřevěnými štíty, zahlédli jsme i jednu roubenku. Zámek i kostel skutečně moc hezky opravené, zatím nepřístupné. Tam je asi i 6 opravených soch. Cestou jsme však viděli menší či větší ruiny pravděpodobně hospodářských stavení, zdá se, že i tam se něco opravuje. Procházeli jsme okolo bývalého pivovaru, který z té vzdálenější strany má zachovalý barokní štít. Kdesi za ním jsme pak zahlédli pivovarskou věž s komínem.

Mezi zámkem a pivovarem jsme prošli k národní přírodní památce Dubí hora, kde jsou od r. 1966 chráněny stěny bývalého čedičového lomu, tzv. Konojedské bochníky. V bývalém lomu byl odkryt mohutný, ztuhlý lávový proud, kde byl zjištěn neobvyklý a jedinečný jev. Stěny lomu 6 – 8 m vysoké se sloupcovitě rozpadají. Jednotlivé sloupce jsou až metr silné, v horní části často zahnuté a zúžené. Některé sloupce jsou poměrně pravidelně příčně rozpukány, díky zvětrávání jsou zaoblené, takže to vypadá jako na sebe naskládané bochníky. Některé bochníky jsou uvolněné a vypadlé, na mnoha místech je odloupaná svrchní kůra. Každopádně je to zajímavý přírodní úkaz. Něco tak mohutného jsme ještě neviděli, a to jsme toho viděli už docela dost. Škoda, že je sluníčkem nasvícený jen kousek.

Teď jsem se dočetla, že lom se nechá horem obejít, údajně jsou nahoře vyšlapané cestičky – buď nad skálou nebo dál u lesa. Shora je pak hezký výhled na obec se zámkem a na okolní kopce. Lepší výhled je v době, když stromy ještě (nebo už) nemají listy. To dnes není, ale ani jsme žádnou cestičku vzhůru neviděli - možná proto, že jsme ji ani nehledali. Už to však tady ani nechceme prodlužovat.

Na odpoledne jsme si naplánovali zajet do Terezína. Myslím, že je důležité připomínat i mladší generaci ty hrůzy války, a tím zkusit udělat něco pro to, aby se už nic takového neopakovalo.

Severní Čechy – 14. den - dopoledne: Konojedy – zámek, kostel Nanebevzetí Panny Marie a NPP Dubí hora (Konojedské bochníky) na mapě