Z Blíževedel do Úštěku

Kam a jak jedeme?

Na rozhraní regiónů Machův kraj a České středohoří, zhruba 13km jihozápadně od České Lípy, leží malebná obec, střídavě povyšovaná na město, Blíževedly. Snadno se sem dostaneme vlakem, směr Česká Lípa - Lovosice, nebo i autem, stejným směrem.

Prvně se o Blíževedlech píše roku 1290, z památek lze jmenovat barokní kostel sv. Václava, stojící na místě původního kostelíku ze 14. století, na náměstíčku najdeme Morový Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1714. V obci nalezneme i několik zachovalých hrázděných domků ze století 18. a 19.

Z návsi uhneme vpravo po červené značce, která nás za chvíli vyvede z obce, polní cestou mezi sady dojdeme k zřícenině hradu Hřídelíku. Hrad byl pravděpodobně založen koncem 13.století jako majetek pražského biskupství. Brzy ale ztratil svůj význam, na čas byl využívan jako žalář pro provinilé kněze, za husitských válek byl pobořen a opuštěn. Do dnešní doby se zachovaly zbytky hradního paláce, ke kterým se dostaneme lomenou podzemní chodbou.

Stále po červené procházíme lučinami pod hradem, značka se místy dost špatně sleduje, za nedlouho zahneme vpravo do lesa, cesta vede místy úvozem, okolo bizardních skalních útvarů, pak podél Blíževedelského potoka, okrajem lesa dojdeme do obce Lukavsko, za vsí u rozcestníku pokračujeme po žluté smíšeným lesem okolo studánky s Dobrou Vodou, můžeme si udělat přestávku na odpočívadle u Opičí hlavy, což je zajímavý skalní útvar v nedalekém dole v podobě dokonalé hlavy opice. Výjdeme z lesa, procházíme starými zahradami a to již vidíme dominantní věže Kostelíčků,nebo také Kapliček na vrchu Kalvárie.

Tento poutní areál byl vystavěn v letech 1703 -1707 na popud jezuitů, kterým náleželo úštěcké panství. Stavitelem byl známý architekt Otavio Broggio. Jedná se o dvojici barokních věžovitých kaplí, doplněné později ještě empírovými kapličkami v podzemí a dále stavbou Božího hrobu. K vrcholové plošině vede široké schodiště lemované sochami světců, z kterých bohužel zůstala jenom torza. Z terasy pod schodištěm je krásný výhled na Úštěk a dominanty Českého středohoří. Areál byl značně zdevastován, až poslední dobou došlo k výrazným opravám, byly znovu zrestaurované kapličky křížové cesty, doplněné o repliky původních obrazů. Škoda, že z interierů kapliček se téměř nic nezachovalo, původní fresky pod krásnými valenými klenbami se dnes už jen ztěží nechají rozpoznat.

Od poutního objektu dojdeme do obce Ostrý, i zde nalezneme několik zachovalých staveb lidové architektury. Za obcí nalezneme rozcestník se značeným okruhem okolo Hrádku nebo také Helfenburku. Ač je majestátně vyhlížející hradní věž dobře viditelná už na dálku čeká nás delší romantická cesta skalnatými stržemi, většinou listnatými lesy, než dojdeme konečně k hradu.

Hrádek(Helfenburk) pochází pravděpodobně z poloviny 14.století, sloužil jako odpočinkové sídlo pražským biskupů, zvláště Jana Očka z Vlašimi a po něm Janovi z Jenštejna, který původní hrádek nechal přestavět v rozsáhlý, pevný hrad. Posledním majitelem byl Vilém z Illburka, který vyměnil Hrádek za těžko přístupný Ronov. Po jeho smrti zůstal Helfenburk pustý, za třicetileté byl hrad pobořen a rychle počal chátrat. I když patřil do majetku úštěckých jezuitů, ti o zříceninu neměli zájem. Až v 19.století, za času romantismu se staly zříceniny zájmem turistů, byla zde vystavěna hospoda a dostaveničko si zde dávali milovníci přírody a Romantiky zblízka i daleka. Po válce se rujny staly jedině útočištěm trampů a vandalů, až začátkem tohoto tisíciletí začala rozsáhla oprava za pomoci dobrovolného spolku. Dnes je již přístupná 30 metrová kvádrová věž, z jejiž plošiny je nádherný výhled do kraje.

Z Hrádku se po značené cestě dostaneme na silnici, která nás dovede do města Úštěku. Město bylo vystavěno v 14.století v podhradí hradu založeného pány z Michalovic, od nich získali město Berkové z Dubé, kteří zpevnili městské hradby, přesto město dost utrpělo za husitských válek, později jej několikrát poničil požár. Z památek lze doporučit pozdně barokní kostel sv.Petra a Pavla na náměstí, s unikátními jezdeckými sochami sv. Václava a sv. Jiřího v životní velikosti,obdivuhodný je i perspektivně malovaný oltář, oltářní obraz je od Karla Škréty, výzdoba kostela je většinou původní, barokní. Naproti kostelu je barokní budova děkanství postavená také Octaviánem Broggiou. Na náměstí je několik zachovalých měšťanských domů ze 17. a 18.století s částečným podloubím. Naproti původnímu hradu, který byl později přestavěn na městský pivovar se tyčí tzv.Pikardská věž, postavená okolo roku 1428, sloužící jako součást opevnění, dnes slouží k výstavním účelům. Pod centrem města se nacházejí tzv. Ptačí domky, malebné dřevěné stavby přilepené na skálu, které si postavili italští dělníci pracující na výstavbě trati do Litoměřic. Místní synagoga před náměstím pochází z konce 18.století, nedávno prošla důkladnou opravou a po mnoha letech došlo k jejimu znovaotevření. U rybníku Barvíř se nachází barokní stavba Jezuitského dvora. Centrum města bylo vyhlášeno Městskou památkovou rezervací, několikrát do roka se zde konají proslulé jarmarky a jiné kulturní akce. Za vlakovým nádraží se rozkládá rybník Chmelař, známé rekreační středisko s plážemi a kempem.

Z úštěckého nádraží jezdí vlaky na Českou Lípu a Litoměřice.

Za čím jedeme?

Vydali jsme se poznávat nepříliš známou jihozápadní část českolipska, hraničící s Českým středohořím. Navštívili jsme dva zajímavé hradní objekty, poutní areál na Kalvarií u Ostrého a nakonec jsme navštivili Městskou památkovou rezervaci Úštěk.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

V obci Ostrý je nově zrestaurovaný penzion Pod Věžičkami, hojně vyhledávaná je i hospůdka na okraji obce, v samotném Úštěku také najdeme dost možností dobrého stravování.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Málo navštěvovaná, přesto romantická až magická místa tohoto regionu, zastupující vše, co milovník přírody hledá.

Ostatní informace

Na hrady se neplatí žádné vstupné, pouze na vyhlídkovou věž na Hrádku je vstupné dobrovolné, sloužící k opravám hradu.