TURISTIKU PODPORUJÍ

61 459 turistů a cestovatelů

109 035 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů

1 360 732,- odměny za články

Most

Okres Most patří do Ústeckého kraje, jeho nejvyšším vrcholem je Loučná (956 m). Severozápadní část okresu je ohraničena státní hranicí s Německem. Královské město Most bylo v 70. a 80. letech 20. století takřka zcela zničeno z důvodu těžby uhlí. K nejcennějším stavbám Mostu patří kostel Nanebevzetí P. Marie a hrad Hněvín tyčící se na kopci nad městem. Dalšími turistickými lákadly jsou Jezero Most, barokní zámek Jezeří, druhá nejvyšší hora Mostecka Medvědí skála, skalnatý vrch s rozhlednou Jeřabina, barokní zámeček Lichtenwald.

Turistika Most	Oblíbená místa a aktivity	Doporučujeme
Tipy na výlety (50)	Janovská přehrada	Hora svaté Kateřiny
Turistické cíle (261)	Rezervace Jezerka	Jánský vrch
Pěší trasy / Cyklo trasy	Rozhledna na Vlčí hoře nad Osekem	Mapa Mostu

Krušné hory a Podkrušnohoří ›

Moje ›

Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Krušné hory a Podkrušnohoří

Tipy na výlet vybrat: vše / nic

↓

Druh vybrat: vše / nic

Do přírody

Na golf

Na hory

Na kole

Se psem

Vinařská turistika

Za gastronomií

Za kulturou

Za sportem

Náročnost vybrat: vše / nic

Pro zdatnější

Romantika

Rodina s dětmi

Délka vybrat: vše / nic

Vycházka - půldenní

Celodenní výlet

Putování (více dnů)

Turistické cíle vybrat: vše / nic

↓

Doprava vybrat: vše / nic

Autobusová zastávka

ŽST

Letiště

Žel. stanice

Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic

Vesnice

Městečko

Město

Osada

Samota

Městská část

Hlavní město

Přístav

Místní část

Náměstí

Ulice

Městys

Ostatní vybrat: vše / nic

Bivak

Hraniční přechod

Infocentrum

Nordic walking point

Ostatní

Turistická známka

WebKamera

Zajímavost

Památky a muzea vybrat: vše / nic

Hrad

Zámek

Zřícenina

Trosky

Kaple

Klášter

Pomník

Kříž

Chata

Muzeum

Bouda

Kostel

Památník

Měšťanský dům

Salaš, koliba

Letohrad

Farma

Hřebčín

Zámeček

Tvrz

Skanzen

Hradiště

Rotunda

Statek

Dům, budova

Chrám

Hřbitov

Hradby

Lapidárium

Kašna

Socha

Boží muka

Hrádek

Panský dvůr

Rychta

Pevnost, opevnění

Radnice

Drobné památky

Mešita

Synagoga

Příroda vybrat: vše / nic

Hora

Kopec

Štít

Vrchol

Jezero

Potok

Pleso

Rybník

Vodopád

Propast

Minerální pramen

Jeskyně

Krasový útvar

Údolí

Skalní útvar

Jezírko

Řeka

Říčka

Pohoří

Údolí, dolina

Kaňon

Sedlo

Travertíny

Planina

Hřeben

Louka

Pramen

Kámen

Zahrada

Rašeliniště

Slatě

Památný strom

Přírodní park

Ostrov

Sopka

Pobřeží

Poušť

Park

Rokle

Přírodní památka

Vodní nádrž

Studánka

Soutěska

Tůň

Pláž

Poloostrov

Bažina, mokřady

Sport a rekreace vybrat: vše / nic

Lázně

Rekreační oblast

Koňská stezka

Aquapark

Letovisko

Koupaliště

Ledovec

Ski areál

Golf

Půjčovna lodí

Cyklo bar - hospůdka

Cyklo shop - servis

Potápění

Zábava, atrakce

Půjčovna kol

Vinařský cíl

Technické zajímavosti vybrat: vše / nic

Důl, štola, šachta

Elektrárna

Jez

Lanovka

Mlýn

Most

Přehrada

Rozhledna

Technická památka

Zvonice

Výletní místa a parky vybrat: vše / nic

CHKO

Chodník, naučná stezka

Národní park

Odpočinkové místo

Orientační bod

Poutní místo

Rezervace

Rozcestí

Turistická trasa

Turistické destinace

Vyhlídka

Výletní místo

ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic

Arboretum

Botanická zahrada

ZOO

Trasy vybrat: vše / nic

↓

Typ vybrat: vše / nic

Autem

Balónem

Běžecká trasa

Běžky

Cyklotrasa

Golf

In line brusle

Pěší trasa

Po vodě

Ski areál

Náročnost vybrat: vše / nic

Malá náročnost

Střední náročnost

Velká náročnost

Cestopisy vybrat: vše / nic

Tipy a novinky vybrat: vše / nic

Rady a tipy vybrat: vše / nic

↓

Doprava

Jídlo a ubytování

Ostatní

Peníze a ceny

Práce a život

Zdraví a bezpečnost

Moje dovolená vybrat: vše / nic

↓

Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic

Jaro

Léto

Podzim

Zima

Délka dovolené vybrat: vše / nic

Méně než 1 týden (do 6 dní)

1 týden (7-9 dní)

Delší než 1 týden (10-12 dní)

2 týdny a více (13 a více dní)

S kým vybrat: vše / nic

Rodina s dětmi do 5-ti let

Rodina s dětmi do 10-ti let

Rodina s dětmi 10-18 let

S partnerem

S přáteli

Typ vybrat: vše / nic

Pobyt

Aktivní dovolená

Poznávací dovolená

Eurovíkend

Plavba

Prodloužený víkend

Zaměření vybrat: vše / nic

K moři

Na lyže

Za zábavou a poznáním

Do přírody

Na hory

Cyklo

Se psem

Na vodu

Aerobic

Golf

Wellness

Potápění

Za kulturou

Zábavné parky

Aquaparky

Gastronomie

Jak jsme jeli vybrat: vše / nic

Autem

Autobusem

Letadlem

Lodí

Jinak

Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic

Dům / rekreační objekt

Kemp

Apartmán

Hotel / Penzion

Stravování na dovolené vybrat: vše / nic

Vlastní

Snídaně

Večeře

Polopenze

Plná penze

All Inclusive

Ultra all inclusive

Fotogalerie vybrat: vše / nic

zobrazit výsledky

Změnit oblast

Vyhledat oblast:

Přehradní nádrž Fláje – Puklá skála - Český Jiřetín – Flájský kanál

Cestopisy

Nové informační středisko

Pohled na přehradu od hráze

Tudy se nechá sejít až dolů k Flájskému potoku

Za tímto domem je pramen

Horní ves - skutečně silný pramen

Chata Barbora

Dřevěný kostel sv. Křtitele

Regulovaný Flájský potok v Českém Jiřetíně

Flájský kanál

Výpust Anselsfluter

Vyhlídka na skále - to byla dřina tady ten kanál prosekat

Výhled z vyhlídky do okolí

Pohled z vyhlídky do kanálu

Cesta z vyhlídky

Ještě jeden pohled na kanál vyhloubený ve skále

Výpust Burgheidenfluter

Tady by se odpočívalo

Výpust Ruhsteinfluter

Úvodní tabule NS - pro nás to znamená, že jsme na silnici a za chvíli na parkovišti

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (68 fotografií)

Při našem putování podhůřím Krušných hor jsme zajeli do nitra Krušných hor – k vodní nádrži Fláje, kde je náš nejstarší plavební Flájský kanál a kde jsme si naplánovali asi 15 km dlouhý okružní výlet. Převýšení cca 250 km není nic hrozného. Tuto oblast vůbec neznáme, tak se na ni těšíme. Je sice horko, ale převážně bychom měli jít lesem, takže ve stínu.

Začínáme na velkém parkovišti, kam jsme přijeli z Litvínova přes Klíny. Vyrážíme k přehradě. Tam právě dodělávají nové informační středisko. Za pár dnů se má otevírat. V nabídce bude mít celoročně i prohlídku útrob přehrady s průvodci. Bude to tu vypadat pěkně, ale my máme smůlu. I když možná i štěstí. Pak tady bude určitě daleko více lidí.

Nejdřív se jdeme podívat vlevo na hráz přehrady. Tato vodní nádrž je jedinou pilířovou přehradní nádrží u nás, to znamená, že hráz je proti tlaku vody podpírána pilíři. Další taková hráz je ve Švýcarsku. Byla postavena v letech 1951–1964 na Flájském potoce a slouží hlavně jako zásobárna pitné vody pro severočeské hnědouhelné oblasti, také k hydroenergetickým účelům (součástí je malá vodní elektrárna) a ochraně území pod hrází před povodněmi. Tento vodní zdroj je zařazen do pásma hygienické ochrany 1. stupně, proto je k ní přístup zakázán. Dalším unikátem této přehrady je její dutá konstrukce. Proto byla zařazena mezi kulturní památky České republiky. Hráz je 50 m vysoká, 6 m široká, a 459 m dlouhá. Svůj název dostala po obci, která byla zatopena. V této obci, o níž je první písemná zmínka z r. 1346, stál dřevěný roubený kostel sv. Jana Křtitele na kamenné podezdívce, o kterém bude zmínka ještě na trase, protože byl přestěhován do Českého Jiřetína.

Hráz nepřecházíme, vracíme se a zatáčíme po zelené po silnici okolo přehrady. Za jediným zde stojícím domem je studánka s pitnou vodou. Alespoň tak usuzujeme podle připravených hrnečků. První zhruba 2 km se jde po silnici. Provoz je minimální. V celém úseku je zákaz zastavení, pravděpodobně z důvodu ochrany vodního zdroje. Zpočátku jdeme blízko přehrady, mezi stromy ji však zahlédneme jen občas.

Cestou jsou informační tabule naučné stezky se skutečně zajímavými místními informacemi. Další tabule má být na rozcestí Fláje - hájovna. Nejdřív však vidíme červenou odbočku vlevo (víme, že po ní máme odbočit), ale rozcestník marně hledáme. Jsme trpěliví a hlavně zvědaví na další informace. Proto jsme pokračovali, až jsme to našli. Po prostudování informací o bývalé obci Fláje se kousek vracíme na červenou a zpočátku stoupáme. Po jarních polomech se stále ještě odklízí z lesa dřevo, cesty jsou rozježděné, ale nejsou ani moc blátivé. Ještěže už pár dnů nepršelo.

Jdeme lesem, občas zahlédneme pěkné lesní palouky. Zhruba v polovině této lesní cesty má být asi 8 metrů vysoká skalní vyhlídka Puklá skála. Na všech letácích o ní píšou, jaká je z ní pěkná vyhlídka na vodní nádrž. Jenže ze značené cesty k ní odbočka vyznačená není. Kdybychom si mezi stromy nevšimli nejdřív nějakých kamenů a později i vysoké skály, měli bychom smůlu. Po chvíli tím směrem odbočuje do kopečka poměrně široká cesta. Že by cesta vedla tudy? Ota vyráží jako průzkumník, protože se nevrací, následuju ho. To už je Ota nahoře a naviguje mne, kudy je nejlepší jít. Na cestě jsou tři spadlé stromy. Není to zrovna nejjednodušší. Na závěr je nutno šplhat po skalisku. Cestou odkládám nejdřív hůlky, pak i batůžek. Když se konečně dostanu také nahoru, mám toho ažaž. Docela se klepu. Výšky ráda nemám, výhledy ano. Což není dobrá kombinace. Ty výhledy však za to stojí. Je vidět na východ a jih, nejen na přehradu, ale také na Loučnou (956 m) – nejvyšší hora Mostecka.

Když se pokocháme a já si odpočinu, vydáváme se na cestu zpátky. Dolů je to snad ještě horší. Šoupáním po zadku to však zvládám dobře. Hlavní je, že si umím poradit. Cestou sbírám odložené vybavení, na cestě pod kopcem dáváme jablíčko. Je tu hezky, sice horko, ale naštěstí to trochu profukuje, tak to tak hrozné není.

Pokračujeme lesní cestou mírně z kopečka až k Horní Vsi. Na jejím okraji je silný pramen. Je vyveden do úzké nerezové trubky. Ota, který si pití většinou nenosí, spoléhá na hospodu, příp. na prameny. Proto se hned zmocnil hrnečku a chtěl si vodu natočit. Nejdřív ho to osprchovalo a když se chtěl napít, zjistil, že má hrnek stále prázdný. Voda mu hrnek pěkně propláchla, ale zase vystříkla. Docela jsem se zasmála, jak udiveně koukal, kam mu voda zmizela.

Prošli jsme okolo domků, chatek, stále skoro po rovině a za chvíli jsme byli u chaty Barbora, kde točí dokonce našeho oblíbeného Bernarda. Ještěže jsme sem nešli včera. Pondělí a úterý mají zavírací den. Je 13 hodin, dáváme oběd. K autu to máme ještě daleko. Najedli jsme se perfektně, ale ceny odpovídají spíš německým hostům, kteří tu převládají. Však taky na nás po příchodu spustili německy. Ale i za 150,- Kč se nechá najíst.

Kdybychom nechtěli jít hledat dřevěný kostelík ze zatopených Flájí, měli bychom to k autu asi 6 km. Jenže my k tomu kostelíku chceme. Máme tedy před sebou cca 1,5 poměrně prudkého klesání do Českého Jiřetína, horské příhraniční obce. Navíc po rozpáleném asfaltu. Trochu ho hledáme, málem jsme došli do Německa. Až cestou od hranic jsme si všimli šipky ke kostelu sv. Křtitele — cesta opět vedla do kopce. Protože jsem netušila, jak je to daleko a zda je to skutečně ten dřevěný, odmítla jsem pokračovat a sedla si snad do jediného stínu pod kopcem. Za chvilku mi Ota volal, že už je u něj a že těch 100 metrů určitě zvládnu. Je to poměrně velký dřevěný kostel s věžičkou. Zajímavá je historie jeho záchrany. Takto o tom vypráví jeden ze zúčastněných: Již se napouštěla přehrada, všichni lidé se již odstěhovali, jen ten kostelík s nádherným kazetovým stropem s lidovými malbami z 2. pol. 17. století tam ještě stál. Snad na poslední chvíli bylo rozhodnuto ho zachránit a přestěhovat. V té době se chystalo stěhování kostela v Mostě, tak proč by se nemohl přestěhovat tento kostel také. Vybralo se současné místo, úmyslně trošku na samotě na konci vsi. Celé akce se ujalo družstvo z Rožnova pod Radhoštěm, všechno zaměřili, popsali, rozebrali, naložili a začali stavět. To bylo po r. 1968. V této době normalizace bylo družstvo zlikvidováno. Stavbu zakonzervovali, ostatní díly vč. stropu pečlivě zakryli …. a dlouho se nic nedělo. Tedy aspoň ve prospěch kostela. Zakrytý materiál vč. cenných stropních kazet postupně mizel, do kostelíka zatékalo. Ministerstvo tehdy sice slibovalo pomoc, ale u toho to skončilo. Dlouho se vedla diskuse o tom, co s kostelem dál. To už prý ani nedoufal, že kostel bude zachráněn. Až prý v 90. letech se zajel podívat a byl šťastný, že kostel stojí a je funkční. Až r. 1996 byl znovu vysvěcen.

Když jsme konečně našli to, co jsme hledali, museli jsme po rozpáleném asfaltu zase zpátky - samozřejmě do kopečka, a to skoro kilometr. Jenže kdybych věděla, co nás čeká, ještě bych si to užívala. Když jsme došli na odbočující zeleně značenou cestu, čekalo nás snad 0,5 km stoupání zhruba 45 stupňů. Naštěstí lesem a ve stínu. Přesto jsem ještě asi 5x zastavila a vzpamatovávala se.

Na kopci jsme se napojili na zleva přicházející naučnou stezku Flájský kanál a po ní a současně i po zelené jsme pokračovali. Celá tato stezka je dlouhá 21,5 km, začíná u vodní nádrže Fláje a vede přes státní hranici do obce Clausnitz. Nás nyní čekala zhruba 3,5 km dlouhá příjemná skoro rovinka podle Flájského kanálu, nejstaršího plavebního kanálu u nás. Byl postaven v letech 1624–1629 a používal se až do r. 1872 (1874). Je o více než 160 let starší než známé plavební kanály na Šumavě. Nedochoval se v celé své délce, jen jeho části. Procházka po jeho břehu je však zajímavá a hlavně vede lesem. Kromě informačních tabulí naučné stezky, kde jsme se dozvěděli např. i o problémech při stavbě kanálu v příkrém a skalnatém úbočí, jsou na trase ještě informace o jednotlivých výpustích a dalších zajímavostech. Zpočátku, ale i na konci naší cesty byl kanál bez vody, uprostřed v něm voda tekla. Moc se nám tu líbilo.

Zpočátku jsme v dálce zaslechli hromy, ale nad námi bylo jasno, tak jsme se tím ani nezabývali. Jen těch 3,5 km se zdálo dlouhé. Možná to bylo i tím, že jsme stále častěji přelézali popadané stromy.

Za víc jak polovinou cesty podle kanálu je přístřešek. K odpočinku lákal, ráda bych se na chvilku posadila, ale počasí nás stále strašilo. Představa, že nás v lese ta bouřka dostihne, pro mne nebyla příjemná. Raději jsem se přinutila k rychlejší chůzi. Udělala jsem dobře. Po čase se bouřka přibližovala a nad námi se to začalo černat. To už jsme naštěstí pod námi zahlédli silnici. Ještě skoro kilometr jsme po silnici upalovali do kopce. Už jsme chtěli být z lesa pryč. K autu jsme došli za sílícího větru, ale stále ještě nepršelo a bouřka ještě nebyla přímo nad námi.

Výlet to byl bezvadný, snad o to lepší, že s výjimkou Českého Jiřetína jsme na trase nepotkali ani živáčka. Zda to bylo tím horkem, že se nikomu nikam jít nechtělo, těžko říct. Možná i termín uprostřed červnového týdne udělal své.

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (50.679, 13.587)

Poslední aktualizace: 6.8.2019

Vyhledání vlakového spojení na výlet