Kokořínskem ze Štětí.

Kokořínskem ze Štětí.

Je druhá polovina září, brach Karel připravil trasu Kokořínskem, tentokrát ze Štětí a já jsem rád že si osahám, tedy spíš očima a nohama, další kousek Kokořínska. A taky doufejme objektivem svého Canonu.

Sluníčko tomu moc nepřeje, jako by se stydělo za srpnové výhně, usilovně se schovává a přenechává aktivitu nacucaným mrakům. Leč dosti poezie.

Z vlaku vystupujeme kolem půl deváté a dáváme se pěšinou podél kolejí k silnici na vesnici Stračí.Tam se napojujeme na žlutou od Štětí a na spodní části náměstí míjíme kapli zasvěcenou podle infotabule římským mučedníkům Janu a Pavlovi. Jsou tam i další zajímavé informace o okolních pamětihodnostech.

Za vesnicí nás vede polní a lesní cesta k Mariánské kapli, bývalému poutnímu místu. Tady žlutá uhýbá Doprava, my pokračujeme rovně po cyklo 0057, vlastně už po hranici CHKO Kokořínsko. lesní a posléze polní cestou pokračujeme k obci Brocno a konstatujeme že se to dneska bez trochy bláta neobejde.

V Brocně míjíme starou a zdevastovanou školu a hospodu, o zámku nemluvě a na návsi fotíme chalupy a kapli svatého Prokopa, jejíž plechová garážová vrata vypadají že to asi bude místní hasičárna. Poklidná rázovitá vesnička se spoustou původních chalup, někdy více či méně citlivě renovovaných. Ve Wikipedii se dočítám že Brocno je od roku 1995 památkovou zónou lidové architektury. Rovněž socha sv.Prokopa z r. 1711 je kulturní památkou.

Za náměstím na hlavní silnici cyklo odbočuje doleva a my se dáváme vpravo směrem na Chudolazy. Tam na návsi u hospody U Červených vrat jdeme se začínající modrou a hned s ní uhýbáme ze silnice kolem chalup a hlubokým úvozem k rozcestí Království. Občasných přepršek a leckdes bláta přibývá, přicházíme po modré k silnici na Horní Vidim. Pak chvíli po cyklo 0012 a mezi Horní a Dolní Vidimí znovu na modrou k rozcestí Pod Horní Vidimí.

Tady se dáváme Doprava po křižující žluté na Sítné a procházíme snad nejkrásnější partií dnešní trasy, hlubokým údolím lemovaným z obou stran lesem a pískovcovými skalami. Ale zrovna jak na potvoru tady dostáváme výživného plaváka takže focení se scvrkává na minimum. Za skálou která se na mapě jmenuje Švédská věž žlutá opouští údolí a vede nás vlevo lesem na silnici do Sítného. Prší, čert aby to vzal.

V Sítném, když se počasí trochu umoudří, opouštíme žlutou která pokračuje na Zimořský důl, chvíli posedíme na návsi a jdeme dál po silnici na Želízy ze které po chvíli odbočujeme na Nové Tupadly. Malá osada ztracená mezi dvěma silnicemi. Večer je tu možná trochu rámus jak lišky dávají dobrou noc. A nebýt Karlovy navigace tak se na tu druhou silnici do Tupadel těžko vymotáme.

Povedlo se. V Tupadlech na rozcestí značek po modré a bratru po dvou kilometrech jsme na rozcestí U Hada. Pak ještě odbočka k Harfenici, dalším výtvorům sochaře Václava Levého, zpátky k Hadovi a po žluté ke Štětí.

Cestou si samozřejmě nenecháme ujít odbočku k jeskyni Mordloch a Sedmi chlebům, počasí se trochu umoudřilo tak fotíme co se dá.

Po dalším víc než kilometru přicházíme ke Hraběcí kapli, dnes víceméně organizovaná hromada kamení a zdiva, postavená na místě kde snědovičtí poddaní v roce 1720 zastřelili svého krutého pána hraběte Johanna Wratislawa Claryho. Pak už po žluté Doprava k Hraběcí kapli a stejnou cestou zpátky do Štětí na vlak.

Takže co dodat. I přes nepřízeň počasí krásná cesta Kokořínskem, ale dneska už jsem toho napsal dost. Zdrávi došli. Seventy.

Odkaz na mapu trasy