Javorníky - 1. den: Velké Karlovice - Karlovský minipivovar Pod Pralesem, restaurace Vyhlídka a Restaurace & Café Lanterna

Ještě dopoledne jsme se toulali v Beskydech, ale teď jsme dorazili do Javorníků do Velkých Karlovic do pivovaru Pod Pralesem, kde máme zajištěné ubytování na 4 noci. Už se těšíme.

Byli jsme tu před 3 lety. Tehdy jsme tu navštívili pivovar, rozhlednu a část, ve které se točil televizní seriál Doktor Martin. Okolí je pěkné, tak jsme se rozhodli, že se si to tady trošku projdeme. Nechají se zde dělat trasy v délce, které mi vyhovují, příp. je možno využít zdejší autobusové spojení.

Obec je dlouhá, po silnici je to 13 km podle Vsetínské Bečvy, začíná hned na hranicích u Makovského průsmyku. Patří k ní i spousta osad vlevo i vpravo od silnice. Pivovar Pod pralesem je skoro v polovině.
Samozřejmě hned po příjezdu děláme zmatky. Ota řekne, abych to šla vyřídit, tudíž si myslím, že připraví věci ke stěhování na pokoj. Slečna na baru mi dala klíče (recepční právě skončila) a vede mne na pokoj. Nechala jsem tam baťůžek, ani nezamkla a vracím se k autu vchodem pro ubytované. Ota mne mezitím hledá v restauraci. Tam nejsem, tak si spokojeně dává pivo. Však se na něj těší od rána. Já čekám chvíli u auta a pak mu volám.

Na chvilku tedy přišel, něco společně vynášíme nahoru a pak jdeme spolu na opožděný oběd a na pivo. Sedíme uvnitř, na terase je vedro. K mé velké radosti zde točí nealko IPU. Tu zde minule netočili. Víc jsem si nemohla přát.

Až po obědě, kdy jsme doplnili i tekutiny, jdeme vynést zbytek věcí na pokoj a trochu se zabydlujeme. Vždy ty začátky jsou nejtěžší. Potřebné věci v autě jsou rozložené leckde a ne vše potřebujeme mít s sebou na pokoji. Samozřejmě žádný batoh, ani cestovní kabelu s sebou nevozíme. Máme to v přepravkách, tak nám to v autě vyhovuje. Pro stěhování na pokoj hotelu je to však nepraktické. Naštěstí je auto před pivovarem, není problém tam kdykoli zajít.

Pak se jdeme podívat do blízkého okolí. Na kopečku na druhé straně hlavní silnice je restaurace Vyhlídka. Dokonce tam má být ještě Restaurace & Café Lanterna. Původní Spa hotel Lanterna byl postaven v 60. letech 20. století. Bylo to rekreační zařízení obuvnické továrny Svit Gottwaldov. Po modernizaci r. 2006 se proměnil v komfortní čtyřhvězdičkový hotel s vlastním Spa centrem s bazénem a zážitkovou restaurací Vyhlídka.

Od silnice stoupáme. Vpravo se odděluje pěšina, tou se vydáváme. Je to velká moderní prosklená stavba s venkovním schodištěm. Nějak ani nevíme, která restaurace je která. Hledáme vchod. Ani nevíme, zda jdeme do hotelu nebo do restaurace. Nikde nikdo není, jsme tam sami. Jdeme si sednout na zastíněnou terasu. Ota si dává Prazdroj. Výhledy jsou pěkné, ale to je tak vše. Když jsme zjistili, že 0,5 l piva tu stojí 90,- Kč, bylo nám jasné, že na oběd sem nepůjdeme, ale už ani na to pivo ne. Také jsme pochopili, proč tu nikdo není. Jednu výhodu to však mělo. Volně k dispozici je tady mapka zdejšího okolí. Jsou na ní vyznačené turistické trasy i barevně vyznačené místní okruhy, jejich délka a profil. Tyto trasy mám z větší části připravené v tabletu, ale Ota má papírové mapy nejraději. S mojí digitální mapou se to perfektně doplňuje. Hned nad oběma mapami plánujeme, kam zítra vyrazíme. A samozřejmě se už těšíme.

Vracíme se zpátky. V naší pivovarské restauraci se nám líbí víc. I ceny jsou daleko přijatelnější. Jenže je po sezóně. Zavírají v 18,30 hod. Takže po večeři si pivo už nedáme. Jdeme na něj tedy před večeří - ještě po 6. hodině. To už sedíme venku, už je docela příjemně. Televize na pokoji není, není tu ani společenská místnost. Ale to jsme věděli již při objednávce ubytování. Je to v podstatě malý penzion, ale útulný. Vzali jsme si s sebou malý tranzistor. Večeři máme z vlastních zásob, Ota má z vlastních zásob i pivo na zapití večeře. Je maximálně spokojený. Nic mu nechybí.

Jen na pokoji je vedro. Je tu 26 stupňů, ale od otevřeného okna jde příjemný chládek, tak snad se to brzy vyvětrá, aby se tu dobře spalo.