Chudenice-NS Žďár-okruh cca 5 km: zámek Lázeň, pomník J.Dobrovského, hřbitovní kaple sv.Anny, vyhlídka U Obrázku, arboretum Americká zahrada, Kvapilova jezírka, pavilón Kuchyňka; Starý zámek a pivovar, kostel sv.Jana Křtitele, pivovar Stará škola
Ve středu jsme se vrátili z Chodska, včera jsme zvládli bez problému preventivní prohlídku a dnes opět vyrážíme. Počasí má být poměrně přijatelné. Zítra máme u kamaráda na chatě v Chudenicích sraz s bývalými Otovy kolegy na akci tzv. jarní prase. Proto se nikam dál ani nechystáme. Na Chudenicku jsme oba kdysi byli, ale je to tak dávno, že si to tam dnes rádi projdeme celé. Navíc na otevřené rozhledně jsem ještě nebyla.
Pátek 30. 5. 2025
Pátek 30. 5. 2025
Jedeme po obědě, není to daleko a za odpoledne procházku zvládneme.
Parkujeme na neplaceném parkovišti u zámku Lázeň, na úpatí vrcholu Žďár. V lese, dá se říct v lesoparku, který ho obklopuje, je naučná stezka Žďár.
Tento park založil Jan Rudolf Czernin, který se na svých cestách po Evropě seznámil s novou módou krajinářských parků. Tento park byl tvořen postupně od 20. do 40. let 19. století. Lze jej rozdělit na 4 celky: zámecký park u zámku Lázeň, Americká zahrada (arboretum), Karolíniny louky. Poslední částí je samotný vrchol Žďár. Tam všude se dnes a zítra podíváme.
Na naučné stezce je 15 zastavení, kde jsou zajímavosti z historie, ale i o místní fauně a floře. Je 5,4 km dlouhá, lze říct, že je okružní, ale ani to není přesné, protože se zde různě klikatí, vrací se, odbočuje. My jsme si udělali vlastní cca 5 km dlouhý okruh, kterým projdeme vnější okruh stezky, vrchol s rozhlednou si necháváme na zítra. Přesto to ani dnes nebude úplně po rovině, trochu převýšení tam je. Snad to zvládnu. Po výletech předcházejících dvou dnů jsem byla decela zničená. Musím se trochu šetřit. Zdaleka nemám tu kondici jako dřív. A bude ještě hůř. V pondělí jdu na chemoterapii, zatím poslední. Ta mne zase srazí dolů. Co bude dál, to se dozvím snad do konce července. Určité zlepšení vidím, věřím, že bude dost velké.
Tady u parkoviště je 1. zastavení NS s celkovou mapou stezky. Nejdřív jsme se chtěli podívat k zámku Lázeň sv. Wolfganga a projít si zámeckou zahradu. Jenže vše je uzavřené. Zákaz vstupu do parku je vysvětlen tím, že i za klidného počasí neočekávaně padají ze starých stromů i silné větve.
V letech 1792 – 1794 zde nejdřív Černínové postavili barokní lázeňský hostinec, kde bylo i několik hostinských pokojů, a v jeho sousedství konírny. Současně založili barokní zahradu francouzského typu. V letech 1821 – 1823 ho přestavěli na letní zámeček, původní půdorys stavby byl zachován. Z té doby se zachoval i velký skleník. R. 1826 byla zahrada upravena v duchu krajinářského parku. Byly rozšířeny konírny o kočárovnu a r. 1832 byla nad skleník přistavěna letní jídelna. Současná empírová podoba zámku je z let 1849 - 1859. Ve 20. letech 19. století byla rozšířena zahrada a založen anglický krajinářský park. Až do r. 1945 jim areál patřil.
V letech 1817 – 1829 zde často pobýval národní buditel a lingvista Josef Dobrovský. Jezdil sem i spisovatel a novinář František Palacký a botanik profesor Ladislav Čelakovský (syn básníka Františka Ladislava Čelakovského).
Po znárodnění neudržovaný park zarostl, budovy se začaly rozpadat. Až v prosinci 2009 ho dostali Czerninové zpátky a postupně ho opravují, plánují i obnovu parku.
V letech 1817 – 1829 zde často pobýval národní buditel a lingvista Josef Dobrovský. Jezdil sem i spisovatel a novinář František Palacký a botanik profesor Ladislav Čelakovský (syn básníka Františka Ladislava Čelakovského).
Po znárodnění neudržovaný park zarostl, budovy se začaly rozpadat. Až v prosinci 2009 ho dostali Czerninové zpátky a postupně ho opravují, plánují i obnovu parku.
Bohužel od vchodu do areálu toho moc vidět není. Část zámku jsme zahlédli z auta ze silnice, je vidět, že ten je už opraven, ale pořádné prohlídce na dálku brání vzrostlé již olistěné stromy.
Vracíme se na parkoviště a odcházíme po modré (směr rozhledna) a po naučné stezce. Není značená jako naučná stezka, ale téměř na každém významnějším rozcestí jsou šipky, kam která cesta vede. Nevím, jak se nám to vždy povede, ale většinu naučných stezek chodíme v opačném směru. Vždy si vybereme, jaký profil nám víc vyhovuje a pak se jen divíme, že jdeme opačně. Ale tady to skutečně vůbec nevadí.
Míjíme 13. zastavení - Zámek Lázeň. Odtud vede cestička k zámku, ale narážíme jen na pletivo, opět nic nevidíme. Po modré na rozhlednu neodbočujeme a pokračujeme rovně po NS. Její část je dokonce pojmenována jako Cesta Dobrovského. Asi i proto, že na ní byl 28. 9. 1941 odhalen zdejší pobočkou Klubu českých turistů pomník Josefu Dobrovskému - tady je 12. zastavení.
11. zastavení je na rozhledně, tam dnes nejdeme. Pokračujeme stále rovně ke hřbitovu a hřbitovní kapli - tam je 10. zastavení a také celková mapa stezky, protože právě odtud je možno se na naučnou stezku také vydat. Barokní kaple sv. Anny byla postavena r. 1766 jako poutní kaple. Když Josef II. zakázal pohřbívání v obcích, byl u kaple r. 1786 vybudován hřbitov s márnicí a ohradní zdí a z kaple se stala hřbitovní kaple. Je zde pochována řada významných zdejších rodáků - např. klavírista a hudební skladatel národní umělec Jaroslav Kvapil, ředitel gymnázia Jan Roubal, herec a režisér zasloužilý umělec Antonín Rýdl s manželkou. Vpravo ode dveří má být hřbitovní náhrobek Wideršperků, který sem byl přenesen v 60. letech. Hledali jsme ho, ale nenašli.
NS pokračuje ještě kousek rovně, tam je 9. zastavení U obrázku, odkud je pěkný výhled na obec. Tady je možno se něco dozvědět i o historii obce.
Nedaleko je 8. zastavení o tom, co ohrožuje naše lesy. Kousek se vracíme a okolo 7. zastavení s povídáním o tom, jaká lesní zvěř zde žije, pokračujeme až k Americké zahradě. Zajímavé je, že sem vede naučná stezka, ale zahradě není věnováno žádné její zastavení. Toto arboretum založil r. 1828 hrabě Eugen Czernin jako školku okrasných cizokrajných dřevin, které postupně vozil ze Severní Ameriky, Evropy a Asie. Plocha zahrady není veliká, ale byla doplňována ještě v letech 1841 - 1848. Odtud se zásobovaly dřevinami i tehdejší černínské parky v Petrohradě, Krásném Dvoře u Podbořan i jinde. V letech 1847 – 1897 byly odtud dodávány sazenice do dalších zahrad a parků především v západních Čechách. Při rozvoji parku radil i pomáhal významný botanik profesor Ladislav Čelakovský (syn básníka Františka Ladislava Čelakovského). Pomáhal také určovat zde pěstované rostliny. Dnes zde roste přes 200 druhů pečlivě popsaných dřevin. Díky svému stáří, zachovalosti a druhu dřevin se jedná o jednu z nejvýznamnějších památek svého druhu u nás. Některé názvy stromů jsme už slyšeli, ale některé vůbec neznáme.
Parkem vede hlavní cesta, k ostatním stromů se chodí trávou. Lehce vyšlapaná cestička je i k altánu, v jehož blízkosti byl ještě krásně kvetoucí rododendron. Nejvzácnějším stromem je r. 1843 zasazená douglaska tisolistá, také nazvaná Czerninova douglaska. Je oplocena nízkým dřevěným plůtkem, aby k němu lidé nechodili, příp. po něm nelezli. Při posledním měření v květnu 2024 byla vysoká 36 m a obvod kmene ve 130 cm od země byl 5,95 m.
Parkem vede hlavní cesta, k ostatním stromů se chodí trávou. Lehce vyšlapaná cestička je i k altánu, v jehož blízkosti byl ještě krásně kvetoucí rododendron. Nejvzácnějším stromem je r. 1843 zasazená douglaska tisolistá, také nazvaná Czerninova douglaska. Je oplocena nízkým dřevěným plůtkem, aby k němu lidé nechodili, příp. po něm nelezli. Při posledním měření v květnu 2024 byla vysoká 36 m a obvod kmene ve 130 cm od země byl 5,95 m.
Ještě mohutnější je však tento strom u loveckého zámečku u Lomnice nad Popelkou anebo u zámečku Tři Trubky v Brdech. Nejmohutnějším exemplářem u nás je zde rostoucí dřín květnatý, který zrovna dnes krásně bíle kvete. Tady jsme se samozřejmě zdrželi, jsou to krásné stromy.
I když NS prochází zahradou (cesta pak vede nejkratším směrem na parkoviště), my se vracíme tam, kudy jsme vešli a pokračujeme po NS dál. Snažíme se nepřehlédnout neznačenou odbočku ke Kličkově vyhlídce. Je pojmenována po Josefu Kličkovi (1855 – 1937), českém varhaníkovi, skladateli i hudebním pedagogovi. V letech 1878 - 1881 byl 2. kapelníkem Prozatímního divadla. Od r. 1924 žil trvale v Klatovech, v té době tady často byl na letním bytě. Do těchto lesů rád chodíval na procházky. Jeho nejoblíbenějším místem byla vyhlídka na Chocomyšl, kterou po něm pojmenovali. Pořídili mu sem lavičku a stolek, kde rád sedával a psal. Dnes bohužel už toho moc prý vidět není, vyhlídka zarůstá. Přesto jsme se tam chtěli jít podívat, ale cesta vedla vysokou trávou, určitě plnou klíšťat. Vzdáváme to a pokračujeme po NS okolo 6. zastavení o vývoji lesa.
Došli jsme k 5. zastavení - ke Kvapilovým jezírkům. Na ně jsem se moc těšila, vodní lesní plochy mám ráda. Jenže máme smůlu. Jezírka se budou čistit, kouká tady na nás jen zabahněná dna obou jezírek a cedule Stavba povolena. Jaroslav Kvapil je místní rodák, významný český spisovatel a básník, autor libreta jedné z našich nejznámějších oper Rusalka. Právě toto místo mu bylo inspirací k napsání textu. Dříve zde prý bylo koupaliště, později bylo zrušeno a na hladině kvetlo obrovské množství leknínů. Tak to si můžeme jen představovat.
U 3. zastavení, které je věnováno zdejšímu ptactvu, odbočujeme i s NS ke 4. zastavení – Kuchyňka. Je to malý šestistranný pavilonek z r. 1825, původně barokní, později empírově upravený. Bylo to odpočinkové místo při procházkách a vyjížďkách panstva, při honech a také jako venkovní kuchyně při loveckých akcích. Původní název Tereziina chýše byl na Kuchyňka změněn v 1. polovině 20. století.
Vracíme se na rozcestí a pokračujeme již přímou cestou na parkoviště. Ještě míjíme 2. zastavení - nádherné Karolíniny louky, které svůj název získaly po hraběnce Karolíně Czerninové, kterou zdejší lidé měli v oblibě. Tady vznikly i průhledy do krajiny, byly zde vysazeny solitéry nebo skupinky stromů. Aleje z té doby se už bohužel nedochovaly.
K autu už to máme kousek. Prošli jsme tak většinu parku. Cesta byla fajn, šli jsme po upravených lesních cestách. Příjemné bylo i počasí, bylo teplo, občas svítilo sluníčko. Přesto jsem ráda, že už nás žádná další trasa nečeká. Už jsem zase unavená. A to chodím pomalu. Ale jsem ráda i za takové krátké procházky. Pevně věřím, že bude lépe.
Teď jedeme do centra obce, také proto, že je tam pivovar. Ota si musí koupit pivo, aby večer nestrádal. Je tam toho pohromadě však víc. Je tam Starý zámek - nejstarší památka obce. Na jeho místě pravděpodobně ve 13. století stála tvrz, kterou nechal ve 2. pol. 16. století Humprecht Czernin přestavět na pohodlnější renesanční zámeček. Pozdně barokní přestavba je r. 1776. Jeho půdorys zachoval původní dispozici, nepravidelně rozdělená okna připomínali středověkou tvrz. Czerninové sem jezdili pouze na letní sídlo. Když si postavili zámek Lázeň, mělo zde panství kanceláře, byl zde lesní a důchodenský úřad.
Po jeho zabavení r. 1945 zde měl kanceláře Lesní úřad a byly tu byty zaměstnanců. Kolem r. 1948 byl zámek převeden do majetku obce, která ho využívala pro kulturní účely. Z rozhledny Bolfánek sem bylo přemístěno Muzeum Josefa Dobrovského, bylo zde kino, knihovna, kuchyně JZD Chudenice, klubovna SSM a obecní byty. Jak se muzeum rozšiřovalo, ostatní prostory ustupovaly. Od r. 2000 je v 1. patře zámecká expozice, přízemí zaujímá muzeum. Tam jsou nyní expozice věnované nejen Josefu Dobrovskému, který byl vychovatelem Czernických dětí, ale i dalším významným lidem, kteří mají s obcí spojitost: Jaroslavu Kvapilovi, K. S. Amerlingovi a rodu Czerninů, kteří byli jedinými vlastníky zámku.
Po jeho zabavení r. 1945 zde měl kanceláře Lesní úřad a byly tu byty zaměstnanců. Kolem r. 1948 byl zámek převeden do majetku obce, která ho využívala pro kulturní účely. Z rozhledny Bolfánek sem bylo přemístěno Muzeum Josefa Dobrovského, bylo zde kino, knihovna, kuchyně JZD Chudenice, klubovna SSM a obecní byty. Jak se muzeum rozšiřovalo, ostatní prostory ustupovaly. Od r. 2000 je v 1. patře zámecká expozice, přízemí zaujímá muzeum. Tam jsou nyní expozice věnované nejen Josefu Dobrovskému, který byl vychovatelem Czernických dětí, ale i dalším významným lidem, kteří mají s obcí spojitost: Jaroslavu Kvapilovi, K. S. Amerlingovi a rodu Czerninů, kteří byli jedinými vlastníky zámku.
V těsném sousedství zámku je budova bývalého pivovaru. R. 1564 ho založili Czerninové. Hraběcí pivovar byl funkční až do r. 1947. Na konci 20. století v budově v budově fungovala ještě truhlárna. Tato jednopatrová, jednokřídlá, částečně podsklepená budova, která byla doplněna třípatrovou klasicistní věžovitou vestavbou, stále stojí, i když její stav je dost žalostný. Ale snad s ní něco udělají, protože od r. 1958 je celý zámecký areál i s pivovarem památkově chráněn. Již ve své době byl technickou raritou. Dokonce jako poslední pivovar v tehdejším Československu používal k vaření piva otevřené kádě, kde se vařící pivo míchalo ručně.
K pivovaru jdeme okolo kostela sv. Jana Křtitele. Jeho jádro je z 2. pol. 14. století. Díky pozdějším přístavbám a stavebním úpravám může kostel sloužit jako názorná učebnice různých stavebních slohů i výtvarného umění. Nejslavnější je zde velký křídlový oltář z r. 1505. Hodnotné jsou i nástěnné malby z 15. století. Věž kostela je z r. 1660, oratoř a předsíň před sakristií z r. 1810. V kostele se zachovaly čtyři náhrobky.
Už jsme v obci byli několikrát. Dnes máme štěstí. Paní uvnitř luxuje, je otevřeno. Jdeme se samozřejmě dovnitř podívat. Zdá se, že je po rekonstrukci. Strop je nádherně malovaný, krásný je oltář, ale i varhany. Prostě celý interiér kostela je nádherný.
Na závěr jdeme do nedalekého pivovaru Stará škola, který je skutečně v budově bývalé školy, jejíž provoz byl ukončen r. 1980. Koncem 90. let 20, století byla spodní část budovy předělána na restauraci. Pivovar v budově vznikl r. 2012, aby navázal na tradici zdejšího pivovarnictví. Pivo stáčí do sudů 50, 30 a 15 litrů, skleněných lahví 0,75 litru i petek. Vaří převážně ležáky, ale mají i pivo svrchně kvašené. Dále vaří speciály jako např. polotmavého Poustevníka pro areál Bolfánek, zámecký ležák Humprecht pro Starý Zámek, pivo Sem pro kavárnu v Semlerově rezidenci v Plzni a další speciální edice např. i pro Letiště Klatovy, vodní hrad Švihov a pod.
My jdeme už konečně pro pivo. Uvnitř je volno, ale je hezky, všichni sedí venku. Ota kupuje jemu známou klasiku ležák Houwárek a Medový ležák. Ten nezná, ale chce ho ochutnat. Ale asi až doma. Jedna dvoulitrovka mu na dnešek určitě stačí. Já jen trošku ochutnám.
Pak jdeme hledat, kde budeme spát. Asi by to šlo na parkovišti u hřbitova a kaple sv. Anny, ale je to u fotbalového hřiště, máme obavy, ze tam večer může být živo. Už doma jsem objevila, že by to nemuselo být špatné u vyhlídky za nějakým zemědělským areálem na východ od obce. Musí se tam jet od jihu přes ten areál. Je to u křížku na rozcestí s modrou turistickou značkou. Zajet se tam nechá dobře, dokonce jsme našli i kousek roviny a nepřekážíme, kdyby někdo chtěl projet, i když celkově tu moc místa není. Při tom krásně vidíme na Chudenice, na hřbitov, je vidět i rozhledna Bolfánek. Tady určitě bude klid. Je tu lavička (bohužel bez stolečku), ale na snědení večeře a krátké další posezení to stačí.
Jak tam přestalo svítit sluníčko, ochlazuje se. Stěhujeme se za sluníčkem. Zatím krásně hřeje, ale jak zapadne, bude asi chladno. Aspoň podle předpovědi se má rychle ochlazovat až na ranních 11 stupňů. Ale to nám nevadí. Na spaní v zimě jsme vybaveni.
Je tady však krásně a klid. Posloucháme rádio, luštíme křížovky, sudoku, prostě idylka.
Jdeme spát v 10, v autě je 21 stupňů, což je vždy tak o 2 stupně víc než venku. Raději si necháváme peřiny, ale boční dveře nedovíráme, na spaní by bylo teď zbytečně teplo. Noční oblohu ozařuje srpek měsíčku, hvězdičky se pomalu rozsvěcují. Úplná idylka.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.462, 13.158)
Poslední aktualizace: 10.6.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Chudenice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Chudenice-NS Žďár-okruh cca 5 km: zámek Lázeň, pomník J.Dobrovského, hřbitovní kaple sv.Anny, vyhlídka U Obrázku, arboretum Americká zahrada, Kvapilova jezírka, pavilón Kuchyňka; Starý zámek a pivovar, kostel sv.Jana Křtitele, pivovar Stará škola
Americká zahrada v Chudenicích
Arboretum
Arboretum „Americká zahrada“ je jedno z našich nejstarších a nejvzácnějších botanických zahrad, které se soustřeďují na sbírku dřevin, stromů i keřů. Svůj název získala zahrada především…
0.2km
více »
Chudenice - naučná stezka Žďár - okruh cca 3 km: hřbitovní kaple sv. Anny, kaple sv. Wolfganga, rozhledna Bolfánek, Palackého skála, arboretum Americká zahrada; večerní grilovačka; ranní procházka po okolí a domů
Cestopisy
Sobota 31. 5. 2025
Spalo se krásně, byl tu klid, obloha byla v noci plná hvězd. Jen to výrazné ochlazení se nekonalo…
0.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Bolfánek
Rozhledna
Věž se nachází asi 15 kilometrů od Klatov na vrchu Žďár, v plzeňském kraji. Výška této kamenné rozhledny je 45 metrů a počet schodů k jedné vyhlídkové plošině 138. Bolfánek poskytuje návštěvníkům nádherný kruhový …
0.3km
více »
Chudenice: kamenná plastika před úřadem městyse
Socha
Stručný popis místa: Pokud se z chudenického Mírového náměstí vydáte po modré turistické značce k rozhledně Bolfánek, bývalou školu (dnes sídlo úřadu městyse a knihovny) těsně minete, odbočka k této budově vám ale zabere jen chvilku. Právě před touto budovou bývalé školy stojí výrazná kamenná figurální plastika znázorňující matku s dítětem. Socha je přibližně 2 metry vysoká a j…
1km
více »
Tip na výlet: Svěží na rozhledně Bolfánek u Chudenic
Tipy na výlet
Malebný kraj Klatovska má na lesním vrcholku Žďár u Chudenic jednu ze svých nejikoničtějších staveb – již zdálky viditelnou, 45 metrů vysokou Rozhlednu…
1.3km
více »
Chudenice
Městečko
Chudenice je malé městečko rozkládající se v Podhůří Šumavy. Na území Městečka najdeme řadu historických památek a v jeho okolí zajímavé přírodní oblasti. Chudenice leží severozápadním směrem od města Klatovy. Z…
1.3km
více »
Chudenice
Zámek
Zámek je nejstarší památkou a klenotem obce Chudenice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Z původní tvrze se dochovala okrouhlá bašta. Na zámku je Muzeum Josefa Dobrovského, který v Chudenicích rád pobýval, je zde tak…
1.4km
více »
Rozhledna Bolfánek, dva zámky a něco k tomu.
Tipy na výlet
Krásná, rozsáhlá Švihovská vrchovina v sobě skrývá bezpočet zajímavých míst. V jejím středu je výrazný hřeben Chudenické vrchoviny, protažený ve směru sever – jih nad levým břehem řeky…
1.8km
více »
Výlet na zříceninu hradu Pušperka.
Tipy na výlet
Ves Poleň v Chudenické vrchovině je naším dnešním prvním zastavením. Nachází se přibližně 8 kilometrů severozápadně od Klatov, pod západním svahem Velké Doubravy ( 727 m.n.m.), v údolí řeky Poleňky. První písem…
2.8km
více »
Poleň u Klatov
Zřícenina
Poleň je starobylé městečko rozkládající se na pahorku nad říčkou Poleňkou. Najdeme ho zhruba 9 km severozápadně od Klatov. Jeho jádro se rozprostírá na nejvyšším bodě pahorku. Tam stávala tvrz, po níž dnes není p…
4km
více »
Velká Doubrava a Malá Doubrava
Vrchol
Velká a Malá Doubrava patř k tzv. Doubravském hřebenu, který je součástí Chudenické vrchoviny, což je jeden z podcelků Švihovské vrchoviny. Jedná se o dominantní vrchy, tyčící se na Klatovsku mezi obcemi a sídly …
4.5km
více »
Výlet na Doubravu.
Tipy na výlet
Zdaleka viditelný vrchol Doubravy v Chudenické vrchovině jsme si vybrali ze zvědavosti. V poslední době se o této hoře objevilo několik článků v novinách a nebyly zrovna pochvalné Z Klatov…
4.6km
více »
Koloveč - muzeum techniky a řemesel
Tipy na výlet
Jedeme autem do obce Koloveč, která leží asi 16 km východně od Domažlic. Jeli jsem navštívit muzeum techniky a řemesel. V tomto muzeu na ploše 900 m2 uvidíte jak se dříve žilo na venkově. Muzeum je rozděleno na uc…
4.7km
více »
Koloveč - městečko s muzeem
Muzeum
Při jízdě po Klatovech a Domažlicích mě upoutaly poutače na Muzeum techniky a řemesel v Koloveči. Tak jsem ho navštívil.
O Koloveči je zmínka již z r. 1197, kdy se Kolov…
4.8km
více »
Osvračín - Koloveč
Tipy na výlet
Z Domažlic jsme jeli vlakem do Osvračína a pak šli pěšky do Kolovči.Nejdříve po značené cestě a pak z Květkovic po málo frekventované silnici. V Osvračíně je pěkně zrekonstruovaný zámek,ale sídlí v něm místní úřad…
4.8km
více »
Muzeum Koloveč s mlýnem na báby
Muzeum
Muzeum techniky a řemesel o ploše 900 m2 a s více než 6000 exponáty patří mezi největší a nejobsáhlejší svého druhu v ČR. Najdete zde všechna tradiční lidová řemesla, v současnosti celkem…
4.9km
více »
Hrad Netřeb a staleté tisy.
Tipy na výlet
Z hradu toho do dnešních dnů již moc nezbylo, ale zdejší přírodní rezervace je místem v naší zemi téměř výjimečným. Byla vyhlášena již v roce 1924 a má plochu 20,5 ha. Nejcennějším chráněným druhem je tis červený.…
5.9km
více »
Na jihu Švihovské vrchoviny.
Tipy na výlet
Jednou z velmi zajímavých částí Švihovské vrchoviny je pásmo několika vrcholů, které začíná Bělčí ( 711 m.n.m.) na severu a pokračuje k jihozápadu. Přibližně v jeho polovině si mezi horami prorazila svoji cestu ře…
6.6km
více »
Soutěž 2
body
www.turistikaprozivot.cz
Hrad Nový Herštejn.
Hrad
Hrad byl postaven někdy před rokem 1350 Buškem II. z Velhartic. Při pohraniční válce s Bavory byl v roce 1475 dobyt a vypálen. Jeho majitel Jan Herštejnský byl zajat. V roce 1496 kupuje hrad známý Půta Švihovský z…
8.5km
více »
Švihov
Hrad
Dobře dochovaný hrad Švihov je pozdně gotickým hradem s důmyslným vodním opevněním. Hrad vznikl na rovině v blízkosti řeky Úhlavy. Hrad Švihov se…
9.3km
více »
Vodní hrad Švihov
Hrad
Vodní hrad Švihov
Když jsme za mrazivého lednového jitra vystupovali z auta v liduprázdném městečku Švihov, nic nenasvědčovalo tomu, že by nás tu mělo čekat něco překvapivého. Přivítalo nás lehkým sněhovým poprašk…
9.3km
více »
Koráb u Kdyně
Kopec
Koráb (773m) patří do Branišovského hvozdu a ten do Chudenické vrchoviny. Stojí na něm turistická chata, k níž to je po žluté značce z Kdyně 3 km. Železnice umožňuje přemístit se z Kdyně do Hluboké a pěšky se do…
9.6km
více »
Jak jsem se nenapil koutského piva (aneb z výcvikového tábora jezevčíků)
Tipy na výlet
V neděli měli jezevčíci (oba dva zde ubytovaní) naplánovanou exkurzi na divočáky. Někam, kde je, chudáky mají v ohradě a oni si musejí nechat líbit, že na ně štěkají psi (takový jezevčík by pro ně byla asi chutná …
10.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Roupov
Zřícenina
Zřícenina hradu Roupov stojí na ostrohu nad stejnojmennou obcí na Plzeňsku. Z hradu se zachovalo obvodové zdivo hradního paláce, opevnění východního Předhradí se dvěma baštami, torzo vstupního křídla s bránou a …
10.8km
více »
Katakomby Klatovy
Hřbitov
Navštivte jednu z nejvýznamnějších turistických památek Klatov. V roce 2011 byla krypta otevřena po rozsáhlé rekonstrukci. Návštěvníci tak mají možnost zhlédnout rozsáhlou expozici, ve…
12km
více »
Klatovy
Město
Klatovy leží v Západních Čechách, jižním směrem od Plzně. Klatovy jsou známé pěstováním tak zvaných klatovských karafiátů. Kolem západního okraje města protéká řeka Úhlava. V nedalekém okolí města se zvedaj…
12km
více »
Klenová
Hrad
Hrad a zámek Klenová se nachází na Klatovsku v…
15km
více »
Klenová hrad a zámek
Zřícenina
Na Klenové, asi 13 km od města Klatovy, najdeme nejen rozsáhlou zříceninu středověkého hradu, ale i novogotický zámek, ve kterém je expozice moderního umění nejen významných, ale i začínajících umělců a …
15.1km
více »
Domažlice
Město
Domažlice leží v Západních Čechách, západním směrem od města Klatovy. Ve městě se každoročně pořádají Chodské slavnosti. Domažlice jsou vyhlášeny městskou památkovou zónou. Jihozápadním směrem od Domažlic se rozkl…
16.8km
více »




