TURISTIKU PODPORUJÍ
57 912 turistů a cestovatelů
91 283 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
889 593,- odměny za články
Reklama
Partner lokality
Turistika.cz doporučuje
Lampertice
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Lampertice
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Babyfriendly
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Prima Port
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Aquapark
Cyklisté vítáni
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Články redakce vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Žacléř - hornický skanzen

Tipy na výlet Rodina s dětmi Vycházka - půldenní Za kulturou

Těžní věž Julie
Těžní věž Julie  •  Fotografie (81)  • Foto: dupis

Kam a jak jedeme?

Město Žacléř, ležící u polských hranic severně od Trutnova, je známé především svojí hornickou minulostí. První zmínka o dobývání uhlí se datuje z roku 1570, kdy povolení k hledání a těžbě získal Jakob Rabem z Opau. V dalších dvou stoletích zdejší ložiska uhlí přilákala řadu drobných podnikatelů. Skutečná těžba započala před koncem 18. století v důsledku nedostatku palivového dřeva.

Za čím jedeme?

Rozmach těžby začal po roce 1843, po koupi dolu baronem Silbersteinem. V této době se otevírá důl Eliška, který se brzy stal největším producentem uhlí.

Šatna, kde se horníci převlékali

V historii majitelů a podnikatelů bychom se dál dočetli o R. Mangerovi, Františku Gaberlovi, faráři P. Wenzelovi a dalších. V polovině 19. století v dolech pracovalo 100 dělníků, těžili 10 tisíc tun uhlí ročně. O deset let později zde práci našlo již 400 dělníků, kteří dostali na povrch 40 tisíc tun uhlí za rok.

V 70. letech 19. století se nejvíce pracovalo v jámách a šachtách dolů Julie a Marie. Železniční spojení s Trutnovem a dalšími podkrkonošskými městy umožňovalo vyšší odbyt. Roční těžba vzrostla na 130 tisíc tun.

V roce 1875 uhelný průmysl zasáhla krize. Doly se ocitly v konkurzu, těžba uhlí značně klesla. Po překonání krize doly koupil Západočeský báňský akciový spolek, který až do roku 1945 byl největším producentem uhlí na české straně sudetské pánve. Po odtržení Sudet doly řídil německý báňský revírní úřad v Breslau (dnes Wałbrzych). Koncem druhé světové války byli do dolů umísťováni vězni a váleční zajatci. Ti ročně vyrubali přes 300 tisíc tun uhlí.

Oblečení a boty se vytáhly přes kladku ke stropu

Po znárodnění byly doly sdruženy do podniku Východočeské uhelné doly. Těžba po poklesu stagnovala kolem 200 tisíc tun uhlí za rok. Od roku 1955 roční produkce opět rostla, a to až na 295 tisíc tun. Na přelomu 50. a 60. let minulého století se začala hloubit jáma Jan. O pár let později se uzavřely pro špatný technický stav jámy Eliška a Marie. Do roku 1990 se ročně těžilo okolo 250 tisíc tun uhlí.

V letech 1990 až 1992 produkce klesla na 180 tisíc tun, zvýšily se náklady na tunu získaného uhlí. V roce 1992 na základě vládního usnesení byla těžba v Žacléři ukončená, horníci byli propuštěni. Jámy a štoly v podzemí byly zaplaveny rychle tuhnoucí směsí, aby se staticky zajistily a v budoucnu nepropadávaly.

Léta po roce 1989 ukázala, jak si někteří jednotlivci představovali nabytou svobodu a rychlé zbohatnutí. V rámci podnikání i mimo něj ve sběrnách mizely ocelové konstrukce, vozíky, ba i důlní lokomotivy. Chybějící pracovní příležitosti znamenaly odliv obyvatel z města.

Naštěstí se v roce 2004 zrodila myšlenka vytvořit v bývalých provozech hornický skanzen a umožnit tak široké veřejnost nahlédnout do míst, kde se po staletí dobývalo uhlí. Myšlenku se podařilo zrealizovat a 29. června 2012 byl skanzen slavnostně otevřen.

V šatně
V šatně  •  Foto: dupis

Před vlastní prohlídkou jsme se oblékli do modrého pracovního pláště, na hlavu si nasadili přilbu a vyfasovali pracovní rukavice. Hlavně přilbě vděčím za to, že tento článek nepíšu se sešitou hlavouSmile. Při své výšce jsem na točitých schodištích přilbou okusil nejeden schod.

Nejprve nás průvodce zavedl do velké šatny, ve které se horníci převlékali. Každý měl jednu kladku, kterou si vytáhl šatstvo a obuv ke stropu. Nevyplatilo se cokoliv ponechat na zemi, protože paní uklízečky dlažbu omývali proudem vody z hadice.

V dalším prostoru horníci museli na tabuli k tomu určené pověsit svoji známku s číslem. Podle toho, do které šachty měli sfárat, kam byli přiděleni. Po skončení směny si každý svoji známku zase odebral. Na toto byl z důvodu bezpečnosti kladen veliký důraz. Pokud některá známka zůstala na tabuli nevyzvednutá, nastupovali záchranáři a začali hledat ztraceného. V případě vyvolání planého pátrání, byl dotyčnému udělen poprvé finanční postih, podruhé byl propuštěný. Většinou se „ztracený“ horník našel doma nebo v některé místní hospodě.

V šatně
V šatně  •  Foto: dupis

Další zastávka po sejití několika schodů byla u ukázkového profilu chodby s vybavením. Profily byly vyztužovány a vedly v nich rozvody vzduchu. Pokud se v dolech vyskytl plyn, první jej ucítili hlodavci. Když hlodavci začali před plynem prchat, utíkali ze štol i horníci.

Na této zastávce je odstavený i poslední vozík s uhlím z dolu Jana Švermy. Vyrubané uhlí v něm je, po obtěžkání, překvapivě lehké. Naproti ukázkovému profilu stojí na kolejích důlní lokomotiva s vozíkem pro přepravu osob. Návštěvníky však nepřepravuje, je zde pouze na ukázku.

Dalších několik zajímavých informací jsme získali o pár schodů výše u šachetní klece a točně vozíků. Vozíky zde vysypávaly ženy. Zaměstnání se dědilo z matky na dceru. Práce to byla pro ženy sice těžká, ovšem výdělek 10 tisíc Kč byl na tehdejší dobu luxusní. Do výtahu se vešly dva vozíky nebo malý počet horníků. Při sfárání se přepravovaní horníci museli řádně zapřít, aby se při pohybu klece nezranili.

Prostor za šatnou, kde se horníci shromažďovali před sfáráním

Atraktivní součástí prohlídky je výstup na těžní věž Jan, ze které jsou rozhledy na hornický areál, zrekultivovanou haldu a na okolní hory. Těmi nejvyššími jsou Krkonoše s dominující Sněžkou. Pěkně jsou vidět i Vraní hory (v Polsku Krucze Góry) a částečně je výhled i do Podkrkonoší. Pokud se rozhodnete navštívit skanzen v jarním, podzimním nebo zimním období, počítejte s tím, že pokud klesnou teploty pod bod mrazu a schody budou namrzlé (kluzké), na těžní věž se nepodíváte. Výstup na věž se nedoporučuje lidem trpícím závratí z výšek.

Spojovací chodbou jsme prošli do dolu Julie, kde je k vidění další šachetní klec, náhradní výtahová kabina a různé exponáty. Na točitém schodišti při brkání přilbou o železné schody, jsem si vzpomněl na vyprávění průvodce o starší paní, která si nechtěla nasadit přilbu, aby si neporušila ondulaci. Tu nezachránila, navíc měla na skanzen památku v podobě tržné rány na hlavě.

Venkem jsme přešli do strojovny pro jámu Julie, kde je možné nahlédnout i do kabiny strojníka. Ten musel umět zastavit výtah přesně na centimetr. Za popojíždění (cukání) by ho horníci nepochválili.

Větší strojovnu, pro jámu Jan, jsme viděli v další budově. Ve strojovně je vystavená i řada různých exponátů a informačních tabulí. Obdivoval jsem sošku svaté Barbory, patronky horníků, zhotovenou z jednoho kusu uhlí. Jejím autorem je neznámý polský sochař.

V témže prostoru

U příjezdové cesty k bráně dolu můžete spatřit zbytek cihelné zdi, jako památku na budovy, ve kterých byl v letech 1942 až 1945 zajatecký tábor. Prošlo jím 1.500 sovětských zajatců.

I v novodobější historii v dolu pracovali vězni. Po výkonu trestu zde někteří i zůstali. Svůj trest si zde odpykávalo i několik celebrit. Vzpomenu pouze herce Jiřího Schmitzera, který vědom si svého činu, na vlastní žádost fáral s ostatními do podzemí.

Těžká práce horníkům na zdraví nepřidala. Svými měsíčními výdělky okolo 12 tisíc korun, když v jiných oborech se výplaty pohybovaly kolem 2,5 tisíce korun, dobře zabezpečili svoji rodinu. Někteří však nedokázali s vyšším příjmem rozumně hospodařit a značnou část výplaty nechávali v místních hospodách.

Pro představu, jak je okolí Žacléře poddolované, uvedu závěrem ještě výčet největších jam a štol.

Jáma Františka byla obdélníkového průřezu o rozměrech 4,2 x 2,0 m. Začala se hloubit v roce 1814, zlikvidovaná byla v roce 2003. Její konečnou hloubku naměřili 239 m.

Tabule pro věšení známek

Jáma Marie taktéž obdélníkového průřezu 5,5 x 2,6 m byla hloubená rovněž od roku 1814. Zlikvidovaná byla dříve, a to v roce 1974. Hluboká byla 528 m.

Štola Prokop se začala razit v témže roce jako jámy Františka a Marie, tj. v roce 1814. Byla lichoběžníkového průřezu D2 o délce 670 m. Kdy byla zlikvidovaná, se záznamy nezmiňují.

Jáma Jiří se začala hloubit také v první polovině 19. století, konkrétně v roce 1819. Její likvidace proběhla v roce 1994. Obdélníkový průřez neměla veliký, pouze 3,3 x 1,5 m. Konečnou hloubku naměřili 132 m.

V roce 1830 se začala razit štola Egidi, která měla lichoběžníkový průřez D2. Zlikvidovali ji v roce 1945, když dosáhla délky 685 m.

Stejného lichoběžníkového průřezu byla i štola Antoni, kterou začali razit v roce 1847. Kdy byla zlikvidovaná, se neuvádí. Nepatřila mezi nejdelší, měřila 160 m.

Zahájení hloubení jámy Julie se datuje před rokem 1853. Zlikvidovaná byla teprve před deseti lety, v roce 2005. Měla kruhový průřez o průměru 6,5 m. Hluboká byla 865 m.

Ukázkový profil chodby s vybavením

Jáma dalšího dívčího jména Eliška se začala hloubit v roce 1870. Zlikvidovaná byla téměř po sto letech v roce 1968. Měla obdélníkový průřez 6,6 x 2,0 m a konečnou hloubku 148 m.

Poslední jáma, o které se zmíním, nesla jméno Jan. Hloubit ji začali v roce 1958. K její likvidaci došlo po necelém půlstoletí roku 2004. Kruhový průřez o průměru 5,5 m dosáhl konečné hloubky 955 m. Byla to nejhlubší jáma.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Nejbližší možnost občerstvení je v Žacléři.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Prohlídka skanzenu se nám líbila, byla přínosná. Mohli jsme si udělat určitou představu, jak těžce se zde pracovalo.

Ostatní informace

Hornický skanzen je přístupný celoročně. Prohlídky jsou možné pouze s průvodcem v pondělí až pátek od 9, 11, 13 a 15 hodin. V sobotu a v neděli je čas prohlídek stejný, pouze poslední prohlídka začíná ve 13 hodin (v 15 hodin není). Prohlídka se koná při minimálním počtu čtyř osob. Pokud vás bude méně, můžete si zakoupit vstupenku navíc.

Vozík pro kusový materiál

Prohlídka včetně návštěvy těžní věže stojí 100 Kč, děti, studenti a důchodci platí 60 Kč, rodiny (2 dospělí + 2-4 děti) 300 Kč. Za prohlídku bez těžní věže zaplatíte 70 Kč, děti studenti a důchodci 40 Kč, rodiny (2 dospělí + 2-4 děti) 200 Kč. Ceny jsou z dubna 2015. Doporučuji okruh s výstupem na těžní věž (pokud tedy netrpíte závratí z výšek).

Při prohlídce se nijak neumažete, alespoň se mi to nepodařiloSmile. Přilbu, o které jsem se v článku dvakrát zmínil, ale určitě nepodceňujte. Před prohlídkou podepisujete vstup na vlastní nebezpečí.

Více se dočtete, ověříte si aktuální čas prohlídek a výši vstupného na http://www.hornickyskanzenzacler.cz/.

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.669, 15.929)
Poslední aktualizace: 10.5.2015
Autor: dupis
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Lampertice

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
0,5km od místa

Příspěvky z okolí Žacléř - hornický skanzen

Žacléř
Žacléř
Městečko
Žacléř leží v Severních Čechách, severním směrem od města Trutnov a nedaleko hranice s Polskem. Město se rozkládá pod východními vrcholky Krkonoš. Až do roku 1992 probíhala v okolí města těžba černého uhlí. V so…
1.5km
více »
Turistická známka č. 982 - Žacléř
Turistická známka č. 982 - Žacléř
Turistická známka
Kdysi strážní hrad na sklanatém ostrohu nad důležitou zemskou stezkou, u česko-polských hranic severně od Trutnova. Historické hornické město s řadou památek.
2.5km
více »
Pevnost Stachelberg
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Pevnost Stachelberg
Ostatní
Dělostřelecká tvrz Stachelberg je součástí stálého železobetonového opevnění budovaného v letech 1935 - 1938 jako obrana proti fašistickému Německu. Díky Mnichovské dohodě v roce 1938 však nebyla dostavěna. V j…
4.3km
více »
Stachelberg - obr na hraně Krkonoš
Stachelberg - obr na hraně Krkonoš
Tipy na výlet
Dle názvu Stachelberg by jsme se mohli domnívat, že jedeme za hranice ČR, není tomu tak. Naším cílem je nedokončená impozantní pevnost, která se nalézá u obce Babí, na hřebenu mezi Žacléřem a Trutnovem. Nedok…
4.6km
více »
Turistická známka č. 1029 - Čs. opevnění Stachelberg
Turistická známka č. 1029 - Čs. opevnění Stachelberg
Turistická známka
Pouze z 1/12 dokončená největší dělostřelecká tvrz Československého opevnění, dnes vojenské historické muzeum jižně od Žacléře.
4.6km
více »
Rýchorská bouda
Rýchorská bouda
Bouda
Rýchorská bouda, dnes již bývalá horská, byla postavena v r. 1926. Dnes ji využívá České centrum ekologické výchovy. Občerstvení pro návštěvníky je však v provozu. K Rýchorské …
5.7km
více »
Adršpašské skály
Adršpašské skály
Tipy na výlet
Dojedeme do Teplic nad Metují a odtud pokračujeme asi 2km k městečku Adršpach. Nejlépe se sem dostaneme autem nebo na kole, jezdí sem ale také autobusová doprava či vlak.   Krásné skalní městečko s jez…
11.5km
více »
Trutnov
Trutnov
Město
Trutnov - vstupní brána do východních Krkonoš na jejichž úpatí se, podél řeky Úpy, město nachází. První doložená zmínka u Trutnově spadá do roku 1260. Historické centrum města se nalézá v prostoru kol…
11.8km
více »
lanová dráha na Černou horu - Černohorský expres
lanová dráha na Černou horu - Černohorský expres
Lanovka
První lanová dráha na Černou horu zahájila provoz 31. října 1928, její délka byla 3 174 metrů. Lanová dráha v dnešní trase byla do běžného provozu uvedena v roce 1982, její délka je 2 303 metrů. Poslední význ…
12.4km
více »
Černá hora - rozhledna Panorama
Černá hora - rozhledna Panorama
Rozhledna
Rozhledna na Černého hoře je zajímavá tím, že byla vybudována na předposledním podpěrném sloupu staré lanovky, která sloužila od r. 1928 do r. 1981. Rozhledna, jejíž výška je 25,7 metrů, byla otevřena&nb…
12.8km
více »
Černá hora
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Černá hora
Vrchol
Výrazný vrchol, který se tyčí nad Černým Dolem a Jánskými lázněmi. Vybíhá z masivu Českého hřbetu a Luční hory. Na vrcholu je umístěn televizní vysílač. V letech 1927 - 28 byla postavena kabinková lanovka z Janský…
13.3km
více »
Pec pod Sněžkou
Pec pod Sněžkou
Městečko
Horské městečko vklíněné do členitého terénu východních Krkonoš. K založení města došlo zásluhou ložisek kovů v blízkém okolí, která se začala těžit v 16. století. Postupně zde vyrostly…
13.8km
více »
Adršpašské skály
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Adršpašské skály
Skalní útvar
Adršpašské skály je přírodní rezervace, kde najdeme pískovcové skály, skalní soutěsky a jezírka. Roste tady také řada původních a chráněných rostlin. Adršpašské skály najdeme severovýchodně od města Trutnov …
14.7km
více »
Jezírko (Adršpašské skály)
Jezírko (Adršpašské skály)
Jezírko
Adšpašské Jezírko je jedním z lákadel a častým cílem turistů při návštěvě Adršpašských skal. Jezírko je napájeno říčkou Metují, která ve skalách pramení. Odtok z jezírka následně vytvář Velký a Malý vodopád. …
14.9km
více »
Malý vodopád (Adršpašské skály)
Malý vodopád (Adršpašské skály)
Vodopád
Adršpašský Malý vodopád se nalézá, pod Velkým vodopádem, při cestě k jezírku. Do obou vodopádů přitéká voda z jezírka, které je napájeno říčkou Metují, která ve skalách pramení. Při troše nadsázky můžeme vodopády nazvat "vodopády Metuje"
14.9km
více »
Adršpašsko-teplické skály
Adršpašsko-teplické skály
Skalní útvar
Adršpašsko-teplické skály patří mezi nejkrásnější a říká se i nejdivočejší skalní města v Evropě.Až do 18.století bylo toto místo nepřístupné díky neprostupné lesní vegetaci.Paradoxně díky požáru v 18.stol. se stala tato skalní oblast přístupná a přívětivá pro turisty.Cestou po turistickém chodníku je mnoho skalních útvarů probouzejících návštěvníkovu fantazii.Skály mají mnoho názvů a asi nejznámější jsou Milenci,starosta a starostová…
14.9km
více »
Turistická známka č. 20 - Sněžka
Turistická známka č. 20 - Sněžka
Turistická známka
Nejvyšší hora České republiky a Krkonoš, 1602 m.n.m.
15.2km
více »
Špindlerův Mlýn - Sněžka - Luční bouda - Špindl
Špindlerův Mlýn - Sněžka - Luční bouda - Špindl
Tipy na výlet
Jdeme na jeden z nejčastějších krkonošských výšlapů, cestou Česko-polského přátelství na Sněžku s návratem po úpatí Kozích hřbetů. Cestu k vrcholu Sněžky začneme na autobusové zastávce ve Špind…
15.2km
více »
Sněžka
Sněžka
Tipy na výlet
Na Sněžku - přijedeme na Josefovu boudu nebo Erlebachova bouda - pohodlně autobusem ze Špindlerova mlýna Před námi se nachází klasický cíl snad kažké náštěvy Krkonoš - Sněžka. Na její vrchol (1602m.n.m…
15.3km
více »
Sněžka
Soutěž 20 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Sněžka
Hora
Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl…
15.3km
více »
Pec pod Sněžkou - Obří důl - Sněžka - Pec
Pec pod Sněžkou - Obří důl - Sněžka - Pec
Tipy na výlet
Míříme za jednou z krkonošských klasik, za cestou Obřím dolem na Sněžku s návratem přes Růžohorky.   Z parkoviště u kapličky Panny Marie se vydáme na cca 6 km dlouhou cestu Obřím dole…
15.4km
více »
Obří důl
Obří důl
Údolí, dolina
Údolí ledovcového původu s morénami, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), roklemi, vodopády, lavinovými svahy a lučními enklávami. V karech se vyskytuje vzácná květena i zvířena (všivec sudetský, koni…
15.6km
více »
Teplické skály
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Teplické skály
Skalní útvar
Jedinečné skalní město v severovýchodních Čechách leží 2 km od města Teplice nad Metují, 26 km od Náchoda a 24 km od Trutnova. Prohlídkový okruh je 6 km dlouhý a můžete jej projít za 2 až 3 hodiny. Cestou sp…
17.5km
více »
Špindlerův Mlýn
Špindlerův Mlýn
Město
Špindlerův Mlýn leží v Severních Čechách, severním směrem od města Vrchlabí. Špindlerův Mlýn najdeme v srdci Krkonoš a patří mezi nejvyhledávanější rekreační střediska jak pro zimní tak i letní rekreaci. Ve městě …
23.4km
více »
ZOO - Dvůr Králové
ZOO - Dvůr Králové
ZOO
ZOO nabízí klasickou zahradu se všemi pavilony a s více než 2.400 zvířaty po celou otevírací dobu, velké letní výběhy osazené africkými kopytníky a ptáky a Africké safari, kde návštěvníci…
28.3km
více »
Babiččino údolí
Babiččino údolí
Zajímavost
Babiččino údolí je velice půvabné místo rozprostírající se v údolí řeky Úpy nad vesničkou Ratibořice, ležící nedaleko České Skalice. Bylo pojmenováno podle známého díla Babička spisovatelky Boženy Němcové, kter…
28.6km
více »
Kuks - Hospital
Kuks - Hospital
Muzeum
Počátkem osmnáctého století nechal hrabě Sporck na svém panství, u obce Kuks, zbudovat velkolepý areál, který dodnes okouzluje návštěvníky. Kromě proslulých lázní, které patřily k nejslavnějším v tehdejší Evropě, vyrostl v nádherném labském údolí také klášterní Hospital, který ozdobily sochy Ctností a Neřestí z dílny mistra Matyáše Bernarda Brauna. Špitálnímu komplexu, který připomíná zámek, vévodí kostel Kostel Nejsvětě…
30.4km
více »
Náchod (zámek)
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Náchod (zámek)
Zámek
Náchodský zámek je kulturní dominantou města Náchoda ve východních Čechách. Charakteristickým rysem zámku je gotická válcová věž s arkádovým Ochozem, která je vidět z dalekého okolí. Zámek je možné navštívit v kvě…
32.6km
více »
Mumlavský vodopád
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Mumlavský vodopád
Vodopád
Když pojedete okolo Harrachova, nenechte si ujít návštěvu Mumlavského vodopádu, ke kterému dojdete podél řeky Mumlavy, jak jinak. Na tohle překrásné místo se dostanete od sklárny pohodlnou č…
35.2km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace