Lampertice
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Lampertice
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Rady a tipy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky

Žacléř - hornický skanzen

Tipy na výlet Rodina s dětmi Vycházka - půldenní Za kulturou

Těžní věž Julie
Těžní věž Julie  •  Fotografie (81)  • Foto: dupis

Kam a jak jedeme?

Město Žacléř, ležící u polských hranic severně od Trutnova, je známé především svojí hornickou minulostí. První zmínka o dobývání uhlí se datuje z roku 1570, kdy povolení k hledání a těžbě získal Jakob Rabem z Opau. V dalších dvou stoletích zdejší ložiska uhlí přilákala řadu drobných podnikatelů. Skutečná těžba započala před koncem 18. století v důsledku nedostatku palivového dřeva.

Za čím jedeme?

Rozmach těžby začal po roce 1843, po koupi dolu baronem Silbersteinem. V této době se otevírá důl Eliška, který se brzy stal největším producentem uhlí.

V historii majitelů a podnikatelů bychom se dál dočetli o R. Mangerovi, Františku Gaberlovi, faráři P. Wenzelovi a dalších. V polovině 19. století v dolech pracovalo 100 dělníků, těžili 10 tisíc tun uhlí ročně. O deset let později zde práci našlo již 400 dělníků, kteří dostali na povrch 40 tisíc tun uhlí za rok.

V 70. letech 19. století se nejvíce pracovalo v jámách a šachtách dolů Julie a Marie. Železniční spojení s Trutnovem a dalšími podkrkonošskými městy umožňovalo vyšší odbyt. Roční těžba vzrostla na 130 tisíc tun.

V roce 1875 uhelný průmysl zasáhla krize. Doly se ocitly v konkurzu, těžba uhlí značně klesla. Po překonání krize doly koupil Západočeský báňský akciový spolek, který až do roku 1945 byl největším producentem uhlí na české straně sudetské pánve. Po odtržení Sudet doly řídil německý báňský revírní úřad v Breslau (dnes Wałbrzych). Koncem druhé světové války byli do dolů umísťováni vězni a váleční zajatci. Ti ročně vyrubali přes 300 tisíc tun uhlí.

Po znárodnění byly doly sdruženy do podniku Východočeské uhelné doly. Těžba po poklesu stagnovala kolem 200 tisíc tun uhlí za rok. Od roku 1955 roční produkce opět rostla, a to až na 295 tisíc tun. Na přelomu 50. a 60. let minulého století se začala hloubit jáma Jan. O pár let později se uzavřely pro špatný technický stav jámy Eliška a Marie. Do roku 1990 se ročně těžilo okolo 250 tisíc tun uhlí.

V letech 1990 až 1992 produkce klesla na 180 tisíc tun, zvýšily se náklady na tunu získaného uhlí. V roce 1992 na základě vládního usnesení byla těžba v Žacléři ukončená, horníci byli propuštěni. Jámy a štoly v podzemí byly zaplaveny rychle tuhnoucí směsí, aby se staticky zajistily a v budoucnu nepropadávaly.

Léta po roce 1989 ukázala, jak si někteří jednotlivci představovali nabytou svobodu a rychlé zbohatnutí. V rámci podnikání i mimo něj ve sběrnách mizely ocelové konstrukce, vozíky, ba i důlní lokomotivy. Chybějící pracovní příležitosti znamenaly odliv obyvatel z města.

Naštěstí se v roce 2004 zrodila myšlenka vytvořit v bývalých provozech hornický skanzen a umožnit tak široké veřejnost nahlédnout do míst, kde se po staletí dobývalo uhlí. Myšlenku se podařilo zrealizovat a 29. června 2012 byl skanzen slavnostně otevřen.

V šatně
V šatně  •  Foto: dupis

Před vlastní prohlídkou jsme se oblékli do modrého pracovního pláště, na hlavu si nasadili přilbu a vyfasovali pracovní rukavice. Hlavně přilbě vděčím za to, že tento článek nepíšu se sešitou hlavouSmile. Při své výšce jsem na točitých schodištích přilbou okusil nejeden schod.

Nejprve nás průvodce zavedl do velké šatny, ve které se horníci převlékali. Každý měl jednu kladku, kterou si vytáhl šatstvo a obuv ke stropu. Nevyplatilo se cokoliv ponechat na zemi, protože paní uklízečky dlažbu omývali proudem vody z hadice.

V dalším prostoru horníci museli na tabuli k tomu určené pověsit svoji známku s číslem. Podle toho, do které šachty měli sfárat, kam byli přiděleni. Po skončení směny si každý svoji známku zase odebral. Na toto byl z důvodu bezpečnosti kladen veliký důraz. Pokud některá známka zůstala na tabuli nevyzvednutá, nastupovali záchranáři a začali hledat ztraceného. V případě vyvolání planého pátrání, byl dotyčnému udělen poprvé finanční postih, podruhé byl propuštěný. Většinou se „ztracený“ horník našel doma nebo v některé místní hospodě.

V šatně
V šatně  •  Foto: dupis

Další zastávka po sejití několika schodů byla u ukázkového profilu chodby s vybavením. Profily byly vyztužovány a vedly v nich rozvody vzduchu. Pokud se v dolech vyskytl plyn, první jej ucítili hlodavci. Když hlodavci začali před plynem prchat, utíkali ze štol i horníci.

Na této zastávce je odstavený i poslední vozík s uhlím z dolu Jana Švermy. Vyrubané uhlí v něm je, po obtěžkání, překvapivě lehké. Naproti ukázkovému profilu stojí na kolejích důlní lokomotiva s vozíkem pro přepravu osob. Návštěvníky však nepřepravuje, je zde pouze na ukázku.

Dalších několik zajímavých informací jsme získali o pár schodů výše u šachetní klece a točně vozíků. Vozíky zde vysypávaly ženy. Zaměstnání se dědilo z matky na dceru. Práce to byla pro ženy sice těžká, ovšem výdělek 10 tisíc Kč byl na tehdejší dobu luxusní. Do výtahu se vešly dva vozíky nebo malý počet horníků. Při sfárání se přepravovaní horníci museli řádně zapřít, aby se při pohybu klece nezranili.

Atraktivní součástí prohlídky je výstup na těžní věž Jan, ze které jsou rozhledy na hornický areál, zrekultivovanou haldu a na okolní hory. Těmi nejvyššími jsou Krkonoše s dominující Sněžkou. Pěkně jsou vidět i Vraní hory (v Polsku Krucze Góry) a částečně je výhled i do Podkrkonoší. Pokud se rozhodnete navštívit skanzen v jarním, podzimním nebo zimním období, počítejte s tím, že pokud klesnou teploty pod bod mrazu a schody budou namrzlé (kluzké), na těžní věž se nepodíváte. Výstup na věž se nedoporučuje lidem trpícím závratí z výšek.

Spojovací chodbou jsme prošli do dolu Julie, kde je k vidění další šachetní klec, náhradní výtahová kabina a různé exponáty. Na točitém schodišti při brkání přilbou o železné schody, jsem si vzpomněl na vyprávění průvodce o starší paní, která si nechtěla nasadit přilbu, aby si neporušila ondulaci. Tu nezachránila, navíc měla na skanzen památku v podobě tržné rány na hlavě.

Venkem jsme přešli do strojovny pro jámu Julie, kde je možné nahlédnout i do kabiny strojníka. Ten musel umět zastavit výtah přesně na centimetr. Za popojíždění (cukání) by ho horníci nepochválili.

Větší strojovnu, pro jámu Jan, jsme viděli v další budově. Ve strojovně je vystavená i řada různých exponátů a informačních tabulí. Obdivoval jsem sošku svaté Barbory, patronky horníků, zhotovenou z jednoho kusu uhlí. Jejím autorem je neznámý polský sochař.

U příjezdové cesty k bráně dolu můžete spatřit zbytek cihelné zdi, jako památku na budovy, ve kterých byl v letech 1942 až 1945 zajatecký tábor. Prošlo jím 1.500 sovětských zajatců.

I v novodobější historii v dolu pracovali vězni. Po výkonu trestu zde někteří i zůstali. Svůj trest si zde odpykávalo i několik celebrit. Vzpomenu pouze herce Jiřího Schmitzera, který vědom si svého činu, na vlastní žádost fáral s ostatními do podzemí.

Těžká práce horníkům na zdraví nepřidala. Svými měsíčními výdělky okolo 12 tisíc korun, když v jiných oborech se výplaty pohybovaly kolem 2,5 tisíce korun, dobře zabezpečili svoji rodinu. Někteří však nedokázali s vyšším příjmem rozumně hospodařit a značnou část výplaty nechávali v místních hospodách.

Pro představu, jak je okolí Žacléře poddolované, uvedu závěrem ještě výčet největších jam a štol.

Jáma Františka byla obdélníkového průřezu o rozměrech 4,2 x 2,0 m. Začala se hloubit v roce 1814, zlikvidovaná byla v roce 2003. Její konečnou hloubku naměřili 239 m.

Jáma Marie taktéž obdélníkového průřezu 5,5 x 2,6 m byla hloubená rovněž od roku 1814. Zlikvidovaná byla dříve, a to v roce 1974. Hluboká byla 528 m.

Štola Prokop se začala razit v témže roce jako jámy Františka a Marie, tj. v roce 1814. Byla lichoběžníkového průřezu D2 o délce 670 m. Kdy byla zlikvidovaná, se záznamy nezmiňují.

Jáma Jiří se začala hloubit také v první polovině 19. století, konkrétně v roce 1819. Její likvidace proběhla v roce 1994. Obdélníkový průřez neměla veliký, pouze 3,3 x 1,5 m. Konečnou hloubku naměřili 132 m.

V roce 1830 se začala razit štola Egidi, která měla lichoběžníkový průřez D2. Zlikvidovali ji v roce 1945, když dosáhla délky 685 m.

Stejného lichoběžníkového průřezu byla i štola Antoni, kterou začali razit v roce 1847. Kdy byla zlikvidovaná, se neuvádí. Nepatřila mezi nejdelší, měřila 160 m.

Zahájení hloubení jámy Julie se datuje před rokem 1853. Zlikvidovaná byla teprve před deseti lety, v roce 2005. Měla kruhový průřez o průměru 6,5 m. Hluboká byla 865 m.

Jáma dalšího dívčího jména Eliška se začala hloubit v roce 1870. Zlikvidovaná byla téměř po sto letech v roce 1968. Měla obdélníkový průřez 6,6 x 2,0 m a konečnou hloubku 148 m.

Poslední jáma, o které se zmíním, nesla jméno Jan. Hloubit ji začali v roce 1958. K její likvidaci došlo po necelém půlstoletí roku 2004. Kruhový průřez o průměru 5,5 m dosáhl konečné hloubky 955 m. Byla to nejhlubší jáma.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Nejbližší možnost občerstvení je v Žacléři.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Prohlídka skanzenu se nám líbila, byla přínosná. Mohli jsme si udělat určitou představu, jak těžce se zde pracovalo.

Ostatní informace

Hornický skanzen je přístupný celoročně. Prohlídky jsou možné pouze s průvodcem v pondělí až pátek od 9, 11, 13 a 15 hodin. V sobotu a v neděli je čas prohlídek stejný, pouze poslední prohlídka začíná ve 13 hodin (v 15 hodin není). Prohlídka se koná při minimálním počtu čtyř osob. Pokud vás bude méně, můžete si zakoupit vstupenku navíc.

Prohlídka včetně návštěvy těžní věže stojí 100 Kč, děti, studenti a důchodci platí 60 Kč, rodiny (2 dospělí + 2-4 děti) 300 Kč. Za prohlídku bez těžní věže zaplatíte 70 Kč, děti studenti a důchodci 40 Kč, rodiny (2 dospělí + 2-4 děti) 200 Kč. Ceny jsou z dubna 2015. Doporučuji okruh s výstupem na těžní věž (pokud tedy netrpíte závratí z výšek).

Při prohlídce se nijak neumažete, alespoň se mi to nepodařiloSmile. Přilbu, o které jsem se v článku dvakrát zmínil, ale určitě nepodceňujte. Před prohlídkou podepisujete vstup na vlastní nebezpečí.

Více se dočtete, ověříte si aktuální čas prohlídek a výši vstupného na http://www.hornickyskanzenzacler.cz/.

Poslední aktualizace: 10.5.2015
Autor příspěvku: dupis
Kvalita příspěvku:    
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Žacléř - hornický skanzen</strong> mapa
mapa Žacléř - hornický skanzen

Příspěvky v okolí Žacléř - hornický skanzen

Městečko
Žacléř leží v Severních Čechách, severním směrem od města Trutnov a nedaleko hranice s Polskem. Město se rozkládá pod východními vrcholky Krkonoš. Až do roku 1992 probíhala v okolí města těžba černého uhlí. V so…
Kdysi strážní hrad na sklanatém ostrohu nad důležitou zemskou stezkou, u česko-polských hranic severně od Trutnova. Historické hornické město s řadou památek.
Dělostřelecká tvrz Stachelberg je součástí stálého železobetonového opevnění budovaného v letech 1935 - 1938 jako obrana proti fašistickému Německu. Díky Mnichovské dohodě v roce 1938 však nebyla dostavěna. V j…
Dle názvu Stachelberg by jsme se mohli domnívat, že jedeme za hranice ČR, není tomu tak. Naším cílem je nedokončená impozantní pevnost, která se nalézá u obce Babí, na hřebenu mezi Žacléřem a Trutnovem. Nedok…
Pouze z 1/12 dokončená největší dělostřelecká tvrz Československého opevnění, dnes vojenské historické muzeum jižně od Žacléře.
Rýchorská bouda, dnes již bývalá horská, byla postavena v r. 1926. Dnes ji využívá České centrum ekologické výchovy. Občerstvení pro návštěvníky je však v provozu. K Rýchorské …
Tipy na výlet
Dojedeme do Teplic nad Metují a odtud pokračujeme asi 2km k městečku Adršpach. Nejlépe se sem dostaneme autem nebo na kole, jezdí sem ale také autobusová doprava či vlak.   Krásné skalní městečko s jez…
11.5km
více »
Město
Trutnov - vstupní brána do východních Krkonoš na jejichž úpatí se, podél řeky Úpy, město nachází. První doložená zmínka u Trutnově spadá do roku 1260. Historické centrum města se nalézá v prostoru kol…
11.8km
více »
První lanová dráha na Černou horu zahájila provoz 31. října 1928, její délka byla 3 174 metrů. Lanová dráha v dnešní trase byla do běžného provozu uvedena v roce 1982, její délka je 2 303 metrů. Poslední význ…
12.4km
více »
Rozhledna na Černého hoře je zajímavá tím, že byla vybudována na předposledním podpěrném sloupu staré lanovky, která sloužila od r. 1928 do r. 1981. Rozhledna, jejíž výška je 25,7 metrů, byla otevřena&nb…
12.8km
více »
Výrazný vrchol, který se tyčí nad Černým Dolem a Jánskými lázněmi. Vybíhá z masivu Českého hřbetu a Luční hory. Na vrcholu je umístěn televizní vysílač. V letech 1927 - 28 byla postavena kabinková lanovka z Janský…
13.3km
více »
Horské městečko vklíněné do členitého terénu východních Krkonoš. K založení města došlo zásluhou ložisek kovů v blízkém okolí, která se začala těžit v 16. století. Postupně zde vyrostly…
13.8km
více »
Skalní útvar
Adršpašské skály je přírodní rezervace, kde najdeme pískovcové skály, skalní soutěsky a jezírka. Roste tady také řada původních a chráněných rostlin. Adršpašské skály najdeme severovýchodně od města Trutnov …
14.7km
více »
Adšpašské Jezírko je jedním z lákadel a častým cílem turistů při návštěvě Adršpašských skal. Jezírko je napájeno říčkou Metují, která ve skalách pramení. Odtok z jezírka následně vytvář Velký a Malý vodopád. …
14.9km
více »
Adršpašský Malý vodopád se nalézá, pod Velkým vodopádem, při cestě k jezírku. Do obou vodopádů přitéká voda z jezírka, které je napájeno říčkou Metují, která ve skalách pramení. Při troše nadsázky můžeme vodopády nazvat "vodopády Metuje"
14.9km
více »
Adršpašsko-teplické skály patří mezi nejkrásnější a říká se i nejdivočejší skalní města v Evropě.Až do 18.století bylo toto místo nepřístupné díky neprostupné lesní vegetaci.Paradoxně díky požáru v 18.stol. se stala tato skalní oblast přístupná a přívětivá pro turisty.Cestou po turistickém chodníku je mnoho skalních útvarů probouzejících návštěvníkovu fantazii.Skály mají mnoho názvů a asi nejznámější jsou Milenci,starosta a starostová…
14.9km
více »
Nejvyšší hora České republiky a Krkonoš, 1602 m.n.m.
15.2km
více »
Jdeme na jeden z nejčastějších krkonošských výšlapů, cestou Česko-polského přátelství na Sněžku s návratem po úpatí Kozích hřbetů. Cestu k vrcholu Sněžky začneme na autobusové zastávce ve Špind…
15.2km
více »
Tipy na výlet
Na Sněžku - přijedeme na Josefovu boudu nebo Erlebachova bouda - pohodlně autobusem ze Špindlerova mlýna Před námi se nachází klasický cíl snad kažké náštěvy Krkonoš - Sněžka. Na její vrchol (1602m.n.m…
15.3km
více »
Sněžka - nejvyšší hora České republiky, s pramenem Labe jednoznačně nejnavštěvovanější cíl Krkonoš. Do počátku 19. století byl náš nejvyšší vrchol znám pod německým názvem Scheekoppe. První český název vrcholu byl…
15.3km
více »
Míříme za jednou z krkonošských klasik, za cestou Obřím dolem na Sněžku s návratem přes Růžohorky.   Z parkoviště u kapličky Panny Marie se vydáme na cca 6 km dlouhou cestu Obřím dole…
15.4km
více »
Údolí, dolina
Údolí ledovcového původu s morénami, kary (Úpská jáma, Velká a Malá Studniční jáma), roklemi, vodopády, lavinovými svahy a lučními enklávami. V karech se vyskytuje vzácná květena i zvířena (všivec sudetský, koni…
15.6km
více »
Skalní útvar
Jedinečné skalní město v severovýchodních Čechách leží 2 km od města Teplice nad Metují, 26 km od Náchoda a 24 km od Trutnova. Prohlídkový okruh je 6 km dlouhý a můžete jej projít za 2 až 3 hodiny. Cestou sp…
17.5km
více »
Špindlerův Mlýn leží v Severních Čechách, severním směrem od města Vrchlabí. Špindlerův Mlýn najdeme v srdci Krkonoš a patří mezi nejvyhledávanější rekreační střediska jak pro zimní tak i letní rekreaci. Ve městě …
23.4km
více »
ZOO nabízí klasickou zahradu se všemi pavilony a s více než 2.400 zvířaty po celou otevírací dobu, velké letní výběhy osazené africkými kopytníky a ptáky a Africké safari, kde návštěvníci…
28.3km
více »
Babiččino údolí je velice půvabné místo rozprostírající se v údolí řeky Úpy nad vesničkou Ratibořice, ležící nedaleko České Skalice. Bylo pojmenováno podle známého díla Babička spisovatelky Boženy Němcové, kter…
28.6km
více »
Počátkem osmnáctého století nechal hrabě Sporck na svém panství, u obce Kuks, zbudovat velkolepý areál, který dodnes okouzluje návštěvníky. Kromě proslulých lázní, které patřily k nejslavnějším v tehdejší Evropě, vyrostl v nádherném labském údolí také klášterní Hospital, který ozdobily sochy Ctností a Neřestí z dílny mistra Matyáše Bernarda Brauna. Špitálnímu komplexu, který připomíná zámek, vévodí kostel Kostel Nejsvětě…
30.4km
více »
Náchodský zámek je kulturní dominantou města Náchoda ve východních Čechách. Charakteristickým rysem zámku je gotická válcová věž s arkádovým Ochozem, která je vidět z dalekého okolí. Zámek je možné navštívit v kvě…
32.6km
více »
Když pojedete okolo Harrachova, nenechte si ujít návštěvu Mumlavského vodopádu, ke kterému dojdete podél řeky Mumlavy, jak jinak. Na tohle překrásné místo se dostanete od sklárny pohodlnou č…
35.2km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace