Kostel Nejsvětější Trojice v Žacléři

Zdejší kostel býval farním již ve 14. století, což nám přináší přehled pražské diecéze z let 1344-1350, zhotovený na pokyn pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, kdy Žacléř náležel pod královédvorský dekanát a královéhradecký archidiakonát. Tehdy se však jeho jméno často měnilo, takže je složitější dohledat jeho ranou historii. V roce 1360 nastoupil po zemřelém plebánovi Vilému kněz Jan, který však rezignoval a o rok později ho nahradil kněz Mikoláš. Roku 1369 bylo odsud odváděno 5 grošů papežského desátku, což znamená, že se muselo jednat o notně chudou farnost. Tehdy bylo městečko známé pod pojmenováním Pomflos, později jako Pernflos a nakonec Pornflos. V roce 1370 zastoupil rezignovavšího plebána Jana kněz Petr. Když rezignoval plebán Mikoláš, tak byl roku 1391 (není jisté, objevují se i jiné roky) podán na jeho místo kněz Jakub. V roce 1399 byl podán kněz Petr z Mladých Buků, aby nahradil rezignovavšího plebána Jana. Vůbec toto období bylo zvláštní v tom, že zdejší plebáni se Žacléře rádi vzdávali. To se stalo rovněž roku 1403, kdy rezignoval žacléřský plebán Petr a místo něj nastoupil stejnojmenný kněz. V roce 1405 po smrti plebána Matěje byl podán do Žacléře kněz Michael. Ten roku 1414 odešel a jeho místo zaujal kněz Jan, jenž brzy zemřel a o rok později byl nahrazen knězem Ondřejem. V roce 1416 nastoupil na žacléřskou plebánii kněz Bernard, aby zastoupil zemřelého faráře Jana. Za husitských válek zdejší fara osiřela a stejně jako jinde, tak i zde po jejich ukončení ovládli kostel utrakvisté, kteří ho ovládali až do pobělohorských událostí. Někdy na konci 16. století byla původní gotická stavba předělána do renesanční podoby, aby byl v roce 1677 starý dřevěný a zchátralý kostel zbourán a nahrazen novou zděnou stavbou. V té době totiž opět získal Žacléř vlastní duchovní správu, kterou vedl P. Georg Ignaz Pietsch (1677-1714). Tehdy byly odtud spravovány ještě kostely v Bernarticích a v Rokytníku. Zasloužili se o to jezuité, jež zakoupili Žacléř v roce 1655. Roku 1732 došlo k zbarokizování chrámu Páně a v roce 1753 byla přistavěna loretánská kaple (podle Josepha Demutha k tomu došlo v letech 1750-1760 za faráře P. Fiedlera). V září 1779 se zastavil v městě císař Josef II. Podle jedněch zdrojů měl vejít přímo do kostela, podle jiných se zastavil pouze před ním. V letech 1794-1795 byl kostel rozšířen a získal klasicistní prvky. V roce 1818 byla dokončena věž a kostel byl de facto upraven do dnešní podoby. Za prusko-rakouské války roku 1866 došlo k částečnému vyplenění kostela a ten posloužil i jako vojenský lazaret, což se však již stalo i v předchozích válečných konfliktech, které zasáhly město a jeho okolí, např. za sedmileté války. Roku 1876 byl pořízen nový kalich, v roce 1879 pěticimbálový zvonek a roku 1888 nové svícny. 24. června 1883 se v kostele uskutečnila generální vizitace s udílením sv. biřmování. V roce 1892 byly zakoupeny nové varhany, ale v lednu 1902 došlo k jejich výměně za nový nástroj, jenž vyšel přibližně na 9 000 K, z nichž 8 000 K pocházelo od rodiny Franze Anderse z Quintenthalu (čes. Vizov). 20. května 1897 uděloval v kostele svátost sv. biřmování královéhradecký biskup Msgre. Jan Nepomuk Brynych. 11.-12. června 1911 se zde uskutečnila opět generální vizitace a sv. biřmování. Roku 1912 byla původní mansardová střecha nahrazena jednoduchou valbovou střechou, jež byla oplechována. V roce 1935 byla do kostela zavedena elektřina. 22. dubna 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-nejsvetejsi-trojice-13410326). Roku 1978 došlo k opravě střechy kostela. V letech 1999-2000 byl zbaven odvodněním vlhkosti, zrekonstruován a vymalován jeho interiér, roku 2005 byla opravena okna a po roce 2009 začala rekonstrukce vnějších fasád (viz https://www.trutnovsko.net/kostely/zacler_kompl.pdf).

Jde o jednolodní orientovanou stavbu s trojboce zakončeným presbytářem s obdélnou sakristií (s oratoří v patře) po severní straně a obdélnou loretánskou kaplí na jižní straně, s dvojicí bočních kaplí a s hranolovou věží nad západním průčelím. Fasády jsou jednoduché, v západním průčelí je situován monumentální kamenný portál se sochařskou výzdobou na téma Nejsvětější Trojice). Presbytář a loď jsou sklenuty valenou klenbou s výsečemi, v západní části lodi je pak dvoupatrová kruchta, podklenutá třemi poli pásy oddělené křížové hřebínkové klenby; sakristie a oratoř jsou plochostropé; boční kaple s tribunami jsou zaklenuty stlačenou valenou klenbou se štukovými zrcadly ve vrcholu. Průčelní věž s hodinovým strojem je zakončena hodinovou římsou a dvojitou přilbovou oplechovanou střechou. Z původního kostela měly být na ten současný přeneseny erby Šafgočů a Cetritzů z roku 1618.

Dochované zařízení je téměř stejně staré, neboť pochází z velké většiny ze 2. čtvrtiny 18. století. Monumentální hlavní oltář je sloupový s baldachýny a s plastickou skupinou Nejsvětější Trojice, Nanebevzetí Panny Marie a s několika soškami andílků. Vznikl v letech 1739-1742 a jeho tvůrcem měl být J. F. Pacák. V bočních kaplích jsou sochařské oltáře sv. Anny a sv. Ignáce a při triumfálním oblouku je pak pobočný oltář s obrazem Ukřižování Páně a sochařskou výzdobou z téže dílny jako hlavní oltář. Traduje se o něm, že má jít o pozůstatek původního hlavního oltáře. Za zmínku stojí ještě kazatelna se sochami církevních Otců a figurálními reliéfy; na oratoři umístěná socha archanděla Michaela z 1. poloviny 18. století; kamenná kropenka pod kruchtou z 1. poloviny 18. století, zdobená hlavičkami andílků a rostlinným ornamentem. Současné varhany pocházejí z roku 1902 a jsou od firmy Rieger z Krnova (viz http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=3876). Zevně na jižní straně lodi je dochován kamenný figurální náhrobník z roku 1723. Za presbytářem se ještě nachází socha Ježíše Krista z roku 1935.

Ve věži měla být původně zavěšena pětice zvonů, z níž se stala čtveřice, která byla zredukována rekvizicemi 1. světové války, takže tu zůstal jediný zvon (viz https://www.youtube.com/watch?v=6-MoHKVmLOI). Náhradou za rozlité zvony se staly nové od firmy Herold v Chomutově. Ty byly pořízeny v roce 1923. Roku 1942 byly z kostela zabrány 3 zvony, takže dnes zde nalezneme pouze zvon Marie s nápisem: " NOS CUM PROFE DIA BENEDICAT VIRGO MARIA FUSA ANNO 1784 MENSE DIE 15. MAII. J. CH. S. "