Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Tišnov
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Tajemná a čarokrásná klenotnice Květnice a okolí

Tipy na výlet Rodina s dětmi Romantika Celodenní výlet Za kulturou Do přírody

Stoupání na Květnici
Stoupání na Květnici  •  Fotografie (52)  • Foto: Traper

Kam a jak jedeme?

K dnešnímu výletu jsme si tedy nevybrali zrovna nejlepší den. Ráno -6°C a místo sněhu jen led. Když už jsme to tak dlouho domlouvali, nešlo pracně domlouvaný termín jen tak lehce změnit. Nebylo divu, že zledovatělé cesty měly za následek pár tvrdých kontaktů s matičkou zemí. Nicméně rány jsme si pak lízali v závěrečné osvěžovně.

Za čím jedeme?

Od nádraží v Tišnově vyrážíme plni optimismu a očekávání propláchnutí plic kyslíkem. Po průchodu městem na okraj zástavby naučná stezka stoupá vzhůru a nutí nás k důkladnému okysličování. Stoupání nabírá na strmosti. Odměnou je nám pak několik výhledů. Bohužel nefotogenických, do slunečního protisvětla. Také proto s fotkou rozhledny Klucanina na protějším kopci se moc dělat nedá. Posléze se ocitáme v divokém pralese. Květnice je chráněná přírodní památka, porostlá převážně duby, smíšenými někde s borovicemi, někde s buky. Jinde zamíchány javory či habry. Místy skalní step, čí lesostep. To už jsou jen chabé pozůstatky ze 30tých let minulého století. Ani jsem vám vlastně Květnici pořádně nepředstavil. Tak tedy ještě jen to, že se nalézá za severozápadním okrajem Tišnova a má dva vrcholy s prudkými svahy. Prochází jí Naučná stezka z r.2002 o 13 zastaveních, z nichž to poslední je trochu mimo trasu – dole na východním úpatí. Co se týče tajuplnosti, spojuje ji pověst o stříbrných apoštolech na hradě Veveří se sochami apoštolů na portálu kláštera Porta Coeli? K tomu dojdeme před koncem výletu (o hradě Veveří jsem psal v článku před třemi týdny). Přímo ke Květnici patří pověst o zlaté kachně plovoucí po stříbrném jezírku v nitru hory. Má vyplout bokem Květnice a potokem Besének do Svratky, kde zůstane na věčné časy v náhonu obecního mlýna. Ovšem to bude až tehdy, kdy budou radniční konšelé nejen bohatí, ale hlavně moudří a nezištní. Pravdou je, že Květnice patří do tzv. Tišnovského krasu, málo známého. V útrobách hory se skutečně nalézají dvě malá sintrová jezírka, takže ona kachna by nemusela být kachnou novinářskou. Mimo několika jeskyní zde byla objevena dokonce jedna z nejhlubších českých propastí – Květnická propast. Hluboká nečekaných 76 m. Sice široká, ale úzká jen centimetry. Neboť se jedná o tektonickou rozsedlinu. Květnice je vůbec trochu jako ementál. Kromě jeskyní je provrtána i starými několikapatrovými štolami, neboť je významnou mineralogickou lokalitou. Některé jeskyně mají dokonce slušnou krápníkovou výzdobu a sintrové vodopády. Mimo jeskyně Pod Křížem je nejznámější Králova. Moc se neradujte. Všechny jsou od r.1984 nepřístupně zabezpečené mřížemi. Nedivte se. Výzdobu hodně poničili vandalové. Výjimku tvoří právě ta Králova, kterou si můžete prohlédnout pouze v doprovodu speleologů a to v době konání mezinárodní expozice minerálů dvakrát ročně, nebo po dohodě s tišnovskými jeskyňáři. Objevená r.1972, o délce 750m, má nejkrásnější, až 1,5m krápníkovou výzdobu. Některé její části jsou uzavřené i pro jeskyňáře. Ale podzemní nerostné klenoty, ametyst, kříšťál, kalcit, záhnědy, baryt a co v tomto podzemí všechno je, si můžete prohlédnout také v Podhoráckém muzeu umístěném v klášteru Porta coeli. Zde, v chráněné lokalitě, je sběr minerálů zakázán. Nicméně my tu nejsme kvůli kráse krystalických klenotů, kterým ani nerozumím, nýbrž za zdrarým vzduchem a pohybem. Budeme tedy pokračovat v cestě. To už jsme mezitím došli k nejhezčímu místu, křemencové Velké skále, oblíbené svými dalekými výhledy. Počasí je přítulné, obloha modrá, sluníčko svítí. Ale mrzne furt. Ještě že kamarád nemá vnitřní kapsu prázdnou a nalévá nám do kalíšků z placačky svou osmiletou slivovičku. Po tom výstupu si ji zasloužíme. Je faktem, že po zmrazcích na skále nebyl výstup příliš příjemný. Ale ta krása nahoře všechno přebije. Jen dolů se musí opět hodně opatrně. Cestou ještě jeden výhled na severozápad. Po malém a krátkém zhoupnutí přes mělké sedlo jsme vzápětí na druhém vrcholku Květnice u velkého kříže. V pohanských dobách se tu pálily obětiny pohanským bohům. My jen dáme malou obětinu žaludkům a minikalíškem připijeme na úspěšné zdolání vrcholu. Po krátkém odpočinku a návratu z odbočky nás čeká nepříjemný sestup zledovatělou cestou. Tady padá první. Bohové si vzali oběť. Nohy nám na ledě ujíždí do všech stran a máme dost práce se na nich udržet, takže ani nepomyslíme na odbočku ke Králově jeskyni. Nakonec jsme zdrávi dole a už mírnou cestou docházíme k potoku Besének. I teď má přiměřeně vody. Přitom průměrný průtok v ústí do Svratky je uváděn jen 170lt/sec. A teď si představte jak to tady vypadalo v r.1986, kdy tu při bouřce teklo tolik vody, jako v Sázavě nebo v řece Moravě v Kroměříži. Uhynulo tenkrát hodně dobytka a byly i oběti na životech. To jsme vyčetli z infotabule NS. Rovněž jsme informováni o štolách po těžbě barytu v okolí. Podél Besénku už je chůze pohodová. Krátce procházíme okolo zahrádek se zahradními chatkami. Za rozcestníkem Besének překřížíme koleje a přicházíme k soutoku Besénku a Svratky. Na březích řeky kontrastují s tmavou vodou bílé, zaledněné břehy. Na hladině se jako v zrcadle shlížejí stromy. Také se tu koupe párek kachen. Podcházíme železniční most s přístřeškem proti případným fekáliím, padajících za jízdy z vlaku. Ve stanici se nesmí. Při začátku Předklášteří si fotím barevnou reklamu na zdejší známou výletní cukrárnu. Na zmrzlinu chuť nějak není, tudíž pokračujeme do centra. Po pravici se vynoří mohutná hradební zeď okolo cisterciáckého kláštera Porta Coeli, založeného královnou Konstancií Uherskou, matkou sv. Anežky České a vdovou po českém králi Přemyslu Otakarovi I. po jeho smrti r.1230. Vybudování takové stavby asi tehdy také nebylo jednoduché ani pro královnu. Skutečné stavění počalo r.1232, následující rok 1233 listinu podepsala královna, poté r.1234 zakládající listinu podepsal její syn, moravský markrabě Přemysl. Posvěcen na baziliku byl r. 1239. A nakonec si ho královna ani moc neužila, neboť dalšího roku 1240 umírá a je tu pohřbena. Původně měl klášter sloužit jako rodová hrobka přemyslovského panovnického rodu. Přitom se však jejich hroby nezdařilo objevit. Je tu další tajemné podzemí? Cisterciácký řád byl zaměřený na prostotu a chudobu v liturgii i životě. Vzhledem k dobrým znalostem v zemědělství dbal o zúrodňování půdy hlavně vysoušením bažin. Byl v tomto oboru tak zdatný a známý, že tyto vědomosti šířili po celé Evropě. Nabízí se otázka, zda husitské války, Josef II. a komunisté poněkud nezbrzdili určitý vývoj v našich zemích svým nepřátelským postojem. U hlavní fortny této národní kulturní památky ČR se rozhodujeme, že do areálu proti původnímu plánu vstoupíme. Všichni jsme tu už párkrát byli. Já dokonce na jedné svatbě. Za bránou se po levé straně nacházejí hospodářské budovy a po pár krocích dále se ocitáme přímo u baziliky Nanebevstoupení P.Marie. Vstup do baziliky zdobí vzácný unikátní, zdobený portál ve stylu burgundsko-cisterciácké gotiky. K výzdobě patří i postavy apoštolů, které snad nemají vazbu na pověst o stříbrném pokladu na hradě Veveří zmiňovanou výše a v mém pojednání v prosinci. K boku baziliky přiléhá konventní kostel. Za ním pak, zvenčí neviditelná, je stavebně uzavřená Rajská zahrada s konventem, obklopená vzácnou křížovou chodbou okolo a navazující na baziliku. Naproti baziliky je v bývalém proboštství umístěno Podhorácké muzeum. Zde jsou k vidění mimo expozice bytového zařízení měšťanských domů též dvě mineralogické výstavy vzorků minerálních nerostů z podzemí Květnice, zmíněné na začátku. Jedna stěna kostela je ještě ve stínu. Zkracujeme si zatím čekání na sluneční osvit zaplňováním žaludků zbytkem zásob z batohů. Slunci se moc nechce, posunulo se jen o málo. Fotíme jak to je a odcházíme modrou TZ vzhůru na další, bezejmenný kopec. Jen tak pro radost. Má tam být také NS. Ještě fotíme další předklášterský kostel. Vzápětí zase šplháme do prudkého ledového svahu a dochází k dalším pádům. V lese zahlédnu na mýtině vedle cesty sochy ovcí. Zírám, jsou to ovce, nebo sochy? Nic se dlouho nehýbe, tak asi dřevořezby. Chvíli z prudkého stoupání lapám po dechu. Ještě kouknu na sochy ovcí, roztroušené po louce. Teprve po pár krocích zaregistruji pohyb. Takže přece ovce, a živé. Je to tady na severní návětrné straně celodenně ve stínu a tudíž žádné teplo. I těm ovcím asi není v kožichu moc teplo, tak se raději nehýbají. Přes prudkost svahu se kupodivu nepotíme ani my. Dostáváme se nějakému rozcestí, a ještě jsme žádnou infoceduli naučné stezky nezahlédli. Protijdoucí místní nás posílají doprava. Jenže nám se to po pár stovkách metrů nezdá a otáčíme. Při zpáteční cestě konečně zahlédneme modré značení. To zas značkaři natírali doma plot a nezbylo na značení v lese. Proto ho dělali jen z jednoho směru. Jdeme už po vrstevnici a máme správný směr k Tišnovu. Jako na potvoru tady napočítám cestou tři, nebo čtyři seníky. Když jsme je potřebovali v deštivých Krušných horách, tak nic. Aspoň se pokocháme jedním výhledem. Po sestupu do Tišnova musíme ještě splnit jeden úkol. A sice lokalizovat sídlo nového tišnovského minipivovaru a pokud možno ochutnat jeho produkt. Už jsem ho tu hledal bez úspěchu v prosinci. Nedaří se nám to ani dnes. Zatím nalézáme jen stopu Járy Cimrmana – viz originální foto. Možná zde také hledal minipivovar. Dotazem u místního bezdomovce s lahváčem na lavičce dostáváme radu, zkusit hospodu Na Homolce. Po chvíli hledání je nalezena. Bez místního výrobku. Ale dobře ho nahradily nefiltrované vzorky dvou jiných minipivovarů. Završujeme den doplněním tekutin izotonickými nápoji s vyváženým obsahem iontů, neodfiltrovanými B-vitamíny, hořčíkem, vápníkem, draslíkem, aminokyselinami, polyfenoly, flavonoidy a dalšími zdraví prospěšnými látkami od těchto dobrodinců. Je to k neuvěření co všechno zdravého tyto nápoje obsahují. A to jsem pominul drobnosti jako chrom, sodík a další stopové prvky. O to všechno přichází konzumenti průmyslových filtrovaných piv. Laskavý čtenář si uvedený obsah látek může na webech ověřit.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Zásoby si většinou nosíme na zádech. Hlavně proto, abychom trénovali fyzičku. A jíme, až dostaneme hlad. Lhostejno kde zrovna jsme. Jinak možností na stravování je v městě Tišnově mnoho. Také ubatovat se není problém. Napadá mně třeba hotel Květnice.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Co nám vyšlo, bylo počasí a viditelnost. Ta bývá v mrazu vždy skvělá. Takže výhledy. A také skály jsou nádherné. Nelíbily se nám neposypané zledovatělé cesty. Hehehe. To samozřejmě nemyslím vážně. Do přírody nic takového nepatří.

Ostatní informace

Vstupné do kláštera ani muzea jsme si nepoznamenali. Dovnitř jsme nešli, protože už to známe z dřívějška.

Poslední aktualizace: 20.01.2016
Autor příspěvku: Traper
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Tajemná a čarokrásná klenotnice Květnice a okolí - Služby, informace
Tajemná a čarokrásná klenotnice Květnice a okolí na mapě
Přidat oblast mezi oblíbené
Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky v okolí Tajemná a čarokrásná klenotnice Květnice a okolí

Krátký výrazný převážně zalesněný hřbet ve tvaru podkovy, s hlavním vrcholem (470 m) a několika dalšími na bočních rozsochách, výrazně vystupující nad městem Tišnovem na soutoku…
Důl, štola, šachta
O bájné hoře Květnici se vypráví, že v dávné minulosti se tu těžilo zlato i stříbro. I když ve středověku na několika místech v okolí těžba opravdu probíhala, zde se však terenními průzkumy nic nepotvrdilo. První historicky doložená těžba se zde datuje až v polovině 19. století. Nejvyhledávanější surovinou se zde stal baryt. V době největšího rozmachu jeho těžby v let…
Nachází se poblíž hlavního vrcholu kopce Květnice. Prochází tudy zeleně značená cesta, která jedním směrem schází do Tišnova k vlakovému nádraží a na druhou stranu pak pod Malou skálu, do údolí potoka Besénku a dále pak do Předklášteří. Odbočuje zde zelená odbočka, která směřuje na hlavní vrchol a dále k dřevěnému kříži na vyhlídku. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.85 Ok…
Kopec Květnice se zvedá nad městem Tišnovem a vytváří jeho dominantu. Jižní hřbet Květnice, vybíhající od hlavního vrcholu směrem k jihu, je ukončen výraznou skalnatou vyvýšeninou zvanou Velká …
Mikroregion Porta vybudoval u soutoku řeky Svratky s říčkou Loučkou novou cyklostezku, která spojuje místní cyklotrasu vedoucí hlubokým údolím Loučky z Dolních Louček přes osadu Mezihoří do…
Chráněné území se nachází ve vrcholové části a na příkrých svazích dominantního kopce Květnice (469 m), které pokrývají různorodé přirozené a přírodě blízké bukové a dubové porosty. Na jižních a jihozápadních svazích se pak nacházejí rozvolněné lesostepní šípákové doubravy s nezalesněnými travnatými a skalnatými stráněmi. Řada teplomilných prvků zde má severní bod svého výskytu na jižní Moravě. V křemencové vrcholové části …
Pouhé dva kilometry od vlakového nádraží v Tišnově najdete obec Předklášteří, jejíž součástí je nejkrásnější, nejvýraznější a nejvýznamnější památka tohoto regionu. Jedná se o jediný existující že…
Tipy na výlet
Poprvé je tento v současnosti jediný moravský ženský cisterciácký klášter zmiňován roku 1233. Byl založen ale pravděpodobně o tři roky dříve Konstancií Uherskou (1181-1240), vdovou po Přemyslu Otakarovi I. (1155-1230). Klášter byl vystavěn v letech 1233-1239 za podpory královny Konstancie a jejích dvou synů, krále Václava I. a markraběte moravského Přemysla, který zde byl v roc…
Předklášteří je velkou obcí s 1450 obyvateli a najdeme ji v sousedství města Tišnova, západním směrem a pod východními vrcholky Českomoravské vrchoviny. Předklášteří odděluje od Tišnova tok řeky Svratky. Obec se r…
Měšťanský dům
Nachází se na Jungmannově ulici v západní části města. Původně v objektu byl dlouhou dobu zájezdní hostinec. Začátkem minulého století jej kupuje starosta města František Müller a přestavuje na …
Muzeum města Tišnova se nachází v Müllerově domě. V muzeu je stálá expozice mapující historii a přírodu Tišnova a okolí, která je zajímavá nejen svým obsahem, ale i výzdobou místností – unikátními malovanými trámovými stropy. http://mekstisnov.cz/index.php?site=muzeum
Ženský cisterciácký klášter v Tišnově - Předklášteří z roku 1233. Porta Coeli, neboli česky Brána nebes.
Jednopatrový barokní měšťanský dům s mansardovou střechou, ve kterém po celé 18. a 19. století sídlil císařský výběrčí úřad a zároveň sloužil jako zájezdní hostinec. Dnes je ve dvorním…
Klášter Porta coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova založila v roce 1233 královna Konstancie, vdova po českém králi Přemyslu Otakarovi I. Klášterní kostel, vysvěcený v roce 1239, je trojlodní bazilikou …
Měšťanský dům
Je považován za nejmalebnější měšťanský dům v historickém jádru města. Jeho podobu mu vtisknul jeho stavitel, úředník klášterního panství Jiří Vojtěch Šimon z Hořic. Jeho vysoký volutový…
V jihozápadní části Tišnova sídlili od nepaměti drobní řemeslníci, zabývající se zpracováním kůže. Na rozdíl od bohatších obyvatel vlastnili pouze nevelké domky s dílnami. Mezi nimi vedly pouze úzké uličky. Do dnešních dnů se zde dochovaly jenom tři z nich, provázející návštěvníka klikatými Zákoutími někdejší řemeslnické čtvrti. V poslední době byly upraveny, vydlážděny a opatřeny stylovými lampam…
Trasa začíná na vlakovém nádraží v Tišnově. Odtud vede ulicí Janáčkovou na křižovatku U Jana a dále ulicí Jungmannovou až na další rozcestí a zde uličkou Pod Květnicí dojde až k lesu a pak serp…
Tipy na výlet
Přijedeme do Tišnova a na kruhovém objezdu se dáme směrem na Černou Horu až dojedeme na konec města, kde je po pravé straně parkoviště a dále už pokračujeme k rozhledně pěšky. Rozhledna Klucanina se nachází n…
Město
Tišnov leží na Jižní Moravě, severozápadním směrem od města Brna. Město se rozkládá na…
Vyhlášením Tišnova za klimatické místo v roce 1895, začalo se z něho postupně stávat klidné lázeňské město s rozsáhlými plochami veřejné zeleně. Následný zájem bohatší vrstvy rozrůstající…
První zmínka o objektu je už v roce 1561 pod názvem Cáhlovský mlýn, kdy náležel rodině Cáhlově a byl historicky nejstarším mlýnem na katastru Tišnova. Později až do roku 1782 byl ve…
Rozhledna
Betonová rozhledna s Kamennou podezdívkou, celková výška 29,3 m, výška horní plošiny 24 m, výška ochozu 21 m, 133 schodů. Z původní 30 m vysoké dřevěné rozhledny, která byla postavena v roce 1934 a za protektorá…
Naším cílem byla Klucanina. Rozhledna z roku 2003. Vysoká 29,3 metrů, postavená z 48000 cihel v 401,8 metrů nad mořem. Na kterou vede 133 schodů. Ale jak už někdo řekl i cesta je cíl. Od hřbitova v Tišno…
Jedná se o zalesněný kopec, zvedající se východně od města a tvořící protiváhu majestátné Květnici (470 m). Klaucanina se začátkem 20. století, ale hlavně v době 1. republiky stala vyhledávaným místem vycházek, nejenom místních obyvatel, ale hlavně pak "lázeňských" hostů, kteří v Tišnově kratší či delší dobu pobývali. Ve svazích kopce byla vybudována řada vycházkových chodníků a vyhlídkových…
Rozsáhlý hrad Veveří stojí na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou. Veveří se nachází na Brněnsku v Jihomoravském kraji. Hrad Veveří je jedním z nejmalebnějších a nejrozsáhlejších hradů u nás. Vlastní hrad,…
11.8km
více »
Hrad Pernštejn je druhým nejmohutnějším hradem u nás. Hrad stojí nad městečkem Nedvědicí v Jihomoravském kraji a je jedním z našich nejzachovalejších a historicky nejcennějších hradů. Hrad je možné navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září každý den, návštěvníci si mohou vybrat ze 4 prohlídkových tras. Jedinečnou ukázkou opevňovací techniky na hradě…
12.3km
více »
Nejvýznamnější rekreační oblast města Brna. Nachází se na severozápadě města a dnes zabírá území městských částí Bystrc a Kníničky. Byla vybudována v letech 1936-40 na řece Svratce, kdy…
14.8km
více »
Hrad Špilberk je monumentální pevností nad centrem největšího moravského města Brna, nacházejícího se v Jihomoravském kraji. Původní gotický královský hrad z 13. století si svého původního účelu reprezentačního …
22.9km
více »
Propast
Macocha je propast, tvořící jednu z nejzajímavějších atrakcí celého Moravského krasu, který spadá do oblasti Brněnské vrchoviny. Prozatimní hloubka dosahuje cca 138 metrů. Propast vznikla…
23.2km
více »
Propast Macocha lákala lidi odnepaměti. První dobrodruzi, kteří sem přicházeli, ale museli podstoupit riziko, aby se na její dno mohli podívat. Macocha je 138 metrů hluboká a když ještě na…
23.2km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace