TURISTIKU PODPORUJÍ
57 801 turistů a cestovatelů
90 469 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
880 268,- odměny za články
Tišnov
Tišnov leží na Jižní Moravě, severozápadním směrem od města Brna. Město se rozkládá na levém břehu řeky Svratky a u jižního okraje přírodního parku…

více o Tišnov

Partner lokality
 

Jižní Morava – kraj slunce a vína vyhlášený svou pohostinností, folklórem a množstvím památek. Ideální pro rodinnou dovolenou, poznávací výlet i adrenalinové dobrodružství. www.jizni-morava.cz

 

Turistika.cz doporučuje
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Tišnov
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Babyfriendly
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Prima Port
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Aquapark
Cyklisté vítáni
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Články redakce vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Tajemná a čarokrásná klenotnice Květnice a okolí

Tipy na výlet Rodina s dětmi Romantika Celodenní výlet Za kulturou Do přírody

Stoupání na Květnici
Stoupání na Květnici  •  Fotografie (66)  • Foto: Traper

Kam a jak jedeme?

K dnešnímu výletu jsme si tedy nevybrali zrovna nejlepší den. Ráno -6°C a místo sněhu jen led. Když už jsme to tak dlouho domlouvali, nešlo pracně domlouvaný termín jen tak lehce změnit. Nebylo divu, že zledovatělé cesty měly za následek pár tvrdých kontaktů s matičkou zemí. Nicméně rány jsme si pak lízali v závěrečné osvěžovně.

Za čím jedeme?

Od nádraží v Tišnově vyrážíme plni optimismu a očekávání propláchnutí plic kyslíkem. Po průchodu městem na okraj zástavby naučná stezka stoupá vzhůru a nutí nás k důkladnému okysličování. Stoupání nabírá na strmosti. Odměnou je nám pak několik výhledů. Bohužel nefotogenických, do slunečního protisvětla. Také proto s fotkou rozhledny Klucanina na protějším kopci se moc dělat nedá. Posléze se ocitáme v divokém pralese. Květnice je chráněná přírodní památka, porostlá převážně duby, smíšenými někde s borovicemi, někde s buky. Jinde zamíchány javory či habry. Místy skalní step, čí lesostep. To už jsou jen chabé pozůstatky ze 30tých let minulého století. Ani jsem vám vlastně Květnici pořádně nepředstavil. Tak tedy ještě jen to, že se nalézá za severozápadním okrajem Tišnova a má dva vrcholy s prudkými svahy. Prochází jí Naučná stezka z r.2002 o 13 zastaveních, z nichž to poslední je trochu mimo trasu – dole na východním úpatí. Co se týče tajuplnosti, spojuje ji pověst o stříbrných apoštolech na hradě Veveří se sochami apoštolů na portálu kláštera Porta Coeli? K tomu dojdeme před koncem výletu (o hradě Veveří jsem psal v článku před třemi týdny). Přímo ke Květnici patří pověst o zlaté kachně plovoucí po stříbrném jezírku v nitru hory. Má vyplout bokem Květnice a potokem Besének do Svratky, kde zůstane na věčné časy v náhonu obecního mlýna. Ovšem to bude až tehdy, kdy budou radniční konšelé nejen bohatí, ale hlavně moudří a nezištní. Pravdou je, že Květnice patří do tzv. Tišnovského krasu, málo známého. V útrobách hory se skutečně nalézají dvě malá sintrová jezírka, takže ona kachna by nemusela být kachnou novinářskou. Mimo několika jeskyní zde byla objevena dokonce jedna z nejhlubších českých propastí – Květnická propast. Hluboká nečekaných 76 m. Sice široká, ale úzká jen centimetry. Neboť se jedná o tektonickou rozsedlinu. Květnice je vůbec trochu jako ementál. Kromě jeskyní je provrtána i starými několikapatrovými štolami, neboť je významnou mineralogickou lokalitou. Některé jeskyně mají dokonce slušnou krápníkovou výzdobu a sintrové vodopády. Mimo jeskyně Pod Křížem je nejznámější Králova. Moc se neradujte. Všechny jsou od r.1984 nepřístupně zabezpečené mřížemi. Nedivte se. Výzdobu hodně poničili vandalové. Výjimku tvoří právě ta Králova, kterou si můžete prohlédnout pouze v doprovodu speleologů a to v době konání mezinárodní expozice minerálů dvakrát ročně, nebo po dohodě s tišnovskými jeskyňáři. Objevená r.1972, o délce 750m, má nejkrásnější, až 1,5m krápníkovou výzdobu. Některé její části jsou uzavřené i pro jeskyňáře. Ale podzemní nerostné klenoty, ametyst, kříšťál, kalcit, záhnědy, baryt a co v tomto podzemí všechno je, si můžete prohlédnout také v Podhoráckém muzeu umístěném v klášteru Porta Coeli. Zde, v chráněné lokalitě, je sběr minerálů zakázán. Nicméně my tu nejsme kvůli kráse krystalických klenotů, kterým ani nerozumím, nýbrž za zdrarým vzduchem a pohybem. Budeme tedy pokračovat v cestě. To už jsme mezitím došli k nejhezčímu místu, křemencové Velké skále, oblíbené svými dalekými výhledy. Počasí je přítulné, obloha modrá, sluníčko svítí. Ale mrzne furt. Ještě že kamarád nemá vnitřní kapsu prázdnou a nalévá nám do kalíšků z placačky svou osmiletou slivovičku. Po tom výstupu si ji zasloužíme. Je faktem, že po zmrazcích na skále nebyl výstup příliš příjemný. Ale ta krása nahoře všechno přebije. Jen dolů se musí opět hodně opatrně. Cestou ještě jeden výhled na severozápad. Po malém a krátkém zhoupnutí přes mělké sedlo jsme vzápětí na druhém vrcholku Květnice u velkého kříže. V pohanských dobách se tu pálily obětiny pohanským bohům. My jen dáme malou obětinu žaludkům a minikalíškem připijeme na úspěšné zdolání vrcholu. Po krátkém odpočinku a návratu z odbočky nás čeká nepříjemný sestup zledovatělou cestou. Tady padá první. Bohové si vzali oběť. Nohy nám na ledě ujíždí do všech stran a máme dost práce se na nich udržet, takže ani nepomyslíme na odbočku ke Králově jeskyni. Nakonec jsme zdrávi dole a už mírnou cestou docházíme k potoku Besének. I teď má přiměřeně vody. Přitom průměrný průtok v ústí do Svratky je uváděn jen 170lt/sec. A teď si představte jak to tady vypadalo v r.1986, kdy tu při bouřce teklo tolik vody, jako v Sázavě nebo v řece Moravě v Kroměříži. Uhynulo tenkrát hodně dobytka a byly i oběti na životech. To jsme vyčetli z infotabule NS. Rovněž jsme informováni o štolách po těžbě barytu v okolí. Podél Besénku už je chůze pohodová. Krátce procházíme okolo zahrádek se zahradními chatkami. Za rozcestníkem Besének překřížíme koleje a přicházíme k soutoku Besénku a Svratky. Na březích řeky kontrastují s tmavou vodou bílé, zaledněné břehy. Na hladině se jako v zrcadle shlížejí stromy. Také se tu koupe párek kachen. Podcházíme železniční most s přístřeškem proti případným fekáliím, padajících za jízdy z vlaku. Ve stanici se nesmí. Při začátku Předklášteří si fotím barevnou reklamu na zdejší známou výletní cukrárnu. Na zmrzlinu chuť nějak není, tudíž pokračujeme do centra. Po pravici se vynoří mohutná hradební zeď okolo cisterciáckého kláštera Porta Coeli, založeného královnou Konstancií Uherskou, matkou sv. Anežky České a vdovou po českém králi Přemyslu Otakarovi I. po jeho smrti r.1230. Vybudování takové stavby asi tehdy také nebylo jednoduché ani pro královnu. Skutečné stavění počalo r.1232, následující rok 1233 listinu podepsala královna, poté r.1234 zakládající listinu podepsal její syn, moravský markrabě Přemysl. Posvěcen na baziliku byl r. 1239. A nakonec si ho královna ani moc neužila, neboť dalšího roku 1240 umírá a je tu pohřbena. Původně měl klášter sloužit jako rodová hrobka přemyslovského panovnického rodu. Přitom se však jejich hroby nezdařilo objevit. Je tu další tajemné podzemí? Cisterciácký řád byl zaměřený na prostotu a chudobu v liturgii i životě. Vzhledem k dobrým znalostem v zemědělství dbal o zúrodňování půdy hlavně vysoušením bažin. Byl v tomto oboru tak zdatný a známý, že tyto vědomosti šířili po celé Evropě. Nabízí se otázka, zda husitské války, Josef II. a komunisté poněkud nezbrzdili určitý vývoj v našich zemích svým nepřátelským postojem. U hlavní fortny této národní Kulturní památky ČR se rozhodujeme, že do areálu proti původnímu plánu vstoupíme. Všichni jsme tu už párkrát byli. Já dokonce na jedné svatbě. Za bránou se po levé straně nacházejí hospodářské budovy a po pár krocích dále se ocitáme přímo u baziliky Nanebevstoupení P.Marie. Vstup do baziliky zdobí vzácný unikátní, zdobený portál ve stylu burgundsko-cisterciácké gotiky. K výzdobě patří i postavy apoštolů, které snad nemají vazbu na pověst o stříbrném pokladu na hradě Veveří zmiňovanou výše a v mém pojednání v prosinci. K boku baziliky přiléhá konventní kostel. Za ním pak, zvenčí neviditelná, je stavebně uzavřená Rajská zahrada s konventem, obklopená vzácnou křížovou chodbou okolo a navazující na baziliku. Naproti baziliky je v bývalém proboštství umístěno Podhorácké muzeum. Zde jsou k vidění mimo expozice bytového zařízení měšťanských domů též dvě mineralogické výstavy vzorků minerálních nerostů z podzemí Květnice, zmíněné na začátku. Jedna stěna kostela je ještě ve stínu. Zkracujeme si zatím čekání na sluneční osvit zaplňováním žaludků zbytkem zásob z batohů. Slunci se moc nechce, posunulo se jen o málo. Fotíme jak to je a odcházíme modrou TZ vzhůru na další, bezejmenný kopec. Jen tak pro radost. Má tam být také NS. Ještě fotíme další předklášterský kostel. Vzápětí zase šplháme do prudkého ledového svahu a dochází k dalším pádům. V lese zahlédnu na mýtině vedle cesty sochy ovcí. Zírám, jsou to ovce, nebo sochy? Nic se dlouho nehýbe, tak asi dřevořezby. Chvíli z prudkého stoupání lapám po dechu. Ještě kouknu na sochy ovcí, roztroušené po Louce. Teprve po pár krocích zaregistruji pohyb. Takže přece ovce, a živé. Je to tady na severní návětrné straně celodenně ve stínu a tudíž žádné teplo. I těm ovcím asi není v kožichu moc teplo, tak se raději nehýbají. Přes prudkost svahu se kupodivu nepotíme ani my. Dostáváme se nějakému rozcestí, a ještě jsme žádnou infoceduli naučné stezky nezahlédli. Protijdoucí místní nás posílají Doprava. Jenže nám se to po pár stovkách metrů nezdá a otáčíme. Při zpáteční cestě konečně zahlédneme modré značení. To zas značkaři natírali doma plot a nezbylo na značení v lese. Proto ho dělali jen z jednoho směru. Jdeme už po vrstevnici a máme správný směr k Tišnovu. Jako na potvoru tady napočítám cestou tři, nebo čtyři seníky. Když jsme je potřebovali v deštivých Krušných horách, tak nic. Aspoň se pokocháme jedním výhledem. Po sestupu do Tišnova musíme ještě splnit jeden úkol. A sice lokalizovat sídlo nového tišnovského minipivovaru a pokud možno ochutnat jeho produkt. Už jsem ho tu hledal bez úspěchu v prosinci. Nedaří se nám to ani dnes. Zatím nalézáme jen stopu Járy Cimrmana – viz originální foto. Možná zde také hledal minipivovar. Dotazem u místního bezdomovce s lahváčem na lavičce dostáváme radu, zkusit hospodu Na Homolce. Po chvíli hledání je nalezena. Bez místního výrobku. Ale dobře ho nahradily nefiltrované vzorky dvou jiných minipivovarů. Završujeme den doplněním tekutin izotonickými nápoji s vyváženým obsahem iontů, neodfiltrovanými B-vitamíny, hořčíkem, vápníkem, draslíkem, aminokyselinami, polyfenoly, flavonoidy a dalšími zdraví prospěšnými látkami od těchto dobrodinců. Je to k neuvěření co všechno zdravého tyto nápoje obsahují. A to jsem pominul drobnosti jako chrom, sodík a další stopové prvky. O to všechno přichází konzumenti průmyslových filtrovaných piv. Laskavý čtenář si uvedený obsah látek může na webech ověřit.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Zásoby si většinou nosíme na zádech. Hlavně proto, abychom trénovali fyzičku. A jíme, až dostaneme hlad. Lhostejno kde zrovna jsme. Jinak možností na stravování je v městě Tišnově mnoho. Také ubatovat se není problém. Napadá mně třeba hotel Květnice.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Co nám vyšlo, bylo počasí a viditelnost. Ta bývá v mrazu vždy skvělá. Takže výhledy. A také skály jsou nádherné. Nelíbily se nám neposypané zledovatělé cesty. Hehehe. To samozřejmě nemyslím vážně. Do přírody nic takového nepatří.

Ostatní informace

Vstupné do kláštera ani muzea jsme si nepoznamenali. Dovnitř jsme nešli, protože už to známe z dřívějška.

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.358, 16.412)
Poslední aktualizace: 20.1.2016
Autor: Traper
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Tišnov

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,3km od místa

Příspěvky v okolí Tajemná a čarokrásná klenotnice Květnice a okolí

Důl, štola, šachta
O bájné hoře Květnici se vypráví, že v dávné minulosti se tu těžilo zlato i stříbro. I když ve středověku na několika místech v okolí těžba opravdu probíhala, zde se však terenními průzkumy nic nepotvrdilo. První historicky doložená těžba se zde datuje až v polovině 19. století. Nejvyhledávanější surovinou se zde stal baryt. V době největšího rozmachu jeho těžby v let…
Krátký výrazný převážně zalesněný hřbet ve tvaru podkovy, s hlavním vrcholem (470 m) a několika dalšími na bočních rozsochách, výrazně vystupující nad městem Tišnovem na soutoku…
Mikroregion Porta vybudoval u soutoku řeky Svratky s říčkou Loučkou novou cyklostezku, která spojuje místní cyklotrasu vedoucí hlubokým údolím Loučky z Dolních Louček přes osadu Mezihoří do…
Nachází se poblíž hlavního vrcholu kopce Květnice. Prochází tudy zeleně značená cesta, která jedním směrem schází do Tišnova k vlakovému nádraží a na druhou stranu pak pod Malou skálu, do údolí potoka Besénku a dále pak do Předklášteří. Odbočuje zde zelená odbočka, která směřuje na hlavní vrchol a dále k dřevěnému kříži na vyhlídku. Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.85 Ok…
Chráněné území se nachází ve vrcholové části a na příkrých svazích dominantního kopce Květnice (469 m), které pokrývají různorodé přirozené a přírodě blízké bukové a dubové porosty. Na jižních a jihozápadních svazích se pak nacházejí rozvolněné lesostepní šípákové doubravy s nezalesněnými travnatými a skalnatými stráněmi. Řada teplomilných prvků zde má severní bod svého výskytu na jižní Moravě. V křemencové vrcholové části …
Kopec Květnice se zvedá nad městem Tišnovem a vytváří jeho dominantu. Jižní hřbet Květnice, vybíhající od hlavního vrcholu směrem k jihu, je ukončen výraznou skalnatou vyvýšeninou zvanou Velká …
Pouhé dva kilometry od vlakového nádraží v Tišnově najdete obec Předklášteří, jejíž součástí je nejkrásnější, nejvýraznější a nejvýznamnější památka tohoto regionu. Jedná se o jediný existující že…
Tipy na výlet
Poprvé je tento v současnosti jediný moravský ženský cisterciácký klášter zmiňován roku 1233. Byl založen ale pravděpodobně o tři roky dříve Konstancií Uherskou (1181-1240), vdovou po Přemyslu Otakarovi I. (1155-1230). Klášter byl vystavěn v letech 1233-1239 za podpory královny Konstancie a jejích dvou synů, krále Václava I. a markraběte moravského Přemysla, který zde byl v roc…
Předklášteří je velkou obcí s 1450 obyvateli a najdeme ji v sousedství města Tišnova, západním směrem a pod východními vrcholky Českomoravské vrchoviny. Předklášteří odděluje od Tišnova tok řeky Svratky. Obec se r…
Ženský cisterciácký klášter v Tišnově - Předklášteří z roku 1233. Porta Coeli, neboli česky Brána nebes.
Klášter Porta coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova založila v roce 1233 královna Konstancie, vdova po českém králi Přemyslu Otakarovi I. Klášterní kostel, vysvěcený v roce 1239, je trojlodní bazilikou …
Měšťanský dům
Nachází se na Jungmannově ulici v západní části města. Původně v objektu byl dlouhou dobu zájezdní hostinec. Začátkem minulého století jej kupuje starosta města František Müller a přestavuje na …
Měšťanský dům
Je považován za nejmalebnější měšťanský dům v historickém jádru města. Jeho podobu mu vtisknul jeho stavitel, úředník klášterního panství Jiří Vojtěch Šimon z Hořic. Jeho vysoký volutový…
V jihozápadní části Tišnova sídlili od nepaměti drobní řemeslníci, zabývající se zpracováním kůže. Na rozdíl od bohatších obyvatel vlastnili pouze nevelké domky s dílnami. Mezi nimi vedly pouze úzké uličky. Do dnešních dnů se zde dochovaly jenom tři z nich, provázející návštěvníka klikatými Zákoutími někdejší řemeslnické čtvrti. V poslední době byly upraveny, vydlážděny a opatřeny stylovými lampam…
Trasa začíná na vlakovém nádraží v Tišnově. Odtud vede ulicí Janáčkovou na křižovatku U Jana a dále ulicí Jungmannovou až na další rozcestí a zde uličkou Pod Květnicí dojde až k lesu a pak serp…
Tipy na výlet
Přijedeme do Tišnova a na kruhovém objezdu se dáme směrem na Černou Horu až dojedeme na konec města, kde je po pravé straně parkoviště a dále už pokračujeme k rozhledně pěšky. Rozhledna Klucanina se nachází n…
Město
Tišnov leží na Jižní Moravě, severozápadním směrem od města Brna. Město se rozkládá na…
Vyhlášením Tišnova za klimatické místo v roce 1895, začalo se z něho postupně stávat klidné lázeňské město s rozsáhlými plochami veřejné zeleně. Následný zájem bohatší vrstvy rozrůstající…
Rozhledna
Betonová rozhledna s Kamennou podezdívkou, celková výška 29,3 m, výška horní plošiny 24 m, výška ochozu 21 m, 133 schodů. Z původní 30 m vysoké dřevěné rozhledny, která byla postavena v roce 1934 a za protektorá…
Naším cílem byla Klucanina. Rozhledna z roku 2003. Vysoká 29,3 metrů, postavená z 48000 cihel v 401,8 metrů nad mořem. Na kterou vede 133 schodů. Ale jak už někdo řekl i cesta je cíl. Od hřbitova v Tišno…
Jedná se o zalesněný kopec, zvedající se východně od města a tvořící protiváhu majestátné Květnici (470 m). Klaucanina se začátkem 20. století, ale hlavně v době 1. republiky stala vyhledávaným místem vycházek, nejenom místních obyvatel, ale hlavně pak "lázeňských" hostů, kteří v Tišnově kratší či delší dobu pobývali. Ve svazích kopce byla vybudována řada vycházkových chodníků a vyhlídkových…
Rozsáhlý hrad Veveří stojí na skalnatém ostrohu nad Brněnskou přehradou. Veveří se nachází na Brněnsku v Jihomoravském kraji. Hrad Veveří je jedním z nejmalebnějších a nejrozsáhlejších hradů u nás. Vlastní hrad,…
Hrad Pernštejn je druhým nejmohutnějším hradem u nás. Hrad stojí nad městečkem Nedvědicí v Jihomoravském kraji a je jedním z našich nejzachovalejších a historicky nejcennějších hradů. Hrad je možné navštívit v dubnu a říjnu o víkendech a svátcích a od května do září každý den, návštěvníci si mohou vybrat ze 4 prohlídkových tras. Jedinečnou ukázkou opevňovací techniky na hradě…
12.1km
více »
Nejvýznamnější rekreační oblast města Brna. Nachází se na severozápadě města a dnes zabírá území městských částí Bystrc a Kníničky. Byla vybudována v letech 1936-40 na řece Svratce, kdy…
Hrad Špilberk je monumentální pevností nad centrem největšího moravského města Brna, nacházejícího se v Jihomoravském kraji. Původní gotický královský hrad z 13. století si svého původního účelu reprezentačního …
23.1km
více »
Město
Brno je krajské město Brněnského kraje a najdeme jej na Jižní Moravě. Brno bylo postaveno na soutoku řek Svratky a Svitavy. Brno se rozkládá v jihomoravské rovině, která u východního okra…
23.2km
více »
Propast
Macocha je propast, tvořící jednu z nejzajímavějších atrakcí celého Moravského krasu, který spadá do oblasti Brněnské vrchoviny. Prozatimní hloubka dosahuje cca 138 metrů. Propast vznikla…
23.3km
více »
Propast Macocha lákala lidi odnepaměti. První dobrodruzi, kteří sem přicházeli, ale museli podstoupit riziko, aby se na její dno mohli podívat. Macocha je 138 metrů hluboká a když ještě na…
23.3km
více »
Hrad Bouzov na Olomoucku je typickým romantickým sídlem se všemi znaky adaptace z konce 19. století, zvýrazněné cimbuřím, arkýři, střílnami, bezpočtem věží a bašt, parkem a dvěma dlouhými mosty, které se klenou na…
51.6km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace