Sasko – Bismarkova rozhledna Bismarcksäule v Markneukirchenu

Zkoumáme zajímavosti nejzápadnějšího cípu naší republiky. Z Aše jedeme do města Luby. Zajímavější se nám zdá cesta přes Sasko, hlavně proto, že to tam neznáme. Když jsme se pro tuto trasu rozhodli, zjistili jsme, že budeme projíždět jen kousek od kamenné Bismarkovy rozhledny. U nás známe dvě (rozhlednu Háj u Aše a Bismarkovu rozhlednu u Chebu), tak proč bychom se nemohli zajet podívat na další, i když není u nás.

Rozhledna se nachází na jižním okraji Markneukirchenu, jen 5 km na severozápad od hraničního přechodu Luby/Wernitzgrün. Hraniční přechod Doubrava/Bad Elster je 10 km jihozápadním směrem.

Město je známé výrobou hudebních nástrojů, které se zde vyrábí již od 17. století. V regionu se vyrábí žesťové i strunné nástroje. Je zde celkem 113 různých podniků, jejich výrobky se prodávají po celém světě.

R. 1883 založil ve městě učitel a varhaník Paul Otto Apian-Bennewitz Museum hudebních nástrojů (Musikinstrumentenmuseum), kde je 3200 hudebních nástrojů z celého světa (z Afriky, Ameriky i Asie) – od nejmenších po největší, ze 17. století až po současné. Nástroje jsou vystaveny ve 20 místnostech, některé je možno si dokonce vyzkoušet. Doporučují si na prohlídku udělat cca 1 hodinu času.

My jsme až do města nejeli. Z hlavní silnice jsme odbočili jen kousek na sever. Hned u rozhledny je parkoviště. Tato 14 m vysoká věž byla postavena r. 1900, na prosklenou vyhlídkovou plošinou vede 58 poměrně prudkých točitých schodů. Toto je nejstarší Bismarckova věž v Sasku. Původně však byla postavena jako mohyla a nahoře se udržoval slavnostní oheň. Po několika letech toto nařízení bylo zrušeno a vyhlídkové patro bylo upraveno na rozhlednu. Je otevřena denně od 9 do 17 hodin. Vstup se neplatí. Hned u vstupu je vypínač, když jsme tam byli my, tak však rozsvítit nešlo. Dvě okna uprostřed věže stačily k tomu, aby bylo uvnitř trochu vidět. Okna otevřít nejdou, naštěstí jsou čistá, takže je nejen dobře vidět, ale nechá se i docela slušně fotit. Je vidět samotné město Markneukirchen a kopečky za ním a samozřejmě i na naší straně Krušné hory a Chebská pánev.

Přímo u rozhledny žádné občerstvení není. Jsou tam však venkovní grily s krytým posezením, takže není problém si zde něco připravit a sníst. Jinak ve městě by určitě nějaká možnost měla být. Další pak možnost občerstvení je u nás v Lubech.

Tento typ rozhleden mám ráda. Docela by mne lákalo obejet všechny Bismarkovy rozhledn. Zatím jsem však nezjistila, kde přesně všude jsou. Ale moc jsem po tom ani nepátrala. Ty tři, co jsme viděli, spojuje jen to, že jsou kamenné a každopádně hezké.

Okolo rozhledny vede červená turistická trasa, po které se nechá dojít do města, ale také západním směrem k rozhledně Aussichtsturm Remtengrün v Adorfu nebo na jih k rozhledně Aussichtspavillon Landwüst, která leží ještě v katastru města Markneukirchen. K oběma rozhlednám je to vždy cca 5 km. My jsme odtud jeli do Lub, kde je zajímavá naučná stezka a t.č. nepřístupná rozhledna U Strejců.