Okoř Tříkrálová

Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody

Fotografie (16) • Foto: pekoska

Kam a jak jedeme?

Zúčastníme se pochodu Tříkrálová Okoř. Tento pochod se koná pravidelně v lednu, v sobotu kolem Tří králů. Letos proběhl 43. ročník.

Jdeme se projít po vánočním lenošení. Tras pochodu je několik o délce 13,16,28 a 44km . Záleží na Vás, kterou si zvolíte. Na start jedeme tramvají ze zastávky metra trasy A - Dejvická směrem na letiště a vystoupíme na stanici nádraží Veleslavín. Přes ulici už vidíme školu a ostatní pochodníky, kteří se přihlašují na startu. Potkáváme se s ostatními přáteli a můžeme vyrazit směr Okoř wink

Za čím jedeme?

Vyrážíme po vlastním značení kolem Aritmy k Šáreckému potoku. Tady nás čeká nejbrutálnější úsek naší cesty. Zvlášť, když je sníh, je tento výstup hodně výživný. Škrábeme se na kopec do Nebušic stylem krok nahoru a dva zpátky Smile

, takže se hned na začátku pěkně zahřejeme. Na kopci v Nebušicích v lesíku dáváme první pauzu, abychom se vydýchali a napili a nabrali síly. Teď už to bude brnkačka wink

. Proplétáme se Nebušicemi. Po pravé straně je krásně vidět Nebušický Kostel Sv. Cyrila a Metoděje. Cesta teď vede po silnici. Respektujeme žádost pořadatelů (docela dost "turistů" tuto žádost a viditelný zákaz vstupu na soukromý pozemek bohužel ignoruje! )) a jdeme po značené trase - tedy po silnici až na křižovatku, kde u sochy sv. Václava odbočujeme po silnici Doprava a těšíme se, až zaplujeme někam do lesa. Cesta po silnici teda nic moc, ale co se dá dělat. Pak odbočíme doleva a polní cestou a lesem přicházíme na rozcestí sv Juliána. Odtud už půjdeme po červené, lesem a po polích. Cesta vede pod přistávacím letištním koridorem, takže vidíme i kolečka na podvozku přelétávajících letadel. Na rozcestí u sv. Juliány se občerstvujeme z vlastních zásob a rozhodujeme se, že dál půjdeme po červené přes Tuchoměřice - zkrácenou trasu. Jdeme po červené kolem hájenky, pak kolem stavení, kde chovají husky. Krásné modrooké a pidlooké pejsky Smile

. Míjíme barokní kostel - původně rezidence Jezuitů . Přejdeme přes koleje a polní cestou po červené jdeme až na křižovatku s božími muky. Sníh nám dává docela zabrat. Litujeme dva páry. Jdou s kočárky - sice terénními, ale ve 30cm sněhu to asi není to pravé ořechové. Z dálky už vidíme Malé Číčovice s dominantou - osmibokou barokní kaplí . Je tu postavený i stánek s občerstvením - grilované klobásky, svařák atd... My se tu ale nezdržujeme a jdeme kousek dolů , do hospody hned za mostem. Je tu narváno, ale za chvilku se místa uvolňují a tak si hezky v teple dáváme polévku a čaj a pivo a pomalu rozmrzáme. Sedí se dobře, ale máme před sebou ještě kousíček cesty, tak se zvedáme a uvolňujeme zahřátá místa dalším zmrzlíkům. Podél potoka pak dojdeme do Okoře. Na hradě Okoři pořádají, pro tuto příležitost šermířské vystoupení. Hrad je otevřen, takže si ho tu můžeme i prohlédnout zevnitř. Zde dnešní výlet končíme v restauraci Dělová bašta. V nohách 13km - zkrácenou trasu. Ostatní pokračují dál do Roztok u Prahy , kde je na zámku oficiální cíl tohoto pochodu. Je zde možné navštívit i muzeum a dá se tu zakoupit turistická známka, pohledy....

My se z Okoře vracíme do Prahy autobusem, který staví kousek pod hradem a který nás odveze zpátky na Dejvickou.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Cestou jsme se najedli z vlastních zásob - svařáček z termosky a rohlík se sýrem a salámem ... to nikdy nezklame wink

. Občerstvit se dá cestou v Malých Číčovicích v občerstvení u barokní kaple, nebo v hospůdce, na kterou narazíte po cestě na Okoř. Dál pak v Okoři, u hradu na Dělové baště ( mají tu ale draho a jídlo nic moc sad