Nouzová kolonie Na Slatinách v Praze

Vznik nouzové kolonie Na Slatinách, blízkých kolonií Pod Bohdalcem a Sedmidomky na Praze 10 je spjat se vznikem Československa. Mladý a konečně samostatný stát se po roce 1918 začíná neuvěřitelným tempem rozvíjet a všude se staví. Chybí administrativní budovy, vždyť republika právě získala samostatnost! Do Prahy se sjíždějí dělníci a další řemeslníci z celé republiky, ale ubytovacích kapacit je nedostatek. Proto jim Praha nabízí levně k pronájmu pozemky na přilehlých polích, kde si mohou vystavět nouzová přístřeší. Lidé se začínají zabydlovat, každý staví z toho, co je zrovna po ruce. Kromě dělníků a řemeslníků zde Praha povoluje stavět také legionářům. První domek se zde v kolonii objevil v roce 1924, v roce 1927 jich bylo kolem 300, v době hospodářské krize kolem 400. Každé nové stavbě úředníci přidělili nouzové číslo, dodnes se na tabulkách na plotech neuvádí čísla popisná, ale čísla nouzové stavby. Nicméně přesný počet nemovitostí se nikdy nepodařilo přesně zjistit. Obyvatelé si totiž k povoleným stavbám přistavovali nové přístavby a nikde je neevidovali. Stejně tak tomu bylo s počtem obyvatel kolonie. Místní lidé migrovali, ubytovávali u sebe příbuzné, místa v domcích dále pronajímali. Odhaduje se, že v dobách největšího rozkvětu, kdy v kolonii fungovalo několik koloniálů, hospod, byl zde mandl, zmrzlinář, mlékárna, pekárna a dokonce i biograf, žilo v kolonii přes 2000 lidí. Začátky však byly krušné, nebyla zde voda, elektřina ani kanalizace. Teprve v roce 1934 obec zřizuje hydranty, kam si mohou místní chodit pro vodu a nabízí také připojení k elektrické síti. Mimochodem, hydranty byly v 90. letech zrušeny, protože obyvatelé ostatních pražských čtvrtí si sem jezdili zdarma mýt své vozy. Kanalizace není v kolonii dodnes, stavby mají vlastní septiky, plyn taktéž není do kolonie zaveden. V 60. letech minulého století začíná kolonie zanikat, začíná sídlištní výstavba a od 70. let jsou obyvatelům, kteří jsou v kolonii trvale hlášeni, nabízeny náhradní byty právě na sídlištích. Někteří nabídku přijmou, jiní zůstávají. V současné době v kolonii stále zůstávají obyvatelé, kteří tu žijí, převážná většina domků a chatek však slouží spíše rekreaci. 

V okolí kolonie Na Slatinách se natáčel film Jana Svěráka Obecná škola podle vzpomínek jeho otce Zdeňka Svěráka. V mapce v galerii je označeno místo, kde stávala škola známá z filmu (nyní již zbourána), dále pak most, o němž se mnozí domnívají, že právě z něj skákali kluci, když jeli doručovat vzkaz od Igora Hnízda učitelce do Prahy. Ve skutečnosti se tato scéna nenatáčela zde, ale na Smíchovském nádraží. Most v ulici Nad Vršovskou horou tvoří svéráznou bránu do kolonie Na Slatinách. Za ním už začínají pitoresktní domečky postavené z toho, co bylo zrovna po ruce. Z dřevěných desek, papundeklu, plechu, hlíny ... Mnozí žijí ve vysloužilých železničních vagonech, přístavních kontejnerech ... Pokud se budete po kolonii procházet, určitě si všimnete, že je pojmenována pouze jedna ulice - Na Slatinách. Všechny ostatní uličky, které z ní odbočují a ztrácí se v neznámu, jméno nemají, ale zaručeně vedou k dalším a dalším výtvorům lidské tvořivosti. Většina místních zde trvale nežije, přijíždí jen na léto, pracuje tu na zahrádkách, ale útočiště zde našli také chudší obyvatelé metropole, je zde i hodně lidí bez domova. Kromě Jana a Zdeňka Svěrákových inspirovaly zdejší kolonie také Karla Čapka, který jim věnoval povídku Na Rafandě. 

V kolonii Na Slatinách navštivte také Bahenní lázně Járy Cimrmana, který se zde probořil, když chtěl přejít dřevěnou lávku přes potok. Po nechtěné koupeli zjistil, že jeho problémy s klouby pominuly:-) Bahenní lázně s lavičkami a houpačkami pro děti jsou na mapce také znázorněny. Kousíček od nich za plotem možná zaznamenáte také pomníček obětem 2. světové války. Kolonií Na Slatinách vede cyklostezka A42 a poblíž Cimrmanových bahenních lázní bývá otevřený cyklobar Bažina. Při mé poslední návštěvě v létě 2020 však bylo zavřeno až do konce září. 

A když už budete v okolí kolonie Na Slatinách, projděte si také kolonii Pod Bohdalcem (chatky a zahrádky) a zhlédněte miniaturní domečky nazývané Sedmidomky, které těsně přiléhají k rušné ulici U Vršovického hřbitova. Je neuvěřitelné, že něco tak zvláštního lze ještě dodnes ve velké Praze nalézt:-) Hned vedle postavila Praha 10 dům pro neplatiče nájemného, mělo by zde být okolo 50 malých bytových jednotek. 

Ke koloniím se nejlépe dostanete pražskou MHD do zastávky Bohdalec (autobus). Případně do zastávky Slavia (tramvaj) a pak nahoru směrem k Bohdalci pěšky. Pospěšte si, kolonie budou muset s největší pravděpodobností ustoupit nové moderní výstavbě. Metropolitní plán m. Prahy, který má začít platit nejpozději v roce 2023 již s územím, na němž jsou kolonie postaveny, nepočítá jako s rezervou pro možné rozšiřování železnice a chystá se zde povolit výstavbu. Kromě toho jsou pozemky, na nichž se má stavět, již ve vlastnictví soukromého developera. Údajně by zde měla vzniknout nová čtvrť pro několik desítek tisíc lidí (do 35 000 tisíc).