Nouzová kolonie Na Slatinách v Praze Vznik nouzové kolonie Na Slatinách, blízkých kolonií Pod Bohdalcem a Sedmidomky na Praze 10 je spjat se vznikem Československa. Mladý a konečně samostatný stát se po roce 1918 začíná neuvěřitelným tempem rozvíjet a všude se staví. Chybí administrativní budovy, vždyť republika právě získala samostatnost! Do Prahy se sjíždějí dělníci a další řemeslníci z celé republiky, ale ubytovacích kapacit je nedostatek. Proto jim Praha nabízí levně k pronájmu pozemky na přilehlých polích, kde si mohou vystavět nouzová přístřeší. Lidé se začínají zabydlovat, každý staví z toho, co je zrovna po ruce. Kromě dělníků a řemeslníků zde Praha povoluje stavět také legionářům. První domek se zde v kolonii objevil v roce 1924, v roce 1927 jich bylo kolem 300, v době hospodářské krize kolem 400. Každé nové stavbě úředníci přidělili nouzové číslo, dodnes se na tabulkách na plotech neuvádí čísla popisná, ale čísla nouzové stavby. Nicméně přesný počet nemovitostí se nikdy nepodařilo přesně… Vznik nouzové kolonie Na Slatinách, blízkých kolonií Pod Bohdalcem a Sedmidomky na Praze 10 je spjat se vznikem Československa. Mladý a konečně samostatný stát se po roce 1918 začíná neuvěřitelným tempem rozvíjet a všude se staví. Chybí administrativní budovy, vždyť republika právě získala samostatnost! Do Prahy se sjíždějí dělníci a další řemeslníci z celé republiky, ale ubytovacích kapacit je nedostatek. Proto jim Praha nabízí levně k pronájmu pozemky na přilehlých polích, kde si mohou vystavět nouzová přístřeší. Lidé se začínají zabydlovat, každý staví z toho, co je zrovna po ruce. Kromě dělníků a řemeslníků zde Praha povoluje stavět také legionářům. První domek se zde v kolonii objevil v roce 1924, v roce 1927 jich bylo kolem 300, v době hospodářské krize kolem 400. Každé nové stavbě úředníci přidělili nouzové číslo, dodnes se na tabulkách na plotech neuvádí čísla popisná, ale čísla nouzové stavby. Nicméně přesný počet nemovitostí se nikdy nepodařilo přesně…