TURISTIKU PODPORUJÍ
61 564 turistů a cestovatelů
112 273 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 399 444,- odměny za články

Žilinský kraj

>> Cestování na Slovensko 2024

Na severu Slovenska naleznete Žilinský kraj. Sousedí s Českou republikou a je tedy skvělým místem pro vaši dovolenou a výlet, pěší turistiku i cykloturistiku. Za návštěvu stojí Oravský hrad, dřevěný kostel ve Svatém Kříži, Malá Fatra a Velká Fatra nebo Chočské vrchy.

Turistika Žilinský kraj
Oblíbená místa a aktivity Doporučujeme
Tipy na výlety / Trasy / Cestopisy Památky a muzea Ubytování Slovensko
Turistické cíle / Mapa Slovenska Jánošíkovy diery, Velký Rozsutec Demänovská ledová jeskyně

Západné Tatry (Roháče)
Cestování a výlety
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Západné Tatry (Roháče)
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Vesnice
Městečko
Město
Osada
Samota
Městská část
Hlavní město
Přístav
Místní část
Náměstí
Ulice
Městys
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Nejkrásnější, ale i nejtěžší část "Roháčské hřebenovky" pohledem obyčejného smrtelníka na úplném výkonnostním chvostu - část III - úsek od Hrubé kopy k Baníkovu.

Tipy na výlet Romantika Pro zdatnější Celodenní výlet Za sportem Do přírody Na hory

Fotografie (32)  • Foto: TomášNejedlý

Kam a jak jedeme?

    Třetí pokračování předešlých dílů...

https://www.turistika.cz/vylety/nejkrasnejsi-ale-i-nejtezsi-cast-rohacske-hrebenovky-pohledem-bezneho-smrtelnika-na-vykonnostnim-chvostu-cast-i-cesta-do-smutneho-sedla/detail

https://www.turistika.cz/vylety/nejkrasnejsi-ale-i-nejtezsi-cast-rohacske-hrebenovky-pohledem-obycejneho-smrtelnika-na-uplnem-vykonostnim-chvostu-cast-ii-cesta-ze-smutneho-sedla-pres-tri-kopy/detail

    Skončil jsem posledním sestupem z „Třetí kopy“ a nyní bude cesta poněkud klidněji pokračovat na „Hrubou kopu“. Její vrchol poznáte snadno. Kříž je zde vytvořen z lyžařských hůlek. Má videa, která jsem uvedl v článcích, pochopitelně nezaznamenávají celou trasu a ty méně náročné úseky jsem pochopitelně nenahrával. Celý přechod tohoto úseku je pro mě, jako nováčka, otázkou několika hodin a na tolik času jsem neměl dostatek baterek. Nakonec se mi ale podařilo to nejpodstatnější, dokonce i o dost dál za Baníkovem (ve směru na Príslop) nahrát na kamerku na přilbě, která celkově vydrží hodinu, maximálně hodinu a půl nahrávání a další kamerku, již ne na přilbu (GitUp 3) jsem už používat nemusel. Tu mám upevněnou na „popruzích“ výkonnější LED svítilny, takže jakž takž drží – na běh to ale určitě není. Ten zde taky nemíním praktikovat.

Video, ukazující nejzajímavější části tohoto úseku, je zde [1]:

https://www.youtube.com/watch?v=a9tpd4jCnGM

Na začátku je poslední sestup skalou v tomto úseku a pak již bude následovat jen pohodlnější cestička na Hrubou kopu. Po páté minutě se již „přepnu“ na nahrávku před Baníkovem a to k jednomu z míst, které osobně považuji za jedno z nejnebezpečnějších. Zde se také pro sestup (který určitě bude především psychicky mnohem náročnější než můj výstup nahoru) poprvé na úseku mezi Smutným sedlem a Baníkovem vytváří velká fronta. Kdo zde ještě nebyl, tak se asi bude ptát „Proč?“.

     Důvod je jasný. Když jsem čekal až se řetěz uvolní, tak jsem stál na vcelku široké skalní lavici. Ale ne tak široké, aby bezpečně zastavila případný pád. Pravděpodobnost, že pád skončí na ní a dotyčný bude mít „ještě šanci“, je zcela minimální. Pod lavicí se totiž nachází mnoha set metrová hloubka. Taková hloubka, že se až zatají dech. Impozantní místo. Něco podobného v menších pohořích jen těžko zažijete. Na Rysech, když jsem zabloudil, jsem tu hloubku měl „odstíněnou“ mlhou a stejně bych asi neměl odvahu se tam více vyklonit (co kdybych uklouzl) [2] až [5]. Zde jsem měl onu hloubku jen pár decimetrů napravo od nohou. Mohu jen hádat jak velkou… Místo jehož atmosféru jsem do té doby nikdy nezažil. Tak úchvatné, až se moc dolů dívat nechci, abych náhodou nezavrávoral. Zážitek, který se těžko popisuje, říká jiným… Musí se prožít. Považuji za hodně nebezpečné místo. Na letošní Bezručově Moravici (krásný dálkový pochod podél řeky Moravice od Hradce nad Moravicí až do Zálužné(ho?) a pak nad opačným břehem zpět do Hradce – u Zálužné(ho? - jazykový „oříšek“ - nevím, jak by se to mělo psát správně :-) ) [7] se prochází místy tak prudkým svahem, že může být solidním tréninkem na Roháče) jsem potkal člověka, který byl zkušený turista, ale při tématu Roháče a jak jimi šel (kamarádi ho museli „jistit“ zezadu, aby neviděl co je pod ním, ale nakonec to nějak dali) si na to upřimně asi moc vzpomínat nechtěl. Ještě na Bezručově Moravici byl vidět pořádný respekt, možná i určitý strach v jeho očích. Dál jsem již toto téma nerozebíral. Velice dobře jsem si tento okamžik zapamatoval a určitě byl určitým „kamenem“ na váze „STRACH a ZVĚDAVOST“ z přechodu hlavního roháčského hřebene. Na druhé straně je tvrzení šéfa z práce, který tudy šel před zhruba dvaceti lety: „že je cesta zhruba stejně obtížná jako Priečné sedlo“. Na druhou otázku „Ale je to pěkná škarpa – myšleno pořádné výšky nebo spíš hloubky“ bylo uctivé přitakání. První odpověď dodávala naděj a kuráž, druhá ji zase výrazně odebírala.

    Poté přišlo zkoumání mapy [14], kde jsou krásně uvedeny i časy výstupů (sestupů) mě do oka padla myšlenka na tento nádherný okruh. Přijít Žiarským údolím ke stejnojmenné chatě a pak se vydat buď přes Plačlivé –> Nohavicu → Smutné sedlo → Tri kopy → Hrubou kopu → Baníkov → Prislop → a prudce zpět k Žiarské chatě (nebo opačným směrem) a nakonec již jen po asfaltce k autobusu v údolí. V té mapě to vypadalo krásně a skoro jako geniální nápad. Věděl jsem, že přechod Roháčů se považuje za to, co je v celých slovenských Tatrách (i Vysokých a Belianských) pro běžného turistu (chůze po značených chodnících) úplně nejnáročnější.

    Říkám si, ideální okruh na to, abych se s Roháči opatrně seznámil. Pozdějším zkoumáním nejrůznějších materiálů, průvodců, videí i zkušeností jiných, si začínám pomalu, ale jistě uvědomovat, že jsem si na seznámení vymyslel to úplně nejtěžší „kolečko“ v Západních Tatrách, které mě mohlo napadnout. Okruh byl pro mě tak uhrančivý a pohled na Tri kopy taktéž, že se mu jen těžko dá odolávat.

    Celé seznámení se s „Roháči“ bylo pro mě nesmírně silné a to již od první návštěvy této části Tater minulý rok na podzim. První pohled na Ostrý Roháč mě zcela „uzemnil“. Jen ten stačil na to, abych si jej vyškrtl z hlavy, s poznámkou „nejsem přece sebevrah, dyť musí být jen otázkou pár kroků po tom šíleně ostrém noži, abych zahučel dolů. Myslel jsem si, že tím jsou Roháče vyřešeny, přestanu „blbnout“ a naleznu klid… Tak to bylo jen pár dní nebo možná týdnů, ale pak začala pracovat zvědavost a snaha o překonávání svých limitů. Nebyl jsem totiž poražen něčím, na co bych zkrátka a jednoznačně fyzicky nebo psychicky neměl, ale jen hlavou a tím jaké by to mohlo být kdyby…

     A ono „kdyby“ postupně začalo více a více „hlodat“ až nakonec první výlet po otevření sezóny v Tatrách (navíc i s jakýmsi dárečkem od TANAPu, který zatím neschválil nový Návštěvní řád, který chtěl skoro úplně všechny venkovní aktivity osekat na minimum, pod zcela ubohou záminkou v přibližném smyslu - že turisté jsou NESKUTEČNĚ nezodpovědní a akce záchranářů NESKUTEČNĚ MOC pak ruší zvířátka) byl opět do Západních Tater, na „místo činu“. Musím se nyní již skutečně porvat se svým strachem. Pokud uvidím, že na to nebudu mít, tak to hrdě vezmu a budu mít klid (snad). Ale strašně jsem zvědavý, jak ona pověstná hřebenovka vypadá. Více jsem již popsal zde o přechodu Ostrého Roháče [15] až [21]. Motivací bylo i to, že jako první ba se asi turistům začaly uzavírat ty nejnebezpečnější úseky, tedy dá se čekat, že „Roháče“ budou „první na ráně“. „Musím“ se je tedy snažit poznat co nejdřív, dokud je to ještě možné…

    Přechod Ostrého Roháče mě na chvíli uklidnil a měl jsem z něj zaslouženou radost. Ale opět po určité době (asi týden) začala vrtat hlavou jiná výzva. Když jsem byl tehdy na Plačlivém a rozhodoval se jestli jít na východ nebo na západ, tak jsem se rozhodl pro tu největší legendu – pro Ostrý Roháč. Také proto, že jeho přechod měl být rychlejší než na opačnou stranu k Baníkovu. Také jsem si myslel, že bude jednodušší (to jsem si nakonec potvrdil při svém druhém letošním výletu do Západních Tater za pár týdnů, což popisuji v těchto článcích)

Nádherné video s ještě krásnějšími „průvodkyněmi“ je zde: [7]

https://www.youtube.com/watch?v=tVShmzewzqg

    V čase 1:13 je krátký pohled na „Symbolický hřbitov obětí Západních Tater“, ve druhé minutě je pohled na Šarafiový vodopád, který jsem odpoledne v tom spěchu na autobus ani nezahlédl (nebyl čas se otočit, jen přeběhnout potok... :-) ), pokud uvidíte „venkovní cvičiště“ z 11 minuty, tak již máte to nejtechničtější za sebou a jen pár desítek metrů zbývá k samotnému vrcholu Baníkova. Sešup, který je vidět chvíli poté jsem si myslel, že je ona úzká skalní šikmina k jednomu z nejnebezpečnějších míst u Baníkova, ale asi se jedná o okliku, která obchází poslední (v mém směru) několikametrový skalní „schod“ s posledním řetězem (tuto informaci ovšem nemám ověřenu, je to jen má domněnka – šel jsem oním schodem a za chvíli jsem již viděl ony specificky zkroucené armovací železa). A právě ve 12:36 se ve videu sestupuje k velmi nebezpečnému místu se stovkami metrů hloubky - je to pohled z opačného směru než jsem šel já. Právě zde se nahoře vytvářela obrovská fronta čekajících na sestup. Pokud by zde někomu jen trochu klouzaly ruce nebo boty, tak bych se s úctou otočil a vykašlal se na jakékoliv „frajerství“. Chybu zde člověk asi udělá jen jednou v životě! Pokud se mluví o tolika neštěstích na Baníkovu, tak si myslím, že nastaly především zde nebo ještě v jednom místě, které uvedu později... Osobně bych se i za podmínek v tomto videu radši otočil zpět… Jedná se ovšem o horolezkyně, které mají spoustu zkušeností, ale určitě se to netýká nás „západotatranských nováčků“ a tak raději včas udělat to, do čeho se nikomu nechce – otočit se.

    Kdo má odvahu na adrenalinovitější cestičku z Baníkova (ovšem jen asi o půl metru výš než místa, kterými nás „vedou“ řetězy!) tak je vidět asi od 1:45 tohoto videa [9]:

https://www.youtube.com/watch?v=ACJYlNuOZZk&t=103s

Mnou uváděné první nebezpečné místo je v tomto videu v čase 2:28.

    Dobré video je i toto [11], které situaci ukazuje možná o trochu drsněji než na mě ve skutečnosti působila. Nebo přesněji:

    Z tohoto videa se mi více točí hlava než v reálu na místě, kdy to šlo vcelku dobře. Ale pocit VELKÉ úcty k místu zde určitě je a MAXIMÁLNÍ OPATRNOST je určitě také na místě. Navíc opět video zabírá směr, který si dovolím označit jako mnohem náročnější než ten můj od Smutného sedla.

    Někde v komentářích kdosik uváděl, že to přešel i bez držení se řetězů. Horolezec by to asi zvládl, ale já, jako obyčejný smrtelník, jsem víc než s chutí nabízené pomoci řetězů využil. Jen v jednom místě tohoto hřebene je řetěz ne úplně šikovně – ale asi ho nechali, aby se nemusel půlit. Na několikametrovém skalním bloku poměrně pevně tlačí ke skále, co je zde spíš k škodě a asi těch pár metrů je lepší přejít jako „mazák“ bez držení se. Přiznám se, že napoprvé jsem byl zbabělec a řetězu se držel. I když pro ostatní to asi musel být pohled k „popukání“… :-) No nic, podstatné je, že jsem nikam nezahučel, což u předešlého videa [8] nemusí být zaručeno.

    Jako druhé nebezpečné místo považuji ještě toto [9] v přibližně první minutě (opět pohled z opačného směru než jsem šel já). Později se k němu ještě vrátím. V tomto videu, když se musí překročit hřeben na opačnou stranu (směrem do „Baníkovského kotle“, což není název vymyšlený fanoušky našeho fotbalového klubu :-) ) vypadá hřeben ve videu mnohem prudčeji, než ve skutečnosti je, tedy opět POHODIČKA A KLÍDEK… Není to až tak zlé. Zato opačná strana je zcela jiný kalibr a je určitě něčím, pro co bych si přechod hřebene bez jakéhokoliv držení neodvážil.

První nebezpečné místo je v tomto videu [9] zde: 4 min 17 s.

    Pokud se vrátím opět ke svému videu [1], tak mám na pár minut odpočinkovou cestičku, která není příliš exponovaná a jde se dobře. Po chvíli se připojím na úsek, který jsem podle videí nazval „Plotny“. Když jsem je viděl, tak se mi toto pojmenování jevilo jako zcela nevhodné a neodpovídající. Úsek je na hony vzdálený tomu, co si pod pojmem plotny představuji. Tedy něco plošně mnohem rozlehlejšího, stejnoměrnějšího a asi také asi příkřeji ukloněného (vzorovým příkladem pro mě jsou pískovcové plotny pod zříceninou hradu Helfštýn (dnes již krásně, vkusně a hlavně s citem k historii upravené zřícenině)). Začátek „ploten“ v 9:36 si zpočátku ani neuvědomuji. Opět vypadají ve skutečnosti menší než jak z „miliónkrát“ puštěných videí vypadalo…

    Tady si hrdě mohu říci, že pár kroků jsem šel po hřebeni jako skutečný „mazák“ bez držení. Teprve poté jsem si uvědomil, kde to jsem a vzpomněl jsem si na to, že bych se asi měl “alespoň trochu bát“… :-) Pak jsem rychle přešel na správnou cestičku pod „ochranou řetězů“.

    Ve 12:41 svého videa [1] se dostávám k místu, kde je tak napnutý, až je jeho funkce spíš ke škodě než k užitku. Asi by zde bylo vhodnější i bezpečnější jít normálně, bez držení se řetězu. Ten Vás totiž dostane do naprosto nepřirozené polohy a kamenné bloky jsou zde „skoro“ rovné, takže se dá přes ně v klidu a bezpečně přejít. Já jsem se ale radši zbaběle držel… :-))) Ve 13:42 se dostávám ke druhému místu, které považuji za hodně nebezpečné. Všechny ostatní místa již jsou, podle mě, mnohem jistější a bezpečnější. Zde je nutné se opatrně přetočit na opačnou stranu a velmi citlivě volit místa na které našlápnu. Radši několikrát ověřit zda drží a pak teprve na ně „dát“ větší váhu. I tak se radši více držet rukami než přesouvat váhu na nohy. Radši asi „na sílu“ tento kratší úsek přeručkovat a pak si vydechnout již na jistější „pěšince“.

    Ne zcela elegantní byl poslední úsek, který byl trochu „na kolínko“ a ne úplně jistý, elegantní ani „čistý“, ale zvládl jsem to. Poněkud se ztrácel pocit minimálně „tří jistých bodů“, což není dobře a může být začátkem konce nebo minimálně spousty škrábanců a modřin. Do tohoto okamžiku bych řekl, že celý úsek jsem šel čistě a maximálně bezpečně. Místo není těžké, jen jsem prostě zvolil špatné „krokování a ručkování“. Kdo tudy nechce jít, asi by mělo jít pěšinkou dole tento úsek obejít. Tím jsem se dostal na vrchol Baníkova, nejnebezpečnější hory Západních Tater živý a zdravý. Už mi zbývá jen pár desítek metrů k rozcestníku, abych tomu všemu uvěřil. Cesta náročná a vysilující, ale jsem šťastný.

    UONDANÝ, ALE ŠŤASTNÝ. SPLNIL JSEM SI SEN O KTERÉM JSEM CELOU DOBU OD PODZIMU SNIL, ALE MĚL STRACH – VELKÝ STRACH. VYŠLO TO! DÍKY MOC, MOC, MOC VŠEM CO MI DRŽELI PALCE A POCHOPITELNĚ I TOMU NAHOŘE, KTERÝ MÁ VŠE POD SLOVEM „ŠTĚSTÍ“ NEBO „SMŮLA“ VE SVÝCH RUKOU… DÍKY…

    S odstupem času si říkám super, super, super. Ale byla spousta okamžiků, které jsem si až tak vážné neuvědomoval a hlavně neukládal do své paměti, ale video vše pěkně zaznamenalo. Mou nejistotu a možná i určitou formu strachu, o kterém bych se nyní, dokonce i na samotném přechodu v daný okamžik „do krve hádal“, že to tak těžké vůbec nebylo. Nejtěžší bylo asi to, že jsem šel sám a kdyby se něco stalo, tak by to ani nikdo nemusel postřehnout a zalarmovat případnou pomoc. Na druhou stranu mě to nutilo se v obtížných pasážích maximálně soustředit. Zvukový doprovod jsem v těch nejkontrastnějších místech záměrně ponechal. Ponechal jsem i svou zadýchanost, unavenost i další věci, které video jako takové nemůže podat. To, co jsem na některých místech videa řekl, je zajímavé i pro mě. Protože zdaleka bych netvrdil, ani teď doma a dokonce ani přímo na místě, kdyby se mě někdo zeptal, to co zde bylo zaznamenáno a dokonce v takové věrohodnosti. Je to krásný příklad toho, jak „hlava“ vytěsňuje to náročné, obtížné a ukládá spíš jen do „podvědomého režimu“, který „automaticky“ využije, když jde někde „do tuhého“. Myslel jsem si, že po dálkových pochodech i dalších nevšedních akcích mám sebe vcelku přečteného. Zde je zase krásně vidět jaká je to iluze.

    Když jsem přešel „Kopku“, tak jsem se již nechtěl vracet zpět – považoval jsem to za vcelku nejistý úsek k sestupu. To mě motivovalo k dalšímu postupu vstříc Baníkovu. Jen jsem si přál ať nepřijde úsek, který bude pro mě nepřekonatelný – naštěstí se tak nestalo. Ač jsem čekal solidní skalní útvary, tak mě určitě svou velikostí nezklamaly. Vůbec by mě nevadilo, kdyby byly menší a méně náročné. Ale i v jejich skutečné syrové velikosti jsem měl přece jen určitý pocit mírné převahy nad terénem, který mi dodával sílu a odvahu. Asi se můj trénink vyplatil… :-) [22] až [24]

    Stejně tak jsem ale v některých okamžicích uvažoval o tom, co když to nedám a bude mi muset někdo z okolních turistů (v tom lepším případě) nebo v horším případě horská služba pomoci? Lhal bych, kdybych tvrdil, že tyto okamžiky nepřišly! Zejména mě napadaly v oblasti Tří kop a pak v místech, kde byl pohled na drsný hřeben směřující k Baníkovu. Co, když to tam ještě mnohem víc přitvrdí a bude to značně nad mé schopnosti i zkušenosti a budu se muset těžkou cestou vrátit zpět? Stejně tak jsem si říkal, co kdyby přišla „blesková bouřka“ z ničeho nic a kam bych pak měl utéct. Určitě jsem nebyl ve stavu, kdy bych nějak zvlášť mohl zvýšit svou rychlost.

    Naštěstí terén je tak pestrý a krásný, že tyto obavy šly dostatečně do pozadí. I tak jsem jejich přítomnost dost silně vnímal.

    Jak se říká „poprvé je to vždy nejtěžší“ a tak s odstupem času se na případné zopakování cesty už nedívám tak jednoznačně záporně jak by to bylo, kdyby se mě na to zeptal někdo na vrcholu Baníkova.

    JEDNÁ SE O KRÁSNOU TRASU, KRÁSNÝ ÚSEK, ALE URČITĚ SI OD KAŽDÉHO ZASLOUŽÍ ALESPOŇ NĚJAKOU PŘÍPRAVU A ALESPOŇ MALÝ TRÉNINK. I TAK SI MYSLÍM, ŽE JE ZVLÁDNUTELNÝ PRO KAŽDÉHO, KDO SE JEN TROCHU VÍCE V HORÁCH POHYBUJE. POKUD SE TŘEBA NECHÁ INSPIROVAT MÝMI VÝLETY, TAK SI MYSLÍM, ŽE BY MĚL MÍT ROZUMNOU ŠANCI NA BEZPEČNÝ PŘECHOD. POKUD BUDE BRÁT HORY S ÚCTOU A RESPEKTEM A SVÉ AKCE ZDE VYMÝŠLET SPÍŠ S VĚTŠÍ POKOROU NEŽ ODVAHOU, TAK MÁ URČITĚ ŠANCI TO ŽIVÝ ZVLÁDNOUT.

    I TAK NEZAPOMÍNAT, ŽE SE JEDNÁ ASI O NEJTĚŽŠÍ TURISTICKY PŘÍSTUPNOU CESTU NA SLOVENSKU A PODLE TOHO K NÍ PŘISTUPOVAT. NE VŽDY MUSÍ ZNAMENAT, KDYŽ MÍSTNÍ ŘEKNOU, ŽE ÚSEK JE SNADNÝ, ŽE TAKOVÝ BUDE I PRO NÁS, KTEŘÍ JSME ZDE SPÍŠ ZA ODMĚNU NEŽ ČASTO… MNOHO LIDÍ ŘÍKÁ, ŽE PŘECHOD OSTRÉHO ROHÁČE JE NEJTĚŽŠÍ NA CELÉ HŘEBENOVCE. JÁ SI TO AŽ TAK MOC NEMYSLÍM. ZATÍM SE MI ZDÁ PRÁVĚ TENTO ÚSEK JAKO TO NEJTĚŽŠÍ CO JSEM PO TURISTICKÉ TRASE KDY V ŽIVOTĚ ŠEL!

   Z toho, co jsem prošel nebo se pokusil projít, se mi jako těžší zdá jen ferrata Martinské hole, úsek C u Velkého vodopádu po dešti s mokrými stěnami, který jsem „nedal“ a vůbec netuším jak bych jej měl „dávat“. Žádný úsek v Roháčích, který jsem zatím měl to štěstí jít, nebyl ani trochu tak těžký jako ona kolmá stěna na vrcholu Velkého vodopádu – ta byla jednoznačně silně nad mé zkušenosti, schopnosti, sílu i mrštnost. Ani teď netuším, jak bych ono místo měl jít. Na „místo jedna“ mnou samým vytvořeného STRAŠÁKU se nyní místo hlavního roháčského hřebene dostal zbytek této ferraty a hlavně „zdolání“ Velkého vodopádu [12] a [13].

 

 

 

POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA A ZDROJE:

 

[2] https://www.turistika.cz/mista/opatrne-seznameni-se-s-tatrami-cesta-na-rysy-nyni-jiz-ponekud-mene-opatrna/detail

[3] https://www.turistika.cz/mista/opatrne-seznameni-se-s-tatrami-vystup-na-rysy-druhy-velice-dobrodruzny-dil/detail

[4] https://www.turistika.cz/mista/opatrne-seznameni-se-s-tatrami-vystup-na-rysy-dil-treti/detail

[5] https://www.turistika.cz/mista/pouceni-ze-spatneho-vystupu-ztraceni-cesty-na-rysy/detail

[6] https://www.turistika.cz/cestopisy/jak-jsem-sel-nas-nejstarsi-dalkovy-pochod-cast-prvni-lehky-uvod/detail

[7] https://www.turistika.cz/mista/jak-jsem-sel-nas-nejstarsi-dalkovy-pochod-cast-druha-usek-od-hradce-nad-moravici-k-vikstejnu/detail

[8] https://www.youtube.com/watch?v=tVShmzewzqg

[9] https://www.youtube.com/watch?v=ACJYlNuOZZk&t=103s

[10] https://www.youtube.com/watch?v=XI-Gj7f7Ib

[11] https://www.youtube.com/watch?v=1LbanFO_kxo

[12] https://www.turistika.cz/mista/jak-jsem-nevylezl-jednu-z-nejjednodussich-ferrat-na-slovensku-cast-i-cesta-k-rozcesti-obtiznosti-b-a-c/detail

[13] https://www.turistika.cz/mista/jak-jsem-nevylezl-jednu-z-nejjednodussich-ferrat-na-slovensku-cast-ii-ma-prvni-obtiznost-c-v-zivote/detail

[14] Podrobný turistický atlas TATRY 1 : 25 000 … VKU Harmanec, 2. vydání…

[15] https://www.turistika.cz/mista/prvni-seznameni-se-zapadnimi-tatrami-cesta-k-rohacum-dil-prvni/detail

[16] https://www.turistika.cz/mista/prvni-seznameni-se-zapadnimi-tatrami-rohace-dil-druhy-cesta-na-placlive/detail

[17] https://www.turistika.cz/vylety/opatrne-seznameni-se-s-rohacskou-hrebenovkou-cast-i/detail

[18] https://www.turistika.cz/vylety/opatrne-seznameni-se-s-rohacskou-hrebenovkou-cast-ii-vystup-na-placlive-a-sestup-k-rohacskemu-sedlu/detail

[19] https://www.turistika.cz/vylety/opatrne-seznameni-se-s-rohacskou-hrebenovkou-cast-iii-prechod-ostreho-rohace/detail

[20] https://www.turistika.cz/vylety/opatrne-seznameni-se-s-rohacskou-hrebenovkou-cast-iv-prudke-klesani-do-jamnickeho-udoli-a-prudky-vystup-na-ziarske-sedlo/detail

[21] https://www.turistika.cz/vylety/opatrne-seznameni-se-s-rohacskou-hrebenovkou-zaverecny-dil-sestup-do-udoli-s-velice-prijemnou-spolecnosti-a-tesne-stihani-odjezdu-vlaku/detail

[22] https://www.turistika.cz/mista/malilinkaty-beskydsky-trenink-na-tatranske-rohace-dil-prvni/detail

[23] https://www.turistika.cz/mista/malilinkaty-beskydsky-trenink-na-tatranske-rohace-cast-ii-hrebinek-kozince/detail

[24] https://www.turistika.cz/mista/malilinkaty-beskydsky-trenink-na-tatranske-rohace-cast-zaverecna-vystup-na-smrk/detail

MÁ VIDEA:

[1] https://www.youtube.com/watch?v=a9tpd4jCnGM

Za čím jedeme?

Zajímavé scenérie, nevšední výhledy, překonávání svého strachu a poctivý trénink v horách.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Jednodenní akce "na otočku", ale komu zbyde čas, tak se může zastavit v nebo u Žiarské chaty.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Všechno....

Ostatní informace

Ceny byly jen za cestu tam a zpátky...

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.197, 19.710)
Poslední aktualizace: 29.8.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Žiar

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky z okolí Nejkrásnější, ale i nejtěžší část "Roháčské hřebenovky" pohledem obyčejného smrtelníka na úplném výkonnostním chvostu - část III - úsek od Hrubé kopy k Baníkovu.

Nejkrásnější, ale i nejtěžší část "Roháčské hřebenovky" pohledem obyčejného smrtelníka na úplném výkonnostním chvostu - část IV - Závěrečný sestup z Prislopu do Žiarské doliny a k autobusu.
Nejkrásnější, ale i nejtěžší část "Roháčské hřebenovky" pohledem obyčejného smrtelníka na úplném výkonnostním chvostu - část IV - Závěrečný sestup z Prislopu do Žiarské doliny a k autobusu.
Tipy na výlet
   Následuje závěrečný díl vyprávění o jednom z nejzajímavějších míst Západních Tater, o centrální části „Roháčské hřebenovky“. https://www.turistika.cz/vylety/nejkrasnejsi-ale-i-nejtezsi-cast-rohacske-hrebenovky…
0.2km
více »
Baníkov
Baníkov
Štít
Baníkov - vrchol (2178 m n.m.) ležící v hlavním hřebeni Západních Tater. V něm je od na severozápadě sousedícího vrcholu Pachoľa (2166,6 m) oddělen Baníkovským sedlom (2040,4 m). Na východě je za Sedlom nad Závrat…
0.3km
více »
Baníkovské sedlo
Baníkovské sedlo
Sedlo
Baníkovské sedlo - výrazné sedlo (2040,4 m n.m.) v hlavním hřebeni slovenských Západních Tater. Vněm se nachází mezi vrcholem Pachoľa (2166,6 m)na severozápadě, a vrcholem Baníkov (2178 m) na jihovýchodě. Severov…
0.3km
více »
Poutníci zběsilí urputnou věčností táhnou (Západní Tatry)
Poutníci zběsilí urputnou věčností táhnou (Západní Tatry)
Tipy na výlet
Našlo se pár dnů volna. Sbalil jsem stan, zápisník, knihy a spacák a vydal se do hor. Chtěl jsem být sám. Stejný nápad měly žel bohu tisíce dalších lidí. Časně ráno jsem vstal, zařadil se do davu a krok za krokem …
0.3km
více »
Pachoľa
Pachoľa
Vrchol
– jehlanovitý, skalnatý vrchol (2166,6 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater. Hřeben na jeho vrcholu mění, téměř v pravém úhlu, směr. Na severo-severovýchodě je v něm jeho sousedním vrcholem Spálená (2083,3 …
0.6km
více »
Jalovský Príslop (Príslop)
Jalovský Príslop (Príslop)
Vrchol
Jalovský príslop (Príslop) – vrchol (2141,9 m n.m.) ve slovenských Západních Tatrách. Najdeme jej v bočním hřebeni Ráztoky, vybíhajícím na jih z vrcholu Baníkova. Od Baníkova (2178 m) je severu oddělen jen nevýraz…
0.7km
více »
Spálená
Spálená
Vrchol
Spálená – vrchol v hlavním hřebeni Západních Tater (2083,3 m n.m.), který na tomto vrcholu prudce mění směr. Na severozápadě je sousedním vrcholem Malý Salatín (2046 m). Oddělený je Zadným Salatinským sedlom naz…
0.9km
více »
Hrubá kopa
Hrubá kopa
Vrchol
Hrubá kopa – jehlancovitý, skalnatý vrchol (2166,4 m) v hlavním hřebeni Západních Tater. V hřebeni na západě sousedí za Sedlem nad Závraty (asi 2060 m) s vrcholem Baníkov (2178 m). Od Troch kôp (2136,3 m) na východě jej odděluje mělké, ale široké sedlo Hrubá priehyba. Severní stěny padají z vrcholu ledovcového karu Spálenej doliny. Severovýchodním směrem vybíhá z vrcholu krátké žebro končící p…
0.9km
více »
Kondratova kopa 2005 m n.m.
Kondratova kopa 2005 m n.m.
Vrchol
Vrch Kondratova Kopa sa nachádza v hlavnom hrebeni Západných Tatier v skupine Červených Vrchov.Cez vrchol prechádza červená turistická značka a končí tu z poľskej strany žltá turistická značka z Kondrackej Przelec…
1.1km
více »
Skriniarky
Skriniarky
Hřeben
- úsek hlavního hřebene Západních Tater mezi Zadným Salatinským sedlom (1907 m), nazývaným také Sedlo pod Zvonom a vrcholem Spálenej (2083,3 m). Několik menších skalnatých vrcholků v tomto hřebeni je pojmenováno, …
1.1km
více »
Nejkrásnější, ale i nejtěžší část "Roháčské hřebenovky" pohledem obyčejného smrtelníka na úplném výkonostním chvostu - část II - cesta ze Smutného sedla přes Tri kopy.
Nejkrásnější, ale i nejtěžší část "Roháčské hřebenovky" pohledem obyčejného smrtelníka na úplném výkonostním chvostu - část II - cesta ze Smutného sedla přes Tri kopy.
Tipy na výlet
    Předešlý díl jsem ukončil na Smutném sedle [1]. https://www.turistika.cz/vylety/nejkrasnejsi-ale-i-nejtezsi-cast-rohacske-hrebenovky-pohledem-bezneho-smrtelnika-na-vykonnostnim-chvostu-cast-i-cesta-do-smutneho…
1.2km
více »
Tri kopy
Tri kopy
Hřeben
Tri kopy – zubatá, rozeklaná část hlavního hřebene Západních Tater se třemi vrcholky. Nachází se ve skupině Roháčů mezi mělkým, ale širokým sedlem Hrubá priehyba, které na západě tento úsek hřebene odděluje od H…
1.4km
více »
Spálená dolina
Spálená dolina
Údolí, dolina
Typická ledovcová dolina na severní straně pohoří, jihozápadní větev Roháčské doliny. Je zakončená velkým kotlem nad ktérým se zvedají skalnaté srázy hlavního hřebene od Spálené přes Pachoľa …
1.6km
více »
Nejkrásnější, ale i nejtěžší část "Roháčské hřebenovky" pohledem běžného smrtelníka na výkonnostním chvostu - část I, cesta do Smutného sedla.
Nejkrásnější, ale i nejtěžší část "Roháčské hřebenovky" pohledem běžného smrtelníka na výkonnostním chvostu - část I, cesta do Smutného sedla.
Tipy na výlet
   Je spousta videí na netu, kde jsou záběry nejkrásnějších míst této nejúchvatnější části Západních Tater podané sportovci s nadlidskými schopnostmi i výkony. Jsou i takoví [1], kteří tuto hřebenovku přebíhají a …
1.8km
více »
Smutné sedlo
Smutné sedlo
Sedlo
Smutné sedlo – sedlo (1962,2 m n.m.) v hlavním hřebeni slovenských Západních Tater. Mezi východním vrcholem Troch kôp (2136,3 m) na západě a vrcholem Plačlivé (2124,5 m) na východě. Ze sedla se otvírají výhledy do…
1.8km
více »
Štvrté (Horné) Roháčske pleso
Štvrté (Horné) Roháčske pleso
Pleso
– jedno ze čtyř Roháčských ples, které se nachází na nejvyšší ze třech teras v horní části Roháčskej doliny. Nachází se terase Predného Zeleného a ze severu do něj padá strmá stěna Zeleného (Zelený Roháčský vrc…
2km
více »
Roháčský vodopád
Roháčský vodopád
Vodopád
Asi 23 m vysoký vodopád na prahu Spálené doliny, a na přítoku Roháčského potoka. Nevyšší a nejvodnatější vodopád Západních Tater. Vznikl v dobách posledního zalednění před 8000 - 10000 roky. Ledovec Spálené doliny v těchto místech končil. Úlomky skal vzniklé zvětrávaním svahů okolo ledovce, jako i vlastni erozní činností ledovce, byly ledovcem zanášeny do těchto míst kde ledo…
2.2km
více »
Opatrné seznámení se s "Roháčskou hřebenovkou", část I.
Opatrné seznámení se s "Roháčskou hřebenovkou", část I.
Tipy na výlet
    Poprvé jsem do Západních Tater zavítal minulý rok a byl to poslední výlet do Tater minulého roku. Tehdy vlaky od nás nabraly takové zpoždění jaké jsem ještě nikdy nezažil, tedy v Ostravě kolem dvou hodin a aut…
2.2km
více »
Druhé (Malé) Roháčske pleso
Druhé (Malé) Roháčske pleso
Pleso
– nejmenší ze čtyř  Roháčských ples. Nachází se v horní části Roháčskej doliny, na prostřední ze tří teras Predného Zeleného a ze severu do něj padá úbočí Zeleného (Zelený Roháčský vrch). Hladina plesa je ve výš…
2.3km
více »
Roháčske plesá - Přírodní rezervace
Roháčske plesá - Přírodní rezervace
Rezervace
(SPR rozloha 4,51km2) - Rezervace chrání ledovcový amfiteátr v Smutné dolině spolu se čtyřmi plesy. Vznikly zde v oblasti nejrozsáhlejšího a nejdelšího zalednění. Plesa nemají vlastí jména, podle vžité trdice s…
2.4km
více »
Tri kopy 2136 m n.m.
Tri kopy 2136 m n.m.
Štít
Tri Kopy je žulový trojvrchol v hlavnom hrebeni Roháčov-Západných Tatier,ktoré nasledujú od východu-Prvá,Druhá a Tretia kopa.Výstup na tento vrch je náročný a často vyhľadávaný turistami.V ťažkých úsekoch sú pripe…
2.5km
více »
Baníkov, Hrubá Kopa a Tri kopy
Baníkov, Hrubá Kopa a Tri kopy
Trasa
Trasa představuje střední část roháčské hřebenovky. Začíná na parkovišti pod Spálenou dolinou (1050 m n.m.) a vede nejprve po červené k rozcestí Adamcuľa, odkud po žluté (a modré) poměrně strmě stoupá kolem Roháčs…
2.6km
více »
První seznámení se Západními Tatrami (cesta k Roháčům), díl první.
První seznámení se Západními Tatrami (cesta k Roháčům), díl první.
Hora
     Zhruba před půl rokem jsem se rozhodl vypravit se poprvé do Západních Tater. Do míst, které již v představách vytvářely nemalý respektu. Inu hory s velkým „H“. Ono píši to tak jen proto, abych v článku vypada…
2.8km
více »
První seznámení se Západními Tatrami (Roháče) - díl druhý, cesta na Plačlivé.
První seznámení se Západními Tatrami (Roháče) - díl druhý, cesta na Plačlivé.
Štít
      Pokračování prvního dílu (https://www.turistika.cz/mista/prvni-seznameni-se-zapadnimi-tatrami-cesta-k-rohacum-dil-prvni/detail) začnu něčím, co jsem zažil poprvé právě pod Roháči. Ve výrazně menší míře u roz…
2.8km
více »
Jak se bydlí svišťům pod Žiarským sedlem
Jak se bydlí svišťům pod Žiarským sedlem
Zajímavost
Se svištěm horským tatranským (Marmota marmota latirostris) jste se ve vyšších polohách Vysokých, Západních či Nízkých Tater pravděpodobně setkali také. Svišti jsou hlodavci z čeledi veverkovitých. Dorůstají dé…
2.9km
více »
Roháčská dolina
Roháčská dolina
Údolí, dolina
Scenéricky nejcennější dolina Západních Tater. Druhá nejdelší dolina tohoto pohoří. Od Zverovky po Tatliakovo pleso měří 5 km. Jejím přirozeným pokračováním je Smutná dolina. V době největšího zalednění ze lež…
3km
více »
Brestová
Brestová
Vrchol
Brestová – oblý vrchol (1933,6 m n.m.) v hlavním hřebeni Západních Tater a jeden z šesti vrcholů ve skupině Salatinov a zároveň je i hlavní křižovatkou hřebenů tohoto horského masivu. V hlavním hřebeni sousedí n…
3.2km
více »
Ostrý Roháč
Ostrý Roháč
Štít
Ostrý Roháč – skalnatý a po hřebeni velmi ostrý dojvrchol (vyšší západní vrchol - 2087,5 m nad mořem) ležící v hlavním hřebeni Západních Tater. Jeden ze dvou tzv. Roháčů. Od druhého na jihozápadě ležícího Plačli…
3.5km
více »
Roháče - Západní Tatry
Roháče - Západní Tatry
Tipy na výlet
  Roháče jsou mezi turisty pojmem. Náročný hřeben s exponovanými místy s krasnými panoramaty a nevyspitatelným počasím. Ale kde vlastně Západní Tatry jsou?  Začněme zeširoka. Základním horským celkem jsou Tatry. Ty se dále dělí na 2 geomorfologické celky, tj. na Západní a Východní, v Polsku Zachodnie a Wschodnie. Jejich hranice je jasně dána a známá. Ze severu na polském území postupuje Dolinou…
3.5km
více »