Jako v Jiříkově vidění aneb Pradědova galerie, kde jsou kolotoče pro děti, dospělé i důchodce, největší betlém světa, podezřele lascivní Karkulka … a na sochy se leze (Jiříkov U Halouzků)
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Pro zdatnější • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody • Na hory • Na kole • Se psem
Kam a jak jedeme?
Přesto, že jiříkovská Pradědova galerie funguje již více než dvě desetiletí, je stále – minimálně svým způsobem – velice oblíbeným a hojně navštěvovaným „hitem“. Oficiálně se sice uvádí, že se do Jiříkova (skutečně ještě více U Halouzků než u Rýmařova) jezdí hlavně kvůli třem řezbářským unikátům, ale pravda je daleko prostší. Většina návštěvníků tady totiž hledá – do jisté míry se vzájemně vylučující – kombinaci zábavy a klidu. A jak prozrazuje název tohoto článku i některé informační tabule v samotné „Pradědárně“, tato atrakce je skutečně určena všem generacím …
Nejjednodušší je dojet sem autem a využít bezplatného parkoviště přímo před galerií, protože autobusy z Rýmařova sem sice také zajíždějí, ale rozhodně se nejedná o spoj přehnaně frekventovaný. A potom ještě zbývá kolo, nemůžete ovšem v žádném případě čekat „hanáckou placku“ …
Za čím jedeme?
Galerie se rozkládá na osmi hektarech areálu s daňčí farmou a můžete zde hlavně vidět asi 450 dřevěných plastik zvířat a betlém s figurami v životní velikosti, který dnes již tvoří více než 250 soch (včetně slona v životní velikosti, který jako jediný nebyl zhotoven z jednoho kusu dřeva). Sochy jsou většinově umístěny v krytých prostorách, stejně jako – v roce 2008 otevřená - expozice „stolních“ betlémů. Nechybí ani různé vyhlídky, pozorovatelny a rozhledny nebo vodní plochy s lekníny.
Galerie je v podstatě celoživotním dílem uměleckého řezbáře Jiřího Halouzky, o jehož tvůrčí aktivitě nejlépe svědčí zápis do Oxfordské encyklopedie významných osobností i 4 světové a 25 českých rekordů, které byly zapsány do slavné Guinessovy knihy. Samotná galerie se nejvíce pyšní třemi exponáty. Jedná se o dominantní sochu vládce jesenických hor děda Praděda (výška 10,4 m, váha cca 15 t), největší betlém světa v životní velikosti, který se neustále rozšiřuje a dnes už váží několik desítek tun (ještě nedávno měl asi 100 postav, dnes už je to 2,5 tolik) a dřevěným obrazem Děda Praděda s jeho říší. Ten byl původně součástí kamenné rozhledny na vrcholu Pradědu, se kterou také byl zničen. Současný obraz je vyřezán z 24 lipových kmenů a má rozměry 2,2 m x 5,5 m.
Přístupný bývá mistrův ateliér a je možné domluvit prohlídku galerie s průvodcem a výkladem k jednotlivým sochám, včetně předvedení řezbářské práce. V každé výstavní sekci je umístěna mluvící socha, která podává výklad k dané prostoře nejen v češtině, ale zaznít může také angličtina, němčina, polština, francouzština, ruština a japonština. Zajímavostí, kterou se zde dozvíte, je např. fakt, že na sochy slonů a koní zajistil pan Halouzka obří lípy z areálu Velké pardubické.
A abych ještě vysvětlil tu Karkulku v názvu článku. Na několika místech můžete totiž v galerii vidět také různé malby na „zdech". Na jedné z nich je také Karkulka s vlkem, kde mladá slečna tak trošku vypadá jako … no řekněme Zuzana v lázni. Zde ovšem oblečená, ale nectná ...
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Co se týče jídla a pití, není problém využít nabídky Pradědovy galerie. Sice zde nemají točené pivo a bohaté menu, ale možnosti tu prostě jsou …
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbilo: Ano a hodně. Zejména děti byly opravdu upřímně nadšené. Kolotoče, skluzavky, lanovky a sochy koní by mohly vyprávět. I když nejvíce času se trávilo při krmení daňků a u oživlých obrazů v „sekci hrůzy a strachu“. A jak jsme si všimli, hojně využívány jsou zde „relaxační zóny“, tedy početné altánky a různé lavičky.
Během prohlídky jsem si při pohledu na jednotlivé sochy také několikrát vzpomněl na skupinu Kabát a jejich Burlaky. Tady by člověk také chvílemi řekl, že „lidé jsou andělé a nebo draci“ ...
Nelíbilo: Snad jen to, že zrovna v době naší návštěvy byl gigantický Praděd pod lešením a prasátka ukrytá v „budce“ ...
Ostatní informace
Pro rok 2026 se uvádělo, že v období od 1.1. do 1.4. bude Pradědova galerie uzavřena, od 2.4. do 29.6. a od 1.9. do 19.12. zde bude otevřeno od středy do neděle a v časech 9,00 až 17,00 hod., ve dnech 30.6. až 31.8. denně od 9,00 hod. do 18,00 hod. a od 20.12. do 31.12. denně od 9,00 do 17,00 hod. Doba vaší návštěvy je pak v rámci provozní doby galerie neomezená.
Vstupné přijde na 150,- Kč (senioři a studenti 120,- Kč, děti od 3 do 15 let 100,- Kč, rodinné vstupné 500,- Kč a pes na vodítku 50 Kč) a platba se přijímá pouze v hotovosti. Když si každý turista sáhne do svědomí, kolik peněz ročně utratí za pivo, víno, rum, opulentní večeře a podobné záležitosti, tak je to tady vlastně „zadarmo“.
Obec Jiříkov se nachází v okrese Bruntál, v severozápadním cípu Nízkého Jeseníku a žije zde asi 350 obyvatel (přitom na konci 19. století jich bylo více než 5x tolik). První písemná zmínka o obci se sv. Jiřím ve znaku pochází z roku 1264 a předpokládá se, že vznikla díky kolonizační činnosti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku.
A když už tady budete, zastavte se krátce také u zdejšího kostela sv. Michaela Archanděla z 18. století, který má stejného majitele jako Pradědova galerie a který je svým způsobem její součástí, i u památníku obětí I. světové války z řad místních obyvatel. Nadšenci možná nahlédnou do některého z okolních bývalých břidlicových lomů a skutečně „luxusní záležitostí pro fajnšmekry“ je nedaleká zřícenina zádušní kaple sv. Anny v zaniklé obci Hutov.
Jiříkov
Příspěvky z okolí Jako v Jiříkově vidění aneb Pradědova galerie, kde jsou kolotoče pro děti, dospělé i důchodce, největší betlém světa, podezřele lascivní Karkulka … a na sochy se leze (Jiříkov U Halouzků)





