Adventní Pardubice s příchutí (nejen) perníku
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Celodenní výlet • Za kulturou • Do přírody • Se psem
Kam a jak jedeme?
Podívat se na Pardubice v záři vánočních světel se nám už několik let nepodařilo, a tak jsme se rozhodli, že to letos napravíme. Koneckonců historické centrum tohoto východočeského města je opravdu zajímavé a ke zdejšímu zámku by se z Pernštýnského náměstí asi dalo – za příznivých povětrnostních podmínek – i doplivnout. Do města kvalitního hokeje a perníku jsme se na počátku II. třetiny posledního měsíce roku vydali jako obvykle vlakem.
Za čím jedeme?
Na zdejší radniční náměstí jsme dorazili ještě dopoledne a bylo zde téměř totální mrtvo. U jediného stánku, kde už nějaké tekutiny prodávali, jsme si dali svařák s příchutí perníku, navštívili osiřelou vyhlídkovou plošinu nad Vánočním barem a vydali se směrem k někdejšímu sídlu pardubické šlechty. Ve zdejším lapidáriu jsme totiž ještě nikdy nebyli a tento nedostatek bylo potřeba napravit. Minimálně příznivce renesančních náhrobníků a ostění i torz gotické architektury toto místo v zámeckém sklepení rozhodně zklamat nemůže.
A potom jsme zamířili „do terénu“. Procházka kolem zámku je vždy tak trošku výletem do přírody, kde navíc můžete pozorovat čilost zrzevých veverek i důstojnou lenivost oněch „pestrobarevných slepic s korunkou“. Tentokrát to navíc bylo s krabičkovými zastaveními na téma různých dětských her a hraček od Černého Petra a Igráčků až po tetris. Projít si zámecké valy a pohlédnout na Pardubice „přes miřidla kanonů“ se navíc neomrzí ani v mlze.
K zámku jsme se pak ještě později vrátili, ale teď nastal čas opět zkontrolovat adventní trhy na Pernštýnském náměstí. Už tady bylo podstatně živěji, točil se dětský kolotoč a my mohli ochutnat např. borůvkový svařák nebo horkou hrušku. Ještě předtím jsme ale v muzejní části knihovního centra na Přihrádku zcela neplánovaně navštívili komorní – a velmi příjemnou – vánoční výstavu Příběhy nebeklíčů, která představuje historické modlitební knížky.
Díky reklamnímu poutači jsme se také dozvěděli, který den příštího roku v žádném případě nemáme jezdit do Pardubic. Nebo si někdo z vás myslí, že by se dalo alespoň v částečném duševním zdraví přežít setkání s interprety typu 2 Unlimited, East 17, Captain Jack, E-rotic, Lunetic a Tereza Pergnerová?
Venku se postupně stmívalo a v nepřímé úměře přibývalo lidí (žádné davy se ale nekonaly a řekl bych, že i když jsou Pardubice téměř 4x větší než Šumperk, u nás bývá na adventních trzích lidí vždy podstatně více), pestrobarevných světel i zvuků (nejen) z adventního pódia. Naplno se rozsvítil i vánoční strom Vilém.
A náš čas vyhrazený pro „advent s vůní perníku“ se pomalu chýlil ke konci. Ještě jsme se zastavili v kostele sv. Bartoloměje (za tu mříž se snad nedostaneme nikdy), prohlédli si vánoční světelnou výzdobu hlavních pardubických ulic, zastavili se u Ježíškovy pošty, která byla pojata jako „kouloviště“ a s jistým předstihem dorazili na zdejší „rozbombardované“ hlavní vlakové nádraží. V té chvíli jsme ještě netušili, že vlaky opět jedou způsobem, který je v naší zemi obvyklý ...
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Ubytování nebylo potřeba a jídlo jsme si nakonec dali ve vyhřívaném stanu na Pernštýnském tržním náměstí, kde měli 3 druhy polévky (včetně rybí) po 60 Kč a pestrý výběr jídel za 170 Kč. Bylo tam celkem prázdno a byli jsme spokojeni.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbilo: Trhy víceméně velmi příjemné a nabídka pestrá, jen nás trošku překvapilo, že tady v pátek ještě před polednem „chcípl pes“ a před smrtí hladem a žízní svět zachraňovaly jen dva otevřené stánky. Pardubický zámek stojí za návštěvu vždycky a zdejší lapidárium (doporučuji) jsme viděli poprvé, protože se otevíralo teprve loni v září. Procházka po zámeckých valech i historických uličkách v centru města je pak nepsanou povinností a navíc jsem si zde vyzkoušel, že ten „širokáč“ na novém mobilu není až tak k zahození...
Nelíbilo: Počasí (tak hustou, mokrou a lezavou zimu si snad nezasloužili ani ti největší hříšníci), automatická přirážka 13 % za nápoje od jinak příjemného a ochotného personálu jednoho zdejšího baru a asi už zcela tradiční nečinnost Českých drah (kdyby v některé civilizované zemi došlo ke zpoždění vlaku téměř o 50 minut kvůli chybě zaměstnanců, tak se roznáší káva i vody a omlouvá se snad každých 5 minut, zatímco u nás – jako vždy – nic).
Ostatní informace
Díky neustálému zdražování ze strany dopravců už nás ve dvou stála cesta (Šumperk – Pardubice – Šumperk) cca 900,- Kč, což je částka, která by nám ještě velmi nedávno stačila na dvojnásobně vzdálenou Prahu. Ceny svařáků a punčů na pardubických adventních trzích se pohybovaly v rozmezí 70 – 90 Kč. Za párek v rohlíku zde chtěli 50 Kč, za 10 deka vepřové kýty stovku, za klobásu 120 Kč a za langoše 140 Kč. V provozu zde jsou i kolotoče, dětský vláček a vyhlídková plošina. A z pódia nám dokonce zazpívali několik šansonů.
Pardubice
Příspěvky z okolí Adventní Pardubice s příchutí (nejen) perníku





