TURISTIKU PODPORUJÍ
61 701 turistů a cestovatelů
116 545 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 482 167,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Příspěvky sleduje: 3 turisté
Počet příspěvků: 1 543
Průměrná známka příspěvků: 1,00
Počet přečtení příspěvků: 267 759

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 1384

Svěcení nové školy v Hřibsku v roce 1907
Svěcení nové školy v Hřibsku v roce 1907
Zajímavost
Všeobecně se všude propaguje historie velkoměst, avšak dějiny menších městeček a vsí bývala kolikrát mnohem bohatší než ve městech, protože místní lidé bývali se svou obcí úzce spojeni a z dnešního pohledu bývali …
více »
Královská Výšina nad Hrobem
Královská Výšina nad Hrobem
Kopec
Královské horní město Hrob leží přímo pod svahy Krušných hor, mezi nimiž se nachází řada údolí, ať už jde o Křižanovské s Křižanovským potokem (něm. Grundbach), Šantorovo se Šantorovským potokem (něm. Wasch Bach), či Mikulovské s potokem Bouřlivcem. Právě v jihovýchodní části Šantorova údolí můžeme narazit na lokalitu, jíž se říká právě Královská výšina (něm. der Königshügel, č…
více »
Kostel Navštívení Panny Marie v Moldavě
Kostel Navštívení Panny Marie v Moldavě
Kostel
Oficiálně se říká, že tento kostel byl poprvé zmíněn roku 1346 v účtech míšeňské kapituly, kdy sloužil sklářům z okolí. Když se podíváme do soupisu pražské diecéze z let 1344-1350, tak ho v něm nenalezneme, ani sa…
více »
Křížová cesta u kostela Božího Těla ve Sklářské Porubě
Křížová cesta u kostela Božího Těla ve Sklářské Porubě
Kříž
Původně Sklářská Poruba neměla kostel, natož nějakou křížovou cestu (pol. Kalwaria Przykościelna či Droga Krzyżowa), jejíž vybudování bylo rovněž složité, protože pravomoc jejího zřízení náležela pouze františkánům, kapucínům a minoritům, nikdo jiný se do tohoto úkolu nemohl pustit a pokud by toho nedbal, věřící by nikdy nezískali při jejím konání nějaký odpustek.K tomu se ješt…
více »
Sendražice
Sendražice
Vesnice
Pojmenování této vsi má pocházet stejně jako u její jmenovkyně na Kolínsku od toho, že ji měl založit jakýsi Sěmidrah (Sěmidražici = lidé Sěmidrahovi), o čemž prof. Antonín Profous hovoří ve své knize "Místní jmén…
více »
Zaniklá tvrz v Sendražicích
Zaniklá tvrz v Sendražicích
Zajímavost
Dnes se již můžeme jen dohadovat, kde dříve byla zdejší tvrz položena, neboť co pramen, to jiná teorie o jejím umístění. Podle lidové tradice musela stávat v blízkosti kostela, neboť z ní měly vést podzemní chodby…
více »
Škola v Sendražicích
Škola v Sendražicích
Dům, budova
Škola v obci existovala od roku 1714, i když poprvé se zde mohlo vyučovat již dříve, a to kvůli tomu, že zdejší kostel býval farním a v době, kdy bylo školství v církevních rukou, bylo samozřejmostí zřízení farníc…
více »
Hřbitov v Sendražicích
Hřbitov v Sendražicích
Hřbitov
Původní hřbitov se nacházel přímo u kostela sv. Stanislava, kde se pohřbívalo již od 14. století. Před a během českého stavovského povstání byl zdejší kostel ovládán utrakvisty a zdejší katolíci chodili do locheni…
více »
Stračovská Lhota (Mžany)
Stračovská Lhota (Mžany)
Místní část
Původ jejího názvu je poměrně jednoduchý, protože se odvozuje od jejího položení, což dokládá také prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L":"Stračovská Lhota, ves 1 1/4 km jv. ode vsi Stračova a 6 km sev. od Nechanic: 1399 in villa Petrouicz - in villa Lhotka - in Lhota, LEr. V, 513; 1472 N. dala ves Lhotu …
více »
Zámek ve Stračově
Zámek ve Stračově
Zámek
Ves Stračov se původně jmenovala jako Strakotín a ve 14. a 15. století náležela pánům ze Strakotína, kteří v ní měli své rodinné sídlo. Zda se jejich tvrz nacházela na místě dnešního zámku, není úplně jisté, i kdy…
více »
Jeskyně poustevníka Garina v Betlémě u Kuksu
Jeskyně poustevníka Garina v Betlémě u Kuksu
Jeskyně
Když se řekne Kuks, každému vytane na mysli zdejší hospital s bohatou sochařskou výzdobou z dílny sochaře Matyáše Bernarda Brauna. Jen menší část si vzpomene na přilehlý Betlém, který je podle mne ještě krásnější,…
více »
Křížová cesta Petra Urbana ve Střední Smržovce
Křížová cesta Petra Urbana ve Střední Smržovce
Kříž
Tato místní část Smržovky nosila do roku 1910 kromě jiných názvů (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BOL322018430) též pojmenování Malé Polsko (něm. Klein Polen), avšak jako vždy u jeho původu stálo něco jiného, a to místní rolník, jemuž bylo přezdíváno "malý Pohl", aby se odlišil od ostatních příslušníků obce stejného příjmení, protože jich tu býva…
více »
Finkstein (Finkestein, Finkův kámen)
Finkstein (Finkestein, Finkův kámen)
Vyhlídka
Na severozápad od Smržovky se nachází zalesněný vrch Vyhlídka (něm. Hofeberg, 678,3 m n. m.), na jehož úpatí se nachází skalní vyhlídka Finkstein (čes. Finkův či Finkeův kámen, 689,5 m n. m.). Tento německý název se objevoval ve dvojí verzi - jako Finkstein, ale i jako Finkestein (nejen v indikační skice stabilního katastru z roku 1843, viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.ht…
více »
Pudlava
Pudlava
Potok
Pudlava je malý krkonošský potok, který pramení na jihozápadních stráních Vysokého Kola (1 509 m n. m.), a to nad cestou, jež spojuje Labskou boudu s Martinovou boudou. Zprvu teče jižním směrem, aby pod výše zmíněnou komunikací najednou odbočila jihovýchodním směrem, kde nad Sedmidolím opět začíná směřovat na jih do hlubšího visutého údolíčka, které od ní nese pojmenování Pudla…
více »
Malý Labský vodopád
Malý Labský vodopád
Vodopád
Řeka Labe tvoří na svém nejhornějším toku řadu meandrů, různých peřejí a v neposlední řadě též vodopádů, z nichž nejznámější je nedaleko Labské boudy se nacházející Labský vodopád, který je svým způsobem počátkem …
více »
Hemrovy skály
Hemrovy skály
Skalní útvar
Jedná se o přibližně téměř 300 m dlouhý rozeklaný skalní hřeben temné barvy, který se nachází v jižní části jinonického katastru, kudy tečou Jinonický a Prokopský potok. Jeho nejvyšší část se nachází v nadmořské v…
více »
Vrchovnice
Vrchovnice
Vesnice
Tato ves, jež bývala dříve okolními přezdívána jako Mrchovnice, měla obdržet své pojmenování podle toho, že se nacházela oproti svému okolí na kopci, což potvrzuje i prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jmén…
více »
Kopec sv. Jana (Hradec Králové)
Kopec sv. Jana (Hradec Králové)
Osada
Na Kopci sv. Jana žili již pravěcí lidé, což dokazuje část kamenné sekyrky, kterou získal roku 1931 královéhradecký muzejník, historik a publicista Ludvík Domečka od paní Skutilové, jíž používala její babička pro …
více »
Poutní areál v Klokotech
Poutní areál v Klokotech
Klášter
Tato místa byla zbožnými lidmi navštěvována již v dávných dobách, kdy se křesťanství teprve etablovalo do života českého státu, protože tamní farní chrám Páně měl být připomínán již v 9. století (oficiálně pochází…
více »
Hotel Paříž v Hradci Králové
Hotel Paříž v Hradci Králové
Dům, budova
Toto zařízení bylo dříve známé pod názvem Start, což původně dokazoval nápis pod korunní římsou: „HOTEL - START - HOTEL“ (dnes je místo něj text: „PAŘÍŽ“) a k jeho výstavbě pro Josefa Novotného došlo krátce před 1…
více »
Pomníček Petru Vodseďálkovi v Sedlici
Pomníček Petru Vodseďálkovi v Sedlici
Pomník
Pokud pojedeme ze Sedlice k Hubenicím, objevíme v kopečku po pravé straně silnice prostý vysoký pomník, který má připomínat to, že zde 12. května 1948 zřítil s letounem Avia C-2B1.621 pilotní žák - vojenský letecký akademik Petr Vodseďálek, když se předtím srazil s letounem Avia C-2B1.617, jenž byl pilotován pilotním žákem - vojenským leteckým akademikem Františkem Velcem, což …
více »
Lokalita Na vinicích
Lokalita Na vinicích
Louka
Toto označení náleží jižním svahům Kopce sv. Jana, jemuž se však všeobecně říká spíše Zámeček. A nikdo se nemůže mýlit, když si bude myslet, že vzniklo od toho, že se zde dříve pěstovala vinná réva, i když šlo o p…
více »
Malá, Prostřední a Velká Houkvice
Malá, Prostřední a Velká Houkvice
Rybník
U počátků této soustavy tří lesních rybníků stál velký rybník, který byl zván jako Haugvic (též Haugwitz či Haugwic) a své pojmenování obdržel od Hanuše Haugvice z Biskupic, v letech 1559-1577 vlastníka týnišťskéh…
více »
Velký Vřešťov
Velký Vřešťov
Městys
Původ jména tohoto městysu se vykládá různě a vztahuje se k němu řada pověstí a legend. Úplně nejlepším krokem tedy bude otevřít knihu "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž", v níž prof. Antonín Profous došel k tomuto závěru:"Velký Vřešťov (lid. Vřešťov, ve Vřešťově, do Vřešťova), městys 8 km vých. od Hořic: od V. Vřešťova 1 km na jih leží …
více »
Jeřičky u Hořiněvsi
Jeřičky u Hořiněvsi
Místní část
První zmínka o této vsi, jejíž pojmenování je odvozeninou od osobního jména „Jiří“ (podle Viléma Kurze vychází tento název od toho, že se zde dobře dařilo jařinám a podle Antonína Profouse podle osobního jména „Ja…
více »
U průhonu
U průhonu
Přírodní park
Jedná se o pojmenování kopcovité lokality na jihovýchod od obce Mořina, na hranicích s katastrem Mořinky, která bývala již od středověku kompletně zalesněná a nesla název od toho, že cesta kolem ní sloužila k vyhá…
více »
Zvonička v Dolních Černůtkách
Zvonička v Dolních Černůtkách
Zvonice
O tom, kdy byl zavěšen na návsi první zvon, se prameny zásadně rozcházejí. Podle jedněch se tak stalo již koncem 18. století, další uvádějí rok 1822 a jiné zdroje kladou zřízení první zvoničky až do roku 1899. Téměř s jistotou můžeme vyloučit prvně zmíněnou dvojici letopočtů, protože v indikační skice stabilního katastru od adjunkta 2. třídy Ernesta Dawidka a geometra 4. třídy …
více »
Kostel sv. Stanislava, biskupa a mučedníka v Mořině
Kostel sv. Stanislava, biskupa a mučedníka v Mořině
Kostel
Tento chrám Páně měl vzniknout někdy okolo poloviny 14. století, nedlouho před vybudováním nedalekého hradu Karlštejna. Však se rovněž uvádí, že právě Karel IV. stál u jeho vzniku, neboť český panovník býval vlast…
více »
Sukorady
Sukorady
Vesnice
V této lokalitě se nacházelo osídlení již v době kamenné, což bylo potvrzeno nálezy různých kamenných nástrojů, zejména v 19. století, z nichž většina se nedochovala. Mezi Sukorady, Myštěvsí a Šaplavou býval hrad Vysoká, který byl poprvé připomínán v roce 1323 a jeho vlastník Suk měl podle lidových podání dát jméno Sukoradům. Dnes se zde nachází „Pustý les“. PhDr. Antonín Profo…
více »
Socha sv. Trojice v Hořicích
Socha sv. Trojice v Hořicích
Socha
Koncepce trojjediného Boha čili Nejsvětější Trojice náleží k základním dogmatům římskokatolické církve (viz https://www.pastorace.cz/tematicke-texty/trojjediny-buh-nejvetsi-tajemstvi-krestanske-viry), a tak i ona bývá často vyobrazována na různých sochách či kapličkách, i když početně není na našem území tak zastoupena jak plastiky našich národních světců sv. Václava a sv. Jana…
více »
stránka 10 z 47
« na začátek    < předchozí    8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek