Němčice

Jméno této vesnice má buďto znamenat ves jakéhosi Němce, ať již jménem, či národností, jenž mohl být zakladatelem nebo prvním obyvatelem nově vzniklé vsi, nebo osadu, kde se usadili němečtí kolonisté. Já osobně bych se přikláněl k té druhé verzi, protože pruští kolonisté se usazovali v širém okolí dost často a v různých dobách. Vyloučit však nejde ani verzi, že tu lidé "němčili", tj. hráli si na Němce, používali němčinu místo rodného českého jazyka, germanizovali si jména a prostě zapomínali na svůj původ. Pokud se podíváme opět do knihy prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř", tak v ní objevíme pouze toto: "13. Němčice (v. v.), ves sv. od Pardubic: 1436 vsi kláštera opatovského jménem ..Pohřebačku, Hrobice, Němčice a dvuor popl. Kunětice, AČ. 4/175 z or. v A. pardub.; 1560 zámek Pardubicze . . ves Hrobicze, Niemczicze, Kunieticze, DZ. 54 F 7; 1654 Niemcžicze ves (v kraji Chrudim.), BR. 14/80."

Místo, kde se dnes nachází tato obec, náleželo původně opatovickým benediktýnům, ale po vypálení jejich kláštera husity v roce 1421 se ho zmocnil Diviš Bořek z Miletínka, jemuž bylo následně zapsáno císařem Zikmundem Lucemburským roku 1436 (obec se dvorem). Tato listina je totiž rovněž první doloženou zmínkou o obci. Po jeho synech, Jiřím z Poděbrad a jeho potomcích se dostaly Němčice do rukou Pernštejnů, čímž se dostaly natrvalo k pardubickému panství. Podle urbáře z roku 1588 náležely k libišanské rychtě, měly 11 lidí osedlých, kteří odváděli ročně 3 kopy 33 grošů 4 dukáty svatojiřského úroku a stejný obnos svatohavelského úroku, 16 slepic a po 3 korcích 2 věrtelích pšenice, ječmene a ovsa, měli 36 dní robot ženných, 6 dní orných a na louce chmelnici měli pomáhat hrabat sena. Tehdy tu byla rovněž výsadní krčma, která byla v roce 1661 postoupena k císařskému panství, takže místo piva z městských pivovarů se tu čepovalo zámecké pivo. K obci patřil také mlýn, který během 17. století zpustl a zanikl. Aboliční kontrakt podepsali v roce 1780 Venzl Mrštík a Josef Rohlík.

Roku 1849 se Němčice staly samostatnou politickou obcí. 3. července 1866 utíkalo obcí velké množství rakouského vojska, jež bylo poraženo na Chlumu u Hradce Králové. V roce 1868 vznikl spolek divadelních ochotníků, pozdější SDO „Šlégl“. 20. června 1882 byl odzkoušen nový ocelový most přes Labe, který se stal prvním v Čechách vyrobeným, navíc z české kladenské oceli. Pod zátěží 85 700 kg se prohnul o pouhých 14 mm. Vybudován byl podle plánů Ing. Mayra a vyšel na 25 160 zlatých. Hned po jeho otevření se zde začalo vybírat mýto. Roku 1883 byla vybudována kamenná silnice od Kunětické Hory do Dřítče. 23. října 1890 vyhořelo čp. 5 Václava Poskočila a špýchar jeho souseda Václava Kmoníčka. V roce 1900 měla obec 23 domů a 181 obyvatel. 2. listopadu 1902 27letý řezník z Horních Ředic František Chvála zabil při posvícenské zábavě před Polákovým hostincem 26letého syna kunětického rolníka Josefa Drahoráda, údajně při sebeobraně, když na něj poškozený vytáhl nůž. V roce 1907 došlo k několika soukromým melioračním pracím. Roku 1910 bylo v obci 29 domů a 171 obyvatel. O rok později se objevila v obci slintavka a kulhavka. V roce 1911 byl též vybudován podle projektu Ing. Vendelína Dvořáka vodovod, který přivedl do obce vodu ze studně na úpatí Kunětické hory. Ofertní řízení bylo vyhlášeno 17. července 1911, zkolaudován byl 31. května 1912 a sloužil až do konce 50. let 20. století, kdy byla obec napojena na pardubický městský vodovod. 1. světová válka si vyžádala životy 5 místních mužů (František Čihák, Jaroslav Čihák, Josef Mazánek, Josef Štěpánek a František Žaloudek). V letech 1923-1924 došlo k elektrifikaci obce, když sem byl natažen kabel z Pardubic.

V roce 1925 bylo založeno vodní družstvo, jehož meliorační projekt pochází z roku 1928. Drenážní práce ukončilo v roce 1936, kdy předložilo zemskému úřadu kolaudační operát se žádostí o provedení technicko-ekonomické kolaudace, jež se uskutečnila v květnu následujícího roku. V letech 1933-1934 byl firmou Ing. Josef a František Novák z Hradce Králové vystavěn nový most přes Labe. Původně měl být osvětlen, ale nakonec bylo v roce 1934 rozhodnuto, že kvůli nedostatku peněz nebude elektrická přípojka k mostu zřízena. Za německé okupace nosila obec pojmenování Niemschitz. 7. května 1945 byly Němčice obklíčeny Němci, kteří byli informováni o tom, že se v nich nacházejí partyzáni. Prohledali všechna stavení a odvlekli 10 mužů, aby je zastřelili. Třem dali nakonec milost, ale 6 jich dopravili za obec, kde je zastřelili (Josef Jeník, Zdeněk Kopecký, Bohouš Poskočil, Láďa Poskočil, Josef Půlpán, Jaroslav Štěpánek). Sedmý Miroslav Hájek se zachránil před kulkou tím, že uprchl, ale Němci ho dohonili a ubili na silnici uprostřed mostu přes Labe, kde ho následně našli lidé s roztříštěnou lebkou. Tato akce byla odvetou za odzbrojení místní německé roty a zastřelení jednoho vojáka při této akci (v Bohumilči a v Němčicích bylo celkem odzbrojeno 110 vojáků), kterou provedli partyzáni z Bohumilče a Újezd za pomoci místních obyvatel. Zbraně získané z Němčic významně pomohli povstalcům v Holicích. 10. května 1945 byly nacistické oběti pohřbeny na dřítečském hřbitově. Tak slavného pohřbu nikdo nepamatoval. Vojenské salvy vypálili sovětští a jugoslávští partyzáni. V roce 1957 vzniklo JZD a MNV pořídilo promítací přístroj. Roku 1961 se staly Němčice součástí Rábů, tehdy mělo též dojít k dokončení zdejší kanalizace. V červnu 1967 se přehnala přes obec vichřice s průtrží mračen, jež způsobila řadu škod. 24. listopadu 1990 se Němčice odtrhly od Rábů a obnovily tak svoji samostatnost. Roku 2000 došlo k plynofikaci. V roce 2002 byl zrekonstruován most přes Labe a vyčištěn rybníček uprostřed obce. Roku 2003 byla zahájena postupná výstavba sportovního areálu. V roce 2006 byl založen nohejbalový klub. Tehdy rovněž zasáhla obec malá povodeň. Rozvodněné Labe zaplavilo pole, louky, lesy a lokalitu Na Sibiři. Roku 2008 byly zkolaudovány první rodinné domy v lokalitě V Rybníku. V roce 2010 byla vybudována smíšená cyklostezka Němčice-Kunětická hora. V letech 2013-2014 byl vybudován podle projektu akad. arch. Miloslava Chaloupky multifunkční obecní dům s víceúčelovým sálem a s kancelářemi obecního úřadu, jenž byl slavnostně otevřen 10. května 2014. Roku 2014 byly obci uděleny obecní symboly. V roce 2016 byl renovován původní stojan na vodu ze starého vodovodu a byl umístěn v centrální čísti obce naproti rybníčku, tedy přibližně v místech, kde stál původní stojan na vodu. V letech 2017-2018 byla vybudována MŠ. V červenci 2018 byla otevřena nově vybudovaná prodejna smíšeného zboží.

Ze zdejších pamětihodností jmenujme: kamenný kříž z roku 1904 a dřevěnou zvoničku ze 28. června 2012, jež byla vybudována místo své předchůdkyně ze 16. prosince 2004, která nahradila původní zvoničku z roku 1904, jež se zbortila v 70. letech 20. století; pomník padlým v 1. světové válce, který byl slavnostně odhalen 5. října 1920; betonový most přes Labe z let 1933-1934; od 30. prosince 1987 památkově chráněný pomník obětí 2. světové války z roku 1946, jenž byl v roce 2014 opraven a přemístěn před obecní úřad; pomníček Miroslavu Hájkovi, který byl ubit Němci 7. května 1945; dřevěnou kapličku sv. Vavřince a sv. Martina z let 2013-2014, jež byla vysvěcena 17. května 2014. Mezi místní rodáky náleží: komunistický funkcionář a protifašistický odbojář Arnošt Vlasák (13. listopadu 1891 Němčice, okres Pardubice - 12. listopadu 1973 Pardubice).