První, nám známou radnicí, byl dům čp. 92, který se nacházel na Husově náměstí, a to přibližně v místech, kde je dnes situována socha sv. Jana Nepomuckého. Tomuto objektu se říkalo "dům Bendovský" a zmiňován jako radnice byl již v roce 1543, kdy Jaroslav z Pernštejna odpustil Sezemicím plat z kopaniny 2 kopy při sv. Havlu a z domu Bendovského a rolí a luk k němu patřících, z něhož si udělali radnici, a úroky ve výši 12 1/2 groše o sv. Jiřím a tutéž částku o sv. Havlu, i když František Karel Rosůlek tvrdí, že již roku 1453 se o tomto objektu hovořilo jako o bývalé radnici.
Tehdy mělo jít podle většiny zdrojů o zděnou budovu, jež neměla klenby a střecha byla doplněna věžičkou s hodinovým ciferníkem, ale např. P. Josef Nechvíle o ní hovoří ve své knize "Sezemice, Dříteč, Kunětice a Hora Kunětická" z roku 1882 jako o čistě dřevěné stavbě. V této podobě zde fungovala radnice až do 17. října 1832, kdy budova během čtyřdenního požáru lehla popelem. Nebyl to však první požár, jenž ji zasáhl, neboť prošla řadou z nich, které zasáhly celé město, např. v letech 1570, 1584, 1623, 1645 a 1701, přičemž při tom posledním shořely všechny radniční spisy. Opět vyhořela radnice 17. dubna 1732 a to jsem zmínil jen některé ohně, jimž radnice podlehla celá nebo zčásti. Z toho je vidět, jaké velké množství finančních prostředků museli do oprav sezemičtí měšťané dát.
Jak vypadala radnice před oním požárem v roce 1832, tak to nám dokládá citace z popisu, který provedl podle vzpomínek pamětníků řídící učitel Josef Nešpor: "Na náměstí stávala radnice, zděná s dřevěnými stropy, širokou střechou a vížkou s polovičním orlojem. Při ní byla spilka a za ní masné krámy. Proti ní bývala socha sv. Jana Nepomuc., jež po velkém ohni byla přenesena na nynější místo na náměstí. Náměstí bylo porostlé travou a beze stromů."
Další radnicí se tedy stalo čp. 48, které bylo vybudováno na místě původní zástavby, z níž zůstaly pouze sklepy. Původní objekt se zde nacházel minimálně koncem 17. století a vystřídal množství využití, např. počátkem 19. století sloužil jako spilka místního pivovaru. Nedlouho po dostavění nové radnice v ní byla oslavena velká událost, a to povýšení Sezemic na město, k čemuž došlo 13. února 1834 podle guberniálního nařízení č. 7248.
Na konci 19. století byl do budovy přesunut rovněž městský archiv s památnými pergamenovými listinami městských privilegií a stříbrným pečetidlem z roku 1600, Občanská záložna v Sezemicích a čtenářský spolek. Vedle toho tu bylo obecní vězení a byt zde měl městský strážník. Roku 1913 a poté v 50. letech 20. století došlo k úpravě budovy, takže získala současný vzhled. Městský úřad v ní sídlil až do roku 2000, později se odstěhoval do sousedního domu čp. 790 (v letech 2002-2004 vybudované nové radnice), a tak čp. 48 sloužilo účelům městské knihovny. V roce 2008 došlo k rekonstrukci objektu a následně zde byly umístěny služebny městské policie (v přízemí) a státní policie (v patře, do roku 2011 v nájmu, poté ve výpůjčce), k jejichž slavnostnímu otevření došlo 4. srpna 2008. V roce 2015 tu byl na nějakou dobu též poštovní úřad, neboť jeho sídlo - čp. 114 - procházelo rekonstrukcí. Vedle toho je v budově sídlo "Sezemických novin".
Tato stará radnice je pětiosá patrová stavba o obdélném půdorysu a s valbovou střechou, na níž je na hřebenu situována čtyřhranná hodinová věžička se dvojicí zvonů z roku 1850 a se čtveřicí kulatých ciferníků a s malými obdélnými okénky nad nimi. Nad nimi je plochá stříška se 2 trojúhelnými štítky a špice s makovicí, znakem a hvězdou. Vstupní dveře se nacházejí uprostřed průčelí budovy. Za nimi je vnitřní chodba, v jejíž pravé zadní části je situováno zalomené schodiště do patra. Přízemní prostory jsou stejně jako ty v patře plochostropé, a to díky novodobým přestavbám. Dnes tedy z původního objektu nalezneme jen malou část, zejména jde o klenební oblouk v přízemní chodbě.
Levá boční a nížeji položená strana radnice pak obsahuje vchod do radničního, valeně zaklenutého sklepa, nacházejícího se v celé délce zadní části radnice. Oproti tomu původnímu, jenž byl součástí pivovarské spilky, byla do něj vestavěna mladší cihlová zeď se 3 klenebními oblouky, jejímž účelem byla podpora vnitřní nosné zdi ve vyšších částech budovy, z čehož můžeme usuzovat, že dříve nastal nějaký problém s konstrukcí objektu. Z cihlové klenby v zadní části sklepa odvozují někteří autoři to, že těmito místy vedlo původní schodiště do sklepa. Více informací o zdejších pamětihodnostech se lze dozvědět např. zde:
https://sezemice.cz/mesto/o-meste/historicke-pamatky/.