Po svazích Javořích hor

Putování začneme na křižovatce v Šonově (autobusová zastávka Šonov, obecní úřad (na lince Broumov - Šonov, několik spojů jezdí i o víkendu)). Naším prvním cílem je kostel na návrší nad obcí. Dostat se k němu však může být obtížné, neboť okolní louka se užívá jako pastvina a je obklopena elektrickým ohradníkem. Nezbývá tedy než opatrně překročit ohradník a kličkovat mezi kravinci (budete li mít štěstí tak i mezi kravami).

Písemné doklady o kostelu v Šonově sahají do 14. století. Původné kostel byl  poté roku 1681 obnoven, v roce 1725 pak vyhořel (jednalo se o dřevěnou stavbu. Stavba nového kostela byla provedena zde, na návrší západně od obce. Kostel svaté Markézy byl vystavěn mezi lety 1727 a 1730 podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Satavebníkem pak byl broumovský opat Otmar Zinke. Stavba je údajně inspirována kostelem svaté Markéty v Praze. Samotný kostel je postaven na půdorysu protáhlého obdelníku s okosenými rohy. Dominantou kostela jsou však dvě věže. Kostel není používán a neutěšeně chátrá.

Od kostela se vracíme zpět do obce. Šonov (původně Schönau) je nejdelší obcí Broumouvského výběžku (dosahuje délky okolo 7 km) a má též největší katastrální výměru. Přesné datum založení Šonova není známo. Stalo se tak pravděpodobně někdy va druhé polovině 13. století. Obec postupně rostla na významu a roku 1849 byla nejlidnatější obcí Broumovska s 1786 obyvateli.

V obci sojí pseudogotická kaple Panny Marie z roku 1877. V těchto místech patrně stál původní dřevěný kostel (viz výše). Významnou stavbou je též sousední fara z roku 1782. Jednopatrová stavba, krytá mansardovou střechou, je v soukromých rukou a neudržovaná se chýlí ke svému zániku. V Šonově také stojí několik zděných statků broumovského typu, většina jich však byla přestavěna.

Na křižovatce nalezneme zelenou turistickou značku, po které se vydáme dále.

Z hlavní silnice zahneme  vpravo. Na železniční zastávku nám zbývá již jen pár metrů.