<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<gpx version="1.1" creator="Turistika.cz - http://www.turistika.cz" xmlns="http://www.topografix.com/GPX/1/1" xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xsi:schemaLocation="http://www.topografix.com/GPX/1/1 http://www.topografix.com/GPX/1/1/gpx.xsd">
		<wpt lat="50.591435" lon="16.401302">
			<name>Šonov - střed obce</name>
			<cmt>Putování začneme na křižovatce v Šonově (autobusová zastávka Šonov, obecní úřad (na lince Broumov - Šonov, několik spojů jezdí i o víkendu)). Naším prvním cílem je kostel na návrší nad obcí. Dostat se k němu však může být obtížné, neboť okolní louka se užívá jako pastvina a je obklopena elektrickým ohradníkem. Nezbývá tedy než opatrně překročit ohradník a&amp;nbsp;kličkovat mezi kravinci (budete li mít štěstí tak i mezi kravami).Písemné doklady o kostelu v Šonově sahají do 14. století. Původné kostel byl&amp;nbsp; poté roku 1681 obnoven, v roce 1725 pak vyhořel (jednalo se o dřevěnou stavbu. Stavba nového kostela byla provedena zde, na návrší západně od obce. Kostel svaté Markézy byl vystavěn mezi lety 1727 a 1730 podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Satavebníkem pak byl broumovský opat Otmar Zinke. Stavba je údajně inspirována kostelem svaté Markéty v Praze. Samotný kostel je postaven na půdorysu protáhlého obdelníku s okosenými rohy. Dominantou kostela jsou však dvě věže. Kostel není…</cmt>
			<desc>Putování začneme na křižovatce v Šonově (autobusová zastávka Šonov, obecní úřad (na lince Broumov - Šonov, několik spojů jezdí i o víkendu)). Naším prvním cílem je kostel na návrší nad obcí. Dostat se k němu však může být obtížné, neboť okolní louka se užívá jako pastvina a je obklopena elektrickým ohradníkem. Nezbývá tedy než opatrně překročit ohradník a&amp;nbsp;kličkovat mezi kravinci (budete li mít štěstí tak i mezi kravami).Písemné doklady o kostelu v Šonově sahají do 14. století. Původné kostel byl&amp;nbsp; poté roku 1681 obnoven, v roce 1725 pak vyhořel (jednalo se o dřevěnou stavbu. Stavba nového kostela byla provedena zde, na návrší západně od obce. Kostel svaté Markézy byl vystavěn mezi lety 1727 a 1730 podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Satavebníkem pak byl broumovský opat Otmar Zinke. Stavba je údajně inspirována kostelem svaté Markéty v Praze. Samotný kostel je postaven na půdorysu protáhlého obdelníku s okosenými rohy. Dominantou kostela jsou však dvě věže. Kostel není…</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/po-svazich-javorich-hor/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="50.631913" lon="16.323153">
			<name>Heřmánkovice - kostel</name>
			<cmt></cmt>
			<desc></desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/po-svazich-javorich-hor/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="50.608617" lon="16.329747">
			<name>Broumov - Olivetín</name>
			<cmt>Z hlavní silnice zahneme&amp;nbsp; vpravo. Na železniční zastávku nám zbývá již jen pár metrů.</cmt>
			<desc>Z hlavní silnice zahneme&amp;nbsp; vpravo. Na železniční zastávku nám zbývá již jen pár metrů.</desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/po-svazich-javorich-hor/detail"></link>
		</wpt>
		<wpt lat="50.608099" lon="16.328645">
			<name>Olivětín - žel.st</name>
			<cmt></cmt>
			<desc></desc>
			<link href="https://www.turistika.cz/trasy/po-svazich-javorich-hor/detail"></link>
		</wpt>
	<trk>
		<name>Po svazích Javořích hor</name>
		<cmt>Dnes navštívíme tak trochu zapomenutý kout Broumovska. Javoří hory tvoří zalesněný hřeben táhnoucí se od Mieroszówa k Radkówu. Po většinu délky pohoří sleduje hlavní hřeben čeko-polská státní hranice. Masiv Javořích hor je budován vulkanity (konkrétně křemennnými porfyry) prvohorního stáří - pochází ze spodního permu. Jihovýchodní část je nalezištěm minerálů, zejména achátů.</cmt>
		<desc>Dnes navštívíme tak trochu zapomenutý kout Broumovska. Javoří hory tvoří zalesněný hřeben táhnoucí se od Mieroszówa k Radkówu. Po většinu délky pohoří sleduje hlavní hřeben čeko-polská státní hranice. Masiv Javořích hor je budován vulkanity (konkrétně křemennnými porfyry) prvohorního stáří - pochází ze spodního permu. Jihovýchodní část je nalezištěm minerálů, zejména achátů.</desc>
		<link href="https://www.turistika.cz/trasy/po-svazich-javorich-hor/detail"></link>
		<trkseg>
			<trkpt lat="50.591435" lon="16.401302">
			<ele>441</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.592048" lon="16.403354">
			<ele>463</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.595133" lon="16.403954">
			<ele>487</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.595734" lon="16.406345">
			<ele>523</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.597909" lon="16.407892">
			<ele>535</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.598948" lon="16.410381">
			<ele>567</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.601591" lon="16.411915">
			<ele>607</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.605147" lon="16.408518">
			<ele>624</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.606608" lon="16.408152">
			<ele>610</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.609004" lon="16.404776">
			<ele>630</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.611139" lon="16.403667">
			<ele>627</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.613339" lon="16.403111">
			<ele>639</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.613237" lon="16.399661">
			<ele>649</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.61598" lon="16.401056">
			<ele>632</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.615586" lon="16.396466">
			<ele>663</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.617494" lon="16.390221">
			<ele>685</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.62258" lon="16.387403">
			<ele>707</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.623727" lon="16.387762">
			<ele>720</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.628301" lon="16.383388">
			<ele>744</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.629979" lon="16.380596">
			<ele>742</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.63456" lon="16.377861">
			<ele>737</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.636656" lon="16.379308">
			<ele>697</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.636813" lon="16.375877">
			<ele>678</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.637806" lon="16.372513">
			<ele>672</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.641209" lon="16.369022">
			<ele>640</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.641168" lon="16.363337">
			<ele>622</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.641772" lon="16.36163">
			<ele>627</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.641571" lon="16.360366">
			<ele>631</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.643099" lon="16.358897">
			<ele>653</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.644034" lon="16.36038">
			<ele>650</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.64476" lon="16.358323">
			<ele>632</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.644404" lon="16.354863">
			<ele>650</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.645859" lon="16.350394">
			<ele>607</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.648961" lon="16.347175">
			<ele>538</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.652635" lon="16.345908">
			<ele>521</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.654261" lon="16.341302">
			<ele>497</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.652794" lon="16.341501">
			<ele>482</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.648919" lon="16.339962">
			<ele>467</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.649196" lon="16.336152">
			<ele>458</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.648218" lon="16.33365">
			<ele>454</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.646007" lon="16.332046">
			<ele>447</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.642329" lon="16.333724">
			<ele>447</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.639507" lon="16.335241">
			<ele>441</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.636013" lon="16.333404">
			<ele>441</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.631913" lon="16.323153">
			<ele>440</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.626554" lon="16.324034">
			<ele>445</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.623671" lon="16.327783">
			<ele>451</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.614735" lon="16.326218">
			<ele>433</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.611795" lon="16.324637">
			<ele>410</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.608617" lon="16.329747">
			<ele>408</ele>
			</trkpt>
			<trkpt lat="50.608099" lon="16.328645">
			<ele>401</ele>
			</trkpt>
		</trkseg>
	</trk>
</gpx>