Zřícení předměřické vodní elektrárny do Labe v roce 1932 a stavba její nástupkyně
Výstavba zdejší vodní elektrárny byla úzce spojena s regulačními pracemi na Labi, které na konci roku 1912 postoupily od Hradce Králové až pod pevný předměřický jez, kde byl zřízen ve dně provizorní dřevěný práh. Protože se však zjistilo, že tyto práce nemohou být zastaveny, tak se o 2 roky později začalo s přípravou výstavby pohyblivého jezu (projekt byl vypracován Expoziturou c. k. ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze a stavba byla zadána firmě Ing. Karel Herzán z Prahy), kterou však hned na začátku ochromila 1. světová válka. Přesto se však podařilo závěrem roku 1915 dokončit stavební část jezu i mostu, který byl s jezem spojen. Začátkem roku 1917 však došlo při odchodu ledů k vážnému poškození chatrného pevného jezu, který byl v budoucím nadjezí stále v provozu, a musel být okamžitě opraven. Zároveň došlo k dokončení montáže jezové hradící konstrukce a zdvihacích mechanismů a urychleně bylo též započato s výstavbou vodní elektrárny pro zdejšího mlynáře Josefa Voženílka. Při průchodu ledů v roce 1918 došlo k opětovnému poškození a následnému zřícení starého jezu, čímž došlo k vyprázdnění zdrže a obtoku staveniště. Protržením jezu zůstaly mlýny a další podniky na Labském náhonu, do něhož starý jez vzdouval vodu, mimo provoz. V září téhož roku byla obnovena funkce Labského náhonu ze vzdutí nového jezu, ale veškeré práce na vodní elektrárně se 2 Francisovými turbínami s horizontální hřídelí a úpravách ve zdrži nového jezu byly ukončeny teprve v roce 1923. K jejímu plnému spuštění však mělo původně dojít již před 3 lety.
Již roku 1930 se objevily první problémy, kterým však nikdo nevěnoval pozornost, a tak se 10. dubna 1932 zhroutila strojovna předměřické elektrárny s obytnou budovou, polovinou jezu a mostu do Labe. Jen zázrakem vyvázli všichni obyvatelé elektrárny, která náležela mlynáři Josefu Voženílkovi, bez úhony. Tato katastrofa byla způsobena tím, že ničivé spodní proudy Labe od spuštění elektrárny v roce 1921 podemílaly základy, zvětšovaly vzniklé dutiny a praskliny, do nichž se propadly pilíře, až povolily neúprosnému tlaku vody, hmotnosti železa a betonu, takže nosná deska strojovny se zlomila a jen duchapřítomnost správce Kredby, strojníka Franka a velké štěstí zachránilo život 9 lidem, včetně 9leté Věry, dcery manželů Voženílkových, kteří byli v době katastrofy v Praze. Části dřevěného zařízení domu a bytu, dveře, kusy skříní, postelí a stolů, záclony, peřiny, různé textilie a drobnosti, to vše plulo jako němý svědek katastrofy k Hradci Králové. Dejme však slovo agrárnímu "Venkovu" ze 16. dubna 1932:
„Zásobování východních Čech elektřinou a předměřická katastrofa.
Předměřická katastrofa ukázala nejlépe, co znamená dokonalá elektrisace obcí a krajů. Jak jsme se zmínili, vodní elektrárna v Předměřicích na Labi byla uvedena do provozu v roce 1921. Byla to soukromá elektrárna J. Voženílka, která přebytek proudu dodávala do sítě Východočeských elektráren, akc. spol. v Hradci Králové. Elektrárna v Předměřicích byla dosti velkým objektem, neboť měla dvě turbiny o celkovém výkonu 1260 kva. Vyrobená energie byla jednak přímo dodávána do mlýnů kabelem o 5000 volt a pak vedením o 10.000 v do sítě Východočeských elektráren.
Katastrofa byla pocítěna v městské elektrárně v Hradci Králové po prvé v neděli ve 13.55 hod., kdy nastalo v síti krátké spojení a proto samočinně olejové vypínače vypnuly dodávání proudu. Již ve 13.58 hod. byly zase zapojeny a síť byla znovu pod proudem. Ve 14.10 hod. nastalo nové a mnohem větší krátké spojení v síti. Mezitím došla telefonická zpráva o katastrofě a proto ihned na místo byl vyslán vůz, aby odstranil vedení z bývalé hydroelektrárny, které se připojuje na hlavní vedení VČE. Ve 14.55 hod. mohla býti zase celá síť Východočeských elektráren pod proudem, neboť vedení z Předměřic bylo odstraněno. Pouze několik obcí v okolí Předměřic zůstalo bez proudu, neboť byly přímo zásobovány proudem z Předměřic. Kromě závodů, které pracovaly s vlastní vodní silou mezi Předměřicemi a Kukleny a které stržením jezu v Předměřicích neměly k disposici vodní spád, nebyl žádný jiný podnik postižen nedostatkem elektrického proudu. Kdyby uvedené podniky měly instalovanou primérní přípojku na síť VČE, pak ani ony se nedostaly do tak svízelné situace. VČE na žádost p. Voženílka za jeden den postavily prozatímní vedení, které zaručilo dodávku proudu pro světlo do mlýnů a druhý den pak dodávku potřebného proudu k pohonu. Instalace přívodu síly 500 ks za dva dny jest jistě výkon velmi pěkný a ukazuje pohotovost Východočeských elektráren.
Zásobování celého území VČE proudem je zaručeno, neboť elektrárny mají jednak velkou parní centrálu v Poříčí u Trutnova, dále vodní elektrárny ve Spálově, Liticích, Lese Království a Albrechticích a kromě toho řadu pomocných elektráren soukromých. Síť VČE jest připojena i na pardubickou elektrárnu a pak na síť Severomoravských elektráren, na severu na síť elektrárny v Liberci a Jablonci. Tímto spojením je zaručena dodávka do celé sítě i kdyby snad několik centrál bylo postiženo poruchami. V této naprosté bezpečnosti dodávky proudu jest právě výhoda soustavné elektrisace, kterou u nás provádíme od převratu vskutku plánovitě a k hospodářskému prospěchu celého státu.“
Krátce po katastrofě došlo k provizornímu zahrazení části řečiště od středního pilíře k pravému břehu hatěmi a záhozem, který byl opřen o zaberaněné piloty. Následně byl postaven hradlový jez u pravého břehu v místě bývalé vodní elektrárny, jejíž zbořeniště bylo odstraněno. Oprava havarovaného jezu skončila v listopadu 1933. Firma Josef Voženílek tehdy předložila dvojici nových projektů na stavbu vodní elektrárny, ale ani jeden jí nebyl schválen. V roce 1938 zpracovalo Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze projekt na výstavbu nového jezu a úpravu Labe v Předměřicích nad Labem. Stavba byla následujícího roku zadána firmě Kindl z Prahy a práce byly zahájeny v roce 1940, kdy bylo přikročeno též k úpravě řečiště. Po počátečních potížích bylo nutno projekt přepracovat a stavba pokračovala až do roku 1943, kdy ji zastavili Němci. S jejím dohotovením včetně obou polí silničního mostu a úseku přilehlé novostavby se započalo v roce 1946. Zaměstnanci si stanovili plán, že obě pole silničního mostu dokončí do 28. října 1948 a tento úkol dokončili o 5 dní dříve. Dále se zavázali, že odevzdají do provozu úsek silnice Předměřice nad Labem-Správčice do zahájení řepné kampaně, což rovněž splnili. Provedli též úpravu dvacetimetrového propustu, jak se zavázali Východočeským mlýnům. Roku 1948 byla stavebnímu závodu TA-511 zadána stavba vodní jímky ze železných štětovnic 16 m dlouhých v délce 113 m. Stavba horní stěny gigantické jímky byla zahájena 11. listopadu 1948 a ukončena 7. ledna 1949. Celé vodní dílo spolu s vodní elektrárnou bylo dokončeno až v roce 1952. Na tento krok se již s netrpělivostí čekalo, protože provizorní přemostění bylo v prosinci 1951 uzavřeno pro nákladní vozidla nad 2,5 tuny, což byl velký problém.
Již roku 1930 se objevily první problémy, kterým však nikdo nevěnoval pozornost, a tak se 10. dubna 1932 zhroutila strojovna předměřické elektrárny s obytnou budovou, polovinou jezu a mostu do Labe. Jen zázrakem vyvázli všichni obyvatelé elektrárny, která náležela mlynáři Josefu Voženílkovi, bez úhony. Tato katastrofa byla způsobena tím, že ničivé spodní proudy Labe od spuštění elektrárny v roce 1921 podemílaly základy, zvětšovaly vzniklé dutiny a praskliny, do nichž se propadly pilíře, až povolily neúprosnému tlaku vody, hmotnosti železa a betonu, takže nosná deska strojovny se zlomila a jen duchapřítomnost správce Kredby, strojníka Franka a velké štěstí zachránilo život 9 lidem, včetně 9leté Věry, dcery manželů Voženílkových, kteří byli v době katastrofy v Praze. Části dřevěného zařízení domu a bytu, dveře, kusy skříní, postelí a stolů, záclony, peřiny, různé textilie a drobnosti, to vše plulo jako němý svědek katastrofy k Hradci Králové. Dejme však slovo agrárnímu "Venkovu" ze 16. dubna 1932:
„Zásobování východních Čech elektřinou a předměřická katastrofa.
Předměřická katastrofa ukázala nejlépe, co znamená dokonalá elektrisace obcí a krajů. Jak jsme se zmínili, vodní elektrárna v Předměřicích na Labi byla uvedena do provozu v roce 1921. Byla to soukromá elektrárna J. Voženílka, která přebytek proudu dodávala do sítě Východočeských elektráren, akc. spol. v Hradci Králové. Elektrárna v Předměřicích byla dosti velkým objektem, neboť měla dvě turbiny o celkovém výkonu 1260 kva. Vyrobená energie byla jednak přímo dodávána do mlýnů kabelem o 5000 volt a pak vedením o 10.000 v do sítě Východočeských elektráren.
Katastrofa byla pocítěna v městské elektrárně v Hradci Králové po prvé v neděli ve 13.55 hod., kdy nastalo v síti krátké spojení a proto samočinně olejové vypínače vypnuly dodávání proudu. Již ve 13.58 hod. byly zase zapojeny a síť byla znovu pod proudem. Ve 14.10 hod. nastalo nové a mnohem větší krátké spojení v síti. Mezitím došla telefonická zpráva o katastrofě a proto ihned na místo byl vyslán vůz, aby odstranil vedení z bývalé hydroelektrárny, které se připojuje na hlavní vedení VČE. Ve 14.55 hod. mohla býti zase celá síť Východočeských elektráren pod proudem, neboť vedení z Předměřic bylo odstraněno. Pouze několik obcí v okolí Předměřic zůstalo bez proudu, neboť byly přímo zásobovány proudem z Předměřic. Kromě závodů, které pracovaly s vlastní vodní silou mezi Předměřicemi a Kukleny a které stržením jezu v Předměřicích neměly k disposici vodní spád, nebyl žádný jiný podnik postižen nedostatkem elektrického proudu. Kdyby uvedené podniky měly instalovanou primérní přípojku na síť VČE, pak ani ony se nedostaly do tak svízelné situace. VČE na žádost p. Voženílka za jeden den postavily prozatímní vedení, které zaručilo dodávku proudu pro světlo do mlýnů a druhý den pak dodávku potřebného proudu k pohonu. Instalace přívodu síly 500 ks za dva dny jest jistě výkon velmi pěkný a ukazuje pohotovost Východočeských elektráren.
Zásobování celého území VČE proudem je zaručeno, neboť elektrárny mají jednak velkou parní centrálu v Poříčí u Trutnova, dále vodní elektrárny ve Spálově, Liticích, Lese Království a Albrechticích a kromě toho řadu pomocných elektráren soukromých. Síť VČE jest připojena i na pardubickou elektrárnu a pak na síť Severomoravských elektráren, na severu na síť elektrárny v Liberci a Jablonci. Tímto spojením je zaručena dodávka do celé sítě i kdyby snad několik centrál bylo postiženo poruchami. V této naprosté bezpečnosti dodávky proudu jest právě výhoda soustavné elektrisace, kterou u nás provádíme od převratu vskutku plánovitě a k hospodářskému prospěchu celého státu.“
Krátce po katastrofě došlo k provizornímu zahrazení části řečiště od středního pilíře k pravému břehu hatěmi a záhozem, který byl opřen o zaberaněné piloty. Následně byl postaven hradlový jez u pravého břehu v místě bývalé vodní elektrárny, jejíž zbořeniště bylo odstraněno. Oprava havarovaného jezu skončila v listopadu 1933. Firma Josef Voženílek tehdy předložila dvojici nových projektů na stavbu vodní elektrárny, ale ani jeden jí nebyl schválen. V roce 1938 zpracovalo Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze projekt na výstavbu nového jezu a úpravu Labe v Předměřicích nad Labem. Stavba byla následujícího roku zadána firmě Kindl z Prahy a práce byly zahájeny v roce 1940, kdy bylo přikročeno též k úpravě řečiště. Po počátečních potížích bylo nutno projekt přepracovat a stavba pokračovala až do roku 1943, kdy ji zastavili Němci. S jejím dohotovením včetně obou polí silničního mostu a úseku přilehlé novostavby se započalo v roce 1946. Zaměstnanci si stanovili plán, že obě pole silničního mostu dokončí do 28. října 1948 a tento úkol dokončili o 5 dní dříve. Dále se zavázali, že odevzdají do provozu úsek silnice Předměřice nad Labem-Správčice do zahájení řepné kampaně, což rovněž splnili. Provedli též úpravu dvacetimetrového propustu, jak se zavázali Východočeským mlýnům. Roku 1948 byla stavebnímu závodu TA-511 zadána stavba vodní jímky ze železných štětovnic 16 m dlouhých v délce 113 m. Stavba horní stěny gigantické jímky byla zahájena 11. listopadu 1948 a ukončena 7. ledna 1949. Celé vodní dílo spolu s vodní elektrárnou bylo dokončeno až v roce 1952. Na tento krok se již s netrpělivostí čekalo, protože provizorní přemostění bylo v prosinci 1951 uzavřeno pro nákladní vozidla nad 2,5 tuny, což byl velký problém.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.257, 15.825)
Poslední aktualizace: 19.3.2026
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Předměřice nad Labem
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Zřícení předměřické vodní elektrárny do Labe v roce 1932 a stavba její nástupkyně
Osudy panelárny v Předměřicích nad Labem
Zajímavost
O výstavbě panelárny bylo rozhodnuto královéhradeckým KNV po přijetí usnesení o zprůmyslnění stavebnictví. Se zahájením stavby, jež bylsa vedena jako stavba mládeže, se začalo v roce 1957 a její budování probíhalo…
0.1km
více »
Předměřice nad Labem
Vesnice
Lidová tradice hovoří o tom, že tato obec obdržela své pojmenování po svém bájném zakladateli, čehož se drží i prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III.…
0.3km
více »
Hostinec U Bajerů v Předměřicích nad Labem
Dům, budova
Původní objekt na této parcele v dnešní ulici Obránců míru byl dřevěný a vznikl nejspíše někdy v 18. století. Často bývá vydáván za nejstarší hostinec v obci, ale tím nebyl, protože první krčmou v obci byla ta, kt…
0.4km
více »
Stará škola v Předměřicích nad Labem
Dům, budova
Původně byla tato obec přiškolena do Lochenic, ale zřízením železnice podpořený průmyslový boom přinesl Předměřicím nad Labem velký rozvoj, a tudíž chtěli mít místní obyvatelé také vlastní školu. Natož, když viděl…
0.4km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Předměřicích nad Labem
Pomník
První myšlenky na zřízení pomníku padlým se objevily 5. prosince 1918 při pohřbu syna zřízence dráhy Brožka, který zemřel na následky válečných útrap. 15. ledna 1920 se zase vrátil domů ze Sibiře přes Terst legionář Josef Balogh, takže tyto myšlenky znovu přišly na přetřes, ale opět nic, i když místní legionářská jednota, v jejímž čele stál Jan Perný, byla velmi aktivní. Snad v…
0.4km
více »
Osudy koželužny v Předměřicích nad Labem
Zajímavost
Původní statek čp. 96 z období po roce 1784 býval dřevěný, ale po roce 1840, kdy byla zhotovena indikační skica stabilního katastru (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA367018400), b…
0.5km
více »
Dům čp. 18 v ulici Obránců míru v Předměřicích nad Labem
Dům, budova
Původní zděný objekt byl vybudován ve 2. polovině 19. století a současné čp. obdržel nejspíše po zaniklém stavení, protože v době očíslování zdejších nemovitostí, kdy bylo využito také toto číslo popisné, tento dů…
0.5km
více »
Předměřice nad Labem - pyrám - pískovcový rozcestník
Rozcestí
V prostoru křižovatky v severní části Předměřic se nalézá zajímavý pískovcový směrník - pyrám, který stále ukazuje směr: cesta do Lochenic, do Nedělišť.... Pyrám býval stavěn v křížení starých Císařských cest, jeho stáří tedy může být cca 150 let...
0.5km
více »
Předměřice nad Labem - park
Park
Přibližně v centru Předměřic, mezi obecním úřadem a sportovní halou, se nalézá místní park. Krom dřevěného altánu a laviček se zde nachází také pomník věnovaný vojínům, kteří padli v okolí Předměřic v průběhu bitv…
0.5km
více »
Předměřický jez - vodní elektrárna na Labi
Jez
Jez s elektrárnou u Předměřic není klasický turistický cíl, ale technická zajímavost, na kterou narazíme při projížďce, nebo procházce podél Labe.
Práce na vodním díle na Labi u Předměřic byly započaty již v roce…
0.5km
více »
Volnočasový areál na Správčáku s nafukovacím rájem pro děti a restaurací
Zábava, atrakce
V Předměřicích nad Labem kousek od Hradce Králové naleznete volnočasový areál Správčák pro celou rodinu. Při budování areálu se myslelo jak na děti tak dospělé.…
0.5km
více »
Tyršovy sady v Předměřicích nad Labem
Park
Původně se jednalo o zahradu, jež náležela k čp. 18, což můžeme vidět jak z I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1v…
0.6km
více »
Osudy strojírny v Předměřicích nad Labem
Zajímavost
Původní objekt čp. 103 byl pouhým rolnickým statkem, jehož majitelkou byla v roce 1890 vdova Anna Morávková, jež se živila polním hospodářstvím a činžovním bydlením, přičemž zde ubytovávala zejména dělníky z místn…
0.7km
více »
Staré koryto řeky Labe u Předměřic nad Labem
Fotogalerie
Dříve se klikatila řeka Labe předměřickým katastrem úplně jinak než dnes, což můžeme vidět jak v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl…
0.7km
více »
Osudy Společného rolnického cukrovaru v Předměřicích nad Labem
Zajímavost
K utvoření přípravného výboru, který byl složen z Josefa Černého, majitele mlýna Budín, Josefa Jarkovského, mlynáře z Předměřic nad Labem, Adolfa Píši, velkostatkáře ze Správčic a J. A. Mikeše, obchodníka a majite…
0.8km
více »
Správčický písník
Rybník
Když se vysloví jeho jméno, tak snad není nikoho z Hradce Králové a jeho širého okolí, kdo by ho neznal, ať se jedná o milovníky vodních sportů a koupání, nebo o rybáře a rozličné nadšence přírody všeobecně. Jeho …
0.8km
více »
Boží muka v Předměřicích nad Labem
Boží muka
Tato Boží muka, jež se skládají ze základové patky, dříku, krychlové hlavice a kamenného kříže na vrcholu, mají snad až středověký původ (pouze podle lidových podání) a bývají rovněž označována za morový sloup. K jakému účelu byla postavena a kým, to se nikde listinně nedochovalo. Stejně tak se rozcházejí prameny v tom, kdy byla vybudována. Podle památkářů pocházejí z roku 1562…
1.1km
více »
Mlýny Budín a Automat v Předměřicích nad Labem
Dům, budova
První zmínka o existenci mlýna v Předměřicích nad Labem je z roku 1533. Tehdy zdejší mlýn prodal Vavřinec Zajíček za 800 kop grošů míšeňských Mikuláši Kydlinovi, a to s podmínkou, že obci královéhradecké povolí, a…
1.2km
více »
Správčice (Hradec Králové)
Osada
Správčice jsou jako pomístní jméno známy již z přelomu 14. a 15. století, osídlení zde vznikalo až v průběhu 16. století, ale první obyvatelé tohoto území se zde objevili již v pravěku, což dokládají četné archeol…
1.3km
více »
Olšovka
Potok
Tento potok, jenž nesl původní pojmenování Volšovka (podle na jeho břehu rostoucích olší, resp. podle olšovvky - semenné šišky), o délce více než 6 km a s plochou povodí 7,22 km2 vzniká na lukách pod Chlumem, kde …
1.3km
více »
Lochenice
Vesnice
Tato obec byla původně zvána jako Lochynice, teprve později se ustálil dnešní název. Tento nezvyklý název byl obci přisouzen podle lidové tradice od toho, že původní obyvatelé ještě neměli pěkně vypravená roubená …
1.4km
více »
Lochenice - kostel narození Panny Marie
Kostel
Lochenice - Kostel Narození Panny Marie byl zmiňován již v r. 1350. Během husitských válek byl zpustošen a vyrabován. Ke konci 15. století byl opraven a opatřen zvony. Barokní přestavby se kostel dočkal v letech 1…
1.4km
více »
V místa bitvy u Sadové - 23 km
Trasa
Popis trasy naleznete na adrese:http://ondra-pdvyv.wz.cz/odkazy/XXXV-2s.htm
Další trasy naleznete také nahttp://ondra-pdvyv.wz.cz
Linka 615015 obsluhující zastávku Lochenice,,kostel není na celostátní verzi vyhl…
1.4km
více »
Kostel Narození Panny Marie v Lochenicích
Kostel
Existence farního kostela v Lochenicích byla poprvé zmíněna v popisu pražské diecéze z let 1344-1350, kdy náležel pod královéhradeckého dekana a archidiakona. Ve 14. století pak byl opatřen zvláštním plebánem. Pod…
1.4km
více »
Nový hřbitov v Lochenicích
Hřbitov
Původní pohřebiště bylo u kostela Narození Panny Marie, kam od roku 1781, kdy byl zrušen starý hřbitov na Mýtském podměstí (dnešním Slezském Předměstí), museli pohřbívat své zesnulé obyvatelé Slatiny, Ruseka, Piletic a Svinar. V roce 1823 zde byly pohřbeny oběti cholerové epidemie, kterých bylo celkem 16, a to ze stavení čp. 17, 21 a 100. O 10 let později byla u starého hřbitov…
1.4km
více »
Lochenice - železný most
Most
Železný most přes Labe u Lochenic samozřejmě není klasický turistický cíl, ale tato téměř stoletá konstrukce stojí za vidění. Most byl postaven v roce…
1.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Hradec Králové - letecké muzeum
Muzeum
Hradecké letecké muzeum se nachází v areálu bývalého vojenského letiště. V expozici jsou k vidění legendární stíhací MiGy 15 a 21, bitevník SU 25 a vrtulníky Mi 2 a Mi 24. Provozovatel muzea je i provozovatelem Lé…
2.3km
více »
Komár u Ruseku
Zajímavost
Komár u Ruseku není žádný obtížný létající hmyz, ale je to označení pro naváděcí lokátor, který se nachází severovýchodně od Ruseku a přistávací dráhy Letiště. Dnes areál tohoto bývalého vojenského prostoru využívá Hradecký klub vojenské historie. Pomník, který je umístěn před budovo…
3km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Cyklostezka Hradec Králové - Josefov - Kuks, MAPA
Trasy
Cyklostezka spojující Hradec Králové, Smiřice, Josefov, Jaroměř a Kuks nás přivádí k významným památkám regionu jako je areál Hospitalu Kuks, Pevnost Josefov a kaple Zjevení Páně ve Smiřicích. Tato vybudovaná stez…
3.3km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
5.9km
více »




