Žlutice

V jihovýchodní části okresu Karlovy Vary, asi 30 km od tohoto lázeňského města, se rozkládá v romantické krajině nad údolím řeky Střely a pod majestátním vrchem Vladař město Žlutice. Jedná se o město s bohatou historií a zajímavými kulturními památkami, které je poprvé písemně doloženo roku 1186. Žlutice vznikly patrně během slovanské kolonizace jako obchodní stanice na cestě z Prahy do Chebu. Dnes však hlavní silnice vede jinudy a tak je město turisty trochu opomíjené. V současné době zde žije okolo třech tisíc obyvatel a Žlutice jsou součástí mikroregionu Vladař.

Centrum Žlutic tvoří rozlehlé čtvercové „Velké náměstí“, na kterém se nachází například budova radnice postavená v renesančním slohu. Dům lze snadno rozeznat podle hodin, znaku Kokořovců a Švamberků a samozřejmě podle vyvěšeného praporu. Další zajímavou budovou je muzeum, které sídlí v kdysi panském domě Zumrů z Herstošic, zvaném „Velký dům“. Lze tady shlédnout archeologické nálezy z nejstarší historie i exponáty z mladší doby včetně období husitství. V objektu muzea je také městská šatlava a zajímavé podzemí. Sklepy a chodby, některé dokonce dvoupodlažní, se pod městem stavěly od středověku. Dříve sloužily pro uchovávání potravin, dnes je část podzemních prostor zpřístupněna jako malé divadlo a lapidárium.

Muzeum ve Žluticích je ale asi nejvíce spojeno s pojmem Žlutický kancionál. Tato vzácná listina pochází z doby renesance, z období největšího rozmachu města. V roce 1537 koupili Žlutice páni z Plavna a někdy v této době vzniká jedno z nejkrásnějších děl iluminátorského umění 16. století, Žlutický kancionál. Jedná se o ručně psaný renesanční zpěvník písní, který byl určen pro křesťanské bohoslužby. Jako obdobné knihy, také tento je doplněn nádhernými iluminacemi. Originál kancionálu je od roku 1977 uložen v Památníku národního písemnictví v Praze. Ve Žluticích je k vidění pouze faksimile Žlutického kancionálu. Bohužel mají otevřeno pouze od května do září ve dnech středa až neděle v čase 9:00-12:00 a 13:00-17:00. Muzeum sice spadá pod Muzeum Karlovy Vary, ale lze konstatovat, že i toto svědčí o tom, že Žlutice zatím nejsou připraveny na turisty. Kontakt je následující: http://kvmuz.cz/kontakt/muzeum-zlutice.

V horní části náměstí může ještě zaujmout trojdílná zámecká brána, která vznikla při přestavbě městského hradu na barokní zámek v roce 1680. Bylo to období rozkvětu města, které doznívalo za vlády Lobkoviců z Hasištejna a Kokořovců z Kokořova, kteří kromě výše uvedené přestavby vybudovali okolní rozsáhlou zahradou. Po třicetileté válce však dochází k postupné germanizaci a význam města klesá. Období rozkvětu definitivně ukončil velký požár zámku, po kterém se zachovala pouze zámecká brána.

Po celé šíři brány probíhá odstupňovaná hlavní římsa. Nad arkádou se zvedá trojúhelníkový, zespodu prolomený štít se znakovou kartuší a po stranách arkády jsou zdvojené pilastry s maskarony a volutovými hlavicemi. Křídla s mohutnými obloukovitými štíty jsou vyplněna mušlovitými výklenky. Popis zajímavý, realita trochu jiná. Přímo za branou parkovalo auto a při pohledu na tento architektonický skvost dominuje panelový dům postavený kousek za zámeckou branou.

Centrum města bylo vyhlášeno za městskou památkovou zónu. A právem. Středověké město totiž dodnes připomíná například pět kašen, dochovaných v úpravě z minulého století. Nejznámější je kašna uprostřed Velkého náměstí z roku 1863. V její blízkosti stojí barokní sloup Nejsvětější Trojice z let 1701 - 1704, podle některých jeden z nejkrásnějších památníků v Čechách. Nad trojbokou základnou a dvojicemi andílků se tyčí vysoký jehlanec s reliéfně znázorněnými oblaky, andílky a jejich hlavami. U paty sloupu, která je rámována kuželovitou balustrádou, osadil autor díla, žlutický sochař a kameník Osvald Josef Wenda, plastiky českých zemských patronů - sv. Ludmily, sv. Václava a sv. Vojtěcha. Vrcholu sloupu dominuje samozřejmě sousoší Svaté Trojice – Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch Svatý.

Další kašny se nacházejí na Malém náměstí (z roku 1880), v Chyšské ulici (z roku 1877), v ulici 28. října a v ulici Dukelských hrdinů. Posledně jmenovaná ulice je jednou z těch, které vycházejí rovnoměrně z náměstí. A určitě se po ní vyplatí vydat, jelikož vede až ke kostelu Svatého Petra a Pavla. Člověk sice nejdřív přijde k celkem neudržovanému objektu fary, ale také u tohoto domu stojí za to se zastavit. Budova byla postavena v dnešní podobě v roce 1769 a obnovena po požáru o deset let později. Zaujmout návštěvníka města může zajímavý vchod do fary, ostatní pozoruhodnosti jako sluneční hodiny nebo gotické sklepy jsou před jeho zrakem schovány. Naštěstí hned vedle, mezi farou a kostelem je již zmíněná kašna, jejíž výzdoba sestává z plastiky koňské hlavy italského sochaře Ambrozia Petruzziho z počátku 18. století (původně se nacházela v Kokořovském dvoře) a z kamenné mozaiky se znakem Žlutic z roku 1973.

Kostel svatého Petra a Pavla, nejstarší architektonická památka ve městě, patří také na Karlovarsku k těm nejcennějším. Trojlodní bazilika se začala budovat v polovině 14. století a je zaklenuta gotickými křížovými žebrovými klenbami. Nejstarší architektonické nálezy z daného místa však spadají až do roku 1150. Hlavní loď byla dokončena v roce 1447 a presbytář je datován do druhé poloviny 14. století. Jižní loď může dokonce pocházet z původního menšího kostela, který začal být budován již v roce 1398, ale dokončen byl až v roce 1536. K severní lodi se vážou data 1481 – 1491, přičemž rok 1482 je spojen se stavbou čtvercové zvonice nad západním klenebním polem severní lodi. V následujících letech i staletích byly prováděny různé opravy a stavební úpravy, některé také souvisely s poškozením během městského požáru roku 1779. Významná renovace kostela byla provedena roku 1910.

Dominantním prvkem kostela jsou dvě věže, které jsou zakončeny pyramidovou střechou, na níž stojí malá věžička s cibulovitou střechou. Menší čtvercová věž na severovýchodní straně má rovnou vyzdívku, v níž je několik malých oken. Druhá rohová věž působí mohutněji a na první pohled je odlišná. Byla vystavěna v barokním slohu v protikladu k ostatním gotickým prvkům stavby. Na pilířích této věže jsou na severní straně umístěny dvě sochy svatých, Adalberta a Prokopa.

Interiér kostela, který jsem však zatím neviděl, by měl být také zajímavý. Dochovaly se v něm fragmenty gotických nástěnných maleb z roku 1435, renesanční kamenná křtitelnice z roku 1603 a chórové lavice z r. 1686 s renesančními malbami. Hodnotný je i barokní hlavní oltář s dvěma obrazy a sochami z roku 1667 či varhany z let 1774–1775, které jsou dnes národní kulturní památkou. Pod kostelem leží hrobka rodu Kokořovců i dalších duchovních, dobrodinců či šlechticů, kteří přispívali k zušlechtění okolí.

Kostel sv. Petra a Pavla patří Římskokatolické církvi a spadá pod farní obvod Žlutice. Podle vývěsky na dveřích by se zde mše svatá měla konat ve středu a v pátek v 17:00 (v 18:00 letního času) a v neděli v 8:30 hodin.

Do města lze přijet autem či autobusem z Karlových Varů, z Toužimi, Plzně, Chyše či Mariánských Lázní. Na okraji Žlutic vede železniční trať č. 161, jejíž základy byly vybudovány v roce 1897. Z východu sem přijíždějí vlaky od Rakovníka (Blatno u Jesenice) a od západu z Bečova nad Teplou.

Také v blízkém okolí města lze navštívit některá zajímavá místa:

- kostel Panny Marie v obci Skoky:https://www.turistika.cz/mista/kostel-navstiveni-panny-marie-skoky-panenko-skakava

- kaple sv. Jana Nepomuckého nad Žluticemi:https://www.turistika.cz/mista/kaple-sv-jana-nepomuckeho-nad-mestem-zlutice

- zámek a pivovar v městečku Chyše:https://www.turistika.cz/mista/zamek-a-pivovar-v-mestecku-chyse

- památník obětem nad Bochovem:https://www.turistika.cz/mista/pamatnik-obetem-nad-mestem-bochov

- kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Kozlov:https://www.turistika.cz/mista/kostel-nanebevzeti-panny-marie-ve-vesnici-kozlov

- akvadukt a Rohrerův mlýn:https://www.turistika.cz/cestopisy/akvadukt-rohreruv-mlyn-karlovarsko

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/