Zaniklá Slezská (Mýtská) brána v Hradci Králové

Tato cihlová brána se nacházela ve východní části středověkého opevnění Hradce Králové v dnešní Mýtské ulici a byla součástí horní hradební zdi postavené ve 14. století, na konci 14. století je v pramenech uváděna jako "nová", aby se odlišila od té původní, později zvané jako Pražské, přičemž později byla zvána jako Mýtská (valva Muthensis), a to z toho důvodu, že se tudy jezdilo z města na Vysoké Mýto. Následně byla přezdívána jako Slezská a nějaký čas se objevuje rovněž pojmenování Slepá, alespoň podle Eduarda Weicheta, což je však pouhá tisková chyba, která se objevila v publikaci "Dějepisné náčrty k vyučovacím účelům" z roku 1931, kdy sazeč zaměnil jméno Slezská za Slepá. Inu, i to se stává!

V poslední čtvrtině 15. století pak došlo k přestavbě městských bran. V té době měla podobu dvojice věží propojených stěnou s padací mříží či deskou. Obě věže měly čtvercový půdorys, výrazně menší jižní věž sloužila jako schodišťová, ve velké pětipatrové severní věži se zřejmě nacházely zbrojnice a místnosti pro posádku; věž ukončoval strmý dlátkový krov s ochozem a cimbuřím. Na průčelí menší věže byly osazeny iniciály "W" a "G", označující panujícího krále Vladislava II. Jagellonského a město samotné (Gradec, i když některé prameny tvrdí, že má připomínat krále Jiřího z Poděbrad). Od 15. století byly věže využívány příležitostně jako vězení a v roce 1584 prošla brána důkladnou opravou, aby byla za třicetileté války značně poničena. 19. února 1640 totiž prorazilo císařské vojsko první věží a druhou zapálilo. Zůstalo z ní jen torzo, klenutý oblouk, a po válce již ani nebyla opravována. V květnu 1846 byl kvůli povodni zatopen prostor u brány, kterou musela tamní vojenská hlídka kvapně opustit.

Při výstavbě dalších hradebních linií vznikl v jejím prostoru systém tří bran. V parkánové hradbě předsazené před horní hradební zeď ve 2. polovině 15. století se nacházela kulisová brána, snesená mezi lety 1756 a 1763 (je možné, že k tomu došlo v souvislosti s požárem města v roce 1762, kdy byla ohněm zasažena i ona). V dolní hradební zdi z počátku 16. století vystupovalo před Slezskou bránu velké předbraní s průjezdnou patrovou věží, v jejímž průčelí byly osazeny v roce 1520 nápisové desky, přenesené roku 1786 při demolici dolní hradební zdi (a tudíž i vnější části Slezské brány) do radnice a osazené dnes v jejím nádvoří. První nese nápis „Gedna wira geden krzest a laska mezi nami Czinmez bohu chwalu cest at raczy byti s nami. Veritas vincit“, druhá „Neb w wierze gednota czinyj mnoho dobreho warug se wiery pikharta y kazdiho z bludneho. Veritas liberalit“. Na třetí je letopočet 1520, štít s dvouocasým českým lvem a štít s gotickou majuskulou "G". Mezi nimi býval kalich, který byl roku 1626 otesán. Prostřední brána s věží byla ve Švédské válce vypálena a v 18. století z ní zůstal pouze oblouk s vraty. Brány zavírala vysoká vrata se spouštěcí mříží. Při stavbě pevnosti v roce 1778 byla zbořena mohutná severní věž při vnitřní bráně a o 8 let později vnější brána s věží.

Slezská brána, tj. její zbytek (vnitřní brána s jižní věží), byla zbourána roku 1873 kvůli rozšíření komunikace. V březnu 1903 se počalo s bouráním jejího zbytku, v němž byla umístěna vojenská věznice do doby výstavby nové vězeňské budovy, a poté zde byli ubytováni někteří chudí obyvatelé města. Z její pozdně gotické podoby (po roce 1476) se dochovala jižní hranolová věž jako součást domu čp. 2. a severní stěna velké věže v domě čp. 126, přičemž tyto pozůstatky získaly památkovou ochranu 14. ledna 1964, kdy byly zapsány do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/pravni-ochrana/mestsky-dum-129740). Roku 1975 se rozhodli členové vlastivědného spolku, že na nově vystavěnou část bývalé Mýtské brány připevní písmena G a W, a to tak, jak tam byla původně, jež zde můžeme vidět dodnes.

Zaniklá Slezská (Mýtská) brána v Hradci Králové na mapě