Tyto pozemky byly původně v majetku c. k. eráru. Teprve v roce 1903 je zakoupil stavitel Josef Novotný, a to za 3 520 K. Dům byl dostavěn roku 1904 a ještě v témže roce ho tento stavitel (rovněž autor jeho plánů i realizace) prodal za 32 000 K Bedřichu Kohoutovi, c. k. správci věznice. Následujícího roku byl prodán manžely Bedřichem a Johannou Kohoutovými za 33 400 K Václavu Pištorovi na Smíchově. V té době se zde pokusil K. Spitz otevřít kavárnu a vinárnu, ale jeho žádost o udělení vinárenské a kavárenské koncese nebyla na schůzi městského zastupitelstva 21. září 1905 doporučena.
V roce 1906 převzal Jindřich Havlíček od Václava Pištory na doplatek kupní ceny dům čp. 388 za 35 400 K. Václav Pištora koupil totiž od Jindřicha Havlíčka dům v Praze za 180 000 K. O 2 roky později měl dům již čtvrtého majitele, protože ho Jindřich Havlíček, hostinský v Praze, prodal Františkovi Hedrlínovi, majiteli vinárny "U námořníka" v Žižkově, za 40 000 K. Následně se stali vlastníky nemovitosti manželé Antonín a Marie Hrnčířovi.
Od počátku sloužil činžovnímu bydlení, ale v domě se rovněž nacházely různé kanceláře a dílny. Roku 1911 zde žili: vdova po lékaři Františka Bergmanová, služka Anna Černá, služka Anna Hanková, c. k. kontrolor techn. fin. kontroly ve výslužbě Antonín Hrnčíř, stavitelský asistent Václav Jelínek, stavitelský polír Alexandr Křikava, stavitelský polír Jan Křikava, vdova po c. k. četnickém strážmistru Marie Křikavová, městský stavitel Antonín Lochmann, služka Antonie Matějková, služka Anna Panenková, aranžér u firmy Berger & Munk Emanuel Slepička, porodní babička Julie Slepičková, malířský učeň Ladislav Smíšek, knihtiskárenský korektor František Tichý, c. k. šikovatel 18. pěšího pluku Josef Udlínek, malíř dekorací Rudolf Zeisl. V téže době měl v domě svou dílnu již zmíněný malíř Rudolf Zeisl. Situace se o mnoho nezměnila ani o 20 let později, kdy byl dům ve vlastnictví Rudolfa Hrnčíře, i tehdy tu žilo množství nájemníků: vdova Emilie Balánová, vdova Františka Haková, soukromnice Aloisie Jetmarová, vdova Františka Pancířová, učitelka Miloslava Pancířová, obchodní příručí Josef Polák. Důvodem toho bylo, že zdejší nájem byl mnohem přijatelnější než u mnohé konkurence.
Nic se zásadně neproměnilo na využívání domu ani v poválečném období, kdy se dostal do rukou státu, resp. města. V roce 1993 zde bylo zřízeno agenturní zastoupení životní pojišťovny Nationale-Nederlanden a informační kancelář Harvardské Burzovní Společnosti, a. s. Poslední změnou ohledně domu je rozhodnutí městského zastupitelstva z 25. května 2020 o neposkytnutí dotace na výměnu oken. Dnes je dům podělen mezi velké množství majitelů: Zdeňka Bendu, Mgr. Anetu Bendovou, MUDr. Svatopluka Kašpara, Ph.D., Mgr. Libuši Kašparovou, Josefa Kláska, JUDr. Dagmar Kláskovou, Adélu Lavickou, Matěje Lavického, Daniela Tučka a Darinu Tučkovou. Stejně tak je to s nájemci, neboť zde sídlí: od roku 2005 společnost PROXIMA SPORT s. r. o., původně TV PROXIMA s. r. o.; od roku 2011 pobočka COOL REALITY; cévní a chirurgická ordinace v roce 2014 vzniklého Flebocentra s. r. o. a není náhodou, že je tu rovněž několik advokátních kanceláří, což není div díky položení této nemovitosti. Nesmíme však opomenout i to, že zde společnost BrainMasters HK s. r. o. provozuje únikové hry. Více o nich zde:
https://www.brainmasters.cz.
Na závěr dodejme, že ze stejného období pocházejí i okolní domy, např. dům prof. Ignáce Svobody (U Soudu čp. 276) byl postaven v roce 1894 (po jeho dostavění se v něm nacházela výstavní kancelář Hospodářské průmyslové a národopisné výstavy pro východní Čechy, jež se měla uskutečnit mezi 12. a 26. srpnem 1894, ale nakonec byla prodloužena až do 2. září téhož roku) a dům Josefiny Brousilové (U Soudu čp. 327) byl zkolaudován roku 1900.