Chaty a chalupy
Mapa Ostravy a okolí
"Výprava" za polární září.
19. ledna 2026 k nám dorazil i s podporou vcelku rychlého slunečního větru (okolo sedmi set kilometrů za sekundu) oblak sluneční plazmy. Reakce zemské magnetosféry, respektive příchod k nám nastal o dost dříve než je běžné a to prakticky za jeden den. Běžné zpoždění bývá zhruba dvojnásobné. Tedy například pokud dnes zahlédneme na slunci výraznou erupci, tak máme asi dva dny se na to připravit. Jak rozvodné sítě, tak i pozorovatelé nevšední přírodních jevů. K nim patří i polární záře viditelné blíž k rovníku. Přesnější by asi bylo říci dále od pólů. V pohotovosti by měli být také radioamatéři, kdy se mohou na určitých pásmech naskytnout výjimečné podmínky pro spojení. Šance navázat vzácná spojení i na pásmech „kde by to rozum nedal“. Opačnou mincí stejných šancí může být i znemožnění spojení na pásmech, které jindy bývají „v pohodě“.
Nejdobrodružnější na tom všem je to, že se jedná o tak „dobře“ předvídatelné jevy jako je i „naše“ každodenní počasí. Tedy nic není zaručené a záleží jak se ke komu přikloní štěstí. Někdo může věnovat maximální úsilí a ani ťuk a někdo se může kochat „jen tak mimochodem“.
Pro ty, kteří se rádi nechávají ovládat technikou, existují aplikace například pro mobily, jenž se pokoušejí šance na viditelnost odhadovat. Co jsem se, pochopitelně až po obou zářích, které jsem se snažil pozorovat, zjistil, tak jedna by se měla jmenovat „Aurora Alerts“ [4]. V linuxu jsem měl také nainstalovaný krásný program, který ukazoval snímky Slunce a jeho aktivitu. Jmenuje se Xephem [5].
„Šanci“ ke spatření polárních září u nás lze nejjednodušeji odhadovat pomocí několika parametrů.
Jsou jimi například G-škála nebo Kp-index.
G-škála se snaží popisovat sílu geomagnetické bouře na Zemi. Je vyvolávána vnějšími vlivy a to především Slunce, tedy právě ony proudy sluneční hmoty, slunečního větu a další. Okolo Země obíhají satelity, které tuto aktivitu monitorují.
CME – u pozorování polárních září velice často zmiňovaná zkratka, která v překladu označuje koronární výrony hmoty.
Kp index nabývá hodnot do 9. Při své druhé snaze o pozorování polární záře jsem tuto informaci zjistil až na druhý den, ale i tak jsem se nevzdal a vypravil se na již před několika měsíci (při prvním neúspěšném pokusu) vytipované místo u Ostravy s výhledem na sever a snad s menším světelným rušením. Bohužel ani z dálky se nevyrovná temným místům v Beskydech. Na druhou stranu, se tam těžko v deset hodin večer vypravím, abych tam byl včas. Nebo v zimě, v třeskutých mrazech nevyrazím na kole 50 kilometrů do hloubi Beskyd s tím, že se ještě budu někam škrábat nahoru. Což o to, ale i při lepší teplotě, se v takových místech velmi rychle začíná promrzat. Vysílání v zimě na Smrku by o tom mohlo mluvit a mluvit. Kdo má auto, je akční a nelituje spánek „obětovat vědě“, tak pak může sklízet plody své noční oběti. Krásné snímky jsou potom například zde [14] až [20]. A já, inu, musím vzít za povděk podmínkami, které mám ve své blízkosti. To nic nemění na tom, že se mi třeba někdy podaří „objevit“ i vhodnější místo, které mě nyní nenapadá. Nejsem sobec… :-)) a tak se pochlubím, kde se snažím pozorovat já. Ať už bylo pozorování úspěšné nebo ne, tak se jedná o zajímavé místo, které v noci dostává zcela jiný charakter. Upřímně řečeno, přes den jsem zde nikdy nebyl…
Ale zpět se vrátím k hodnocení pomocí Kp indexu. Pro šanci, zdaleka ne extrémní viditelnosti, kdy by záře mohla být zachytitelná spíš fotoaparáty nebo mobily než přímo okem je u nás od cca šesti výše. Jen v extrémně temných místech bez světelného rušení, to i například Měsíce a v zimě (v létě není nikdy obloha úplně temná, ať už je atmosféra sebevíce „průzračná“). Inu v létě bude šance k viditelnosti zase o dost menší. Teplotní podmínky super, ale pozorování o to horší. V zimě podmínky výrazně lepší, ale mráz bude každou minutou blíž a blíž člověku. Podobně i mé pozorování a jeho délka nakonec byla ukončena mou malou „nízkoteplotní odolností“. 20. ledna již byla síla bouře nižší než o den dřív, ale podle předpovědi jsem nevydržel do jednoho okamžiku, kdy se měl během jednoho asi pětiminutového intervalu objevit zajímavost, jak znalci popisují „rychle se pohybující a měnící světelné oblaky“ i ve vyšších výškách (blíž zenitu) i u nás. Jedná se o ony tři viditelné vrstvy. Dole zelená nebo žlutá, nad ní červený, oranžový nebo narůžovělý pás spíš se svislými „jevy“ a nad ním ještě ony rychle se měnící (jak tvarem, tak i jasem) zelené nebo nažloutlé oblaky. V den, kdy jsem se záři pokoušel pozorovat já, tedy 20. ledna, se hodnota Kp indexu pohybovala nad hodnotou 6 až 7. Okem si nejsem jistý, jestli jsem něco viděl. Řekl bych, že nic. Přesnou odpověď na otázku jak rychle se vše v reálném času odehrává tedy nemám. Spousta publikovaných videí je složená ze statických několikasekundových (v lepších podmínkách i desítky sekund) snímků.
Pro porovnání:
Kp 7 je přibližně G3, což je „silná bouře“
Kp 8 je přibližně G4, což je „silná bouře“
Kp 9 je přibližně G5, což je „extrémní bouře“
Při hodnotě Kp 6, přibližně G2, tedy „mírná bouře“
nebo Kp 5, přibližně G1, tedy „malá bouře“ asi už u nás žádná šance na pozorování nebude. Ale vše může být jako předpověď počasí, tedy nic není zaručeno, ale také ani vyvráceno, že by se na malou chvíli nemohly podmínky zlepšit k vyšším hodnotám.
NYNÍ, ALE KONČÍM S TEORETICKÝM ÚVODEM A POHROUŽÍM SE DO NEVŠEDNÍHO VÝLETU (NEBO SPÍŠ JEN PROCHÁZKY) V NESTANDARDNÍ ČAS A TO ZA TMY.
O tom, že byla vidět polární záře i u nás jsem se dozvěděl ráno v práci s již krásnými fotkami, někdy i videi starými třeba jen několik hodin. Nejlepší čas měl být kolem půlnoci nebo do cca 3 hodin ráno. Zajímavý model „šance“ k pozorování polární záře v určitých zemských rovnoběžkách je zde: [11]. Krásný model „globusu“ je zde: [12]. Právě z něj jsem se pokoušel odhadovat šanci viditelnosti. Bohužel nikde se mi nepodařilo objevit archív těchto „snímků“ – dokonce je zde možné si pustit i video, jak by se mohla situace s postupem času měnit.
Z práce odjíždím normálně a vystupuji tedy v Porubě, protože mé pozorovací místo se nachází severně od jednoho prodejního komplexu v severozápadním cípu Ostravy – Poruby. Ze zastávky Pustkovecká je to na místo M ještě nějakou dobu daleko. Obloha není ještě úplně tmavá a tak nemusím spěchat. I tak už se dívám jestli náhodou mezi paneláky něco neuvidím. Nevidím, ale to mě nikterak nerozhazuje. Přece jen je zde tolik světla, že jsou vidět jen ty nejjasnější hvězdy a planety. V ten den máme to obrovské štěstí, že nebude rušit Měsíc. Jeho velmi úzký zapadající srpek je naopak krásným zpestřením západního obzoru. Minimálně půl hodiny, zdá se to jako věčnost, mi trvá cesta než se dostanu k lesu Osošník. Silně nasvětlený prodejní komplex po levici mi znemožňuje cokoliv dobře vidět. Naopak neosvětlený chodník po západní hranici Osošníku procházím pomaleji, protože jsou zde zmrazky, ale prakticky vůbec je nevidím. Nakonec se dostávám k rodinným domkům na Kopaninách a na zasněžené pole za nimi, které je mým cílem. Sníh je výhoda, v létě bych se zde vydat nemohl. Hýbu se, není ještě tak pozdě a tak je mi vcelku dobře. Musím přejít cestu pojmenovanou po Karlovi Svobodovi [13], který padl ve Španělské válce v roce 1938. Musím zajít až za rodinné domky, které naštěstí na sever moc nesvítí a zároveň mi vyvýšenina kryje světlo od Globusu. Bohužel stále jsem ve městě a jeho okolí a tak je zde všudypřítomný „opar“. Při cestě z Opavy, ale byla obloha neskutečně čistá. Zde si to už až tak moc nemyslím. Zatím spíš sleduji zapadající Měsíc a občas se pokusím vyfotit něco severním směrem. Podle modelu by to mezi pátou, šestou a sedmou hodinou večer neměl být žádný zázrak, ale setrvávám. Okem nevidím nic. Říkám si, že by byl fajn stativ. Ten pochopitelně nemám a tak se pokouším fotit jen z ruky. Na druhou stranu v té tmě vůbec nevidím na tlačítka a jen těžce si vzpomínám jak nastavit manuálně čas a clonu. Na fotkách vidím jen tmu a nejjasnější body.
No, takhle toho mnoho nezaznamenám. Když obcházím baráky, tak zde naštěstí asi nejsou psi, kteří by určitě i v této chvíli zmerčili můj vpád do jejich revíru. Nedivil bych se, kdyby jim celé pole patřilo… :-)
Po tmě se nedaří nic nastavit a tak se již pomalu smiřuji s tím, že teď večer asi nic neuvidím a mířím obloukem kolem baráku směrem k cestě se sodíkovkami. Zde se mi nakonec daří nastavit delší čas, který dávám zhruba na 10 sekund a clonu otevřenou jak nejvíc jde. Při cestě „pod lampu“ jsem musel obcházet větrolamy, ale ty se teď staly improvizovanou pomocnou rukou místo stativu. Očima stále nevidím nic, minimálně nic, co by stálo za řeč nebo se jakkoliv měnilo. Na fotkách, ale nějaký „povlak“ vychází. Zatím se neraduji, považuji to jen za „smog“ nasvětlený ze spod. Světlo ze Slunce pod obzorem by to ale být nemělo, na západu takový povlak není. „Pod“ severním obzorem jsou ale obce jako Plesná, Dobroslavice, Jilešovice nebo Háj ve Slezsku. V Dobroslavicích je i hospoda, které může venku svítit. Jak moc to nevím, protože mě nikdy nenapadlo to řešit. Na druhou stranu je zima a tak asi nikdo „na zahrádce“ nebude.
I tak dělám nějaké snímky, třeba se něco objeví. Oblak s oranžovo – načervenalým nádechem se při obzoru ukazuje, na druhou stranu není nikterak výrazný. Ale na poslední fotce vidím na displeji svislý rudý pás. Slabý, ale vidím. Je to zvláštní pocit, zdá se mi, že by to mohlo být ono. Ale s určitostí to říct rozhodně nemohu. Vidět něco co se vždy nepodaří. Možná jsem měl dělat další fotky, ale rozhodl jsem se, že pofičím pro stativ a za pár hodin se zde vrátím a budou ještě lepší podmínky.
ŽE SE PŘÍRODNÍ DIVADLO ROZEHRAJE…
Na počítači zjišťuji, že na monitoru zdaleka není on svislý pás tak výrazný jako na displeji foťáku. Už si nejsem tak jistý, že sem „viděl“ polární záři (a to si nejsem jistý ani dnes), ale jen smog. I tak beru stativ a vypravuji se na místo podruhé, že třeba uvidím něco jiného. Nad severem opět vidím jen jakýsi opar, který vypadá ještě horší než večer. Říkám si „asi se ten smog rozvinul ještě více než bych si přál“. I tak jdu dál v naději, že se situace zlepší. Okem stále nevidím nic, co by mě ohromilo. Našedlý opar, který může být onou polární září, ale mnohem pravděpodobněji jen městským rušením. Přesto fotím obzor zhruba od severozápadu do severovýchodu. Krásně jsou vidět souhvězdí, kterým kraluje Velká Medvědice, Orion, Býk s Plejádami a rozlehlými Hyádami. Blížence doplňuje planeta Jupiter. Pole pokryté tvrdě zmrzlým sněhem poskytuje zajímavé scenérie a to hlavě při pohledu na Ostravu, k hošťálkovickému vysílači nebo naopak spíš k severovýchodu k Plesné. Zajímavé je i to, že svislý pás o kterém doufám, že snad byla část polární záře, byla jen kousek od vysílače na kopci Končina nad Dobroslavicemi.
V „druhém dějství“ je dominantou nasvětlený kostel svatého Jakuba Staršího v Plesné. Křupající sníh je krásnou kulisou až se dostanu k něčemu, co vypadá jako hrana svahu a sníh už zde není. Neznám to zde, nevidím dolů a tak se zde už nevydávám. Již notně promrzlý a trochu zklamaný se vracím zpět. Zdá se mi, že začíná foukat ledový vítr a každá fotka je soubojem s mou chladovou odolností. Ani pohyb mě už nerozehřívá a já už si vlastně jen přeji odejít. Vydržel jsem zde asi hodinu. Představa, že bych zde měl být jen o deset minut déle než musím, mi nedělá dobře a tak jdu.
Na místě si nemyslím, že bych něco z té polární záře vyfotil, ale při pohledu na fotky v počítači po uklidnění, možná něco je. Nebo ne?
NEVÍM, NEJSEM SI JISTÝ, ALE ALESPOŇ JSEM SE TROCHU PROŠEL.
Zjišťuji, že tento den Američani označili jak „Den venkovních procházek“. Tam jsou asi takové svátky nutné, ale u nás to snad tak zlé není ani u děcek, které civí stále do mobilů a musí se jim ustupovat, aby nevrazily, protože vidí jen tu omezenou, řízenou realitu o rozměrech pět krát sedm nebo více centimetrů.
DOPORUČENÁ A POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE:
[1] https://meteor.asu.cas.cz/cz/post/zare_2026_01_19/
[2] https://www.nationalgeographic.cz/veda/slunce-solarni-maximum-polarni-zare-2026/
[3] https://sciencemag.cz/jak-vznikaji-polarni-zare-a-jak-o-ne-neprijit/
[4] https://www.spaceweatherlive.com/en/aurora-alerts.html … „upozorňovač“ na polární záře.
[5] https://github.com/XEphem/XEphem … skvělý astronomický program pro linux (s určitou snahou by mohli počítačoví znalci program zprovoznit i na jiných operačních systémech).
[6] https://auroraforecast.com/ … další z možností, kde hledat informace o pravděpodobnosti spatření polárních září i jinde než jen v okolí pólů.
[7] https://www.spaceweatherlive.com/cs/slunecni-aktivita/slunecni-snimky/sdo.html … snímky sluneční aktivity pozorované satelitem SDO, které stahuje výše uvedený program Xephem, lze vidět i zde na internetu.
[8] https://soho.nascom.nasa.gov/ … snímky z družice SOHO lze nalézt zde.
[9] https://www.astro.cz/clanky/slunecni-soustava/solar-orbiter-mise-ke-slunci-s-ceskou-ucasti.html … velice zajímavá družice „Solar Orbiter“ pozorující Slunce z mnohem menší vzdálenosti.
[10] https://www.star.nesdis.noaa.gov/goes/index.php … zajímavé pozorování poskytují i satelity na geostacionární dráze GEOS.
[11] https://www.swpc.noaa.gov/phenomena/aurora … model předpovědi „šance“ k viditelnosti polární záře.
[12] https://www.swpc.noaa.gov/communities/aurora-dashboard-experimental … model „globusu“ s krásným „mrakem šancí pozorovatelnosti“. I s denním zpožděním byl nad Amerikou výrazný červený pás. U „nás“ se hrana zeleného přibližovala k severní hranici Polska. V jednom pětiminutové intervalu se dokonce ony „živé“, velice pohyblivé a jas měnící zelené (nažloutlé) oblaky přiblížily i nad nás. Tehdy by byla šance je vidět hodně vysoko nad hlavou. Bohužel v té době jsem již byl minimálně půl, možná hodinu pryč – vtíravá zima mě donutila odejít a ani jsem to netušil. Kdo má sílu a odolnost, tak je asi v těchto případech dobré alespoň do půlnoci vydržet.
[13] https://www.swpc.noaa.gov/communities/aurora-dashboard-experimental … Karel Svoboda.
[14] https://www.youtube.com/watch?v=VCpU1aFpbls … úchvatná záře v Josefově.
[16] https://www.denik.cz/galerie/polarni-zare-viditelna-z-ceska-19-ledna-2026.html?photo=4
[17] https://www.youtube.com/watch?v=sh3IxMYp5SY
[18] https://udalosti.astro.cz/2026/02/mimoradne-zazitky-s-polarni-zari/
[19] https://slovacky.denik.cz/galerie/uhersky-brod-hvezdarna-polarni-zare-2026.html?photo=15
Přidat do oblibených uživatelů
Ostrava
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí "Výprava" za polární září.
