TURISTIKU PODPORUJÍ
61 079 turistů a cestovatelů
104 550 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 250 937,- odměny za články
 
Tipy a novinky Chaty a chalupy České BudějoviceChaty a chalupy  Mapa Ostravy a okolí
Ostrava leží v podhůří Beskyd na řece Ostravici. S přibližně 310 tis. obyvateli je třetí největší město v ČR. Ostrava je známá svou průmyslovou historií - hlavně těžnou uhlí, která byla ukončena v roce 1994. Těžbu dnes připomíná například Landek park - hornické muzeum a důl Michal.
TIP:
 Trasy Ostrava a okolí (65)
 
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Evropa
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Ostravská seismická stanice.

Turistické cíle Zajímavost

Fotografie (26)  • Foto: TomášNejedlý

     Článek by se mohl jmenovat také:

 

     „Jak jsem, čistě náhodou, při procházení nevšedního ostravského zátiší, „objevil“ seismickou štolu.“

 

     Ale vše popořádku. Jednoho vánočního mrazivého dne nebo spíš pozdního odpoledne jsem se vydal do již známých míst za ostravskou hvězdárnou a planetáriem pojmenovaném po opavském rodákovi Palisovi. Samotná hvězdárna má v budově pro návštěvníky umístěný seismograf, kde si každý může udělat alespoň malou představu o tom, jakou sílu je třeba pro jednotlivé stupně vyvinout. Inu, každý si může dupnout do podlahy a v reálném čase uvidí odpověď.

 

     Pokud se zájemce vydá ještě o kus dále, uvidí záznamové zařízení seismometru a velmi zřetelně na milimetrovém papíru i časový průběh. Tak to alespoň bylo při poslední návštěvě hvězdárny před několika lety, ale dá se očekávat, že tato zařízení tam budou i dnes.

 

     Jisté je, že zařízení odesílá svá data do regionálních i světových sítí i dnes. A základním zdrojem informací jsou zařízení umístěná v seismické štole v údolí potůčku se jménem Porubka, který zde vytváří velice krásné meandry. Právě tato zákoutí a na velkoměsto nevšední oáza klidu s nejrůznějšími terénními vlnkami mě dovedla do míst, o kterých jsem kdysi dávno něco málo četl a byly tedy uloženy ve velké hloubce mé paměti. Samotného mě udivilo, jak jsem si, při přibližování k jejímu portálu, na to dokázal vzpomenout.

 

      Nápisy nad vstupem jsou v současnosti jen těžce čitelné. Ke každé štole patří i datum vzniku. Nebylo jej snadné přeluštit. Venku mrzlo až praštilo, ale krajina při západu slunce byla velice kouzelná a zkoušela, jak dlouho vydržím bez rukavic fotit. Jednoznačně jsem ožil a toto nenápadné místo se mi velice líbí.

 

      Před mnoha lety byly místa, jako například oblast Bělského lesa mezi ostravskými částmi Dubina, Výškovice a Hrabůvka těmi, kam vstupovali jen ti nejodvážnější. Západní část Ostravy – Poruby nebyla naštěstí tak temně proslulá jako Bělský les o kterém se mluvilo, že vrazi zde „uklízeli“ své mrtvoly. Od těch dob se situace značně pokročila ke svému zvelebení a přes den už hrůzu nenahánějí. Jen, když se někdo rozhodně jít od Svatého pramenu na jižním okraji Bělského lesa domů do Hrabůvky již pozdě večer nebo v noci za tmy, tak obavy trochu „šimrají“ po zádech a tak raději běží. Na druhou stranu trochu obav za nevšední, svíčkami osvětlenou malou „lurdskou“ jeskyni na konci křížové cesty to určitě stojí. Věřící takhle může být dokonce o to více se „svým“ bohem.

 

     Ale zpět k neznámým a tichým místům za „porubskou“ hvězdárnou. Malé kopečky a „rokle“ v kombinaci s ne příliš hustým lesem mohou nabízet fotografům ve vhodném okamžiku ideální podmínky pro nevšední snímky se zapadajícím slabším sluncem mezi stromy. Kdo chce, tak si může udělat i větší procházku, již delší dobu neupravovanou „Sluneční stezku“, kterou se pokusím také někdy popsat. Tato procházka se pak může protáhnout na několik hodin, pokud již jednotlivá „místa“ - „zastavení“ známe a pokud ne, tak určitě ještě musíme nějakou tu hodinu navíc přidat. Cestou k seismické štole, ale ty nejvzdálenější sluneční hodiny mineme (nachází se na okraji lesa, dále ve směru k „dálnici“, tedy od hvězdárny přibližně jiho-jiho-západním směrem).

 

      Nejjednodušší cesta, jak se k portálu seismické štoly dostaneme, je pokračovat po asfaltové cestě podél objektu hvězdárny prakticky pořád přímo jihozápadním směrem. Nečekaně se silnice u hvězdárny a planetária J. Palisy jmenuje „K Planetáriu“. Kdo je z větší vzdálenosti, tak může využít autobusů ve směru na zastávkou „Krásnopolská“, nedaleko technologických center a „kolejí“ Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Zlaté časy, když jsem zde chodil na HGF (Hornicko-geologickou fakultu) a před tím i na FEI (Fakultu elektrotechniky a informatiky)... Lze taktéž využít „pásové“ modré značky (naučné stezky) o délce přibližně jedenácti kilometrů se začátkem i koncem u kdysi slavné hospody „Slovan“. Od tohoto zvláštního značení se můžeme vydat již „klasickými“ turistickými trasáami po dalších zajímavostech blízkého i vzdálenějšího okolí. Nejdelší trasy dosahují délky až padesáti kilometrů.

 

      Na zastávku „Krásnopolská“ jezdí v současnosti jediná autobusová linka číslo 46. Před rokem ještě jezdila linka číslo 90 přímo k planetáriu, ale ta byla dopravním podnikem zrušena. Od zastávky je třeba jít chvíli (asi 100 metrů) západním směrem po levé straně a pak sestoupit pěšinkou do lesa. Ta může být velmi často rozbahněná, ale určitě miliónkrát bezpečnější než pokračovat do údolí vytvořeného bezejmenným potůčkem, jež svou cestu začíná patrně někde v poli severně od obchodního komplexu začínajícího na písmeno G (abych nedělal reklamu někomu, komu skutečně nechci – pro přesnější určení: oblast s polem se jmenuje „Nový dvůr“, dále potůček pokračuje lesem v oblasti pojmenované „Díly“ a „Pustkovec“ a nakonec protéká severovýchodně od hvězdárny a po několika kilometrech se stane levostranným přítokem „Porubky“).

 

     Další, sice delší, ale určitě za horších podmínek schůdnější cesta je od vysokoškolských kolejí, kam člověka mohou dovést autobusové spoje číslo 37 a 40. Pokud by se zde chtěli podívat i „neostraváci“ nevlastnící auto, tak pak je nejvhodnějším spojem právě 37. Tem vyjíždí z UANu (Ústředního autobusového nádraží), pár set metrů od něj je i vlakové nádraží Ostrava – Střed. Dále „třicetsedmička“ pokračuje do Svinova, kde je i vlakové nádraží Ostrava – Svinov ve vzdálenosti asi 5 minut svižné chůze (když skutečně hodně spěchám, tak to „dám“ asi za tři minuty) od zastávek autobusových (pokud by někdo nepřijížděl vlakem do Ostravy – střed, ale sem). Vystoupím na konečné linky 37 u vysokoškolských kolejí a pokračuji již pěšky, asi půl hodiny po zelené turistické značce kolem parkoviště u nižších baráků, zhruba západním směrem. Po asi 600 až 700 metrech se musíme rozhodnout kam dále. Buď u odpočinkového místa opustíme zelenou turistickou trasu a budeme pokračovat „rovně“ ke hvězdárně nebo se ještě chvíli necháme vést značenou trasou (u odpočívadla tedy odbočíme doleva a kolem menšího běžeckého okruhu budeme pokračovat asi půl kilometru k rozcestníku „Za myslivnou – rozcestník“). Odtud již můžeme pokračovat přibližně severozápadním směrem přes les přímo nad „portál“ štoly, která je ovšem v relativně prudkém svahu, tak tuto zkratku příliš nedoporučuji.

 

     Lepší, i když delší, je od rozcestníku pokračovat pořád „rovně“ dolů a v ostré levotočivé zatáčce, již nad meandry, nepokračovat doleva, ale přesně naopak – proti proudu potůčku. Nyní zbývá už jen pár set metrů severo-severo-západním směrem a jsme před štolou.

 

      Současné označení seismické stanice v Ostravě – Porubě (obyvatelé Krásného Pole se se mnou nyní budou nepochybně přít, jestli již hvězdárna a štola „nepatří“ jim) v síti dalších stanic je OKC. V historii vzdálenější, kdy se měřilo jinými přístroji na jiném stanovišti, bylo označení OKP.

 

     Kdo je zvědavý a netrpělivý, tak zde uvádím veřejně přístupný odkaz na výstupy z měření stanice OKC: https://www.ig.cas.cz/vyzkum-a-vyuka/observatore/ceska-regionalni-seismicka-sit/ostrava-krasne-pole-okc/

 

    Nejprve se nacházely měřící přístroje v budově planetária, později se začaly hledat vhodnější místa. Mělo se tehdy jednat spíše o vědecké a studijní zařízení s názvem BMZ - „Báňská měřičská základna“. To vše v sedmdesátých letech minulého století. Ve spolupráci s Geofyzikálním ústavem Akademie věd bylo prováděno studium území a hledání vhodného místa, kde by měření bylo co nejméně ovlivňováno negativními vnějšími vlivy – falešná měření a detekce.

 

     „Báňská měřičská základna“ bylo i pojmenování „planetária“ při svém slavnostním otevření veřejnosti na podzim roku 1980. V roce 1994 bylo „BMZ“ ukončeno a hvězdárna s planetáriem začala spadat pod „Institut geodézie a důlního měřičství“ HGF VŠB. V této souvislosti musím připomenout, že pro „geologicky a mineralogicky smýšlející“ je místem, které „nesmí minout“ Geologický pavilon profesora Františka Pošepného spadající pod HGF VŠB. Představa, že si sbírku čítající mnoho desítek tisíců vzorků nejnevšednějších minerálů (i těch zcela běžných, ale patřících k Ostravsku a okolí jako k „velbloudovi hrb“) a patřící mezi největší u nás, stihnete během několika hodin „proletět“ je naprosto mylná. Mnoho hodin budete potřebovat jen na projití pouhého jednoho patra. Zatím jsem, ani po několika návštěvách, jej neprošel úplně, ale jen jejich nepatrnou část. A můžete si být jisti, že sbírka obsahuje i velmi „exotické“ nerosty nebo horniny o kterých si většina smrtelníků čte jen v odborných publikacích nebo časopisech. Některé mají i speciální prostory veřejnosti nepřístupné (to je prý možné jen po spoustě povolení). Další místo, které vřele doporučuji, pokud se naskytne možnost, navštívit.

 

     V letech 2012 až 2014 proběhla výrazná rekonstrukce celého planetária, kdy na tuto dobu nebylo planetárium veřejnosti přístupné. Koho by napadlo, že za deset let se pro určité a velice velké skupiny lidí stane na velmi dlouhou dobu (vedle dalších kulturních a zájmových organizací) také nepřístupné? Navíc se nedá čekat, že by byl politický ani ekonomický zájem, aby toto „kulturní období temna“ skončilo. :-((

 

     Z časů „velké rekonstrukce“ mám dokonce i někde schovánu na památku náhradní germaniovou diodu z nějaké části „starého“ planetária - „činek“. V případě této diody se nejednalo o důvěrně známé české, z řady GA2.. nebo ze zemí RVHP, což mělo také své kouzlo. Inu byla to velká změna, pro člověka, který strávil nemálo hodin svého mládí „na hvězdárně“ při poznávání toho dalekého, těžko popsatelného tajemství vesmíru.

 

     Ale zpět k počátkům. Když už přestalo vyhovovat umístění měřící aparatury v budově Báňské měřičské základny, tak se začalo přemýšlet nad dalšími možnostmi. Nejprve se vybudoval „seismický sklep“ mimo budovu hvězdárny a planetária, aby se eliminoval vliv vibrací budovy samotné. Stanice vznikla jako součást BMZ v roce 1983. Zjednodušeně řečeno, ve svých začátcích byla základna vybavena dvěma typy mechanicky zapisujících zařízení, měřících výkyv ve všech třech osách. Lepší by bylo, kdyby se stanice nacházela na pevnějších horninách, nicméně z důvodu finančních bylo zvoleno řešení levnější, ale ne tak vhodné, tedy do míst se sedimenty. O pět let později se stanice u planetária připojila do regionální seismické sítě. Ve vhodnějším místě byla vyražena asi 30 metrů dlouhá štola, do níž se pak měřící přístroje umístily. Tedy „tříosý seismometr“ a vertikální, který měřil jen „svislý pohyb“. Bylo zjištěno výrazné zpřesnění naměřených dat a hlavně citlivosti v štole, která více omezovala „falešné vibrace“ - rušení. Postupně se přešlo z „mechanických“ přístrojů na digitální a jejich správa z operačního systému DOS na, ve všech ohledech výhodnější, linux. Programy v tomto systému posílaly data do „centrál“ Ústavu geoniky Akademie věd v Ostravě a Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.

 

     Hlavním důvodem bylo monitorování otřesů u nás (v OKR, Ostravsko-karvinském revíru) v souvislosti s těžbou velice kvalitního černého uhlí. Pochopitelně seismická stanice je schopna měřit (a měří) i výrazně vzdálenější silnější otřesy. V článku, ze kterého čerpám, jehož odkaz je uveden i v seznamu literatury (doufám, že se mi popis podaří převést do „běžné řeči“ a příliš jej nezkreslit), se uvádí přenos dat pomocí FTP a vzdálené řízení pomocí telnetu. To v dnešní době není příliš bezpečné a tak předpokládám, že s postupem času se přešlo na bezpečnější protokoly.

 

      Oproti ostatním stanicím v síti má výjimečné postavení velmi blízko k významným a značně hlubokým důlním dílům. Nejhlubší důl na Ostravsku se jmenuje Petr Bezruč, kdysi také Důl Terezie s celkovou hloubkou necelých 1400 metrů!

 

      Mezi nejzajímavější záznamy seismické stanice v Ostravě – Krásném Poli, vedle nejrůznějších událostí v OKR, odstřelu v obrovském lomu nad Hradcem nad Moravicí, případně výrazného zemětřesení v Čechách, patří nepochybně záznam nejslavnějšího moravského, klidně bych řekl i českého bolidu (velmi jasného meteoru) „Morávka“. Meteoritu, který dopadl v úzkém pásu v beskydské oblasti „Morávka“. Jestli se dobře pamatuji a situace se s postupem let nezměnila, tak by jeho vzorek snad ještě mohl být umístěn v expozici meteoritů hvězdárny a planetária Ostrava, nedaleko níž se seismická štola nachází.

 

     Pokud by se někdo chtěl podívat na jiné meteority na „vlastní oči“ a na některé si dokonce sáhnout , tak doporučuji „Muzeum meteoritů“ v Místku. https://www.turistika.cz/mista/muzeum-meteoritu/detail

DOPORUČENÁ A POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE:

 

[1] Seismická stanice Ostrava / Krásné Pole (OKC)

... letáček Geofyzikálního ústavu Akademie věd české republiky, Ústavu geoniky Akademie věd a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

 

[2] https://actamont.tuke.sk/pdf/2001/n3/6holub.pdf

… výtažek článku „Zpracování dat přirozených a indukovaných seismických jevů registrovaných na seismické stanici Ostrava – Krásné Pole (OKC)“ v „Acta Montanistica Slovaca“, ročník 6 (2001), číslo 3, na stránkách 213 až 220.

 

[3] http://www.ipe.muni.cz/monet

 

[4] http://www.ugn.cas.cz

 

[5] http://www.ig.cas.cz

[6] https://www.ipe.muni.cz/public/aktualni-zemetreseni  ... mapa zemětřesení a otřesů. 

GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (49.835, 18.141)
Poslední aktualizace: 15.1.2022
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Ostrava

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
4,0km od místa

Příspěvky z okolí Ostravská seismická stanice.

Hvězdárna a planetárium
Hvězdárna a planetárium
Zajímavost
Hvězdárnu a Planetárium Johanna Palisy najdeme v oblasti Porubského lesa, který se rozprostírá mezi městskými částmi Ostravy a to Porubou a Krásným Polem. Budova hvězdárny a planetária byla postavena v roce 1980…
0.5km
více »
Planetárium Ostrava
Planetárium Ostrava
Tipy a novinky
Mezi Porubou a Krásným Polem najdete oblíbenou zelenou část Ostravy ukrývající ostravské Planetárium. Pravidelný program nabízí pořady a aktivity…
0.5km
více »
Nové planetárium Ostrava Krásné Pole
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Nové planetárium Ostrava Krásné Pole
Rozhledna
Velice zdařilá přestavba planetária v Ostravě !!! Planetárium je vybaveno novým projekčním zařízením, promítajícím do kopule nejnovější filmy a pořady o…
0.5km
více »
Ostrava - Krásné Pole
Ostrava - Krásné Pole
Městská část
Městská část Ostravy ? Krásné Pole se rozkládá v severozápadní části města. Tato městská část je obklopena lesem. Kolem západního okraje Krásného Pole protéká potok Měšnice, který jižně od městské části ústí do…
0.9km
více »
Prajzská a Polsko na kole
Prajzská a Polsko na kole
Trasa
Cesta z Poruby nenáročným terénem převážně po cyklostezkách nejprve přes Martinov k řece Opavě, kolem rybníku Štěpán a Loděnice, kolem štěrkovny do Hlučína a dále přes Darkovičky s pěchotními  sruby a tanky do Darkovic a Hatě, kde bude pře hranicí nejvyšší bod trasy 281 m n. m. Na hranici je kromě cedule ještě stará celnice, která je již opuštěná. Od hranice vede rovná cesta až do Tworkówa, kde je kostel sv. Petra a Pavl…
1.2km
více »
Po kostelech a kaplích hlučínska
Po kostelech a kaplích hlučínska
Trasa
Odjezd z Ostravy - Poruby přes Děhylov do Hlučína Hlučín - Katolický kostel sv. Jana Křtitele u zámku je původně gotická stavba z r. 1378. Byl několikrát přestavován v renesančním, barokním a pseudogotickém slohu. Bylo přistavěno několik kaplí s. Anny, sv. Andělů, sv. Michaela a Panny Marie Egyptské – všechny v renesančním slohu. -        Evangelický kostel u autobusového nádraží (červený), byl založen r. 1862 na půdor…
1.2km
více »
Cyklotrasa z Pustkovce do Pustkovce
Cyklotrasa z Pustkovce do Pustkovce
Trasa
Odjezd z Pustkovce do Plesné kolem hypermarketu Globus, cesta pokračuje kolem kostela sv. Jakuba Staršího z let 1783 - 1787 pak na do kopce na konečnou autobusu č. 51 a pak třešňovou alejí…
1.2km
více »
Poruba - myslivna
Poruba - myslivna
Rozcestí
Poruba - myslivna je orientační místo a rozcestí na zelené turistické značce a nachází se v oblasti Porubského lesa nedaleko myslivny. Rozcestník je umístěn na kmenu stromu u křižovatky lesních zpevněných cest. …
1.2km
více »
Okolí Ostravy
Okolí Ostravy
Trasy
Na první pohled se zdá, že v blízkém okolí Ostravy nejsou žádné kopce, ale pro cyklistu jsou cesty stále nahoru a dolů nebo naopak. Cesta z Pustkovce do Krásného Pole je do kopce pak po nové cyklostezce dolů k pos…
1.2km
více »
Letní koupaliště Ostrava Poruba (Vřesina)
Letní koupaliště Ostrava Poruba (Vřesina)
Vodní nádrž
                             Přírodní koupaliště "Vřesina"největší ve střední Evropě2.8.2020Letní koupaliště Ostrava Poruba Rekreační 236/74, Ostrava-PorubaProv…
1.5km
více »
Šutrově rozkvetlá Poruba
Šutrově rozkvetlá Poruba
Tipy na výlet
Mám místo v autě - chceš? Chci!!  VŠ báňská, to zní dobře. Můžu zůstat při cestě a konečně se podívat na hrad Starý Jičín, nebo..  Geologický pavilon... to jest muzeum šutrů. To by mohlo být hodně zajímavé. Tak se…
1.8km
více »
Geologický pavilon Prof. F. Pošepného - Ostrava Poruba
Geologický pavilon Prof. F. Pošepného - Ostrava Poruba
Muzeum
Geologický pavilon profesora Pošepného je zajímavou ostravskou muzejní expozicí. Je zde vystavena sbírka nerostů, hornin a zkamenělin. Pavilon je na objednávku přístupný hromadným, zvláště školním výpravám, vešker…
1.9km
více »
Ostrava Poruba  - amfiteátr, aula a rektorát VŠB-TU
Ostrava Poruba - amfiteátr, aula a rektorát VŠB-TU
Dům, budova
Velmi zajímavá sestava moderních budov s odpočinkovou zónou - venkovním amfiteátrem s umělým vodopádem. Jde o jedno z nejhezčích porubských Zákoutí, kde se vás netýká ruch nedalekých hlavních cest a paradoxně ani …
1.9km
více »
Za pstruhy do Bělé
Za pstruhy do Bělé
Trasa
Pro cestu do Bělé je možné vybrat několik tras s využitím pouze cyklostezek nebo také částečně po silnicích. Délka trasy v jednom směru je asi 20 km. V Bělé je několik atrakcí, které je…
2km
více »
Pustkovecké bludné balvany
Pustkovecké bludné balvany
Kámen
V městské části Ostravy v Pustkovci najdeme několik bludných balvanů. Jeden je za nynějším obvodním úřadem (bývalou školou), druhý naproti hasičské zbrojnici a třetí u frekventované křižovatky naproti kostelu. …
2.1km
více »
Pustkovecký bludný balvan.
Pustkovecký bludný balvan.
Kámen
V ostravské části Pustkovec se nachází několik bludných kamenů. Prakticky ani jeden z nich se nenachází na místě kam ve velmi dávné době doputoval, ale byl přemístěn k významnějším bodům v Pustkovci. Tato městská …
2.1km
více »
Ostrava - Pustkovec
Ostrava - Pustkovec
Městská část
Pustkovec - obec na západním okraji Ostravy. Postupem času se zdejší vesnická zástavba ocitla uprostřed betonové džungle panelových domů. Poblíž se nachází areál Vysoké školy báňské, Technologický park . V o…
2.3km
více »
Vřesina
Vřesina
Vesnice
Vřesina leží nedaleko města Ostravy a to západním směrem. Obec se rozkládá mezi dvěma údolími, které tvoří říčka Porubka a potok Vřesinka. Na toku Vřesinky je jihovýchodně od obce vybudován rybník. Severozápadn…
2.3km
více »
Poruba - smyčka
Poruba - smyčka
Rozcestí
Poruba - smyčka je výchozí bod žluté turistické trasy a modře značené vycházkové trasy. Rozcestník je umístěn na sloupu elektrického vedení naproti tramvajové smyčky v jižní části Ostravy - Poruby a u silnice ve…
2.4km
více »
Ostrava - Poruba
Ostrava - Poruba
Městská část
Poruba, původně ves z 14.stol., se stala částí Ostravy v roce 1960. Můžeme zde najít renesanční zámek z 16.stol., který byl několikrát přestavován. V 2. polovině 20. stol. se zde začalo budovat satelitní Městeč…
2.4km
více »
Ostrava - Plesná
Ostrava - Plesná
Městská část
Plesná je městskou částí Ostravy a rozkládá se v severozápadní části města. Plesnou tvoří dvě osady a to Stará Plesná a Nová Plesná. V okolí obce se rozprostírají lesy, západně od osady je les zvaný Butory. Seve…
2.6km
více »
Městská památková zóna Ostrava-Poruba
Městská památková zóna Ostrava-Poruba
Městská část
Kdo by si myslel, že městská sídliště jsou jen hromadou panelových nocleháren, ten je na omylu. V Ostravě, městské části Poruba byla v roce 2003 vyhlášena "městská památková zóna", a to zejména na území 1. stavebího obvodu, který byl postaven v 50. - 60. letech minulého století sice v ruském stylu socialistického realismu, který zahrnuje stavební styl i úpravu zeleně, ale…
3km
více »
Martinov - Děhylov
Martinov - Děhylov
Trasa
Od konečné zastávky MHD v Ostravě - Martinově se vydáme po modré značce k toku řeky Odry a pokračujeme proti jejímu toku na rozcestí Děhylov - železniční stanice. Z tohoto rozcestí dále jdeme po zelené značce na rozcestí v obci Dobroslavice. Z Dobroslavic se vydáme dále po žluté přes Plesnou k Pustkovci. Z rozcestí v Ostravě - Pustkovci půjdeme po modré značce zpět do Ostravy …
3.3km
více »
Turkov
Turkov
Přírodní památka
Turkov je přírodní památka, která se rozkládá západním směrem od železniční stanice Ostrava-Třebovice. Jižním směrem se rozkládá město Ostrava a severním směrem je město Hlučín. Severním směrem od přírodní památky…
3.6km
více »
Velká Polom
Velká Polom
Vesnice
Velká Polom leží severozápadním směrem od města Ostravy. Obcí prochází silnice spojující města Ostravu a Opavu. Severozápadně od obce se nachází Hrabyně, severním směrem obec Háj ve Slezsku a severovýchodním smě…
4.2km
více »
Lázně Klimkovice
Lázně Klimkovice
Lázně
Lázně Klimkovice patří mezi nejmladší v ČR. Historie lázní se začíná psát v 50 - 60. letech 20.století, kdy na území Ostravského kamenouhelného revíru probíhal geologických průzkum. Při něm se provádělo několik vr…
4.7km
více »
Klimkovice - lázně
Klimkovice - lázně
Rozcestí
Klimkovice - lázně je výchozí bod modré turistické trasy v areálu Jodových lázní Klimkovice. Rozcestník je umístěn u parkoviště v lázeňském areálu a naproti zastávky autobusu MHD. Z okrajové části lázeňkého areá…
4.8km
více »
Klimkovice
Klimkovice
Město
Klimkovice leží na Severní Moravě, jihozápadním směrem od Ostravy. Klimkovice jsou lázeňské městečko s jodovými lázněmi, které se rozkládá u jihovýchodního okraje Oderských vrchů. Budovy lázeňského komplexu najd…
6.1km
více »
Ostrava
Ostrava
Město
Ostrava, třetí největší město České republiky, je s počtem obyvatel přibližně 311 tisíc srdcem Moravskoslezského kraje. Leží nedaleko slovenských a polských hranic na březích řeky Ostravice…
11.6km
více »