Vyhlídka „Milada“ na hradě Lichnice

Kromě známé vyhlídky Dívčí kámen bývá pohled na kouzelnou okolní krajinu ještě mnohem hezčí ze zříceniny hradu Lichnice, odkud se na tuto část pomezí Středočeského a Pardubického kraje dívali lidé již před mnoha staletími, ať již ještě v dobách existence tohoto objektu, tak po jeho zničení, jež má na svědomí jak požár v roce 1610 a následná odbytá obnova od Zikmunda ze Suché, tak jeho poboření roku 1649 na příkaz Ferdinanda III. Různých objektů s touto náplní se zde v rámci staletí vystřídalo rovnou několik, přičemž ten poslední musel být odstraněn v roce 1997 (krásně je vidět v leteckém měřicím snímku z roku 1995; viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1995.HERM58.02424&bz=-662923.48,-1076701.79), protože díky tomu, že byl stejně jako jeho předchůdci ze dřeva, tak podléhal rychlé zkáze, která je ještě znásobena jeho položením, kdy tudy dují velké větry a ani atmosférickým srážkám není nijak zvlášť bráněno. Navíc sestával z dřevěného schodiště a vyhlídkové plošiny, jejíž podpěry byly zatlučené do hradního zdiva, což nebylo zrovna zdařilé a nešetrné řešení.

Vzhledem k tomu byly vyhlídky z Lichnice nesmírně oblíbené a jejich krásu vyzdvihovala řada různých publikací. Jako příklad si dejme knihu "Čáslavsko" od Klimenta Čermáka, která vyšla v roce 1911 a nalezneme v ní mj. tato slova:

"Za poslední branou v prostranném dvoře po levé straně byla přehluboká, nyní již skorem úplně zasypaná studně. Marně se ohlížíme po nějakých znatelných a zajímavých architektonických zbytcích, s jakými se ve většině hradních zřícenin setkáváme, zde pracovala bestia triumphans důkladně a se zdarem. Nejlepším toho důkazem jest v severovýchodním úhlu zachovaná část spodku veliké věže, jejíž dva metry silné zdi neodolaly lidské zběsilosti. V severozápadním rohu byla rozsáhlá podélná stavení, nejspíše as obydlí čeledě hradní, konice, zásobárny a skladiště různých potřeb. I tyto stavby byly pobořeny a zachovala se z nich pouze zadní západní část s velikým oknem, s něhož jest rozkošná vyhlídka, pro kterou již neměl by nikdo opomenouti návštěvu hradu, má-li k tomu příležitost.

Vyhlídka na stranu čáslavskou ohraničena jest Kaňkem a Vysokou, přehlížíme Polabí až ke Kolínu a spatříme na sta vísek, spočívajících v půvabné zeleni. Nad ně vyniká staroslavná Kutná Hora a královská Čáslav s vysokou svou věží, tyčící se jako milník v tomto požehnaném kraji. Stromořadími lemované silnice protínají úrodná pole, od nichž odráží se stříbrný lesk rybníků. Klikatý tok říček a potoků a v pozadí černající se lesy doplňují vábný obraz a povznášejí mysl, jež se však záhy zachmuří, jak mile opět popatříme na spustošené své nejbližší okolí. V jižním cípu jsou zbytky paláce, v němž rovněž ničeho pozoruhodného nelze viděti."

Předem jmenovaná slova však nevystihují vezdejší krásu ani v nejmenším, protože ta je na vlastní oči spatřená ještě mnohem libější! Z tohoto důvodu sem vždy směřovaly přímo davy návštěvníků, ať již šlo o různé výlety, či školní exkurze. Mnohé z nich však svého cíle nedosáhly. Jako příklad můžeme zmínit výlet mužského zpěváckého spolku Pernštýn v Pardubicích 12. července 1885, kdy se strhlo přímo boží dopuštění a velkým lijákem byla nepříjemná i cesta do Třemošnice. Z tohoto důvodu se město Třemošnice rozhodlo již v roce 2008 obnovit zašlou slávu vyhlídek z Lichnice. Tentokrát se však rozhodlo pro něco trvanlivějšího, co by vydrželo mnohem delší čas než dřevěná konstrukce (viz https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/hrad-lichnice-ma-novou-rozhlednu.A170317_161327_pardubice-zpravy_jah). Tomuto materiálu byla dána přednost pouze pro přístupové schodiště, které se sem mnohem více hodí než jakákoliv kovová konstrukce. Rozhledna o výšce 10 m je tak celkem tvořena 15 dřevěnými a 48 železnými schody a uchycena je na trojici ocelových pilířů (třetí pilíř slouží jako opěra spirálovitého schodiště), jež jsou ukotveny v betonovém základu, přičemž sama konstrukce je téměř úplně kryta zbytkem hradní věže, aniž by však s ní byla jakkoliv spojena a mohla ji tak poškodit.

K jejímu vybudování Mikroregionem Železné hory došlo v letech 2016-2017, a to nákladem 1,7 milionu Kč, přičemž autorem návrhu byla společnost DESIGN s. r. o. Chotěboř, technickou dokumentaci zhotovila firma CODE spol. s r. o. Pardubice, zhotovitelem se stala společnost SOSTAF s. r. o. Heřmanův Městec za subdodavatelské podpory v podobě firem: NOPO s. r. o. Slatiňany a Truhlářství Novák s. r. o. Rabštejnská Lhota. Její slavnostní otevření pak proběhlo 22. května téhož roku (viz https://www.tremosnice.cz/zivot-ve-meste/kalendar-akci/oficialni-otevreni-vyhlidky-na-lichnici-347_268cs.html). Tehdy byla rovněž pokřtěna jako "Milada", a to podle známé pověsti o zdejší kruté panně Miladě, která má strašívat nejen po hradní zřícenině, nýbrž i kolem blízké vyhlídky Dívčí kámen. Tuto slavnost zahájil třemošnický starosta Ing. Miroslav Bubeník, po němž pohovořil ještě předseda Mikroregionu Železné hory a starosta města Ronov nad Doubravou Ing. Marcel Lesák. Následně bylo třemošnickou školní mládeží předvedeno krátké divadelní představení o již zmíněné ukrutné dceři lichnického pána. O samotný křest rozhledny se pak postarali: radní, zastupitel a náměstek hejtmana Pardubického kraje Ing. Roman Línek, MBA a radní Pardubického kraje pro sport, cestovní ruch, volnočasové aktivity a informatiku René Živný (viz https://www.tremosnice.cz/mesto/informace-o-meste/fotogalerie/setkani-u-milady-krest-nove-vyhlidky-na-lichnici-424cs.html). Od té doby by se dala tato vyhlídka označit za velké lákadlo, jež pomáhá zřícenině Lichnice k tomu, aby na ní opět tepal život. Není tedy divu, že byla vyhlídka navržena do soutěže Stavba roku Pardubického kraje 2017 a ve své kategorii obnovených památek se jí opravdu stala (viz https://pardubice.rozhlas.cz/stavbami-roku-jsou-rozhledna-milada-i-tyrsovy-sady-6028434).

Vyhlídka „Milada“ na hradě Lichnice na mapě