Vratislav – Kaple zlatníků jako lapidárium renesančních náhrobků (Wroclaw - Kaplica Złotników)
Kaple zlatníků patří k významným památkám dolnoslezské středověké architektury. Kromě toho je také – nebo dnes už spíše hlavně - lapidáriem cenných renesančních a raně barokních náhrobků i epitafů. Kapli, která je známá také pod jmény Goldschmiedekapelle nebo Wielka Kaplica Jałmużnicza, najdeme v severní boční lodi chrámu sv. Máří Magdalény a její vznik je datován koncem 14. století (nejčastěji se uvádí období okolo roku 1390).
„Exponáty“ lapidária jsou dnes v podstatě jediným mobiliářem kaple. Jedná se přitom o poměrně rozsáhlou sbírku prací nejvýznamnějších umělců a kamenických mistrů Slezska. Je přitom zajímavé, že svého času se jednalo o jednu z nejzdobnějších středověkých kaplí na území Slezska. Některé části mobiliáře Kaple zlatníků – jako např. fragmenty křídlových oltářů nebo skulptury – jsou dnes k vidění ve wroclawském Národním muzeu.
V Zlatnická kapli jistě každého na první pohled zaujme největší wroclawský manýristický epitaf Jiřího II. von Kupferberga z Burghausu (†1600) a jeho manželky Patientie, který v letech 1601 až 1602 vytvořil Gerhard Hendrik z Amsterdamu. Velmi zajímavá je zde analogie představující Georga jako zakladatele rodu umístěním sarkofágu na řezbu kmene stromu. Epitaf také zdobí postavy Mojžíše a sv. Jana Křtitele nebo maskarony.
Dále jsou zde umístěny původní náhrobky rytíře Hanse von Bees ml. (†1598) a Anny von Auersberg (†1583), Johanna von Nostitz (†1580), Sigismunda von Kroebelwitz (†1573) a Barbary von Biedau (†1583). Další náhrobky sem byly přeneseny z jiných kostelů; jedná se o Joachima von Biedau († 1609), Helenu a Annu von Schkopp (†1576) a Caspara von Biedau (†1595).
V kapli jsou k vidění také další zajímavé kamenné artefakty, jako např. výzdoba z několika domů historického centra města, působivý sarkofág královského rady Johanna Christiana von Blockmanna (†1752), epitaf představeného nemocnic sv. Bernarda a Ducha svatého Georga Becka st. (†1613) a jeho manželky Anny, erb Christopha von Tyrolt z roku 1721 nebo zdobný manýristický epitaf Daniela Anfanga ml. (†1612) a jeho manželky Magdaleny.
Občas se ovšem může stát, že se „mobiliář“ lapidária v Zlatnické kapli částečně obmění.
Zcela na závěr alespoň pár slov o chrámu sv. Máří Magdalény. Tento bývalý farní kostel a současná katolická katedrála začal psát svou historii na konci 11. století, aby pak byl první svatostánek přestavěn v letech 1242 až 1248. Současný gotický kostel byl postaven v letech 1342 až 1362. Jeho věže sice byly zcela dokončeny teprve v roce 1481, ale Most kajícníků je písemně zmiňován již roku 1459. Jednotlivé kaple v bočních lodí vznikaly postupně od II. poloviny 14. století do poloviny 16. století. V kostele se původně nacházelo více než 200 různých náhrobníků a epitafů (převážně bohatých měšťanů, členů cechů, bratrstev a významných vratislavských řemeslníků) ale velká část jich byla – bohužel – nenávratně zničena. Na konci 19. století zde proběhla regotizace kostela pod vedením arch. Lüdeckeho a Plüddemanna. V roce 1945 byl kostel vážně poškozen (17.5. zde vybuchla munice, kterou si v kostele uskladnila Rudá armáda), takže musel být částečně přestavěn v letech 1960 až 1970.
Příspěvky z okolí Vratislav – Kaple zlatníků jako lapidárium renesančních náhrobků (Wroclaw - Kaplica Złotników)




