U mohylových hrobů nad Nedachlebicemi

Lokalita se spolu s turistickým odpočivadlem nachází jižně od obce na zalesněném hřebeni, po kterém prochází zeleně značená tur.trasa a trasa NS Po hranici devíti katastrů. Tady je poblíž velké mohyly v podobě kruhovitého pahorku umístěn rovněž informační panel. Místo se nachází 800 m od vrcholku Rovné hory (351 m) směrem na západ a je přístupné po lesní cestě, jenž několik stovek metrů předtím míjí i jeden z nedachlebických hraničních kamenů.

 

Z „Infocedule“ jsem se (krom jiného) dozvěděl, že na katastru Nedachlebic lidé žili v osadách již od doby kamenné, což dokládá sekerka z křemene stará 7 000 let, nalezená zde na začátku 20.století. V okolí hřebene jsou v terénu rozhozeny mohylové rovy dvojího typu. Ty první dosahovaly výše pouhého metru a možno na ně narazit na hranicích nedachlebického, bílovického a mistřického katastru. Z vyšších mohyl se zachovaly jen tři. Jedna byla roku 1916 prokopána, ale zpráva o nějakém nálezu se nedochovala.

 

 

Slované v dávných časech své zesnulé spalovali a tyto žárové hroby vkládali do mohyl. Od 8.století se od žárových hrobů přecházelo k pohřbívání kosterních pozůstatků do hrobů. Ve výše položených osadách kraje se ale i nadále pohřbívalo „žárově.“ Popel zemřelého byl vložen do keramické nádoby a poté umístěn do mohyly. Ty větší měly i trámové konstrukce a počet uložených ostatků byl vyšší. Milodary sem vkládané byly kupodivu dosti skromné: většinou se jednalo pouze o předměty denní potřeby jako např.ocílky k rozdělávání ohně, nožíky a okované dřevěné anebo keramické nádobky. Šperků a jiných ozdob se v mohylách našlo minimum. Většina mohyl pochází z devátého století, tedy z éry Velkomoravské říše.

Největší mohyla u Nedachlebic, ležící poblíž tur.rozcestníku, dosahuje výše 190 centimetrů a průměru 16 metrů, z níž kousek „uždíbla“ lesní cesta. Místní revírník na ni v roce 1910 upozornil uherskobrodský muzejní spolek. Se souhlasem majitele panství tu pak byl v létě téhož roku proveden výzkum, jenže kromě několika uhlíků a keramického střepu se v mohyle už nic jiného nenašlo.