Loading...
Narazíme na něj na odlesněném hřebeni východně od obce, okolo prochází zeleně značená tur.trasa a trasa NS Po hranici devíti katastrů. Původně na tomto místě stával dřevěný krucifix. Mistřický sedlák František Bilavčík vložil v roce 1879 do rolnické záložny v Uherském Hradišti 16 zlatých a z úroků z této sumy hodlal kříž časem opravit. V roce 1928 nechala Anna Bilavčíková vystavět na jeho místě nový, již kamenný kříž. Roku 1969 byla do pískovcového postavce krucifixu zabudována mramorová deska k pětistému výročí „Bitvy u Bílovic.“
Král Matyáš Korvín vtrhl se svým vojskem na Moravu Léta Páně 1468 a do konce roku ji téměř celou obsadil. Ubránilo se jen město Uherské Hradiště. V létě následujícího roku utrpělo české vojsko u Veselí porážku a jeho velitel Viktorín – syn krále Jiřího z Poděbrad, upadl do zajetí. Novým velitelem husitského vojska se stal další Jiříkův syn Jindřich. Když se dozvěděl, že Korvín obléhá Uherské Hradiště, vyrazil mu na pomoc.
Dopředu poslal na průzkum pana Ulricha Kounice se šesti stovkami jezdců. Uherského krále ani ve snu nenapadlo, že by ně mohl tak malý počet českých zbrojnošů zaútočit a zůstal v klidu ve svém ležení. Srdnatí Češi ale přece jenom vyrazili ke šturmu. Korvín byl naprosto zaskočen, snažil se sešikovat své vojáky, ale posléze se s nimi dal na divoký úprk a zastavil se až v lese u Uherského Brodu, jenž se díky tomu do historie zapsal pod jménem Králov.
Podle pověsti měl uherský král Matyáš před pronásledovateli prchat v převlečení za ženu. Od té doby se traduje vznik vlčnovské „Jízdy králů“, kdy Korvína hraje nějaký místní klučina převlečený do ženských šatů, sedící na koni a mezi zuby svírající – jako symbol mlčenlivosti - růži.