Trnava (Boharyně)

Jméno této obce, o níž je první zmínka z roku 1445 (uváděn rovněž rok 1447, kdy byla Trnava zmíněna jako sousední ves Boharyně), má vyjadřovat trnité místo (v roce 1447 Trnavky, roku 1530 Trnavy, v roce 1548 Trnava, roku 1694 Trnawy). Sám prof. Antonín Profous se k tomu vyjadřuje ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" následovně:

"Trnava (v Trnavě, do Trnavy), ves 5 km jjz. od Nechanic: 1447 zájem okolo Boharyně a v Trnavkách, St. let. 147; 1530 tvrz .. Boharyni, vsi Puchlovice, Trnavy, Zvíkov, Sedl. z AMV. - C V, 783; 1548 Boharyni tvrz pustú ..Trnavu, Zvíkov, Sedl. z DZ. 8 O 15; 1694 ve vsi Homyli, Puchlowiczych a Trnawech k Boharyni, DZ. 403 B 12.

Jm. Trnava vzniklo příponou -ava ze subst. trn a znamenalo trnité místo. [Srov. MJ. sloven. Stanislav II/528, pol. Tarnawa, Ternawka, Słow. XII, 176-180, 312; sch. Trnava, Rečnik 471.]"

K uvedené citaci pak nalezneme ještě malý doplněk v jeho knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. V. díl. Dodatky": "Trnava. Doplň: 1654 Trnavy, statek, z BR 13/1369, Doskočil 256. Ve všech dokladech s výjimkou jednoho (1548) je jméno v množném čísle. J. S."

V roce 1530 náležela Trnava k boharyňské tvrzi. O 11 let později odváděla Trnava 7 kop, 34 grošů a 2 denáry svatohavelkého úroku do důchodů města Hradce Králové, k němuž do roku 1547 náležela. Králem Ferdinandem I. však byla zkonfiskována a prodána Janovi z Pernštejna na Pardubicích. Později byla přiřazena k Boharyni. V roce 1569 ji držel Mikuláš Jestřibský z Rýzmburka, který tu vystavěl roku 1613 malou tvrz, jež stávala uprostřed panského dvora. Roku 1631 získal Trnavu Adam Bedřich Radecký z Radče. V roce 1690 nechal hrabě Jan Schaffgotsch zbořit zchátralou tvrz s celým dvorem a na jejich místě vystavěl nový dvůr, k němuž navíc přidal nově ovčín. Z původních budov dvora se však mnoho nedochovalo, a to kvůli častým požárům. Úřednické obydlí tak bylo vystavěno roku 1890, kravín v roce 1872 a stodola roku 1885. V roce 1775 táhli vsí vzbouření sedláci, kteří vyplenili zámek v Barchově. Roku 1794 byl rybník Oujezd ještě osazen rybami. Někdy poté byl vysušen a jeho pojmenování bylo přeneseno na rybník za Bažantnicí, která byla vysušena pro les v letech 1866-1869. Do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního byla obec součástí panství Sádová (dnes se užívá název Sadová, ale od nepaměti se používalo pojmenování Sádová, jež zůstalo v kraji dosud v lidové mluvě).

V roce 1849 se stala Trnava samostatnou politickou obcí. Roku 1871 byla vysázena alej k puchlovickému dvoru. Josef Horák ve svém díle „Topografický popis všech osad hejtmanství kralohradeckého, jenž obsahuje soudní a berní okresy: Kralohradecký, Hořický a Nechanický“ z roku 1877 píše o obci toto: „Trnava, ves 10 minut východně od Babic a 1 hod. jižně od Nechanic, kat. a pol. obec s 35 d. a 300 obyv., prostírá se v úrodné planině po stranách polní cesty od severovýchodu k jihozápadu na býv. panství Sadovském; má poplužní dvůr se školkou a myslivnou. Trnava bývala druhdy zvláštním statkem, který v 17. století na tři díly byl rozdělen, z nichž náležel první Adamu Jindřichovi Rodovskému z Hustířan, druhý Janu Bernardovi Jestřebskému z Riesenburka a třetí Säflingerovi. V letech 1661. a 1664. a 1687. koupil všecky tři díly hrabě Arnošt Schaffgotsche a se statkem Kunčickým je spojil.“ V červenci 1891 zasáhlo obec velké krupobití. V září 1891 byla katastrem obce vyměřována železniční trať od Labské Týnice přes Chlumec, Babice, Trnavu, Boharyni, Kunčice a Nechanice až k Sádové. K jejímu uskutečnění však nedošlo, i když jejím velkým podporovatelem byl Jan hrabě Harrach. V roce 1893 byl zaveden do dvora vodovod s přímým výtokem do žlabů. 27. července 1895 uhodil blesk do panských stodol, z nichž 2 i s pící lehly popelem. 23. listopadu 1895 vyhořelo hospodářské stavení starosty Václava Kohouta. 25. května 1896 způsobily přívalové srážky malou povodeň. 30. července 1896 přišla velká vichřice s vydatnými srážkami a velkou bouřkou. Roku 1898 byla zakoupena stříkačka za 673 zlatých. 18. května 1898 vyhořela Koutníkova usedlost. V roce 1900 zde žilo 278 obyvatel ve 37 domech. Roku 1911 zasáhla obec epidemie slintavky a kulhavky. 6. února 1917 byl zrekvírován zvonek ze zvoničky. 14. srpna 1917 padaly při krupobití přímo kusy ledu. Na fronty 1. světové války bylo odvedeno 43 místních mužů, z nichž 5 padlo (Jan Frýda, Václav Frýda, Josef Fišera, František Podrazil, František Vávra) a 7 upadlo do zajetí.

V roce 1921 vyhořela čtveřice stavení a došlo k ustavení SDH. Téhož roku žilo v obci 236 obyvatel ve 38 domech. 15. srpna 1921 prošel obcí orkán. V roce 1923 došlo k parcelaci zdejšího velkostatku. Místní rolníci získali 70 ha a obec les Hájek o rozloze 24 ha. Hospodářské budovy dvora a 130 ha pozemků koupil jako zbytkový statek Václav Černík. Roku 1925 vzniklo Vodní družstvo. Vichřice ze 4. července 1929 nezanechala za sebou mnoho škod. Pouze byla z některých stavení shozena částečně krytina a shozena byla střecha čp. 23. Roku 1930 vyhořela Koutníkova stodola. V témže roce žilo v Trnavě 208 obyvatel ve 42 domech. V únoru 1931 vyhořelo Tomáškovo stavení čp. 29, jež stávalo ve středu obce u obecní studánky. Nově vystavěno bylo na současném místě. Za německé okupace nesla obec pojmenování Tirnau. Roku 1957 vzniklo JZD, které bylo 1. ledna 1972 připojeno k JZD Boharyně. Roku 1970 došlo k úpravě struhy, jež spojuje rybník na křižovatce s rybníkem „U dvora“ (dnes ho známe jako rybník „Žid“). Zároveň byl vyhlouben rybník Křepelák a hráze všech vodních ploch byly zpevněny kamením nebo betonovými deskami. 1. ledna 1976 se Trnava stala součástí Boharyně. V roce 1988 byla zahájena výstavba prodejny smíšeného zboží. O rok později byla upravena hráz místního rybníka. Roku 1993 došlo k opravě autobusové čekárny. 28. ledna 1994 zasáhla obec velká vichřice. V roce 2004 byla opravena autobusová čekárna. Roku 2009 proběhla oprava střechy objektu kulturního zařízení a bývalé prodejny potravin a oprava komunikace k Puchlovicím. V roce 2010 byla vyměněna okna objektu kulturního zařízení. Roku 2016 byla vyčištěna vodní nádrž „Křepelák“ a prodlouženo veřejné osvětlení k Boharyni. Roku 2017 bylo opraveno veřejné osvětlení. V roce 2018 byl vyčištěn rybník „Žid“, opravena komunikace k Puchlovicím a obnovena třešňová alej. Roku 2022 došlo k výstavbě skladu pro účely obecního úřadu.

Mezi nejvýznamnější zdejší pamětihodnosti patří: kamenný kříž, který byl posvěcen v roce 1894 o 12. neděli po sv. Duchu a naposledy opraven roku 2016 Rudolfem Kedroněm z Hořic (vyrostl na místě původního dřevěného kříže z počátku 19. století), a sousední cihlová zvonička. Z místních osobností stojí za zmínku: kovář František Ryba, který vyráběl řadu zemědělských strojů vlastní konstrukce a řadu z nich prezentoval na řadě výstav, např. na Výstavě českého severovýchodu v Hořicích roku 1903 (hospodářský vůz, tříradličná harka železné konstrukce, 2 železné pluhy a 2 pluhy dřevěné konstrukce) a statkář a publicista J. V. Černík, jehož vzorný statek o výměře 130 hektarů býval cílem řady odborných exkurzí. Musíme však také dodat to, že v Trnavě žili příbuzní našeho hudebního skladatele Bedřicha Smetany, z nichž jmenujme např. krejčího Václava Smetanu (* 1765).