Pomník obětem 1. a 2. světové války v Kratonohách

Anabáze kolem zřízení místního pomníku padlým je složitá a trvala řadu let. Nejprve byla 13. dubna 1919 uspořádána TJ Sokol a školní mládeží slavnost sázení lip „Svobody“ před obecním domem čp. 99. Tehdy vyšel ze školy průvod s ozdobenými stromky, jež byly neseny dívkami v národních krojích. Průvod pokračoval za spěvu sokolských písní k místu konání, kde promluvil k žákům za doprovodu státních hymen Josef Jánský. Po jeho slavnostní řeči byly vysazeny ony lípy a následně bylo pro žáky uspořádáno divadelní představení „Eva ze Závořic“ od Josefa Kratochvíla. Podruhé bylo TJ Sokol sehráno totéž představení pro dospělé i děti.

Další vzpomínková akce se uskutečnila v roce 1928. 16. září téhož roku uspořádala TJ Sokol pod protektorátem místní školní rady slavnost 10. výročí československé samostatnosti s odhalením pamětních nápisů na školní budově a kromě toho se současně uskutečnil sjezd bývalých žáků a učitelů zdejší školy 1878-1928. Pod reliéfy Jana Amose Komenského a T. G. Masaryka, jež byly věnované starostou Františkem Čihákem a vsazené 6. září 1924, byly nákladem TJ Sokol provedeny štukatérskou firmou Jana Jirotky z Hradce Králové pamětní nápisy: „Vláda věcí tvých k tobě se opět navrátí, ó lide český! 1628-1928“ a „Pravda vítězí! Obětem světové války 1914-1918. Sokol 1928.“ I tato akce byla zahájena průvodem, kterého se zúčastnili nejen všichni místní obyvatelé, nýbrž spolky i jednotlivci ze všech přiškolených obcí. Po krátkém proslovu s pietní vzpomínkou na zemřelé bývalé žáky a učitele byly za zpěvu dětského sboru odhaleny ony nápisy a starostou TJ Sokol byly odevzdány veřejnosti. Slavnostní řeč k výročí 300 let od odchodu J. A. Komenského z vlasti, 10 let trvání republiky a 50 let existence školní budovy měl podplukovník Jaroslav Čihák, syn bývalého zdejšího řídícího učitele. Slavnost byla ukončena národními hymnami a poté se u Křepelových uskutečnilo místní veřejné sokolské cvičení, na něž se všichni dostavili v rámci průvodu kolem kostela. Výjimečnost události podtrhovalo rovněž to, že se cvičení zúčastnily sokolské dorostenky z Chlumce nad Cidlinou. Na zakončení cvičení byla slavnostně vztyčena státní vlajka, a to za zdravic všech shromážděných sokolů i dobrovolných hasičů, jež byly doprovázeny slovy učitele Antonína Čiháka.

O 2 roky později v souvislosti s 80. narozeninami prezidenta T. G. Masaryka došlo ještě k výsadbě lípy „Masarykovy“, k níž byla také přesazena lípa „Svobody“, jejímuž růstu před domem čp. 99 vadila rozvodná elektrická síť z roku 1921 a navíc telefonní vedení, když sem byla umístěna pošta, která byla v roce 1929 rozšířena o telefonní a telegrafní úřad. Se samotným zřízením pomníku padlým se však stále nic nedělo. Sice mnozí již od ukončení 1. světové války na toto téma hovořili a přicházeli s různými návrhy, ale ani na obecní úrovni, natož na spolkové bázi nebylo nic rozhodnuto. Stejně jako u mnoha dalších obcí šlo o to, že se místní báli zvýšených nákladů ohledně vybudování pomníku, pokud by měl být umělecky ztvárněn. A tak se stále hovořilo a nakonec k ničemu nedošlo, takže k zřízení pomníku došlo teprve až několik let po 2. světové válce.

To se psal 9. květen 1955 a místní oslavovali 10. výročí osvobození Československa Rudou armádou. Nově vybudovaný pomník s nápisem: „OBĚTEM VÁLKY 1914 – 1918 ČIHÁK ANTONÍN ČIHÁK JAN ČIHÁK JOSEF HYSEK FRANTIŠEK KARPELES JIŘÍ KLAPKA JOSEF KUNC JOSEF LHOTÁK FRANTIŠEK LHOTÁK JOSEF MALÝ VÁCLAV PAVELKA FRANTIŠEK TOMÁŠEK FRANTIŠEK TOMÁŠEK JOSEF VAŇOUREK VINCENC VOREL JOSEF VOREL JAN VYLEŤAL FRANTIŠEK VYLEŤAL JOSEF 1939 – 1945 ADAMOVSKÝ JOSEF BEZDĚK JAROSLAV ČIHÁK JAROSLAV VÁVROVÁ MARIE RODINA BRODOVA ČIHÁK FRANTIŠEK ECKSTEIN JAROSLAV ECKSTEINOVÁ MARIE KOŽEŠNÍK OLDŘICH VÁŇA RUDOLF VÁVRA JOSEF VOŽENÍLEK RUDOLF MY DALI ŽIVOT VY DEJTE LÁSKU“ byl vztyčen tam, kde byla prolita krev a vyhasly životy hrdinů květnového povstání roku 1945. Zajímavé na tom je, že v obecní kronice je o této události napsáno pouze několik řádků:

„Dne 9. května na oslavu 10. výročí osvobození naší republiky Rudou armádou, byl odhalen pomník padlým naší obce, z první a druhé světové války. Byl postaven na místě, kde padli místní občané, v revolučních dnech r. 1945.

Slavnost sama měla důstojný rámec za četné účasti i z okolí a pokračovala na novém hřišti sportovním programem mládeže a byla zakončena fotbalovým zápasem sportovců.“

Od té doby byl pomník cílem všech tehdejších oslav, neboť zde byly vždy pietně pokládány kytice a věnce. Po listopadu 1989 se na něj na chvíli pozapomnělo, ale později došlo ke změně, kdy byl vyčištěn, jeho okolí upraveno a pravidelně udržováno a opět jsou k němu kladeny věnce, tentokrát u příležitosti pouze těch svátků, jež se týkají obou generací padlých spoluobčanů. V roce 2017 byly po letních vichřicích zničeny letité cypřiše, ty byly následně vykáceny a na jaře následujícího roku byly v tomto místě vysázeny šeříky, a to v podobě živého plotu. 28. září 2018 byla za pomníkem vysazena lípa, tzv. „strom svobody“. Nejedná se sice o nějak velmi umělecky vyvedený pomník, ale na tom snad nezáleží, věc spočívá přeci na tom, zda je tato vzpomínka myšlena vážně, ze srdce a byla stvořena z lidských tužeb a ne z nějakého úředního nařízení. O to více si potom zaslouží pozornost!