Třemešek • zapomenutý zámecký park

Když v 60. letech minulého století vyšla publikace o zámeckých parcích tehdejšího okresu Šumperk, park u třemešského zámku vskutku chyběl. Ostatně v tehdejší době už byla sláva zámku dávno tat tam, prostory památky sloužily jako internát učňovské mládeže, díky čemuž nedošlo nakonec k úplné devastaci objektu.

Samotný zámek jako sídlo šlechty vznikl koncem 16. století za majetnicví Bukůvků z Bukůvky, jejichž připomínkou je skvostný portál na JV průčelí zámku. Zámek byl patrovou budovou s celkem uměřenými rozměry a celkem nenápadně zasazený mezi další budovy (nechyběl nějaký hopodářský dvůr, stáje, stodoly a podobně. Moc se to nezměnilo i za majetku Žerotínů, pro které šlo jen o pobočné sídlo. U Třemešku tehdy byla menší rybniční soustava, která ovšem zcela nesouvisí s dnešními rybníky severně od zámku. Doba vzniku parku není zcela známá, patrně mu předcházela nějaká zahrada, ještě dříve se ale v těchto místech nacházel rybník. O vzniku pěstěného území se uvažuje v období, kdy Třemešek získala rodina rytíře Franze Xavera Tersche ze Šumperka )v l. 1814–19), na skicách katastrálních map z roku 1834 je už park patrný. Roku 1841 začala za Franze Tersche přestavba menšího objektu na větší zámek, kdy došlo k znehodnocení půvabné renesanční podoby do celkem nevzhledné o další patro zvýšené stavby. Naštěstí již tehdy památková komise dbala na zachování slavného portálu, který patří k nejkrásnějším renesančním dílům široko daleko. Přestavba zámku ale Tersche poněkud finančně zruinovala (ale spíš ne dobré hospodaření na jiných částech majetku). V roce 1861 získal Třemešek Edurard Ulrich a zřejmě nastalo nejšťastnější novodobé období zámku i parku. Do té doby spadá i obnova rybníků. Poblíže zámku byly i jiné objekty (Kaple, budova Bellaria). Nechyběla hospoda, v parku bylo jezírko, různé klikaté cestičky, kašna a sochařská výzdoba. K tomu i výsadba nových druhů i cizokrajných dřevin. Podle zpráv i z okolí byl park (i hospoda) oblíbený výletní cíl nejen místních, ale i přespolních obyvatel.

Další majitel Richard Mauthner získal panství v roce 1906. Ten ale zakázal vstupu do parku, navíc o část pozemků byl připraven pozemkovou reformou na počátku 20. let minulého století. V roce 1933 vyhořel zámek, ale hlavně část přilehlých objektů. V roce 1938 získala majetek firma Milady Brno, což byla ovšem společnost, vlastněná koncernem Baťa. Poblíže zámku měla vzniknout punčochárna, ale to už byla doba pokročilá na další válku a po té nové poměry.

Svým způsobem byla alespoň zachován zámek, byť jako výše zmíněný internát (do roku 2007). Po listopadu se pozemek u parku dostal do soukromých rukou, ovšem bez nějaké údržby či využití. Byla postupně vykácená lipová alej, i některé poškozené stromy v parku, což byly asi největší zásahy. Hledalo se i další využití zámku. Dovnitř se občas zatoulali i nějací bezdomovci a zřejmě i díky tomu částečně shořela část střechy (naštěstí se včas uhasilo). Zámek získala do majetku obec, tedy Dolní Studénky. Po náročné opravě jsou tu dnes sociální byty, komunitní centrum i celkem vyhledávaná kavárna. Problém zůstal co s parkem. Ten byl stále v soukromém držení, ale nedávno se podařilo obci území získat do vlastnictví (jaro 2026). Uvažované území má plochu asi 3,7 ha a obec by chtěl vrátit parku jeho bývalou krásu (to se tedy teprve uvidí). Prozatím došlo k částečné likvidaci nevhodného porostu křovina části náletů poblíže silnice od Šumperka, další části území na zásah ještě čeká. Obnovené budou určitě nějaké cestičky, snad kašna aj. Na to si ale ještě musíme počkat.