Šumperk – Sova

Že někdy drobná umělecká díla jsou mezi prostým lidem oblíbenější než gigantické výtvory skvěle dokazuje relativně nenápadná, ovšem dobře umístěná socha sovy v sadech 1. máje v Šumperku. Před budovou zdejšího Vlastivědného muzea již více než 50 let pozoruje děj kolem soška akademického sochaře Rudolfa Chorého. Dílo vzniklo v roce 1958 a je to jedna z jeho prvních realizací po studiích. Dá se říci, že ještě hledal svůj rukopis, který nakonec se ustálil ve formě organických linií a přírodních vzorů.

Socha je umístěna v kruhovém bazénu kašny z počátku 20. století. Původně se v kašně nacházela socha Lédy a labutě (zřejmě podobná se dá najít v Sobotíně u zámku). Od r. 1955 byla na kašně k vidění socha draka japonského sochaře Suzuki Macajošiho. Ta je dnes ve sbírkách Náprstkova muzea.

Samotná sova je nejspíš výr velký (Bubo bubo). Výr patří k největším létajícím ptákům, rozpětí křídel dosahuje 160–188 cm, hmotnost se pohybuje od 1500–2800 g (samci), samice až 4200 g. Sova je považována za symbol vědění a moudrosti, je oblíbeným ptákem bohyně Pallas Athény, tedy řecké bohyně moudrosti. Zlí jazykové ovšem tvrdí, že moudrost u sov je jen přetvářkou, ve skutečnosti je prý dosti blbá. Ačkoliv dravci už jen k charakteru své obživy nějakou byť drobnou inteligenci musí vykazovat.

Dravčí charakter ptáka naznačuje i kořist, kterou drží ve svých pařátech. Ta není tak zcela rozpznatelná, ale nejspíš jde o nějakou kachnu, na husu je dosti malá.

Kašna i socha prošla v posledních letech několikerou opravou, v současnosti je na podstavci k vidění vlastně jen kopie původní sovy, která byl již značně poničená.

O oblibě místa hovoří i způsob, jak si sjednávají šumperané schůzky. Má-li to být někde na kraji pěší zóny, prostě se řekne „sejdeme se u Sovy“.