Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Šumperk
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Rady a tipy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Do Šumperka za Leou Vivot

Tipy na výlet Rodina s dětmi Vycházka - půldenní Za kulturou

z výstavy Lea Vivot
z výstavy Lea Vivot  •  Fotografie (30)  • Foto: markyz63

Kam a jak jedeme?

Lea Vivot je kanadská sochařka, žijící střídavě v kanadském Ontariu (jeden z mých „dětských“ snů), USA a Mexiku. K Šumperku má blízko, protože se zde – nebo přesněji v tehdejší obci Horní Temenice – dne 25. února roku 1948 narodila (Lea je natolik krásná žena, že mi to udání věku snad promine, ale když to datum je pro naše nedeávné dějiny tak příznačné). Tehdy se ovšem jmenovala ještě Drahomíra Hekelová. Jméno Lea převzala Drahomíra po zemřelé přítelkyně z dětství, příjmení Vivot od svého prvního – argentinského – manžela. A seznámení se s jejími díly je hlavním cílem našeho výletu.

Za čím jedeme?

Typickými artefakty její tvorby jsou bronzové sochy v životní velikosti, převážně s – mnohdy kontroverzně ztvárněnými – náměty milenců, ale také rodičů s dětmi. Některá témata se v různých městech opakují, např. bronzové lavičky (Lea Vivot pracuje ovšem i se dřevem, mramorem, betonem a terakotou). V její tvorbě se promítá i její zajímavý a dobrodružný život, ve kterém nechybí pokus o sebevraždu, nocí ra lavičkách v pražských parcích, nepovolená svatba s cizincem, emigrace v roce 1968, studia v Praze, Itálii, USA i v Kanadě nebo práce biletářky, modelky či pomocnice v domácnostech. V mnoha případech to bylo opět s těmi noclehy na lavičce v parku, a zřejmě proto procházejí popsané lavičky jejím celoživotním dílem.

Své bronzové sochy v životní velikosti vytváří již od 70. let minulého století. Když v roce 1978 vystavila v nákupním centru v Torontu své dílo Lavička lásky, mnozí obyvatelé města zde odmítli nadále nakupovat. O několik let později město Toronto tuto lavičku zakoupilo a umístilo na čestném místě. Na jedné straně jsou její sochy po celém světě (no hlavně v směšně prudérní Americe, samozřejmě) předmětem kritiky všech pseudoochránců morálky, na druhé straně její díla vlastní lidé jako politici Pierre Trudeau, Ronald Reagan a Hillary Clinton, pěvci Charles Aznavour, Luciano Pavarotti a Placido Domingo nebo herec Alan Alda.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

My domorodí nemusíme, i když občas podlehneme také. Všichni ostatní mají - alespoň v tomto případě - velkou výhodu v tom, že šumperské sochy Ley Vivot se nacházejí v centru téměř třicetitisícového města, kde je příležitostí k osvěžení všeho druhu více než dostatek.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Šumperk byl Leou tak trošku tématicky ochuzen. Zatímco Montreal se pyšní svou „Lavičkou lásky“ a Praha dokonce „Lavičkou neřesti“, my jsme byli odbyti „Lavičkou vzkazů s kojící Matkou s dítětem“. Zkrátka Praha a Montreal si užívají a nám sem šoupnou jenom ty „nepříjemné“ následky. I proto lavičce, nacházející se přímo vedle šumperské radnice říkám „Čekárna u gynekologa“ (viz. foto).

Dalším dílem Ley Vivot, které si v Šumperku můžete prohlédnout je „Radost z deště“. Dvě děti - v životní velikosti - s deštníkem, z kterého v letních měsících stéká voda (dívce na čelo, oběma dětem do dlaní), se nacházejí na šumperské Hlavní třídě, mezi divadlem a obchodním domem. Toto dílo bylo vytvořeno v roce 2002 v umělecké slévárně v Horní Kalné a je kopií sochy z kanadského Montrealu (tam ovšem nefunguje jako fontána). Zapomenout nesmíme ani na sochu „Moravy“, kterou můžeme vidět, když stoupáme po schodišti šumperského divadla.

A pokud Vám někdo bude tvrdit, že svá díla Lea Šumperku věnovala a město získalo "levně" cenný umělecký artefakt, tak to není tak úplně pravda. Pořízení sousoší „Radost z deště“ přišlo radnici na 680 tisíc korun, dalších 170 tisíc stála instalace (psal se rok 2002). Myslím si ovšem, že na rozdíl od jiných případů to nebyly vyhozené peníze …

V květnu roku 2009 proběhla v rodném Šumperku její první a zatím poslední velká výstava (Praha nás tak předběhla o celých osm let). Ta – s lakonickým názvem Lea Vivot – představila v Galerii Šumperska a areálu muzea v průběhu téměř třetiny roku asi čtyřicet sousoší a soch (a to nám ještě Pražáci nechtěli půjčit sochu hokejisty z O2 Areny). Výstava to ovšem byla skvělá, včetně unikátního a ohromujícího aranžmá expozice ve stylu rozkvetlé zahrady.

Foto: markyz63

Sochy “Vajíčko, základ života“, „Harmonie“ a „Hamack“ vítaly návštěvníky výstavy již na ploše zrekonstruovaného Pavlínina dvora, součástí výstavy bylo i promítání dokumentárního filmu „Lea Vivot všude a nikde“ v Galerii mladých. Na vernisáži přivítali Leu Vivot její Šumperané dlouhotrvajícím potleskem a mezi asi 250 návštěvníky byly i děti, které v roce 2007 po povodních na Moravě hostila na svém ranči v Torontu.

Výstava „Lea Vivot“ byla bezkonkurenčně nejúspěšnější šumperskou muzejní akcí roku 2009 a jednou z nekúspěšnějších výstav v dějinách VM Šumperk vůbec. Výstavu navštívily téměř čtyři tisícovky návštěvníků, z toho 2 663 platících (což je téměř 2x tolik, než přitáhla – rovněž výborná – Erotika). Lea Vivot se na vernisáži objevila po boku syna Erika, v klobouku, který si sama navrhla, a čistou plynulou češtinou poděkovala obyvatelům Šumperka za vřelé přijetí. Tato charismatická osobnost obdržela již v roce 2003 cenu „Významná česká žena ve světě“, v roce 2007 také cenu Olomouckého kraje za přínos v kultuře. Její filozofií je věta „Všechno, co vás udělá šťastnými, vás obohatí“.

Ostatní informace

Foto: markyz63

A ještě jedna technická poznámka na závěr. Do fotogalerie jsem zařadil onu „Čekárnu u gynekologa“, sousoší „Radost z deště“ (které zaujme – mimo jiné - i tím, že plastika děvčete má nohu větší než já, tudíž minimálnš desítku) a hlavně snímky z výstavy „Lea Vivot“, která skutečně stála za návštěvu.

Poslední aktualizace: 5.5.2013
Autor příspěvku: markyz63
Kvalita příspěvku:    
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Do Šumperka za Leou Vivot</strong> mapa
mapa Do Šumperka za Leou Vivot

Příspěvky v okolí Do Šumperka za Leou Vivot

Snad každý skutečný pivař zná vyhlášené hanušovické "ryzí pivo z hor", které se dnes prodává převážně pod označením Holba. Ale již v dávných dobách, kdy ještě o půlnoci na spořitelně svítila rudá hvězda temně…
Cyklo bar - hospůdka
Hospůdka Basa patří mezi nejoblíbenější šumperská zařízení svého druhu nejen mezi cyklisty, turisty a volejbalovými týmy, ale i mezi běžným obyvatelstvem. Hospůdku najdete na Náměstí Jana Zajíce v areálu býva…
   I když máme už polovinu měsíce listopadu a počasí k výletům zrovna moc nevybízí, nedokážeme už déle odolávat nešťastnému fňukání našich " toulavých" bot a vyrážíme na výlet. Tentokráte je to zase po d…
Na rohu ulic Kozinova a Husitská stojí nepřehlédnutelný dům, který je další z významných šumperských staveb, spojených s rakouskou podnikatelskou rodinou  Oberleithnerů. I když majitel této impozant…
Budova někdejšího německého gymnasia patří k nejvýstavnějším i největším budovám severomoravského okresního města Šumperk, jedné ze vstupních bran do Jeseníků. Monumentální neoklasicistní stavba byla postaven…
Titulek tohoto článku – jak se vzápětí přesvědčíte sami - opravdu nelže. Je všeobecně známo, že mnohá moravská města prostě mají své klenoty mezi „novodobými rodinnými domky“. Napříkad Brno tak má svou vilu Tugend…
Pavlínin dvůr je původně hospodářská budova, kterou nechal r. 1815 vystavět rytíř Franz Tersch. Ostatně dodnes čtvercová dispozice dvora na svou minulost upozorňuje. Rytíř F. Tersch by…
Nachází se v centru města v přízemí objektu Vlastivědného muzea. Kontakt: Regionální a městské informační centrum, Hlavní třída 22, Šumperk telefon: 583 214 000 e-mail: icsumperk@sumperk.cz Pro…
Sedmadvacetitisícové okresní Město Šumperk, ležící v podhůří Jeseníků, rozhodně netrpí nedostatkem zeleně. Může se pochlubit také několika městskými parky a jedním z nich je Schillerův park, založen…
Úkolem tohoto tipu na výlet určitě není někoho přesvědčovat o tom, že rozhodující bitva jedné významné dějinné události 17. století proběhla poblíž – kdysi slavné – turistické chaty u poutního areálu v pohoří…
Do Vlastivědného muzea v okresním městě Šumperk, Olomoucký kraj od vlakového nebo autobusového nádraží je to rovnou za nosem do centra kolem parčíku u Domu kultury. Pokud jedete autem, lze…
Že někdy drobná umělecká díla jsou mezi prostým lidem oblíbenější než gigantické výtvory skvěle dokazuje relativně nenápadná, ovšem dobře umístěná socha sovy v sadech 1. máje v Šumperku. Před budovou zdejšího Vlastivědného muzea již více než 50 let pozoruje děj kolem soška akademického sochaře Rudolfa Chorého. Dílo vzniklo v roce 1958 a je to jedna z jeho prvních realizací po…
Dům, budova
První zmínka o divadelní produkci v Šumperku je z období let 1628-69, kdy šumperští měšťané inscenovali při příležitosti Velikonoc Pašijové hry. V průběhu 18. století do města určitě zavítali i kočovné divadelní společnosti. (Kdo si vzpomene, v F.L. Věkovi je zmínka o tom, jak se Václav Thám vracel až ze Šumperka, s tím že tam moc nepochodil). V dominikánském klášteře po jeho zrušení vznikla ochotnická společnost, která ovšem…
Zřejmě nejkrásnější a nejrozsáhlejší šumperská secesní stavba – tedy nedávno rekonstruovaný činžovní dům palácového typu zvaný Marienhof (Mariin dvůr) - dnes tvoří protipól budově Finančního úřadu na ulici Generál…
Město
Šumperk leží na Severní Moravě, severozápadním směrem od města Olomouc. Město se rozkládá u západního okraje Hrubého Jeseníku a na pravém břehu řeky Desná. Šumperk je označován jako vstupní…
Secese je všobecně  považována za poslední univerzální mezinárodní umělecko-výtvarný sloh,  jemuž se podařilo vtisknout svůj umělecký řád všem projevům a věcem moderního života. Dá se říct, že secese tvo…
Ve čtvrtek 24. 10. 2013 byla slavnostní vernisáží zahájena ve Výstavní síni šumperského muzea další – tradičně zajímavá - výstava, kterou jsem nechtěl promeškat. Znamenalo to tedy rychle opustit – l…
Historické a průmyslové město v podhůří Jeseníků, s řadou památek, spjaté s rodem moravských Žerotínů, téměř vylidněné za čarodějnických procesů v blízkých Velkých Losinách.
Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie je dnes prezentován jako jedna z nejvýznamnějších šumperských památek. Nejstarší část kostela pochází z gotické doby, z první třetiny 14. století…
   Návštěvník Šumperku, který se do tohoto krásného města dopraví vlakem, může shlédnout jeho první barokní památku už při průchodu nádražím. Je jí členitá budova nádražní stanice, která od své rekonstru…
Město Šumperk bylo založeno v druhé polovině 13. století německými kolonizátory ze sousedního Slezska jako psrávní centrum oblasti težby cenných kovů, ale záhy se hospodářský vývoj obrátil k řemeslům, zejména na textilní výrobu. Mezi nejvýznamější mezníky v dějinách města můžeme považovat sjezd moravských a slezských stavů v r. 1490, povýšení Šumperka na královské komorní město v r. 1562 a čarodějnické procesy z let 1678-9…
Na počátku 20. století si tehdejší šumperští radní usmysleli, že Stará radnice, jež měla gotické jádro a četné renesanční, barokní i klasicistní přestavby, není už tolik reprezentativní, jak by si přáli a rozhodli se, že postaví radniční budovu novou a takovou, která by více vyjadřovala německý styl. V r. 1907 byl ustanoven výbor pro výstavbu nové radnice, který předložil po několika jednáních požadavky na parametry nové…
Přestože bylo město Šumperk, dnes často nazývané „Brána Jeseníků“, založeno již ve II. polovině 13. století – pravděpodobně v roce 1269 nebo  1276 a  první písemná…
Velké Losiny jsou podhorskou rekreační a lázeňskou obcí a najdeme ji severním směrem od města Šumperku. Obec je známá nejenom díky lázním, ale také díky zdejšímu zámku, ve kterém probíhaly č…
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Instalovaný výkon elektrárny je 650 MW. Horní nádrž je spojena s dolní nádrží (800 m.n.m.) dvěma tunely o průměru 3m. V době největších povodní zadržela přehrada 2 0…
17.3km
více »
Přírodní památka
Rešovské vodopády je národní přírodní památka a najdeme ji západním směrem od obce Rešov a na toku říčky Huntavy. Přírodní památka je součástí přírodního parku Sovinecko. Severovýchodním…
19.1km
více »
Nejvyšší a nejnavštěvovanější vrchol Moravy určitě upoutá svou výškou (1492 m) a možnostmi vyžití, hlavně sportovními. Poskytuje podmínky pro pěší turistiku, sjezdové a běžecké lyžovaní. Z vrcholu je výhled na Rychlebské hory, kralický sněžník a další. Výstup na vrchol je velmi jednoduchý, vede na něj asfaltová cesta. Výstup můžete zahájit např. na Ovčárně, kde vás doveze autobus, a nebo na Hvězdě u Karlovy Studánky, pokud…
Hrad Sovinec a stejnojmenné městečko se nacházejí 13 km jižně od Rýmařova na okraji masivu Nízkého Jeseníku v Andělskohorské vrchovině, která nese podle hradu název Sovinecká vrchovina.Hrad byl založen bratry Pavl…
24.1km
více »
Karlova Studánka leží severozápadním směrem od města Bruntál a tvoří vstupní bránu na vrchol Praděd ( 1492 m.n.m.), který se zvedá západním směrem nad obcí a je nejvýše položeným místem pohoří Jeseník. Karlova Studánka je jednak vyhledávanou rekreační oblastí a jednak světoznámými lázněmi, a to především pro léčbu dýchacího ústrojí. Obcí protéká říčka Bílá Opava. Karlova Studánka je nejvýše položenou obcí bruntálského re…
26.1km
více »
Hrad Bouzov na Olomoucku je typickým romantickým sídlem se všemi znaky adaptace z konce 19. století, zvýrazněné cimbuřím, arkýři, střílnami, bezpočtem věží a bašt, parkem a dvěma dlouhými mosty, které se klenou na…
30.3km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace