Chaty a chalupy
Mapa Šumperk
Střítež
Turistické cíle • Výletní místa a parky • Poutní místo
Zaniklá ves v Bouzovské vrchovině (část Zábřežské vysočiny). Vznikla někdy ve 13. století, je zmíněna v r. 1351 jako součást statku Havraní Hora (dnes Vranová Lhota). Existenci dokládají nálezy keramiky, základů kostela a hřbitova. Snad zde byla i tvrz někde severně od dnešní myslivny. Ves zanikla po r. 1470 při vpádu vojsk Matyáše Korvína. Od r. 1567 (se socialistickou pauzou 1953–1992) patří Mohelnici.
Na místě vesnice zůstal jediný objekt, a to rozsáhlá hájovna, která stále slouží ke správě zdejšího polesí. V l. 1880 v hájovně sídlil revírník Ferdinand Mayer. Ten je zřejmě prapůvodce vyprávění o lišce Bystronožce, kterou coby nalezené štěně vychovával a po té mu způsobovala svou chytrostí nemalé patálie. Své zážitky vyprávěl Augustu Kořínkovi z nedalekého Veselí, a ten – je převyprávěl mladému Stanislavu Lolkovi, který u něj praktikoval. Lolek příhody později vymaloval jako kratochvilnou přílohu do novin. Textem je opatřil Rudolf Těsnohlídek. Protože sazeč byl nepozorný, z Bystronožky se stala Bystrouška a tak už to zůstalo dodnes (je to hned, sám dělám DTP, tak vím o co jde). Kdo tedy hledá Bystrouščiny stopy u Bílovic nad Svitavou nebo na Hukvaldech, činí tak bláhově.
V 19. století stávala na Stříteži velká jedle a na ní byl zavěšen svatý obrázek s P. Marií, který měl připomínat něčí zázračnou záchranu. V roce 1840 bylo okolí poničeno větrnou smrští, ale jedle měla povětří přestát. Na památku zázraku byla postavena klasicistní kaple, kam byl obraz přemístěn. Od hájovny vede ke kapli křížová cesta se sloupy z maletínského pískovce, pouť na Stříteži se koná v neděli po 8. září, tedy k uctění Panny Marie.
Původní obrazy na plechu se nedochovaly, autorem těch dnešních je Pavel Alexandr Taťoun z Loštic (původem ovšem z Rýmařova).
Přidat do oblibených uživatelů
Pavlov
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Střítež
