Bouzov – kostel sv. Gotharda

O bouzovském farním kostele sv. Gotharda lze ve zkratce napsat, že se jedná o jednolodní stavbu s boční kaplí, v jejíž předsíni se nachází reliéf Panny Marie. Kostel byl postaven – jako goticko–renesanční hradní kaple – zřejmě kolem roku 1540 (některé prameny však tvrdí, že kaple pochází ze stejného období jako hrad, tedy nejpozději z počátku 14. století). Rozhodující přestavba kostela proběhla v letech 1727 – 1728, i když některé informační zdroje hovoří o prvních úpravách již v roce 1696 a o následném prodloužení kostela v roce 1746.

Kostel, obklopený hřbitovem s ohradní zdí, vlastní římsko-katolická farnost Bouzov, která je inkorporovaná (tedy začleněna a spravována) Německým řádem. Proto asi nikoho nemůže překvapit, že nejčastěji najdete zmínku o kostele v souvislosti se sloužením mše svaté za arcivévodu Evžena Ferdinanda Piuse Bernarda Maria Habsbursko - Lotrinského, 58. velmistra Řádu německých Rytířů, obnovitele hradu Bouzova a dobrodince bouzovského kraje.

Kostel je zasvěcen sv. Gothardovi (též Godehard), benediktinskému opatovi a patronovi zedníků, vzývanému i jako pomocníkovi proti dně, revmatismu, dětským nemocem a těžkým porodům. Původně farním nebyl, tento „titul“ příslušel staršímu kostelu sv. Máří Magdalény, který se nachází za hranicemi obce a u kterého také původně stávala fara. Informace o obou bouzovských kostelech jsou dost těžce dosažitelné, vycházet lze snad jen z pamětí kněze Petra Janáka z přelomu 19. a 20. století. Vždyť první spolehlivé zprávy o zdejší farnosti pocházejí až z doby relativně „nedávné“, tedy z roku 1648.

Roku 1696 prodal poslední český majitel hrabě Hoditz hrad i statek Františkovi Ludvíkovi, velmistru řádu německých rytířů. Tím dostávají místní fara i kostel nového majitele a vzápětí je zde vybudovaná fara nová. Pochází zřejmě z roku 1727, její současná podoba však odpovídá úpravám z roku 1852. Po dostavbě fary se jednalo o další podobě místního farního kostela. Zvažovala se možnost rozšíření stávajícího farního kostela sv. Maří Magdaleny i kompletní přestavba hradní kaple sv. Gotharda. Až po dvou letech zvítězil návrh přestavby kaple na farní kostel.

Ta proběhla – jak již bylo uvedeno výše – v letech 1727–1728 pod vedením lanškrounského zednického mistra Jana Achliga. Výstavba probíhala částečně „svépomocí“, takže náklady stavby byly vypočteny na 389 zlatých a 45 krejcarů. Z tohoto pohledu pak působí paradoxně, že náklady na vysvěcení kostela představovaly 260 zlatých a 34 krejcarů. Při kopání v přední části kaple byla objevena hrobka s množstvím kostí, jejichž stáří bylo odhadováno na 200 až 300 let. V kapli sv. Gotharda se také nacházela hrobka tří bouzovských pánů z Bergů, pohřbených v letech 1600, 1614 a 1615. Roku 1796 byla jejich hrobka otevřena a dvě zbylé cínové rakve byly odprodány. Našly se zde i cínové svícny a dva zlaté prsteny. Další rodinná hrobka pod podlahou kostela byla objevena v roce 1885.

Kostel nikdy nebyl příliš velký a v jeho zadní části se nacházela nevysoká věž, pod níž byl hlavní vchod do kostela. Bočním vchodem se vcházelo do sakristie. Oltáře zde byly tři; na hlavním se nacházel obraz sv. Gotharda, na dvou bočních obrazy Panny Marie s Ježíškem a sv. Jana Nepomuckého. V kostele se nacházely i dvě čestné oratoře a kůr, na němž byly umístěny varhany. Nové lavice, cihelné dláždění, zpovědnice z dubového dřeva a ohradní zeď byly pořízeny v roce 1782, bílo-modré mramorové dláždění roku 1885. Oltáře byly stále tři, jeden nový přibyl v r. 1889.

Hlavní oltář s obrazem sv. Gotharda je již rokokový. Autor obrazu je neznámý. Sv. Gothard je na něm vyobrazen klečící před Ježíšem, stojícím na hoře. Dole je neuměle nakreslen hrad a dva kostely. Oltář, z části zděný a z části dřevěný stojí volně. Na něm se nachází pseudorománský tabernákl (svatostánek) z roku 1846, Po obou jeho stranách klečí andělé. Vedle oltáře vidíme sochy sv. Karla Boromejského a sv. Ambrože.

V kapli se nachází oltář s obrazem Božského Srdce Pána Ježíše od Josefa Havelky z Loštic a sošky sv. Františka Serafínského a sv. Alžběty a oltář s obrazem přečistého Srdce Marie od stejného autora. Proti hlavním dveřím je třetí poboční oltář; na něm se nachází socha Panny Marie Lurdské v jeskyni, který pochází z roku 1889.

Kazatelna je rovněž rokoková a jsou na ní tři výjevy. Proti ní se nachází pískovcová křtitelnice. Její víko tvoří skalisko, z kterého prýští voda a na jehož okraji stojí Ježíš, křtěný sv. Janem. Nad nimi se vznáší Holubice. Na kůru stojí varhany, vyrobené firmou Blasmayer z Olomouce.

Cennou památkou kostela sv. Gotharda je – v předsíňce u vchodu - zazděný obraz, vytesaný z jednoho kusu kamene. Představuje korunování blahoslavené Marie Panny a klečící apoštoly okolo prázdného hrobu ve spodní části obrazu. Ten pochází zřejmě ze 16. století.

Z původních tří zvonů z 18. století zůstal již jen jeden. Zbylé dva byly nahrazeny vítkovickými odlitky v roce 1916. Okolo kostela se rozkládá malý hřbitov, na kterém jsou pochováni i místní faráři. U hlavního vchodu do kostela stojí misionární kříž z roku 1854.