Sousoší u Barborky

Bývalý hřbitovní kostel, spíš kostelík sv. Barbory v Šumperku je považován za malou barokní perličku, zejména díky svému bohatě malovanému interiéru. Bohužel kostel není zas tak často otevřen, bohoslužby se v něm konají jen výjimečně a tak si návštěvník musí povětšinou vystačit s exteriérem stavby.

Architektura kostela není zas tak výjimečná, nicméně za zmínku stojí drobné památky v bezprostřední blízkosti chrámku.

Největší a nejpatrnější je sousoší Nejsvětější Trojice u přístupové aleje ke kostelíku. Dvoudílní jehlanovitý sokl nese samotné sousoší Trojjediného boha (otec drží kříž se synem a pozlacenou svatodušní holubicí). To j v našich končinách vcelku tradiční zpodobnění Trojice.

Dvě voluty na soklu kdysi nesly adorující andílky. Reliéfy na podstavci znázorňují sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, sv. Šebestiána a Pannu Marii. Spodní část podstavce nese oslavné a adorující nápisy.

Jde tak říkajíc o putovní sousoší. Při svém vzniku v (1756) původně stálo na dnešní křižovatce u hlavní pošty (Gen. Svobody). Tehdy zde bylo místo hromadného morového hrobu po epidemii z l. 1714–15. V letech 1886–1902 bylo umístěno na křižovatce dnešní Okružní a Žerotínovy ulice (nedaleko bývalé Mototechny). Po posledním letopočtu je umístěno v dnešních Jiráskových (dříve Schillerových sadech).

O době vzniku (1756) svědčí chronogramy na přední a zadní straně podstavce. Stavebníky sousoší jsou uvedení Johann Kaspar Langer a manželka Marie Terezie.

Popojdeme-li pár zbývajících metrů ke kostelu, u vchodu objevíme (mimo jiné) poměrně masivní pískovcový kříž. Stojí na dvoudílném kvádrovém podstavci. Podle letopočtu i chronogramu na zadní straně podstavce zjistíme letopočet vzniku 1796.

Zajímavým prvkem je reliéf s městským znakem. Spodní část kříže objímá plačící sv. Máří Magdaléna. U jejích kolenou najdeme lebku a nádobu na vonnou mast. Kříž byl zřejmě kdysi poničen, v polovině břevna je vidět napojení na zřejmě novější část kříže s korpusem Krista. Kříž byl původně umístěn u vstupu do kostela, tedy na začátku aleje v křižovatce dnešní Kozinovy a Terezínské ulice. Hřbitov byl zrušen koncem 19. století a přeměněn na park. Na hřbitovní minulost místa upomínají některé zachované zdobné náhrobky, přenesené na průčelní zeď kostela. Leckdy jde o zajímavé kousky dosvědčující práci zdejších (dnes již bezejmenných) kameníků.

Autor kříže je naštěstí znám, byl jím Mathias Fischer z Boskovic.